3. Cenový vývoj
Růst cen se v 1. čtvrtletí 1997 podstatně
zmírnil. Měnová opatření, přijatá
v roce 1996 ke zpomalení dynamiky peněžního
agregátu M2, znamenala zbrzdění domácí
poptávky. Poptávkou tažený růst
cen se tím omezil. Situace na trhu práce umožňuje
rychlý růst mezd i při stagnaci produktivity
práce. Spolu s pokračujícím reálným
zhodnocováním kursu koruny to vytváří
na domácím trhu tvrdé konkurenční
prostředí, ve kterém se prosazují
spíše dovozy na úkor domácí nabídky.
Růst jednotkových mzdových nákladů
se (s výjimkami, např. u stavebnictví) nepromítá
do růstu cen, ale snižuje zisk nefinančních
podniků a korporací.
3. 1 Spotřebitelské ceny
Zvýšení spotřebitelských cen
v lednu 1997 o 1,3% zachycovalo vedle obvyklého sezónního
vlivu přeceňování některých
druhů zboží a služeb i zvýšení
zákonného pojištění motorových
vozidel, postupný růst věcně usměrňovaných
cen vodného, stočného, jízdného
v autobusové a městské dopravě. Uvedené
vlivy by (izolovaně posuzováno) zvýšily
spotřebitelské ceny cca o 0,5%, ale vzhledem k poptávkovému
omezení byl tento cenový pohyb částečně
utlumen zbrzděním růstu cen ostatních
komodit. V následujících dvou měsících
byl růst celkové hladiny spotřebitelských
cen velmi mírný (únor o 0,3%, březen
o 0,1%). Vývoj je vyznačen v grafu.
Celkově v průběhu 1. čtvrtletí
1997 (březen 1997 proti prosinci 1996) růst spotřebitelských
cen představoval jen 1,6%. Nejvíce vzrostly ceny
ve skupině doprava o 3,9% (vliv zvýšení
jízdného), ve skupině potraviny, nápoje,
tabák jen o 1,2% (v lednu růst o 1,3%, v únoru
stagnace, v březnu dokonce pokles o 0,1%).
Meziroční růst spotřebitelských
cen (srovnání se stejným obdobím předchozího
roku) se od počátku letošního roku výrazně
zmírňuje (viz předchozí graf). V březnu
1997 (proti březnu 1996) klesl až na 6,8%. Z tohoto
pohledu bylo vykázáno největší
zvýšení cen u skupin bydlení (o 13,3%)
a vzdělávání (o 10,0%), naproti tomu
nejméně vzrostly ceny ve skupinách potraviny,
nápoje, tabák (o 4,2%), volný čas
(o 4,0%), zařízení a provoz domácnosti
(o 3,9%) a zdravotnictví (o 2,4%).
Životní náklady v březnu 1997 byly proti
stejnému měsíci předchozího
roku vyšší u zaměstnanců o 6,7%,
u důchodců o 7,4%.
Klouzavá míra inflace (zvýšení
průměrné hladiny spotřebitelských
cen na posledních dvanáct měsíců
proti hladině předcházejících
dvanácti měsíců) klesla v březnu
1997 na 8,4%.
3. 2 Produkční ceny
Ceny průmyslových výrobců byly v březnu
1997 proti stejnému měsíci předchozího
roku vyšší o 4,3%, ceny stavebních prací
o 11,1%, ceny zemědělských výrobců
o 1,9% a ceny tržních služeb o 5,2%. Všechny
tyto ukazatele mají nižší hodnotu než
vykazovaly v prosinci 1996 (proti prosinci 1995) a ukazují
tendenci zmírňování růstu cen
výrobců.
Růst průměrných nominálních
mezd trvale předstihuje reálnou produktivitu práce.
Neustále se tak zvyšují jednotkové mzdové
náklady (tj. objem nominálních mezd připadající
na fyzickou jednotku produkce) s tlakem na růst cen producentů.
Z tabulky je patrné, že (podle údajů
za 1. čtvrtletí letošního roku) tento
nákladový tlak v průmyslu i ve stavebnictví
je intenzivnější.
