Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

(1) Územní plánování soustavně a komplexně řeší funkční využití území, stanoví zásady jeho organizace a věcně a časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území.

(2) Územní plánování vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek - půdy, vody a ovzduší.

(1) Územní plánování soustavně a komplexně řeší funkční využití území, stanoví zásady jeho organizace a věcně a časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území.

(2) Územní plánování vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek - půdy, vody a ovzduší.

(1) Územní plánování zahrnuje tyto úkoly a činnosti:

a) stanoví limity využití území,

b) reguluje funkční a prostorové uspořádání území,

c) určuje nutné asanační, rekonstrukční nebo rekultivační zásahy do území a stanoví způsob jeho dalšího využití,

d) vymezuje chráněná území, chráněné objekty, oblasti klidu a ochranná pásma, pokud nevznikají podle zvláštních předpisů jinak, a zabezpečuje ochranu všech chráněných území, chráněných objektů, oblastí klidu a ochranných pásem,

e) určuje zásady a podmínky pro věcnou a časovou koordinaci místně soustředěné výstavby jednoho nebo více stavebníků,

f) posuzuje a hodnotí územně technické důsledky připravovaných staveb a jiných opatření v území a navrhuje nezbytný rozsah staveb a opatření, které podmiňují jejich plné využití,

g) řeší umístění staveb, stanoví územně technické, urbanistické a architektonické zásady pro jejich projektové řešení a realizaci,

h) navrhuje využití zdrojů a rezerv území pro jeho společensky nejefektivnější urbanistický rozvoj,

i) vytváří podklady pro tvorbu koncepcí výstavby a technického vybavení území,

j) navrhuje pořadí výstavby a využití území,

k) navrhuje územně technická a organizační opatření nezbytná k dosažení optimálního uspořádání a využití území.

(2) Územní plánování vychází z poznatků přírodních, technických a společenských věd, z vlastních průzkumů a rozborů řešeného území, jakož i z dalších podkladů, které byly pro řešené území zpracovány.

(3) Základními nástroji územního plánování jsou územně plánovací podklady, územně plánovací dokumentace a územní rozhodnutí.

(1) Územní plánování zahrnuje tyto úkoly a činnosti:

a) stanoví limity využití území,

b) reguluje funkční a prostorové uspořádání území,

c) určuje nutné asanační, rekonstrukční nebo rekultivační zásahy do území a stanoví způsob jeho dalšího využití,

d) vymezuje chráněná území, chráněné objekty, oblasti klidu a ochranná pásma, pokud nevznikají podle zvláštních předpisů jinak, a zabezpečuje ochranu všech chráněných území, chráněných objektů, oblastí klidu a ochranných pásem,

e) určuje zásady a podmínky pro věcnou a časovou koordinaci místně soustředěné výstavby jednoho nebo více stavebníků,

f) posuzuje a hodnotí územně technické důsledky připravovaných staveb a jiných opatření v území a navrhuje nezbytný rozsah staveb a opatření, které podmiňují jejich plné využití,

g) řeší umístění staveb, stanoví územně technické, urbanistické a architektonické zásady pro jejich projektové řešení a realizaci,

h) navrhuje využití zdrojů a rezerv území pro jeho společensky nejefektivnější urbanistický rozvoj,

i) vytváří podklady pro tvorbu koncepcí výstavby a technického vybavení území,

j) navrhuje pořadí výstavby a využití území,

k) navrhuje územně technická a organizační opatření nezbytná k dosažení optimálního uspořádání a využití území.

(2) Územní plánování vychází z poznatků přírodních, technických a společenských věd, z vlastních průzkumů a rozborů řešeného území, jakož i z dalších podkladů, které byly pro řešené území zpracovány.

(3) Základními nástroji územního plánování jsou územně plánovací podklady, územně plánovací dokumentace a územní rozhodnutí.

Územně plánovací podklady tvoří zejména

a) urbanistická studie,

b) územní generel,

c) územně technické podklady.

