Příloha č. 1 |
1. | Přírůstek nových účastníků ve sledovaném roce | 440 000 | 400 000 | 550 000 | 400 000 | 250 000 | 160 000 | 100 000 | 80 000 |
2. | Celkový počet účastníků k 31. 12. | 649 000 | 1 026 000 | 1 576 000 | 1 940 000 | 2 115 000 | 2 270 000 | 2 355 000 | 2 360 000 |
3. | Výše státní podpory v Kč vyplácená v průměru na 1 smlouvu | 1 400 | 1 700 | 2 250 | 2 700 | 3 100 | 3 550 | 3 950 | 4 250 |
4. | Výše státní podpory vyplácená v daném roce na celkový počet smluv uzavřených k 31. 12. roku | ||||||||
5. | Výše vkladů v mld. Kč k 31. 12. |
Výpočet výše státní podpory
vyplácené v r. 1995: počet klientů
k 31. 12. 1994 x předpokládaná výše
státní podpory vyplácená v r. 1995
Rok výplaty | 649 000 x 1 700 = 1 103 000 000 Kč | |
1 026 000 x 2 250 = 2 308 000 000 Kč | ||
1 576 000 x 2 700 = 4 260 000 000 Kč | ||
1 940 000 x 3 100 = 6 000 000 000 Kč | ||
2 115 000 x 3 550 = 7 500 000 000 Kč | ||
2 270 000 x 3 950 = 9 000 000 000 Kč | ||
2 355 000 x 4 250 = 10 000 000 000 Kč |
1. Přírůstek účastníků
vyjadřuje předpoklad nových účastníků
minus ukončené smlouvy
(z důvodů: | 1. poskytnutí úvěru |
2. ukončení cyklu | |
3. odstoupení od smlouvy) |
2. Průměrný státní příspěvek
na 1 smlouvu vychází z předpokladu naspořené
částky k 31. 12. předchozího roku.
28. 1. 1997 Referent Mgr. Horáková
Stavební spoření v České
republice
Počet účastníků stavebního spoření | 206 000 | 649 400 | 1 026 200 | 1 621 400 |
Saldo vkladových účtů (mil. Kč) | 1 140 | 6 350 | 16 330 | 34 440 |
Počet úvěrů | 218 | 6 390 | ||
Cílová částka úvěrů (mil. Kč) | 25 | 763 | ||
Počet meziúvěrů | 555 | 13 543 | ||
Cílová částka meziúvěrů (mil. Kč) | 101 | 1 804 | ||
Státní podpora stavebního spoření (mil. Kč) | 285 | 1 099 | 2 297 |
Příloha č. 2 |
Měsíční úložka | 1 500 Kč |
Cílová částka | 240 000 Kč |
Za 5 let spoření vloží účastník | 90 000 Kč |
získá úroky | 8 128 Kč |
a státní podporu | 22 500 Kč |
Na bytové potřeby může účastník
použít celou cílovou částku:
240 000 Kč.
Každá koruna státní podpory podpoří
10,70 Kč investovaných na bytové účely
1 : 10,7 |
Příloha č. 3 |
Příloha č. 4 |
Porovnání produktů zaměřených
na podporu bytové výstavby
září 1996 |
1. Úvod
Pro studii byla vybrána výchozí modelová
situace domácnosti s hrubým měsíčním
příjmem 16 600 Kč. Tento příjem
odpovídá dvojnásobku současné
průměrné měsíční
mzdy (8 300 Kč). Objem prostředků potřebných
pro řešení bytové situace byl zvolen
800 000 Kč. Tyto vstupní parametry mají silné
regionální výkyvy, nicméně
lze předpokládat, že se bude zachovávat
poměr mezi cenou bytu a průměrnou měsíční
mzdou v regionu. Pro extrapolaci průměrné
měsíční mzdy byl předpokládán
její konstantní desetiprocentní meziroční
růst. V současné době činí
roční růst mezd přibližně
17%, takže použitý odhad je možno považovat
i z dlouhodobého hlediska za spolehlivý (tj. skutečný
vývoj bude pro občana zřejmě příznivější).
Jako jeden z klíčových ukazatelů je
posuzována dostupnost finančních zdrojů,
která je dána výší měsíčních
nákladů spojených s dosažením
těchto zdrojů.
Efektivita vynakládaných prostředků
je dána celkovými náklady na financování,
a to jednak z pohledu občana, jednak z pohledu státu.
