Ve smyslu § 112 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb.,
o jednacím řádu Poslanecké sněmovny,
předkládám poslancům následující
interpelaci poslance Jaroslava Štraita na místopředsedu
vlády a ministra financí Ivana Kočárníka
a odpověď místopředsedy vlády
a ministra financí Ivana Kočárníka
na tuto interpelaci. Předkládám rovněž
novou odpověď místopředsedy vlády
a ministra financí Ivana Kočárníka
na interpelaci, kterou vypracoval poté, kdy Poslanecká
sněmovna na své 8. schůzi s odpovědí
na interpelaci vyslovila nesouhlas.
Poslanecká sněmovna na své 11. schůzi
vyslovila opět nesouhlas s odpovědí. Pan
poslanec Jaroslav Štrait požádal o zařazení
další odpovědi, kterou vypracoval ministr financí
Ivan Pilip, na pořad schůze Poslanecké sněmovny.
Interpelace, odpověď a nové odpovědi
jsou přílohami sněmovního tisku.
Příloha
Evidenční číslo interpelace: 47
Jaroslav Štrait
poslanec
V Praze dne 1. listopadu 1996 |
Obracím se s interpelací na pana místopředsedu
vlády a ministra financí pana Ing. Ivana Kočárníka,
CSc.
Stavební spoření, tak jak je v dnešní
době realizováno, neplní svůj účel.
Smysl a záměr zákona 96/1993 Sb. (včetně
novely z roku 1995) se úplně vytratil. Bytovou potřebu,
jak je uvedeno v § 6, odst. a, není možné
naplnit ze zcela prozaického důvodu. I při
nejvyšší úložce nelze pořídit
ani část bytu.
Zákon a jeho realizace spíše straní
provozovatelům stavebního spoření
než jeho účastníkům.
Jaký je konkrétní dopad - v Hradci Králové,
100 tisícové metropoli, se postavilo v roce 1996
28 bytů.
Věci by se měly nazývat pravými jmény
- byt získat nelze, ale prostřednictvím stavebního
spoření a následného úvěru
manžela, manželky atd. se mladí lidé s
průměrnými příjmy ekonomicky
sváží se stavební spořitelnou.
Vážený pan
Ing. Miloš Zeman
předseda Poslanecké sněmovny
V Praze dne 28. listopadu 1996 | |
Č. j. 352/76 868/1996 |
Váženy pane předsedo Poslanecké sněmovny,
v příloze Vám zasílám kopii
odpovědi na interpelaci pana poslance Jaroslava Štraita
ve věci stavebního spoření (evidenční
číslo interpelace 47).
S pozdravem
Příloha
Vážený pan
Ing. Miloš Zeman, CSc.
předseda Poslanecké sněmovny
Parlament České republiky
Praha
V Praze dne 28. listopadu 1996 | |
Č. j. 352/76 868/1996 |
Vážený pane poslanče,
k Vaší interpelaci ze dne 1. listopadu 1996 Vám
sděluji následující:
Systém stavebního spoření založený
na základě zákona č. 96/1993 Sb.,
o stavebním spoření a státní
podpoře stavebního spoření, si neklade
za cíl umožnit účastníku stavebního
spoření získat byt pouze za uspořené
prostředky. Při vytváření systému
stavebního spoření se vycházelo z
představy, že stavební spoření
bude jedním ze způsobů, který, možností
získat levný úvěr, umožní
občanovi rychleji vytvořit dostatečný
objem prostředků nutných k získání
bytu nebo ke zkvalitnění úrovně bydlení.
Od vzniku stavebního spoření, tj. od založení
stavebních spořitelen, uzavření prvních
smluv a stanovení cílových částek
jednotlivými účastníky stavebního
spoření se potvrzuje skutečnost, že
účastníci si toto poslání stavebního
spoření víceméně uvědomují.
V mnoha případech proto smlouvu o stavebním
spoření uzavřelo v rámci rodiny více
členů s vědomím, že spojením
těchto prostředků bude možné
soustředit větší objem finančních
zdrojů umožňujících rychlejší
zlepšení úrovně bydlení, popř.
se zapojením dalších zdrojů rychlejší
získání bytu.
Při hodnocení významu stavebního spoření
po obstarání bytu je rovněž třeba
vzít do úvahy, že výše zdrojů
potřebných pro získání bytu
není na celém území stejná.
V místech s relativně nižší úrovní
nákladů spojených s bydlením (vč.
získání bytu) má stavební spoření
pak větší význam.