(1) Územně plánovací podklady slouží zejména pro zpracování nebo změnu územně plánovací dokumentace a není-li tato dokumentace zpracována, pro územní rozhodování a pro sledování vývoje a vyhodnocování stavu a možností rozvoje území.

(2) Územně plánovací podklady tvoří

a) urbanistická studie, která řeší územně technické, urbanistické a architektonické podmínky využití území,

b) územní generel, který řeší podrobně otázky územního rozvoje jednotlivých složek osídlení,

c) územní prognóza, která slouží k prověření možností dlouhodobého rozvoje území na základě rozboru územně technických podmínek, stavu životního prostředí území, demografických a sociologických podkladů a ekonomických předpokladů rozvoje území,

d) územně technické podklady, kterými jsou účelově zaměřené a soustavně doplňované soubory údajů charakterizujících stav a podmínky území.

Urbanistická studie řeší dílčí problémy v území. Zpracovává se jako podklad pro územní rozhodování v území s komplikovanými územně technickými, urbanistickými nebo architektonickými podmínkami, je-li nutno prohloubit nebo ověřit řešení navržené územně plánovací dokumentací nebo není-li zpracování územně plánovací dokumentace účelné.

Územní generel řeší podrobně otázky územního rozvoje jednotlivých složek osídlení, zejména bydlení, průmyslu, zemědělství, dopravy, technických sítí a služeb, občanské vybavenosti, zeleně a rekreace. Zpracovává se, je-li nutno prohloubit řešení určité složky osídlení navržené v územně plánovací dokumentaci; je podkladem pro územní rozhodování a pro zpracování dalších kategorií nebo stupňů územně plánovací dokumentace.

(1) Územně technické podklady, jakožto účelově zaměřené a soustavně doplňované soubory údajů charakterizujících stav a podmínky území, se zpracovávají pro celé území Československé socialistické republiky, pro území České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky a pro vybrané územní celky.

(2) Územně technické podklady slouží zejména pro

a) zpracování územně plánovací dokumentace,

b) posuzování a tvorbu koncepce investiční výstavby,

c) průběžné sledování změn v podmínkách území, jeho organizaci a využití,

d) územní rozhodování, není-li zpracována příslušná územně plánovací dokumentace.

(3) Územně technické podklady pořizují federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj, ministerstvo výstavby a techniky České socialistické republiky a ministerstvo výstavby a techniky Slovenské socialistické republiky (dále jen "ministerstva výstavby a techniky republik") která zajišťují jejich průběžné doplňování a změny. Se souhlasem ministerstva výstavby a techniky republiky mohou některé územně technické podklady pořizovat krajské národní výbory, Národní výbor hlavního města Prahy a Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy.

Územně plánovací dokumentaci tvoří

a) územní prognóza,

b) územní plán,

c) územní projekt.

Územně plánovací dokumentaci tvoří

a) územní plán velkého územního celku,

b) územní plán obce,

c) regulační plán.

Územní prognóza připravuje nebo prověřuje možnosti dlouhodobého urbanistického rozvoje území, popřípadě jeho jednotlivých urbanistických funkcí Vychází přitom zejména z rozboru územně technických a územně ekonomických podmínek, demografických a sociologických úvah, jakož i z tendencí technického a hospodářského rozvoje území.

(1) Územní plán velkého územního celku stanoví uspořádání řešeného území, vymezí významné rozvojové plochy, hlavní koridory dopravy a technické infrastruktury, územní systémy ekologické stability a další území speciálních zájmů.

(2) Územní plán velkého územního celku se zpracovává pro vymezené území více obcí, popřípadě okresů.

Územní plán řeší funkční vymezení a uspořádání ploch a stanoví základní zásady organizace území, postup při jeho využití a podmínky výstavby.

(1) Územní plán obce stanoví urbanistickou koncepci, řeší přípustné, nepřípustné, případně podmíněné funkční využití ploch, jejich uspořádání, určuje základní regulaci území a vymezuje hranice zastavitelného území obce. V územním plánu obce se vyznačí hranice současně zastavěného území obce.

(2) Územní plán obce se zpracovává pro celé území obce nebo po dohodě schvalujících orgánů společně pro území více obcí; může být zpracován pro vymezenou část území hlavního města Prahy a územně členěných statutárních měst.