U všech příkladů jsou vypočteny
jak celkové náklady (prostý součet
jednotlivých položek), tak i jejich současná
hodnota (jednotlivé položky jsou diskontovány
s úrokovou sazbou 10%).
2. Modelové postupy
Pro financování bytových potřeb byly
uvažovány tři základní způsoby.
2. 1. Hypotéční úvěr
Předpokládáno je využití hypotéčního
úvěru se státní podporou. Byla zvolena
úroková sazba 8% p. a. (úroková sazba
po snížení o státní podporu)
a doba splatnosti 20 let. Při úvěru 800 000
Kč činí měsíční
anuita 6 692 Kč.
2. 2. Stavební spoření
V rozboru je počítáno s tím, že
dva členové domácnosti uzavřou smlouvu
o stavebním spoření, každý s
cílovou částkou 400 000 Kč (důvodem
je lepší využití státní
podpory). Při měsíční úložce
2 544 Kč budou cílové částky
přiděleny za 6 let. Úvěry poskytnuté
s úrokovou sazbou 6% p. a. jsou spláceny 9 let a
7 měsíců měsíčními
splátkami po 2 000 Kč.
V této variantě jsou tedy prostředky k dispozici
po 6 letech od uzavření smlouvy o stavebním
spoření.
2. 3. Kombinace stavebního spoření s hypotéčním
úvěrem
Podobně jako v předchozím případě
jsou uzavřeny dvě smlouvy o stavebním spoření,
ovšem na nižší cílové částky
(240 000 Kč). Přidělení nastane po
5 letech a 10 měsících. V tomto termínu
poskytne stavební spořitelna 480 000 Kč (z
toho přibližně polovinu formou úvěru).
Zároveň občan čerpá hypotéční
úvěr ve výši 320 000 Kč, takže
celkový objem prostředků použitelných
pro financování činí opět 800
000 Kč. Měsíční splátky
úvěru poskytnutého stavební spořitelnou
jsou nyní 1 200 Kč, doba splácení
9 let a 1 měsíc.
3. Porovnání
3. 1. Dostupnost finančních prostředků
Dostupnost je dána podílem, který je z příjmů
domácnosti odčerpán splátkami úvěru
či spořením. Vzhledem k očekávanému
vývoji mezd je zřejmé, že nejvyšší
zatížení ponese domácnost na samotném
počátku. Z tohoto pohledu se jako nejlepší
jeví kombinace stavebního spoření
s hypotéčním úvěrem. Výdaje
na spoření a splátky úvěrů
totiž nepřekročí 18% hrubého
příjmu domácnosti. Na opačné
straně hodnocení stojí hypotéční
úvěr, na který je v počátku
vydáváno 40% hrubých příjmů.
3. 2. Náklady občana
Stavební spoření je optimální
z hlediska celkových nákladů na financování.
Zatímco při využití hypotéčního
úvěru zaplatí občan přibližně
dvojnásobek zapůjčené částky,
u stavebního spoření je to jen 1,03 násobek.
U kombinace stavebního spoření s hypotéčním
úvěrem je hodnota tohoto koeficientu přibližně
1,4. V těchto výpočtech nebyla zohledněna
skutečnost, že pouze v případě
financování pomocí hypotéčního
úvěru získá občan byt bez prodlení.
Zohlednění této skutečnosti by vyžadovalo
provést odhad cenového vývoje nemovitostí
v příštích šesti letech. Obecně
však lze říci, že k vyrovnání
rozdílu nákladů mezi financováním
hypotéčním úvěrem a stavebním
spořením by došlo teprve v případě
nárůstu cen nemovitostí o téměř
60%.
3. 3. Náklady státu
V těchto nákladech je započítána
pouze podpora přímá, nikoli daňové
úlevy. Státní podpora potřebná
pro jednotlivé způsoby financování
je nejvyšší u hypotéčních
úvěrů, kdy během 20 let činí
příspěvky státu celkem 376 tis. Kč
(kalkulováno bylo se státní podporou, snižující
úrokovou sazbu hypotéčního úvěru
o tři procentní body). Nejmenší náklady
vykazuje opět stavební spoření, kde
činí pouze 54 tisíc Kč.
3. 4. Rychlost
Pro okamžité získání prostředků
je možno využít pouze hypotéční
úvěr. Stavební spoření (a tedy
i jeho kombinace) předpokládá určité
plánování předem, a ze zásadních
důvodů není vhodné pro okamžité
řešení finančních potřeb.