Zákon sám hovoří o uspokojování
bytové potřeby, kterou nelze chápat pouze
jako pořízení nového bytu. Za uspokojení
bytové potřeby lze považovat i zvýšení
úrovně bydlení formou rekonstrukce stávajícího
bytového fondu, což je z hlediska současné
situace bytového fondu také velmi významné.
Vedle systému stavebního spoření podporovaného
státem začíná nabývat na významu
systém hypotéčních úvěrů,
rovněž státem podporovaný. Tyto systémy
lze vzájemně spojovat a tím získat
daleko více prostředků, za které je
možno pořídit nový byt, popř.
rodinný domek. Spojování obou těchto
systémů je teprve v počáteční
fázi a teprve budoucí vývoj ukáže
všechny možnosti jejich využití.
Dosavadní koncepce právní úpravy stavebního
spoření vychází z toho, že poskytování
státní podpory je vázáno na vklad
ze stavebního spoření. Z tohoto principu
vychází i stavební spoření
v Rakousku a Německu, kde má více jak sedmdesátiletou
tradici. Na základě jejich zkušeností
je pro udržení systému stavebního spoření
potřeba tzv. "přátelských spořitelů",
tj. těch, kteří si neberou úvěr
a pouze spoří se státní podporou,
a tím po určitou dobu váží své
vklady ve stavební spořitelně. Ty se pak
stávají zdrojem pro poskytování levných
úvěrů ze stavebního spoření.
A proto v těchto státech je státní
podpora poskytována i těm, kteří pouze
spoří a kteří po určité
vázací době mohou vklady i státní
podporu použít libovolným způsobem.
Zkušenosti z Německa a Rakouska ukazují, že
80% účastníků stavebního spoření
po skončení doby spoření čerpá
úvěr, který využívá na
bytové potřeby.
V ČR je státní podpora poskytována
účastníkovi stavebního spoření,
pokud jím je fyzická osoba, po splnění
podmínek stanovených v zákoně, a to
formou zálohy státní podpory, po skončení
kalendářního roku. Poskytovaná záloha
státní podpory činí 25% z ročně
uspořené částky, maximálně
však z částky 18 tis Kč, pokud však
klient vklady ponechá ve stavební spořitelně
5 let. Vklady vázané 5 let umožní, aby
klientům, kteří již splnili zákonné
podmínky, mohla stavební spořitelna poskytnout
výhodný 6% úvěr.
Stavební spořitelny jsou bankami dle zákona
o bankách a jejich činnost je dále vymezena
zákonem o stavebním spoření (§
9). Jejich aktivity jsou omezeny tak, aby prostředky vložené
účastníky a státem byly co nejlépe
zajištěny. Nemohou se tedy zúčastnit
obchodů, které jsou riskantní, i když
mohou přinášet větší zisky.
Úvěr ze stavebního spoření
je ze zákona úročen maximálně
o 3% výše než vklady účastníků.
Stavební spořitelny nemohou tudíž zvyšovat
svoje zisky cestou zvyšování úroků
jako jiné banky.
Stavení spořitelny zahájily činnost
koncem roku 1993. Efekt stavebních spořitelen se
plně projeví až po uplynutí celého
spořícího období, které činí
u většiny účastníků 5
let. Teprve po této době bude možné
objektivně vyhodnotit skutečný přínos
stavebního spoření z hlediska podpory bydlení.
S pozdravem
Vážený pan
Jaroslav Štrait
poslanec Poslanecké sněmovny
Parlament České republiky
Praha
V Praze dne 3. března 1997 | |
Č. j. 352/13 595/97 |
Vážený pane předsedo,
v příloze Vám posílám kopii
nové odpovědi na interpelaci pana poslance Jaroslava
Štraita ve věci stavebního spoření
(sněmovní tisk 108).
S pozdravem
Příloha
Vážený pan
Ing. Miloš Zeman
předseda Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky
Praha
V Praze dne 3. března 1997 | |
Č. j. 352/13 595/97 |
Vážený pane poslanče,
vzhledem k tomu, že Poslanecká sněmovna Parlamentu
vyslovila nesouhlas s mojí odpovědí na Vaši
interpelaci ve věci stavebního spoření,
zasílám Vám spolu s podklady novou odpověď,
ve které se pokusím zhodnotit úlohu stavebního
spoření při řešení bytových
potřeb občanů v ČR s přihlédnutím
k diskusi, která odezněla v Poslanecké sněmovně
při mé první odpovědi.
