Stavební spoření
Cíl. částka | 400 000 | 400 000 | Roční růst mezd | 10% |
Měsíčně celkem | |||||||
Rok | |||||||
1 | 2 544 | 2 544 | 5 088 | 8 300 | 31% | ||
2 | 2 544 | 2 544 | 5 088 | 9 130 | 28% | ||
3 | 2 544 | 2 544 | 5 088 | 10 043 | 25% | ||
4 | 2 544 | 2 544 | 5 088 | 11 047 | 23% | ||
5 | 2 544 | 2 544 | 5 088 | 12 152 | 21% | ||
6 | 2 544 | 2 544 | 5 088 | 13 367 | 19% | ||
Přidělená cílová částka | 800 000 | ||||||
7 | 2 000 | 2 000 | 4 000 | 14 704 | 14% | ||
8 | 2 000 | 2 000 | 4 000 | 16 174 | 12% | ||
9 | 2 000 | 2 000 | 4 000 | 17 792 | 11% | ||
10 | 2 000 | 2 000 | 4 000 | 19 571 | 10% | ||
11 | 2 000 | 2 000 | 4 000 | 21 528 | 9% | ||
12 | 2 000 | 2 000 | 4 000 | 23 681 | 8% | ||
13 | 2 000 | 2 000 | 4 000 | 26 049 | 8% | ||
14 | 2 000 | 2 000 | 4 000 | 28 654 | 7% | ||
15 | 2 000 | 2 000 | 4 000 | 31 519 | 6% | ||
16 | 2 000 | 2 000 | 4 000 | 34 671 | 6% |
Hypotéční úvěr
Výše úvěru | ||
Úrok. sazba | ||
Doba splatnosti | ||
Měsíční anuita | ||
Počet členů domácnosti | ||
Státní podpora |
Roční růst mezd |
Kombinace stavebního spoření s hypotéčním
úvěrem
Cíl. částka |
Hypotéční úvěr | ||
Úroková sazba | ||
Doba splatnosti | ||
Anuita | ||
Státní podpora |
1 | 1 500 | 1 500 | 3 000 | 8 300 | 18% | ||
2 | 1 500 | 1 500 | 3 000 | 9 130 | 16% | ||
3 | 1 500 | 1 500 | 3 000 | 10 043 | 15% | ||
4 | 1 500 | 1 500 | 3 000 | 11 047 | 14% | ||
5 | 1 500 | 1 500 | 3 000 | 12 152 | 12% | ||
6 | 1 500 | 1 500 | 3 000 | 13 367 | 11% | ||
480 000 | |||||||
320 000 | |||||||
800 000 | |||||||
7 | 1 200 | 1 200 | 2 677 | 5 077 | 14 704 | 17% | |
8 | 1 200 | 1 200 | 2 677 | 5 077 | 16 174 | 16% | |
9 | 1 200 | 1 200 | 2 677 | 5 077 | 17 792 | 14% | |
10 | 1 200 | 1 200 | 2 677 | 5 077 | 19 571 | 13% | |
11 | 1 200 | 1 200 | 2 677 | 5 077 | 21 528 | 12% | |
12 | 1 200 | 1 200 | 2 677 | 5 077 | 23 681 | 11% | |
13 | 1 200 | 1 200 | 2 677 | 5 077 | 26 049 | 10% | |
14 | 1 200 | 1 200 | 2 677 | 5 077 | 28 654 | 9% | |
15 | 1 200 | 1 200 | 2 677 | 5 077 | 31 519 | 8% | |
16 | 2 677 | 2 677 | 34 671 | 4% | |||
17 | 2 677 | 2 677 | 38 138 | 4% | |||
18 | 2 677 | 2 677 | 41 952 | 3% | |||
19 | 2 677 | 2 677 | 46 147 | 3% | |||
20 | 2 677 | 2 677 | 50 762 | 3% | |||
21 | 2 677 | 2 677 | 55 838 | 2% | |||
22 | 2 677 | 2 677 | 61 422 | 2% | |||
23 | 2 677 | 2 677 | 67 564 | 2% | |||
24 | 2 677 | 2 677 | 74 321 | 2% | |||
25 | 2 677 | 2 677 | 81 753 | 2% | |||
26 | 2 677 | 2 677 | 89 928 | 1% |
Českomoravská stavební spořitelna,
a. s.
Souhrnné srovnání způsobů
financování bytových potřeb
Dostupnost | |||
Náklady občana | |||
Náklady státu | |||
Rychlost | |||
Stabilita podmínek | |||
Zajištění úvěrů |
nejhorší | |
průměr | |
nejlepší |
V Praze dne 9. června 1997 | |
Č. j. 352/40 791/97 |
Vážený pane předsedo,
v příloze Vám posílám kopii
nové odpovědi na interpelaci pana poslance Jaroslava
Štraita ve věci stavebního spoření
(sněmovní tisk 163).