Územní projekt řeší způsob využití ploch vymezených pro místně a časově soustředěnou výstavbu a způsob jejich zástavby a stanoví podmínky věcné a časové koordinace výstavby.

(1) Regulační plán stanoví využití jednotlivých pozemků a určuje regulační prvky plošného a prostorového uspořádání. V případě, že pro řešené území není schválen územní plán obce, stanoví regulační plán hranice zastavitelného území a vyznačí se hranice současně zastavěného území obce.

(2) Regulační plán se zpracovává pro část území obce nebo pro celé území obce s jednoznačnými územně technickými a urbanistickými podmínkami.

Územně plánovací dokumentace (§ 8) se zpracovává pro

a) velký územní celek,

b) sídelní útvar,

c) zónu.

Orgány územního plánování jsou

a) obce,

b) okresní úřady,

c) Ministerstvo pro místní rozvoj,

d) Ministerstvo obrany.

Územně plánovací dokumentace velkého územního celku se zpracovává pro území, na kterém je umístěno více sídelních útvarů, nebo pro velké území, ve kterém se uplatňují speciální zájmy (těžba, průmysl, zemědělství, rekreace apod.).

Obec pořizuje pro své území územní plán obce, regulační plány a územně plánovací podklady.

Územně plánovací dokumentace sídelního útvaru se zpracovává pro celé území sídelního útvaru včetně jeho zájmového území, pro seskupení sídelních útvarů a pro území střediska cestovního ruchu a rekreace. Sídelní útvar je každá jednotka osídlení, která tvoří uzavřený od jiných jednotek osídlení prostorově oddělený útvar.

(1) Okresní úřad

a) vykonává působnost nadřízeného orgánu územního plánování pro obec,

b) zajišťuje pořízení územního plánu obce a regulačního plánu na žádost obce,

c) pořizuje územně plánovací podklady nezbytné pro svoji činnost.

(2) Ministerstvo pro místní rozvoj

a) pořizuje územní plány velkých územních celků,

b) pořizuje územně plánovací podklady; územně technické podklady, pravidelně prověřující stav a záměry uspořádání území, pořizuje pro celé území České republiky,

c) vykonává působnost nadřízeného orgánu územního plánování pro hlavní město Prahu, pro města Brno, Ostrava, Plzeň a pro okresní úřady.

Územně plánovací dokumentace zóny se zpracovává pro ucelené části sídelního útvaru, zejména pro jeho část průmyslovou, obytnou, centrální a historickou, a pro část rekreačního nebo krajinného celku, popřípadě pro celé území malého sídelního útvaru.

Ministerstvo obrany pořizuje územně plánovací podklady a územně plánovací dokumentaci na území vojenských újezdů.

(1) Územně plánovací dokumentaci pořizují orgány územního plánování.

(2) Orgány územního plánování jsou národní výbory; dále jsou orgány územního plánování ministerstva výstavby a techniky republik, federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj a na území vojenských újezdů orgány federálního ministerstva národní obrany.

(3) Je-li orgánem územního plánování národní výbor, provádí úkony spojené s pořizováním územně plánovací dokumentace příslušný odbor národního výboru, pokud zákon nestanoví jinak (§ 142).

(1) Orgány územního plánování jsou povinny pořizovat územně plánovací dokumentaci v souladu s potřebami rozvoje území a v přiměřeném a hospodárném rozsahu. Územní plány nebo územní projekty sídelních útvarů a zón se pořizují vždy pro výstavbu nových a pro podstatnou přestavbu, dostavbu nebo asanaci existujících sídelních útvarů nebo jejich částí, která je vyvolána jejich plánovaným rozvojem. Územní prognóza se pořizuje jen pro území se složitými podmínkami a k jejímu pořízení je třeba souhlasu nadřízeného orgánu územního plánování.

(2) Orgány územního plánování pořizují územně plánovací dokumentaci

a) z vlastního podnětu,

b) na příkaz nadřízeného orgánu územního plánování,

c) na návrh národních výborů nižšího stupně, jiných orgánů státní správy nebo socialistických organizací.

(3) Ministerstva výstavby a techniky republik usměrňují řešení věcných problémů v územně plánovací dokumentaci a dohlížejí, zda územně plánovací dokumentace je pořizována v odůvodněných případech a v odpovídajícím rozsahu.

(1) Orgány územního plánování jsou povinny pořizovat územně plánovací dokumentaci v souladu s potřebami rozvoje území.

(2) O pořízení územně plánovací dokumentace rozhoduje z vlastního nebo jiného podnětu ten orgán, který je příslušný k jejímu schválení.

(1) Územně plánovací dokumentaci velkých územních celků pořizují krajské národní výbory, Národní výbor hlavního města Prahy a Národní výbor hlavního města Slovenské republiky Bratislavy.

(2) Územně plánovací dokumentaci sídelních útvarů a zón pořizují okresní národní výbory, Národní výbor hlavního města Prahy, Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy, národní výbory měst Brna, Ostravy, Plzně a městské národní výbory v Košicích, Banské Bystrici, Českých Budějovicích, Hradci Králové a Ústí nad Labem.

(3) V odůvodněných případech si může pořízení územně plánovací dokumentace vyhradit příslušný nadřízený orgán územního plánování. Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj si může vyhradit pořízení územně plánovací dokumentace velkého územního celku, jestliže si její schválení vyhradí vláda Československé socialistické republiky.

(4) Zasahuje-li řešení územně plánovací dokumentace do územních obvodů několika národních výborů, dohodnou se příslušné národní výbory, který z nich ji pořídí. Nedojde-li k dohodě, rozhodne společný nadřízený orgán územního plánování, který národní výbor územně plánovací dokumentaci pořídí. Zasahuje-li řešení územně plánovací dokumentace území České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, rozhodnou o způsobu pořízení společně ministerstva výstavby a techniky obou republik.

Náklady spojené s pořízením územně plánovací dokumentace hradí orgán územního plánování, který ji pořizuje. Orgán územního plánování může však požadovat částečnou nebo úplnou úhradu nákladů za pořízení územně plánovací dokumentace od organizací, jejichž výhradní potřebou bylo pořízení územně plánovací dokumentace vyvoláno.

Náklady spojené s pořízením územně plánovací dokumentace hradí orgán územního plánování, který ji pořizuje. Orgán územního plánování může však požadovat částečnou nebo úplnou úhradu nákladů za pořízení územně plánovací dokumentace od právnických osob nebo fyzických osob, podnikajících podle zvláštních předpisů jejichž výhradní potřebou bylo pořízení územně plánovací dokumentace vyvoláno.

(1) Orgán územního plánování, který pořizuje územně plánovací dokumentaci, stanoví hlavní cíle a požadavky pro vypracování

a) územní prognózy v prognózním úkolu,

b) územních plánů v územních a hospodářských zásadách,

c) územních projektů v programech výstavby.

(1) Orgán územního plánování, který pořizuje územně plánovací dokumentaci (dále jen "pořizovatel"), navrhne její hlavní cíle a požadavky pro její vypracování v zadání na základě přípravných prací, vyhodnocení dokumentů zpracovaných pro dané území a průzkumů a rozborů území.

(6) Návrh zadání územního plánu obce a regulačního plánu musí být projednán s nadřízeným orgánem územního plánování.

(7) Návrh zadání schvaluje ten orgán, který bude schvalovat územně plánovací dokumentaci.

(1) Návrh územně plánovací dokumentace projedná orgán územního plánování, který ji pořizuje, a to

a) návrh územní prognózy s národními výbory, jejichž území se řešení dotýká, a s dotčenými orgány státní správy,

b) návrh územního plánu s národními výbory, jejichž území se řešení dotýká; s návrhem územního plánu sídelního útvaru seznámí účinnou formou organizace a občany; návrh územního plánu zóny musí být vystaven po dobu 30 dnů k veřejnému nahlédnutí,

c) návrh územního projektu s národním výborem, jehož území se řešení dotýká, a s organizacemi, které se mají na výstavbě podílet, pokud jsou známy; jestliže zpracování územního projektu nepředcházel územní plán příslušného stupně, projedná se návrh územního projektu také s organizacemi a občany podle ustanovení platných pro územní plán.

(2) Návrh územního plánu a návrh územního projektu musí být dohodnut s dotčenými orgány státní správy.

(1) Na základě schváleného zadání územně plánovací dokumentace zajistí pořizovatel zpracování konceptu řešení územně plánovací dokumentace.

(2) Koncept řešení se projednává na veřejném jednání. Jeho součástí je obecně srozumitelný odborný výklad, který zajistí pořizovatel. Místo a dobu konání veřejného jednání pořizovatel oznámí veřejnou vyhláškou nejméně 30 dnů předem a zajistí, aby byl v této lhůtě koncept řešení vystaven k veřejnému nahlédnutí. Dotčené orgány státní správy a nadřízený orgán územního plánování vyrozumí o veřejném jednání ve stejné lhůtě jednotlivě a vyzve je, aby sdělily svá stanoviska nejpozději do 30 dnů ode dne veřejného jednání. Ve stejné lhůtě může každý uplatnit své připomínky. Ke stanoviskům a připomínkám podaným po této lhůtě se nepřihlíží.

(3) Oznámení o veřejném jednání při projednávání konceptu řešení územního plánu velkého územního celku zašle pořizovatel každé dotčené obci, která může podat své námitky do 30 dnů ode dne veřejného jednání.

(4) Vlastníci pozemků a staveb, jejichž práva jsou dotčena konceptem řešení regulačního plánu, územního plánu obce a veřejně prospěšnými stavbami, které jsou vymezeny v konceptu řešení územního plánu velkého územního celku, mohou podat své námitky do 30 dnů od veřejného jednání. K námitkám, podaným po uvedených lhůtách, se nepřihlíží.

(5) Na základě výsledků projednání konceptu řešení zpracuje pořizovatel souborné stanovisko s pokyny pro dokončení návrhu územně plánovací dokumentace. Souborné stanovisko dohodne s dotčenými orgány státní správy, které uplatnily stanoviska ve stanovené lhůtě. Pořizovatel jej předloží spolu s vyjádřením nadřízeného orgánu územního plánování ke schválení (§ 26). Součástí souborného stanoviska je návrh rozhodnutí o podaných námitkách. Obcím a vlastníkům, kteří podali včas námitky, sdělí pořizovatel do 30 dnů od schválení souborného stanoviska, že bylo námitkám vyhověno nebo důvody, pro které námitkám vyhověno nebylo.

(6) Od zpracování konceptu řešení územního plánu obce a regulačního plánu může být na návrh pořizovatele při schválení zadání upuštěno, jestliže bylo řešení prověřeno urbanistickou studií projednanou podle odstavce 2 a 4. Od zpracování konceptu řešení územního plánu velkého územního celku může být na návrh pořizovatele při schválení zadání upuštěno, jestliže řešení bylo prověřeno územní prognózou projednanou podle odstavce 2, 3 a 4. Zadání musí splňovat v těchto případech funkce souborného stanoviska podle odstavce 5.

(1) O projednávání návrhu územně plánovací dokumentace vyrozumí orgán územního plánování dotčené národní výbory a ostatní orgány státní správy vždy jednotlivě.

(1) Návrh územně plánovací dokumentace musí být vystaven u pořizovatele, popřípadě na dalších určených místech, po dobu 30 dnů k veřejnému nahlédnutí, což oznámí pořizovatel veřejnou vyhláškou. Ve lhůtě do 15 dnů od posledního dne vystavení návrhu může každý uplatnit své připomínky.

(4) K návrhu regulačního plánu, územního plánu obce a k vymezení veřejně prospěšných staveb v návrhu územního plánu velkého územního celku mohou vlastníci dotčených pozemků a staveb uplatnit do 15 dnů od posledního dne vystavení návrhu námitky nebo nesouhlas s vyřízením svých námitek podaných ke konceptu řešení.