Úvodem bych chtěl uvést, že stavební
spoření vzniklo z iniciativy skupiny poslanců
v době, kdy přestal fungovat dosud uplatňovaný
systém státní pomoci občanům,
kteří si chtěli postavit rodinný domek
nebo pořídit byt. V této situaci představovalo,
a stále ještě představuje, stavební
spoření systém, který umožňuje
za přispění státu poskytovat obyvatelstvu
přinejmenším levné úvěry
na opravu a modernizaci bytu či rodinného domku
nebo také napomůže vytvořit alespoň
část z celkových prostředků
nutných k jejich pořízení. Nikdy,
ani v době vzniku stavebního spoření,
nebylo řečeno, že samotné stavební
spoření vyřeší problémy
spojené se zajištěním bydlení.
Vždy se zdůrazňovalo, že stavební
spoření může pouze pomoci k řešení
bytové potřeby.
Stavební spoření je uzavřený
systém, jehož cílem je přispět
finančními prostředky na pořízení
nového bytu či na rekonstrukci a modernizaci bytů
starších. Základem stavebního spoření
je princip vzájemnosti. Teprve mnoho účastníků
stavebního spoření vytváří
finanční zdroje pro poskytování úvěrů.
Mezi vklady a úvěry je přímá
souvislost: k poskytnutí úvěru je potřeba,
aby v systému stavebního spoření bylo
zapojeno více účastníků, neboť
ti, kteří zatím pouze spoří,
vytvářejí zdroje pro poskytování
výhodných úvěrů.
Státní podpora udržuje tento systém
v pohybu a umožňuje poskytnout velkému počtu
účastníků stavebního spoření
výhodné úvěry s nízkou úrokovou
sazbou, která se zpravidla řadu let nemění.
Záloha státní podpory se poskytuje na základě
žádosti, které stavební spořitelny
za své klienty podají na Ministerstvo financí.
Po odkontrolování podkladů je vyplácená
záloha státní podpory každému
klientovi stavební spořitelny zaevidována
v databázi na ministerstvu a odkontrolovaná částka
odeslána stavební spořitelně, která
je ze zákona povinna zálohu státní
podpory do 1 měsíce rozúčtovat na
účty klientů. Záloha státní
podpory se tedy neposkytuje bankám ale přímo
účastníkům stavebního spoření.
V případě, že klient zruší
smlouvu či poruší zákonné podmínky
pro poskytování zálohy státní
podpory, je záloha vrácena Ministerstvu financí.
Stavební spořitelny s prostředky klientů
i zálohou státní podpory nemohou libovolně
podnikat. Musí vždy v prvé řadě
poskytovat finanční prostředky na základě
uzavřených smluv o stavebním spoření
a úvěrových smluv. Jejich podnikatelské
aktivity jsou značně omezené § 9 zákona
o stavebním spoření tím, že mají
zákonem omezené možnosti poskytovat jiné
úvěry i možnost mít podíl v obchodních
společnostech a volné prostředky mohou ještě
také používat k nákupu hypotéčních
zástavních listů, státních
dluhopisů a k nákupu poukázek ČNB.
Nyní k současné situaci ve stavebním
spoření a jeho očekávané perspektivě.
Ze současného pohledu je třeba vidět,
že stavební spoření si velmi rychle
získalo zájem široké veřejnosti.
Tento vysoký zájem je dán, mimo jiné,
i tím, že jde prakticky o jediný systém
podpory bydlení, neboť hypotéční
úvěrování se teprve začíná
rozvíjet. Zájem o toto spoření se
projevuje i v objemu vyplácené státní
podpory. Z údajů o vyplácené státní
podpoře vyplývá, že účastníkům
stavebního spoření není vyplácena
státní podpora v maximálně možné
výši. Za rok 1996 bude státní podpora
vyplácena v průměrné výši
2 700 Kč na jednu smlouvu.
Je třeba rovněž zdůraznit, že stavební
spoření se stále ještě nachází
ve stádiu tvorby zdrojů. Přesto jsou však
často již činěny pokusy hodnotit již
v současné době jeho působení
na rozvoj bydlení. To dost dobře není možné,
neboť plný efekt stavebního spoření
se projeví až po pěti letech od jeho vzniku.
O některých způsobech použití
prostředků stavebního spoření
je však možné zcela konkrétně uvažovat
již nyní.
Jednou z možností, jak mohou účastníci
stavebního spoření použít své
prostředky, je po jejich případném
odkupu v rámci privatizace bytového fondu a pro
jejich rekonstrukci či modernizaci. V těchto případech
jim postačují cílové částky
ve výši kolem 150 000 Kč. Cílovou částku
tvoří vklady, úroky z nich, státní
podpora (40 - 50% cílové částky) a
poskytnutý úvěr (50 - 60% cílové
částky).