S pozdravem
Příloha
Vážený pan
Ing.Miloš Zeman
Předseda Poslanecké sněmovny
118 26 Praha 1
V Praze dne 9. června 1997 | |
Č. j. 352/40 791/97 |
Vážený pane poslanče,
vzhledem k tomu, že Poslanecká sněmovna Parlamentu
opět nesouhlasila s odpovědí na Vaši
interpelaci ve věci stavebního spoření,
zasílám Vám (spolu s podklady) novou odpověď,
ve které se pokusím odpovědět na Vaše
námitky k předchozí odpovědi.
Ve svých námitkách nadále zpochybňujete
funkčnost dosavadního stavebního spoření.
Na rozdíl od Vás se domnívám, že
právě nárůst počtu uzavřených
úvěrů překlenovacích a i ze
stavebního spoření (viz Tabulka) je dokladem
toho, že stavební spoření se stalo jedním
z důležitých faktorů, který výrazně
pomáhá k vytváření trhu s byty
a k podpoře bytové výstavby. Záměrem
při přípravě a schvalování
zákona o stavebním spoření nebyla
jen výstavba nových bytů, ale také
možnost tyto prostředky využít na rekonstrukci
stávajícího bytového fondu (neboť
právě neudržováním stávajícího
bytového fondu ročně stát přichází
až o 30 000 bytů) a jak již bylo uvedeno i v
předchozí odpovědi, i na odkup bytů
při procesu privatizace bytového fondu. Ve většině
případů jsou byty nejdříve
nabízeny současným nájemníkům
k odprodeji v cenových relacích, na jejichž
pokrytí jsou prostředky ze stavebního spoření
postačující (100 - 200 tis.Kč). To
je reakce na Vaši námitku k výši průměrné
cílové částky.
K výši průměrné cílové
částky lze uvést, že se její
výše sice pohybuje kolem 150 tis. Kč, ale je
třeba také zdůraznit, že pro řešení
bytové potřeby, např. mladého manželského
páru, se sdružují prostředky z více
smluv o stavebním spoření. Skutečnost,
jak postupným spojením zdrojů ze stavebního
spoření se státní bezúročnou
půjčkou s odloženou dobou splatnosti, popř.
s hypotečním úvěrem, lze získat
menší byt pro mladé začínající
rodiny, bylo uvedeno již v předchozí odpovědi
na Vaši interpelaci.
Ke konci března letošního roku bylo uzavřeno
20,7 tis. smluv o překlenovacích úvěrech
(tzn. meziúvěrech) v celkové výši
2,82 mld. Kč a 8,4 tis. úvěrů ze stavebního
spoření ve výši 0, 87 mld. Kč.
Z těchto téměř 30 tis. úvěrů
byla již na bytové potřeby, a chtěl
bych zdůraznit, že výlučně na
bytové potřeby, vyčerpána klienty
stavebních spořitelen částka 1,94
mld. Kč.
Již samotný nárůst uzavřených
úvěrových smluv během 1. čtvrtletí
r. 1997, kdy bylo uzavřeno 7,1 tis. smluv o meziúvěrech
ve výši 995 mil. Kč a 2 tis. smluv o úvěrech
se stavebního spoření ve výši
99,3 mil. Kč, svědčí o výrazně
pozitivní úloze stavebního spoření
v rámci řešení bytové situace
v ČR.
Podle mého názoru je velmi důležité,
aby legislativní rámec stavebního spoření
tak, jak je platný v současné době
(a je to také uváděno v materiálu
"Rozbor systému stavebního spoření",
který MF ČR vypracovalo pro vládu), byl ponechán
bez podstatných změn, neboť stavební
spoření je v počáteční
fázi vytváření zdrojů a ve
fázi poskytování prvních úvěrů.
Většina smluv o stavebním spoření
je totiž uzavírána tak, že nárok
na úvěr ze stavebního spoření
vznikne po 5 letech spoření, tj. v letech 1998 -
1999. Proto vláda doporučila zachovat dosavadní
systém stavebního spoření a k případným
změnám se vrátit až po zkušenostech
s poskytováním úvěrů, kdy bude
možné provést celkovou analýzu stavebního
spoření, zejména s ohledem na to, jak přispívá
k uspokojení bytových potřeb účastníků
spoření.
Při jakýchkoliv změnách bude vždy
třeba přihlížet k finančním
možnostem státu a řešit otázku
zdrojů pro poskytování půjček.
Vy např., pane poslanče, navrhujete, umožnit
poskytování úvěrů na pořízení
průměrných bytů - v r. 1995 uvádíte
cenu 936 tis. s úrokovou mírou 3% a dobou splatnosti
30 let. Tento Váš požadavek, měl-li být
řešen pomocí stavebního spoření,
znamená značný dopad na státní
rozpočet.