Tabulka 2
předchozí rok = 100 | |||||
Průmysl | |||||
nominální mzda | |||||
reálná produktivita práce | |||||
jednotkové mzdové náklady | |||||
Stavebnictví | |||||
nominální mzda | |||||
reálná produktivita práce | |||||
jednotkové mzdové náklady |
Pramen: ČSÚ, propočty MF ČR
Rozsah domácí poptávky po průmyslové
produkci a konkurence na straně nabídky (včetně
konkurence s dovozy) však umožňuje jen stále
mírnější růst cen průmyslových
výrobců. Mzdový tlak se tedy bezprostředně
v plném rozsahu nemůže prosadit, dále
snižuje konkurenční schopnost domácích
výrobců ve srovnání se zahraničními
výrobci jak na domácím trhu, tak v zahraničí
a brzdí růst zisku. To spoluvytváří
současný problém platební bilance.
Dlouhodobě rychlejší růst cen stavebních
prací ukazuje, že (na rozdíl od průmyslu)
tvrdost konkurenčního prostředí ve
stavebnictví není tak výrazná a umožňuje,
aby se nákladový tlak mezd v růstu cen stavebních
prací prosadil.
Z dlouhodobějšího pohledu byl růst cen
u finálních prodejců (spotřebitelské
ceny, ceny stavebních prací) rychlejší
než u průmyslových a zemědělských
výrobců. To podporuje hypotézu, že míra
inflace (vyjádřená spotřebitelskými
cenami) byla určována spíše tahem domácí
poptávky po spotřebním zboží
a službách. Tento převážně
poptávkový charakter inflace se nezměnil
ani v 1. čtvrtletí 1997, pouze zbrzdění
růstu poptávky se projevilo zbrzděním
růstu cen.
4. Zaměstnanost a nezaměstnanost
4. 1 Zaměstnanost
Při posuzování vývoje zaměstnanosti
z dosud publikovaných statistických řad je
třeba vzít v úvahu úpravu metodiky
výběrových šetření pracovních
sil platnou od roku 1997. Nový přístup, kde
nejvýznamnější změnou je nezahrnování
žen na další mateřské dovolené
do zaměstnaných, ve srovnání s dosud
užívaným snížil zaměstnanost
o cca 2,6 procentního bodu. V dalším textu
je tento metodický vliv vyloučen.
Zaměstnanost, dosud v podstatě stabilizovaná
na vysoké úrovni, v průběhu 1. čtvrtletí
1997 ve srovnání se stejným obdobím
minulého roku mírně poklesla na 4958 tisíc
osob. Počet zaměstnaných se podle výsledků
výběrových šetření pracovních
sil v zimním období snížil proti srovnatelnému
období minulého roku o 20 tis. osob, to znamená
o 0,4%, proti podzimnímu období byl pokles výraznější
- o 36,7 tisíc, to je o 0,7%. Sezónní pokles
byl zvýrazněn úbytkem pracovních příležitostí
plynoucím z racionalizace provozu organizací pod
tlakem zpomalujícího se ekonomického růstu.
Celkové snížení zaměstnanosti
bylo jednak charakteru strukturálního, jednak postihlo
osoby s omezeními typu nižší či
nevhodné kvalifikace, malé praxe či mobility
a adaptability.
Struktura zaměstnanosti podle postavení v hlavním
zaměstnání se v průběhu roku
1996 proti roku 1995 v zásadě nezměnila.
Počet zaměstnanců, který poklesl o
0,6%, ve struktuře představoval 86,1%. Ve skupině
podnikatelů, zahrnující 12,1% zaměstnaných,
se nadále zvýrazňoval nárůst
podnikatelů se zaměstnanci a snižoval se počet
vypomáhajících členů domácnosti.
Počet cizích státních příslušníků
zaměstnávaných v některých
odvětvích či oblastech při strukturálním
nedostatku domácích pracovních sil vzrostl
proti 1. čtvrtletí 1996 o 13,0%. Dynamika přírůstku
zahraničních pracovníků se dále
zpomalila, proti konci roku 1996 došlo v absolutních
hodnotách k poklesu počtu o 9,6 tisíc osob
na koncových 133,6 tisíc. Nadále převažovali
občané SR (53,7%) podléhající
pouze oznamovací povinnosti.
4. 2 Nezaměstnanost
Změna trendu vývoje nezaměstnanosti k růstu,
patrná již na přelomu roku 1995 a 1996, se
v 1. čtvrtletí 1996 podstatně zvýraznila.
Průměrná hodnota míry nezaměstnanosti
(3,94%) stoupla proti roku 1996 o 0,85 procentního bodu.
Na jejím zvýšení spolupůsobila
ve výši cca 0,2 procentního bodu změna
metodiky. Zvýšení míry nezaměstnanosti
výraznější než obvyklá sezóna
lze přičíst zejména snížení
tempa výroby vlivem poklesu poptávky.