3. 5. Stabilita podmínek
Jako nejstabilnější je možno hodnotit
stavební spoření, u kterého jsou úrokové
sazby stanovovány jako pevné, a to již v okamžiku
uzavření smlouvy o stavebním spoření
(v použitém modelovém příkladu
tedy šest let před poskytnutím vlastního
úvěru). Úrokové sazby hypotéčních
úvěrů jsou závislé na úrokových
sazbách hypotéčních zástavních
listů, a nejsou tedy zcela odděleny od mezibankovního
trhu jako stavební spoření. Navíc
zde existuje nejistota týkající se výše
státní podpory.
3. 6. Zajištění úvěrů
Lze očekávat, že ve většině
případů bude úvěr zajištěn
pořizovanou nemovitostí. U hypotéčních
úvěrů se státní podporou je
tento způsob zajištění povinný,
u stavebního spoření je způsob zajištění
úvěru ponechán na rozhodnutí stavební
spořitelny.
Výše hypotéčního úvěru
nesmí přesáhnout 70% z "běžné
ceny" zajišťující nemovitosti. Tento
limit sice není u stavebních spořitelen stanoven,
avšak s ohledem na možná rizika budou podobná
omezení stanovena interními směrnicemi stavebních
spořitelen. Výhodou stavebního spoření
je však skutečnost, že účastník
stavebního spoření má v okamžiku
poskytnutí úvěru již určitou
částku naspořenou, takže pro něj
nebude problémem uhradit určitou část
ceny pořizované nemovitosti v hotovosti (tj. bez
použití úvěru).
To je případ i uvedeného modelového
příkladu kombinace stavebního spoření
s hypotéčním úvěrem, kdy částka
naspořená u stavební spořitelny činí
30% z pořizované nemovitosti, a součet úvěrů
od stavební spořitelny a hypotéční
banky tvoří zbylých 70%.
4. Shrnutí
Z provedených výpočtů plynou následující
závěry:
- Hypotéční úvěry jsou
jediným řešením pro rychlé získání
prostředků.
- Stavební spoření je ekonomicky nejvýhodnější
pro občana, ale i pro stát.
- Kombinace stavebního spoření s hypotéčním
úvěrem je nejdostupnější.
Měsíční zatížení
občana
(výdaje na pořízení bytu jako podíl
z hrubého příjmu dvou osob)
1 | 8 300 | 40% | 31% | 18% |
2 | 9 130 | 37% | 28% | 16% |
3 | 10 043 | 33% | 25% | 15% |
4 | 11 047 | 30% | 23% | 14% |
5 | 12 152 | 28% | 21% | 12% |
6 | 13 367 | 25% | 19% | 11% |
7 | 14 704 | 23% | 14% | 17% |
8 | 16 174 | 21% | 12% | 16% |
9 | 17 792 | 19% | 11% | 14% |
10 | 19 571 | 17% | 10% | 13% |
11 | 21 528 | 16% | 9% | 12% |
12 | 23 681 | 14% | 8% | 11% |
13 | 26 049 | 13% | 8% | 10% |
14 | 28 654 | 12% | 7% | 9% |
15 | 31 519 | 11% | 6% | 8% |
16 | 34 671 | 10% | 6% | 4% |
17 | 38 138 | 9% | 4% | |
18 | 41 952 | 8% | 3% | |
19 | 46 147 | 7% | 3% | |
20 | 50 762 | 7% | 3% | |
21 | 55 838 | 2% | ||
22 | 61 422 | 2% | ||
23 | 67 564 | 2% | ||
24 | 74 321 | 2% | ||
25 | 81 753 | 2% | ||
26 | 89 928 | 1% |
Výdaje státu
Stavební spoření | 54 000 | 54 000 | |
Hypotéka (podpora 3%) | 375 840 | 150 240 | |
Celkem | 375 840 | 54 000 | 204 240 |
Současná hodnota | 163 628 | 38 025 | 74 615 |
Výdaje občana
Stavební spoření | 366 336 | 210 000 | |
Stavební spoření - úvěr | 458 364 | 261 266 | |
Hypotéční úvěr | 1 606 080 | 642 480 | |
Celkem | 1 606 080 | 824 700 | 1 113 746 |
Současná hodnota | 699 235 | 440 333 | 413 036 |