Již v předchozí odpovědi byly uvedeny
různé varianty, jak bytovou potřebu (v cenové
relaci 800 tis. Kč, jako výchozí byt) pro
začínající mladý manželský
pár, řešit (2 půjčky ze stavebního
spoření každá s cílovou částkou
300 tis. Kč, a k tomu hypotéční úvěr
nebo právě připravovaná státem
bezúročná půjčka s odloženou
dobu splatnosti ve výši 200 tis. Kč). Přitom
stát v tomto případě poskytne na tyto
2 smlouvy o stavební spoření státní
podporu ve výši 2x (5 x 4 500 Kč) = 45 000
Kč, což stát zatíží jistě
méně než Vámi navrhovaný úvěr
ve výši 900 tis. Kč ze stavebního spoření
s úrokovou mírou 3% s dobou splatnosti 30 let, neboť
sama stavební spořitelna ze svých prostředků
nemůže onen úvěr s 3%ní úrokovou
mírou s dobou splatnosti 30 let realizovat, což znamená
otázku, kdo vše doplatí. Stát? Znovu
upozorňuji, že systém stavebního spoření
byl převzat z Rakouska a Německa, kde úspěšně
funguje téměř 70 let, a i v České
republice se podle zatím sledovaných údajů
rozvíjí dle předpokladů.
Rád bych se ještě v této odpovědi
vyjádřil ke dvěma Vašim poznámkám.
15. května 1997 jste řekl: "Mám poznatky
(snad signály, snad náznaky), že ani stavební
spořitelny nejsou dostatečně ochráněny
před tzv. vytunelováním, a to bych považoval
za věc velmi důležitou."
Pokud tyto signály máte, byl bych rád, pane
poslanče, kdybyste mi je sdělil, abych je mohl nechat
prověřit. Zákon o stavebním spoření,
konkrétně § 9, velmi omezuje jakékoliv
podnikatelské aktivity stavebních spořitelen.
Nemohou se zúčastnit obchodů na kapitálovém
trhu v takovém rozsahu jako jiné banky či
investiční a penzijní fondy, ale musí
prostředky vložené účastníky
stavebního spoření a státem přednostně
využít na poskytování úvěrů
ze stavebního spoření. Mohu Vám pro
Váš klid sdělit, že za dobu existence
stavebního spoření v Německu či
Rakousku nezkrachovala ani jedna stavební spořitelna,
což se o jiných bankách říci
nedá. Spoluzakladateli všech stavebních spořitelen
působících na trhu v ČR, jsou největší
a nejznámější stavební spořitelny
působící na území Rakouska
a SRN.
V souvislosti s Vaší poznámkou o skokovém
růstu cen a jeho dopadu pro možnost mladých
rodin spořit, jste poukázal na meziroční
pokles zájmu o stavební spoření.
Já se Vás, pane poslanče ptám, jaký
"meziroční pokles zájmu o stavební
spoření máte na mysli"? Čísla,
která lze uvést, jednoznačně meziroční
pokles zájmu o stavební spoření vyvrací.
V r. 1996 bylo uzavřeno ve stavebních spořitelnách
celkem 620 tis. nových smluv, čímž celkový
počet uzavřených smluv ve stavebním
spoření stoupl na 1 mil. 800 tis. smluv.
Na své účty klienti stavebních spořitelen
uložili v r. 1996 dalších 17 mld. Kč,
což znamená 100%ní nárůst vkladů
oproti výši vkladů k 31. 12. 1995, kdy výše
vkladů byla 16,5 mld. Kč. Jen v 1. čtvrtletí
r. 1997 uzavřelo dalších 107 tis. občanů
smlouvy o stavebním spoření a stavební
spořitelny přijaly vklady klientů ve výši
3,6 mld. Kč.
Tímto končím výčet dalších
aktuálních údajů o systému
stavebního spoření. Již bylo řečeno
v rámci všech odpovědí k Vaší
interpelaci ve věci stavebního spoření
o systému stavebního spoření snad
vše.
Pokud však chcete znát úvahu o začlenění
systému stavebního spoření při
řešení bytové otázky v České
republice, či jak zapadá tento systém do
koncepce bytové politiky, doporučuji Vám
obrátit se na pana ministra Kvapila, který stojí
v čele Ministerstva pro místní rozvoj, do
jehož kompetence spadá řešení bytové
problematiky v rámci Koncepce bytové politiky v
tomto státě.
S pozdravem
Příloha
Vážený pan
Jaroslav Štrait
poslanec Poslanecké sněmovny
Parlamentu ČR
Praha
Tabulka
Účastníci stavebního spoření | 1 621 404 | 1 728 258 | + 7% |
Úvěry a meziúvěry | 19 933 | 29 077 | +46% |
Objemy úvěrů a meziúvěrů (v mil. Kč) | 2 428 | 3 691 | +52% |
Nárůst částek poskytnutých úvěrů užitých na bytové potřeby byl v 1. čtvrtletí 1997 | 1 264 mil. Kč |
z toho na nové byty a rodinné domky | 245 mil. Kč |
což činí relativně | 19% |