Na celkovém nárůstu míry nezaměstnanosti
participovalo i zvýraznění regionálních
rozdílů nárůstem zejména v
severních oblastech. V severočeském regionu
vzrostla průměrná míra nezaměstnanosti
proti stejnému čtvrtletí roku 1996 o 1,5
procentního bodu na hodnotu 6,57%, v severomoravském
byla po nárůstu 1,2 procentního bodu na průměrné
úrovni 6,23%. Míra nezaměstnanosti vyšší
než 8% byla v březnu v 6 okresech, nejvyšší
byla v okrese Most, kde ve všech 3 měsících
jako jediná převyšovala 10%.
Tendence poklesu volných pracovních míst
registrovaných úřady práce nastoupená
koncem roku 1996 dále pokračovala, jejich počet
se proti 1. čtvrtletí roku 1996 v průměru
snížil o 9,3% na 83,5 tisíc. Na konci čtvrtletí
bylo registrováno 87 tisíc volných pracovních
míst. Při přetrvávající
poptávce především po kvalifikované
pracovní síle se průměrný počet
registrovaných uchazečů na 1 volné
místo zvýšil z 1,7 ve srovnatelném období
roku 1996 na 2,4.
Příspěvek v nezaměstnanosti v 1. čtvrtletí
pobírala vzhledem k přílivu nově registrovaných
více než polovina uchazečů o zaměstnání,
na konci března 51,4%, nárůst představoval
6,2 procentního bodu.
5. Platební bilance
5. 1. Běžný účet
Běžný účet platební bilance
skončil za 1. čtvrtletí roku 1997 podle předběžných
údajů pasivem ve výši (1,1 mld. USD),
vlivem deficitu obchodní bilance (1,4 mld. USD). Tento
deficit byl zčásti pokryt přebytky bilance
služeb a transferů, v souhrnné výši
0,5 mld. USD, bilance výnosů byla pasivní
ve výši 0,2 mld. USD.
Celkový vývoz zboží v běžných
cenách ke konci března 1997 dosáhl 148,3
mld. Kč, zatímco dovoz 186,6 mld. Kč. V porovnání
se stejným obdobím minulého roku vzrostl
kumulovaný dovoz o 7,1%, vývoz o 0,8%.
Záporné saldo zahraničního obchodu
ke konci března 1997 dosáhlo 38,3 mld. Kč
(za stejné období minulého roku činil
deficit 27,1 mld. Kč).
Za základní faktory zhoršující
se obchodní bilance lze označit v rámci procesu
ekonomické transformace doposud nedostatečnou konkurenční
schopnost domácích producentů. Vzhledem k
vysokému podílu obchodního obratu, realizovaného
prostřednictvím DEM, vystupuje do popředí
i pokračující faktor oslabování
DEM proti USD.
Dalšími faktory, které vedle zhodnocování
reálného směnného kurzu působily
na obchodní bilanci, jsou nízký hospodářský
růst v zemích EU, především v
sousední SRN, a růst cen dovážených
paliv.
Tabulka 3
Celkem | ||||||
v tom: | ||||||
státy s vyspělou tržní ekonomikou | ||||||
z toho: - EU | ||||||
- Spolková republika Německo | ||||||
- Rakousko | ||||||
rozvojové země | ||||||
evr. země s tranzit. ekonomikou a země SNS | ||||||
z toho: země SEDVO (CEFTA) | ||||||
ostatní, včetně položky nespecifikováno |
Pramen: ČSÚ Zahraniční obchod v lednu
- březnu 1997, bez dubnového zpřesnění
Z pohledu teritorií za 1. čtvrtletí roku
1997 se vývoz do zemí Evropské unie zvýšil
o 2,4%, (nejrychleji rostl vývoz do Švédska
o 41,7%, Belgie o 15,4%, do Velké Britanie o 13,7% a do
Rakouska o 7,9%). Největší pokles byl do Španělska
o 17,5%, Řecka o 4,5%, Francie o 1,5%. Do rozvojových
zemí se vývoz snížil o 22,4%. Ze zemí
CEFTA vzrostl vývoz nejrychleji do Maďarska o 10,3%,
do Polské republiky o 4,7%, do Slovenské republiky
o 4,2%, ke snížení došlo u Slovinska o
19,5%.
Dovoz ze zemí Evropské unie vzrostl o 4,4%, nejrychleji
z Portugalska o 67,6%, ze Španělska o 10,3%, z Řecka
o 10,0%. Největší pokles se projevil u dovozu
z Belgie o 20,2%, z Rakouska o 16,3%, z Velké Britanie
o 6,0%, z Francie o 3,2%, z Německa o 2,4%. Dovoz z rozvojových
zemí se zvýšil o 16,7%. Ze zemí CEFTA
vzrostl nejrychleji z Maďarska o 46,5%, z Polské republiky
o 33,5%, ze Slovinska o 9,7% a ke snížení došlo
u Slovenské republiky o 4,9%.
Ve zbožové struktuře poklesl vývoz minerálních
paliv (SITC 3) o 7,7%, surovin, polotovarů a chemických
výrobků (SITC 2 + 3 + 5 + 6) o 7,0% a zemědělského
a potravinářského zboží (SITC
0 + 1 + 4) o 3,8%. Naopak růst byl u strojů a přepravních
zařízení (SITC 7) o 11,7% a průmyslového
spotřebního zboží (SITC 8 + 9) o 4,2%.
Zvýšil se podíl vývozu zboží
s vyšším stupněm zpracování.
Z hlediska vývoje struktury dovozu byl výrazný
především růst dovozu minerálních
paliv o 25,6% (při podílu 9,8% na celkovém
dovozu). Vysoké bylo tempo dovozu průmyslového
spotřebního zboží (SITC 8+9), růst
o 8,9%. Pokračoval rovněž růst dovozu
strojů a přepravních zařízení,
který se zvýšil o 5,5% a na celkovém
dovozu se podílel 36,9%.
Tabulka 4
Komoditní struktura vývozu a dovozu za 1. čtvrtletí roku 1997 (v %)
Celkem | |||||||
v tom: | |||||||
Potraviny a živá zvířata | |||||||
Nápoje a tabák | |||||||
Suroviny s výjimkou paliv | |||||||
Nerostná paliva a maziva | |||||||
Živočišné a rostlinné oleje, tuky | |||||||
Chemikálie | |||||||
Tržní výrobky podle druhu materiálu | |||||||
Stroje a přepravní zařízení | |||||||
Různé průmyslové výrobky | |||||||
Komodity jinde nezatříděné |
Pramen: ČSÚ Zahraniční obchod v lednu
- březnu 1997, bez dubnového zpřesnění
Příznivě se vyvíjely v roce 1997 cenové
indexy průměrných hodnot dovozu a březen
průměrné hodnoty u dovozu o 1,7% a u vývozu
o 2,0%, což znamenalo zlepšení dosahované
reálné směnné relace o 0,3 bodu.
5. 2 Kapitálový účet
Kapitálový účet platební bilance
skončil podle předběžných údajů
za 1. čtvrtletí 1997 aktivem ve výši
22,1 mld. Kč (0,8 mld. USD). Přebytek je podstatně
vyšší než ve stejném období
předchozího roku, kdy dosáhl úrovně
89,9 mil. USD. Přímé investice a ostatní
kapitál skončily přebytkem ve výši
7,9 mld. Kč a 23,7 mld. Kč. Portfoliové investice
byly pasivní ve výši 9,5 mld. Kč.
Devizové rezervy ČNB dosahovaly ke konci února
1997 podle předběžných údajů
11,7 mld. USD (337,2 mld. Kč) a celé bankovní
soustavy bez krátkodobých korunových aktiv
15,1 mld. USD (435,9 mld. Kč). V březnu devizové
rezervy ČNB stagnovaly a ke konci měsíce
se udržely na úrovni 11,7 mld. USD (342,2 mld. Kč).
5. 3. Devizový kurz
I po rozšíření fluktuačního
pásma na ą7,5% od centrální parity se
devizový kurz vyznačoval stabilitou a pohybem v
revalvačním pásmu. Tento vývoj pokračoval
i v 1. čtvrtletí, teprve 16. dubna se projevilo
mírné oslabení Kč s následnou
tendencí ke znehodnocování.
Na pohybu kurzu se v 1. čtvrtletí viditelně
neprojevilo pasivní saldo obchodní bilance respektive
pasivní běžný účet platební
bilance, devizový kurz se vyznačoval stabilitou
a odrážel poptávku po Kč na devizovém
trhu.
Vliv tzv. eurobondů, jejichž emise se na počátku
roku 1997 zintensivnila, lze naopak s pohybem kurzu spojovat vzhledem
k vývoji zhodnocení Kč v tomto období.