Pro občana to znamená naspořit, pokud chce
získat úvěr po 5 letech spoření,
částku 50 000 Kč až 65 000 Kč,
tj. měsíčně spořit 800 Kč
až 1 000 Kč. K ní se musí přičíst
státní podpora ve výši 15 000 Kč.
Pokud klient stavebního spoření bude potřebovat
řešit obdobnou bytovou potřebu již v
horizontu 2 let, potom musí měsíčně
ukládat částku 2 000 Kč až 2
700 Kč a získá po 2 letech připsanou
státní podporu ve výši 9 000 Kč.
Dosavadní zkušenosti při poskytování
úvěrů ze stavebního spoření
samozřejmě potvrzují tu skutečnost,
že občané při řešení
své bytové potřeby se snaží sdružovat
prostředky nejen ze stavebního spoření,
ale i své vlastní úspory, popř. oboje
kombinovat s hypotečním úvěrem. V
těchto případech se jedná spíše
již o získání prostředků
na nový byt či domek. Přiložené
tabulky ukazují možné varianty řešení
bytové potřeby rodiny z prostředků
stavebního spoření v kombinaci s hypotečním
úvěrem, popř. bezúrokovou půjčkou
od státu s odloženou dobou splácení,
jak se nyní uvažuje v návrzích Ministerstva
financí pro řešení bytové situace
v ČR.
Faktem je, že si většina občanů
nemůže ani kombinací stavebního spoření
s hypotečním úvěrem pořídit
v současné době okamžitě byt
s 80 až 100 m2 užitné plochy. Ale
jde o to, aby např. dva mladí lidé, kteří
se vyučili nebo ukončili studia na střední
či vysoké škole mohli pomocí stavebního
spoření s měsíčními
úložkami pro ně přijatelnými,
každý z nich 1 000 Kč až 1 500 Kč
měsíčně, získat po pěti
letech spoření finanční prostředky
ve výši 400 000 Kč až 600 000 Kč.
Částka 400 000 Kč až 600 000 Kč
by měla být již reálnou základnou
pro získání menšího bytu, popř.
tato částka by už mohla umožnit čtyřčlenné
rodině, která již obývá dvoupokojový
byt, získat byt větší. Uvádím-li
tyto částky, je třeba si rovněž
uvědomit, že ne každý řeší
svou bytovou potřebu v Praze a okolí, kde ceny bytů
či domů jsou vyšší než v ostatních
oblastech ČR, a ne každý kupuje dům
či byt. V řadě případů
vlastníci bytů se snaží použít
prostředky na modernizaci a rekonstrukci svého bytu
či domu. Pro občany této republiky, kteří
jsou již vlastníky bytů či domů,
a těch není v ČR zanedbatelné množství,
neboť z celkového počtu trvale obydlených
bytů je 42% bytů ve vlastnickém sektoru (z
toho 40% bytů v rodinných domech - viz materiál
MMR "Vybrané údaje o bydlení"),
přichází v úvahu i kombinace stavebního
spoření s hypotečním úvěrem.
I tyto varianty jsou zpracovány v přílohách.
Na českém venkově a v menších
městech České republiky se přestává
stavět, lidé se sem nestěhují a mladí
odcházejí do měst. Proto se některé
stavební spořitelny zapojily do soutěže
"Stavba pro venkov 97". Stavební spořitelny
se chtějí podílet na financování
vybraných projektů, neboť nechtějí
podporovat jen výstavbu a modernizaci panelových
domů či nákladných domů, ale
pomáhat i při obnově venkova. O tuto akci
projevila zájem i velká část obcí
oslovených stavebními spořitelnami.
Dá se předpokládat, že významná
část původních obyvatel venkova a
majitelé chalup, zejména v důchodovém
věku, se rozhodne, v souvislosti s růstem cen bydlení
zejména v Praze a ve větších městech,
k trvalému přesídlení na venkov či
do menších měst. Pro mladou rodinu s malými
dětmi se bydlení na venkově bude rovněž
v rostoucí míře jevit jako ekonomicky i ekologicky
zajímavé. Odhaduje se, že v příštích
letech budou v ČR průměrné náklady
rodiny na bydlení (nájem, teplo, voda) na venkově
o třetinu nižší ve srovnání
s náklady v městech. Přitom lze očekávat,
že část podnikatelů se bude více
orientovat na venkov a přinese sem služby i pracovní
příležitosti.
