Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Vláda na svém jednání dne 16. dubna 1997 reagovala na vývoj státního rozpočtu a usnesením č. 229/1997 přijala opatření, jejichž cílem je uvést do rovnováhy jeho příjmovou a výdajovou stranu.

I. Vývoj státního rozpočtu v prvním čtvrtletí roku 1997 a jeho příčiny

Vývoj státního rozpočtu v prvním čtvrtletí letošního roku byl nepříznivý. Příjmy dosáhly k 31. březnu 106,8 mld. Kč, výdaje 115,3 mld. Kč; schodek tak po prvním kvartálu činil 8,5 mld. Kč. Schodek státního rozpočtu je způsoben nízkým plněním příjmů, zejména pak příjmů z daní. Za tři měsíce roku 1997 byly inkasovány celkové příjmy v objemu, který odpovídá 99,0% skutečnosti prvního čtvrtletí roku 1996; z toho daňové příjmy dosáhly jen 92,9% kvartálního inkasa v roce 1996.

Čerpání výdajů státního rozpočtu probíhalo v zásadě podle očekávání. Jako každoročně se mírně zpožďovalo za čtvrtletní časovou alikvotou. Proti srovnatelnému období roku 1996 vzrostly výdaje v roce 1997 o 8,6%. Rychleji se čerpají pouze dotace k cenám tepla (vyčerpáno je 61,5% ročního rozpočtu); u dané položky se ovšem významně projevuje vliv sezónnosti.

Podle analýz Ministerstva financí má současný negativní vývoj příjmů státního rozpočtu několik příčin:

- A) nižší než očekávaný ekonomický růst v roce 1996 a z toho plynoucí i nižší plnění daňových příjmů v roce 1996 (o 3,4 mld. Kč)

Mezi nejvýznamnější odchylky makroekonomických ukazatelů patří nižší tempo ekonomického růstu v roce 1996. Podle údajů ČSÚ se odhaduje dynamika růstu HDP v r. 1996 ve stálých cenách na 4,4%, což je o 0,8 procentního bodu méně proti úvaze ze srpna 1996. I když přírůstek HDP za IV. čtvrtletí 1996 činil 4,7%, byl závěr loňského roku (a také začátek roku letošního) poznamenán zřetelným zpomalením ekonomického růstu. Nižší dynamika HDP v běžných cenách oproti původním předpokladům představuje nižší objem HDP v roce 1996 o 14 mld. Kč (tj. 1 414 mld. Kč místo 1 428 mld. Kč).

- B) nižší výběr pojistného na sociální zabezpečení v roce 1996

Kvantitativně nejvyšší výpadek v příjmech státního rozpočtu v roce 1996, v porovnání s upraveným rozpočtem, byl zaznamenán u příjmů z pojistného na sociální zabezpečení, a to v objemu 5,5 mld. Kč.

K hlavním příčinám nižších příjmů z pojistného zřejmě patřila legislativní úprava zakládající za určitých podmínek nárok plátců na odklad placení jejich závazků z titulu pojistného. Tento fakt je potvrzen vysokým nárůstem těchto závazků v průběhu roku 1996. Menší vliv měla i stagnace příjmů z pojistného od osob samostatně výdělečně činných.

- C) změna odhadů makroekonomických ukazatelů na rok 1997

Nové odhady makroekonomických ukazatelů na rok 1997 (z března 1997) ukazují, podobně jako pro rok 1996, odchylky od predikcí, na kterých je založen státní rozpočet na rok 1997. Jde především o předpokládanou nižší dynamiku HDP ve stálých cenách. Zatímco v září roku 1996 se odhadoval meziroční reálný růst HDP na úrovni 5,4%, nové odhady MF se pohybují zhruba okolo 2,6%, tedy hluboko pod úrovní původního předpokladu.

Určitý záporný fiskální efekt přinese i pokles spotřeby domácností v důsledku přijatých opatření. Ten se promítne do řady daňových příjmů, především do výnosu DPH, pojistného a daní vázaných na mzdy, ale zprostředkovaně se dotkne např. i daně z příjmů právnických osob.

Analýzy MF ukazují, že snížení dynamiky ekonomického růstu má příčiny i v měnových restriktivních opatřeních, ke kterým přistoupila v loňském roce centrální banka.

Dalším významným vlivem působícím na příjmy státního rozpočtu je snížení odhadu tempa dovozu zboží. Oproti původně uvažované dynamice 14,0%, použité při sestavování státního rozpočtu, se pohybuje nový odhad meziroční dynamiky jen okolo 4,7%. Nižší korunový objem dovozů a související nižší výnos z daní vybíraných u dovozu (DPH, clo, spotřební daně) je vedle samotného hmotného poklesu také ovlivněn pohybem koruny v apreciačním pásmu směnného kursu směrem k paritě od počátku roku 1997.

Nad rámec makroekonomických vlivů je nutné korigovat odhad výnosu DPPO. Podle informací a odhadů správců daní bude i v roce 1997 pokračovat umořování ztrát z předchozích let a spolu s tím budou působit i další vlivy: např. konsolidace bankovního sektoru a s tím spojená tvorba rezerv, daňové odpisy, které přesahují úroveň účetních odpisů a dalších položek snižujících základ daně. Toto poznání posiluje argument, aby do novely zákona o dani z příjmů nebylo zahrnuto zkrácení odpisových lhůt. Přesnější kvantifikace bude známa až z daňových přiznání, které většina subjektů předloží ke konci června t. r.

Odhady vlivu změny predikce makroekonomického rámce a dalších vlivů v roce 1997 na daňové příjmy jsou velmi obtížné. Vzhledem k tomu, že výnos každé daně je determinován kombinací řady makroekonomických veličin a dalších vlivů, je přesná kvantifikace v podstatě nemožná. Ministerstvo financí, po dosavadních zkušenostech s mírou korelace jednotlivých daňových příjmů na jednotlivé indikátory a po prognóze vlivu některých uvažovaných opatření na vývoj ekonomiky a na chování jednotlivých subjektů, odhaduje souhrnně fiskální vlivy nové makroekonomické pozice v roce 1997 spolu s autonomními vlivy u daně z příjmů právnických osob (nad rámec vlivů zahrnutých do státního rozpočtu) celkem na zhruba 16 - 18 mld. Kč (v tom 12 - 14 mld. Kč změna makro-predikce a cca 4 mld. Kč autonomní vlivy u daně z příjmů právnických osob). Vyčíslení korigovaného celoročního odhadu jednotlivých druhů daňových příjmů a ostatních příjmů státního rozpočtu v roce 1997 je uvedeno v následující tabulce.

Odhad celoročního výnosu příjmů státního rozpočtu