(1) Národní výbory a ostatní orgány státní správy uvedené v 21 jsou povinny sdělit svoje stanovisko k návrhu územně plánovací dokumentace do 30 dnů ode dne, kdy byly o něm vyrozuměny (§ 22 odst. 1). Stejnou povinnost mají i organizace, které se budou podílet na výstavbě v území řešeném územním projektem.

(1) Pořizovatel předloží schvalujícímu orgánu zprávu o projednání územně plánovací dokumentace spolu s vyhodnocením všech stanovisek a připomínek a s návrhem na rozhodnutí o námitkách a o nesouhlasech s vyřízením námitek.

(3) Organizace a občané jsou oprávněni podat připomínky k návrhu územního plánu sídelního útvaru nebo zóny do 30 dnů ode dne oznámení. Organizace a občané, jejichž vlastnická nebo jiná práva k pozemkům či stavbám (139 odst. 1) jsou řešením územního plánu zóny přímo dotčena, mohou v téže lhůtě podat námitky. K námitkám podaným po uplynutí stanovené lhůty se nepřihlíží

Organizacím a občanům, kteří podali včas námitky proti návrhu územního plánu zóny, sdělí orgán územního plánování do 60 dnů po schválení územního plánu zóny písemně, že bylo námitkám vyhověno, nebo důvody, pro které námitkám vyhověno nebylo.

(1) Návrh územního plánu posoudí nadřízený orgán územního plánování; bez jeho stanoviska nelze návrh územního plánu předložit ke schválení

(2) Jestliže si vyhradila schválení územního plánu vláda České socialistické republiky nebo vláda Slovenské socialistické republiky, posoudí návrh ministerstvo výstavby a techniky příslušné republiky; jestliže si vyhradila schválení územního plánu vláda Československé socialistické republiky, posoudí návrh federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj.

(1) Návrh územního plánu obce a regulačního plánu posuzuje před schválením nadřízený orgán územního plánování z hlediska souladu obsahu návrhu a postupu při jeho projednání s tímto zákonem a s ostatními právními předpisy¹⁾ včetně prověření souladu

a) územního plánu obce s územním plánem velkého územního celku,

b) regulačního plánu s územním plánem obce a s územním plánem velkého územního celku.

(2) Výsledek posouzení sdělí nadřízený orgán územního plánování pořizovateli do 30 dnů. V případě, že shledá nedostatky z hledisek uvedených v odstavci 1, lze územní plán obce nebo regulační plán schválit teprve na základě potvrzení nadřízeného orgánu územního plánování, že zjištěné nedostatky pořizovatel odstranil.

_______________________

¹⁾ Např. zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

(1) Územní plány a územní projekty velkých územních celků schvalují krajské národní výbory, správy, Národní výbor hlavního města Prahy a Národní výbor hlavního města Slovenské republiky Bratislavy.

(1) Územní plány velkých územních celků schvaluje Ministerstvo pro místní rozvoj.

(4) Vláda si může vyhradit schválení územně plánovací dokumentace uvedené v odstavci 1 a 3.

(1) V odůvodněných případech si schválení územně plánovací dokumentace může vyhradit národní výbor vyššího stupně nebo vláda republiky.

(2) Vláda Československé socialistické republiky si může vyhradit schválení územně plánovací dokumentace velkého územního celku, řešící otázky, vyplývající z mezistátních dohod nebo otázky, které je nutno z hlediska jednotné koncepce rozvoje území řešit koordinovaně v obou republikách, a schválení územně plánovací dokumentace hlavního města Prahy.

Na projednávání a schvalování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

Na projednávání a schvalování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

(1) Územně plánovací dokumentace obsahuje závazné a směrné části řešení. Závazné jsou základní zásady uspořádání území a limity jeho využití, které jsou stanoveny v regulativech funkčního a prostorového uspořádání území; ostatní části řešení jsou směrné.

(1) Územně plánovací dokumentace obsahuje závazné a směrné části řešení. Závazné jsou základní zásady uspořádání území a limity jeho využití, vyjádřené v regulativech; ostatní části řešení jsou směrné.

_____________________

¹⁾ § 16 zákona ČNR č.367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

§ 6 zákona SNR č. 369/1990 Sb., o obecním zřízení, ve znění pozdějších předpisů.

Orgán územního plánování, který pořídil územně plánovací dokumentaci, soustavně sleduje, zda se nezměnily územně technické, hospodářské a sociální předpoklady, na jejichž základě byla navržena koncepce organizace území. Dojde-li ke změně předpokladů, orgán územního plánování pořídí doplněk nebo změnu územně plánovací dokumentace.

Orgán územního plánování, který pořídil územně plánovací dokumentaci, soustavně sleduje, zda se nezměnily podmínky, na základě kterých byla územně plánovací dokumentace schválena. Dojde-li ke změně těchto podmínek, orgán územního plánování pořídí změnu územně plánovací dokumentace. Přitom musí brát zřetel na využití dosud vymezeného zastavitelného území. Orgán územního plánování je povinen uvést do souladu územní plán obce s následně schváleným územním plánem velkého územního celku nebo regulační plán s následně schváleným územním plánem obce a územním plánem velkého územního celku.

(1) Změny nebo doplňky závazné části územně plánovací dokumentace schvaluje orgán, který schválil původní územně plánovací dokumentaci.

(1) Změnu závazné části územně plánovací dokumentace schvaluje orgán, který schválil původní územně plánovací dokumentaci.

Umisťování staveb, využívání území a ochrana důležitých zájmů v území

Umisťovat stavby, měnit využití území a chránit důležité zájmy v území lze jen na základě územního rozhodnutí, kterým je

a) rozhodnutí o umístění stavby,

b) rozhodnutí o využití území,

c) rozhodnutí o chráněném území nebo o ochranném pásmu,

d) rozhodnutí o stavební uzávěře.

Umisťování staveb, využívání území a ochrana důležitých zájmů v území

(1) Umisťovat stavby, měnit využití území a chránit důležité zájmy v území lze jen na základě územního rozhodnutí, kterým je

a) rozhodnutí o umístění stavby,

b) rozhodnutí o využití území,

c) rozhodnutí o chráněném území nebo o ochranném pásmu,

d) rozhodnutí o stavební uzávěře,

rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků.

(1) K územnímu řízení je příslušný stavební úřad.

(2) Je-li k územnímu řízení, kterým se vydává rozhodnutí o využití území nebo o chráněném území či o ochranném pásmu, příslušný podle zvláštních předpisů jiný orgán státní správy než orgán uvedený v odstavci 1, dohodne tento orgán návrh rozhodnutí nebo opatření se stavebním úřadem.

(3) Národní výbor, který je stavebním úřadem, může chráněné území a stavební uzávěru vyhlásit obecně závazným nařízením národního výboru.

a) stavební úpravy a udržovací práce,

b) drobné stavby,

c) stavby umisťované v uzavřených prostorech existujících staveb, pokud se nemění vnější půdorysné ohraničení a výškové uspořádání prostoru,

d) informační, reklamní a propagační zařízení,

e) dělení nebo scelování pozemků, pokud podmínky pro ně jsou stanoveny jiným rozhodnutím nebo opatřením.

(3) Územní řízení o umístění jednoduché stavby nebo její přístavby či nástavby může stavební úřad sloučit se stavebním řízením v případech, kdy podmínky umístění jsou vzhledem k poměrům v území jednoznačné; u jiných staveb a jejich změn lze tak postupovat jen tehdy, je-li pro dané území schválen územní plán zóny nebo územní projekt zóny, anebo regulační plán.

(1) K územnímu řízení je příslušný stavební úřad.

(2) Je-li k územnímu řízení, kterým se vydává rozhodnutí o využití území nebo o chráněném území či o ochranném pásmu, příslušný podle zvláštních předpisů jiný orgán státní správy než orgán uvedený v odstavci 1, dohodne tento orgán návrh rozhodnutí nebo opatření se stavebním úřadem.

(3) Obec, která je stavebním úřadem, může chráněné území a stavební uzávěru vyhlásit obecně závaznou vyhláškou obce.