Z výše uvedeného vyplývá, že
státem podporované stavební spoření
akumuluje zdroje k řešení bytové potřeby,
které mnohokrát převyšují objem
prostředků poskytovaných státem ve
formě státní podpory. Pro posouzení
celkového efektu stavebního spoření
uvádím tento příklad:
Klient stavebního spoření, který sepíše
se stavební spořitelnou smlouvu na cílovou
částku 300 000 Kč (z toho činí
40% vklady a státní podpora a 60% poskytnutý
úvěr), za 5 let uspoří pravidelnými
měsíčními vklady 1 500 Kč částku
98 000 Kč, včetně úroků. Klient
dále získá státní podporu ve
výši 22 500 Kč (po dobu 5 let 4 500 Kč
ročně). Po pěti letech spoření
má naspořeno 120 500 Kč a možnost získat
úvěr 180 000 Kč, tj. celková výše
částky k vyřešení bytové
potřeby, kterou má k dispozici, je 300 000 Kč.
Pokud mladý manželský pár má
dvě stavební spoření, představuje
cílová částka 600 000 Kč. Tato
částka 600 000 Kč je pro získání
malého bytu pro mladý manželský pár
jako základ postačující, zvláště
je-li byt mimo oblast Prahy a okolí.
Poskytnutá státní podpora zvýhodňuje
každého účastníka, který
svými vklady umožňuje tvorbu zdrojů,
ale také umožňuje poskytování
levných úvěrů. Dále je třeba
vzít v úvahu, že vyplacená státní
podpora se vrací státu nejen v podobě postavených
či rekonstruovaných a modernizovaných bytů,
ale i v podobě daní a odvodů zrealizovaných
projektů, atd. (viz přílohy). Státní
příspěvek může být nejen
stimulem ke spoření, ale především
by měl garantovat dlouhodobý nízký
5 - 6%ní úvěr ze stavebního spoření.
Z dosavadního vývoje vyplývá, že
lze počítat, že počet nově uzavíraných
smluv se bude zatím pravděpodobně ještě
dva roky pohybovat okolo 500 000. S ohledem na pětiletou
dobu spoření by tak měl vzrůst počet
účastníků v roce 2000 na 2,4 mil.
s tím, že po počátečních
privatizačních projektech se budou poskytnuté
úvěry stále více přesouvat
na sanace a novostavby. S očekávaných růstem
příjmů obyvatelstva lze očekávat
i růst průměrné cílové
částky ze 135 tis. Kč na více než
200 tis. Kč. Potom by tak měly být stavebními
spořitelnami ročně poskytované úvěry
na financování potřeb spojených s
bydlením v objemu 45 mld. Kč.
V roce 1996 začaly být poskytovány první
úvěry ze stavebního spoření,
neboť minimální zákonná doba
spoření je 2 roky, a úvěry překlenovací.
Ke 31. 12. 1996 bylo zatím poskytnuto 6 500 úvěrů
ze stavebního spoření a 13 500 překlenovacích
úvěrů s celkovou cílovou částkou
2,5 mld. Kč. Zásadní zvýšení
objemů a počtu poskytovaných úvěrů
možno očekávat po 5 letech existence stavebního
spoření, tj. v letech 1998 a 1999.
Vážený pane poslanče, je nepochybné,
že stát má zájem nejen na výstavbě
nových bytů, ale také na rekonstrukci či
modernizaci stávajícího bytového fondu.
Proto je zájem státu maximálně zainteresovat
občany na řešení svých bytových
potřeb. Jedním ze způsobů jak toho
dosáhnout je systém stavebního spoření.
I tento systém je poměrně náročný
na zdroje ze státního rozpočtu. Je však
nemožné v tuto chvíli přínos
stavebního spoření pro řešení
bytových potřeb hodnotit, neboť jeho uplatnění
(tj. poskytování úvěru) v plné
šíři nastane až po uplynutí pěti
let od jeho vzniku. Teprve pak bude možno hodnotit efekt
prostředků vynaložených ze státního
rozpočtu.
V tuto chvíli je však diskuse o efektivnosti vynakládaných
prostředků problematická, neboť chybí
mimo jiné ucelená koncepce bytové politiky,
v jejímž rámci by bylo možné posoudit
efektivnost vynakládaných prostředků
ze státního rozpočtu.
Lze pouze konstatovat, že ve srovnání s podporou
hypotečních úvěrů je podpora
stavebního spoření pro stát ekonomicky
výhodnější (viz příloha
č. 4). V úvahu je třeba také vzít
to, že stavební spoření se svými
podmínkami je přístupné pro širokou
vrstvu občanů.
S pozdravem
Příloha: 4
Vážený pan
Jaroslav Štrait
poslanec Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky