Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

1. Vstupní údaje

2. Slovo úvodem

3. Orgány Pojišťovny

3.1 Sbor zástupců

3.2 Správní rada Ústřední pojišťovny

3.3 Dozorčí rada Ústřední pojišťovny

3.4 Správní a dozorčí rady okresních pojišťoven

3.5 Rozhodčí orgán Pojišťovny

4. Činnost Pojišťovny

4.1 Organizační struktura Pojišťovny

4.2 Právní hlediska činnosti Pojišťovny

4.3 Zdravotní politika Pojišťovny

4.4 Informační systém Pojišťovny

4.5 Kontrola a kontrolní systém Pojišťovny

4.6 Rozšiřování služeb Pojišťovny

4.7 Zabezpečení činností Pojišťovny hmotným a nehmotným majetkem

5. Pojištěnci Pojišťovny a jejich pohyb v roce 1996

5.1 Pojištěnci Pojišťovny

5.2 Pohyb pojištěnců Pojišťovny

6. Výnosy Pojišťovny

6.1 Výnosy všeobecného zdravotního pojištění

6.2 Výnosy smluvního pojištění a při pojištění

6.3 Výnosy ostatních zdanitelných činností

6.4 Rekapitulace výnosů Pojišťovny

7. Náklady Pojišťovny

7.1 Náklady všeobecného zdravotního pojištění

7.2 Čerpání účelového fondu

7.3 Náklady smluvního pojištění a při pojištění

7.4 Náklady ostatních zdanitelných činností Pojišťovny

8. Bilance Pojišťovny

8.1 Výkazy zisků a ztrát

8.2 Bilance Pojišťovny

8.3 Postupy účtování, účetní systém Pojišťovny

9. Závěry

10. Přílohy177

-výrok auditora

-stanovisko Dozorčí rady ÚP VZP ČR

-usnesení Sboru zástupců

Výroční zprávu předkládá:

VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA

ČESKÉ REPUBLIKY

se sídlem

PRAHA 2, KARLOVO NÁMĚSTÍ 8

IČO 41197518 DIČ 0241197518

zřízená

zákonem ČNR č. 551/1991 Sb.,

o Všeobecné zdravotní pojišťovně

České republiky, dnem 1. ledna 1992

bankovní spojení

Agrobanka Praha, a.s.,

Hybernská 18, Praha 1

statutární zástupce

RNDr. Ing. Jiří Němec, CSc.,

ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR

Ing. Jiřina Musílková,

prokurista Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR

Z pohledu Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky (dále jen Pojišťovna) byl uplynulý rok 1996 rokem velmi rozporuplným. To proto, že v něm na jedné straně přibyly pozitivní tendence k regulaci systému všeobecného zdravotního pojištění, reformní snahy i návrhy a obecné povědomí o potřebě systémových změn, ale na druhé straně přetrvávaly nejenom chronické problémy předchozích let, ale přibývaly další vývojové tendence a vlivy, o kterých nelze tvrdit, že přispívaly ke zvýšení stability a plynulosti financování zdravotní péče.

K systémově pozitivním tendencím uplynulého roku je možno přiřadit snížení počtu zdravotních pojišťoven na "trhu zdravotního pojištění". Ukončení činnosti Hornické zaměstnanecké zdravotní pojišťovny a dalších menších zdravotních pojišťoven vyvolalo koncem roku 1995 a v roce 1996 značný pohyb pojištěnců mezi zdravotními pojišťovnami. Největší přírůstek pojištěnců zaznamenala Pojišťovna, ke které se v průběhu roku vrátilo přes milion klientů, což způsobilo, že Pojišťovna získala opět 75 % podíl na trhu zdravotního pojištění. Rubem pozitivní tendence však byla skutečnost, že klientela, přicházející od zrušených zdravotních pojišťoven, patřila - z hlediska skladby pojištěnců - do skupiny s nižšími platbami pojistného a zvýšenou spotřebou věcných dávek zdravotní péče (což bylo jednou z hlavních příčin finančních potíží likvidovaných zdravotních pojišťoven).

Mezi pozitivní tendence roku 1996 patří snížení tempa růstů průměrných nákladů na zdravotní péči na jednoho pojištěnce, které dosáhly částky 8 547,- Kč. Vlivem regulačních a kontrolních činností Pojišťovny se podařilo meziroční růst těchto nákladů, který mezi roky 1994 a 1995 činil 14,4 %, snížit mezi rokem 1995 a 1996 na 13,1 %. Přes tyto pozitivní tendence hospodaření Pojišťovny skončilo v roce 1996 ztrátou ve výši 3,4 mld. Kč (která je - vzhledem k výrazně vyššímu počtu pojištěnců - přibližně stejná jako v roce 1995), jejíž příčinou jsou tytéž důvody, které byly příčinami ztrát předchozích.

Hodnota bodu, nastavená na počátku roku 1993, se ukázala v následujících letech jako o něco vyšší, než odpovídalo růstu příjmů zdravotního pojištění, růstu objemu poskytovaných zdravotních výkonů a celkovému tempu růstu nákladů na zdravotní péči. Přesto, že reálná hodnota bodu - vzhledem k vývoji všeobecné inflace - byla již od druhé poloviny roku 1993 o něco nižší, než skutečně vyplácená (rozdíl v některých čtvrtletích činil až 8 haléřů), Pojišťovna neřešila vznikající deficit snížením hodnoty bodu, neboť by mělo velmi negativní dopad na zdravotnická zařízení (ponejvíce ambulantní), závislá svými příjmy především na bodové hodnotě zdravotních výkonů. Problém se snažila řešit především tlumením frekvence poskytování zdravotních výkonů a růstu celkových nákladů.

Zvolený postup tlumení růstu nákladů Pojišťovnou byl narušován každoročně řadou vlivů, pro které rostoucí výběr pojistného nebyl schopen vznikající finanční deficit všeobecného zdravotního pojištění rychle zacelit, a na které Pojišťovna upozorňovala účastníky dohodovacího řízení i ministerstvo zdravotnictví. K nejvýznamnějším vlivům patřily růst nákladů zejména na předepisovaná léčiva, nárůst objemu poskytovaných zdravotních výkonů (prováděných zejména pomocí rostoucího parku přístrojové techniky), sítě zdravotnických zařízení (který však v roce 1996 již nedominoval) a nikoli neutrálně (ale vždy směrem k vyšším příjmům poskytovatelů zdravotní péče vedoucí) prováděné úpravy ohodnocení zdravotních výkonů. Pokud by tyto úpravy byly od roku 1993 prováděny neutrálně (tj. tak, že zvýšení relativně podhodnocených výkonů některých zdravotnických odborností by bylo kompenzováno snížením úhrad výkonů odborností relativně nadhodnocených), došlo by nejenom k vyrovnání deficitu všeobecného zdravotního pojištění vzniklého koncem roku 1994, ale současná hodnota bodu by mohla být až o 13 haléřů větší, než vyplácená.

Do roku 1996 vstupoval systém zdravotního pojištění s řadou úprav Seznamu výkonů (z nichž nejnákladnější bylo zvýšení sazby za ošetřovací den v nemocnici, tvořící dominantní část příjmů lůžkových zařízení) a Pojišťovna s očekáváním opatření, pomocí kterých by bylo v roce 1996 dosaženo určité stabilizace systému financování zdravotní péče. Ani krátkodobý, ani dlouhodobý program ministerstva zdravotnictví však toto očekávání nenaplnily, neboť nepřinesly opatření, která by k této stabilizaci mohla výrazně přispět, a "Akce Frekvence", vyhlášená ministerstvem zdravotnictví na jaře roku 1996, byla ve velmi omezené míře (mj. pro technické problémy a odpor managementů) použitelná jen v nemocnicích. Faktickým přínosem "Akce Frekvence", do které se Pojišťovna aktivně zapojila, bylo zvýšení příspěvku státu za osoby, za které je plátcem pojistného, a přesun dvou plateb státního rozpočtu za tyto pojištěnce z podzimu do jara roku 1996. Aktivní přístup Pojišťovny ke snaze ministerstva zdravotnictví a jeho ministra nespočíval pouze ve smluvním a technicky náročném zajištění vlastní akce, ale především v tom, že navýšení příjmů z pojistného použila plně na zvýšení hodnoty bodu, i když by bylo logické a věcně správnější využití vyšších příjmů ke snížení nerovnováhy mezi výnosy a náklady. Současně se zvýšením hodnoty bodu Pojišťovna upozornila jak státní orgány, tak i zdravotnickou veřejnost, že přijatý postup s velkou pravděpodobností povede ke snížení schopnosti Pojišťovny platit předkládané a přijaté účty ve smluvně dohodnutých termínech. Požadavek na další zvyšování hodnoty bodu Pojišťovna v průběhu roku odmítla, neboť byly vyčerpány jak finanční rezervy z roku 1993, tak i z přesunuté platby státu za osoby, za které je plátcem pojistného, a docházelo k nežádoucímu zkracování časového prostoru mezi příjmem pojistného a platbou faktur zdravotnickým zařízením, využívaného Pojišťovnou ke zvyšování svých výnosů aplikací umístění finančních prostředků.

Příčiny nárůstu nákladů v roce 1996 byly předvídatelné pro chronicky se vyskytující vývojové tendence a vlivy. Jestliže náklady Pojišťovny na zdravotní péči v roce 1995 činily 48,9 mld. Kč, pak - vlivem zvýšeného počtu pojištěnců v roce 1996 o 20,6 % - nákladům roku 1995 by v roce 1996 odpovídaly náklady (přepočtené na standardizované pojištěnce) o cca 10 mld. Kč vyšší, tj. náklady cca 58,0 mld. Kč. Na zvýšení hodnoty bodu Pojišťovna v roce 1996 věnovala 2,4 mld. Kč, na zvýšení úhrady ošetřovacích dnů v lůžkových zařízeních 1,3 mld. Kč a na další úpravy cen vyplývající z vyhlášek ministerstva zdravotnictví (a navazujících Seznamů léčiv a PZT a Seznamu výkonů) další cca 1 mld. Kč. Růst nákladů na předepisovaná léčiva zvýšil celkové náklady navíc o 2,5 mld. Kč. Součet uvedených položek je obsahem růstu nákladů Pojišťovny na zdravotní péči, poskytovanou jejím pojištěncům zdravotnickými zařízeními, které dosáhly v roce 1996 sumy 65,3 mld. Kč.

V roce 1996 Pojišťovna podepsala s reprezentací poskytovatelů nové typové smlouvy, které obsahují - zejména pro okruh ambulantních poskytovatelů zdravotní péče - řadu nových regulačních mechanismů. Pro možnost zavedení "autoregulace" poskytovatelů zdravotní péče při tvorbě nákladů na zdravotní péči byl v roce 1996 rozdělen základní fond zdravotního pojištění Pojišťovny na čtyři části, nákladově odpovídající hlavním druhům zdravotnických zařízení (stomatologických, ambulantních, lůžkových a ostatních). K tomu byl zřízen institut cenových jednání mezi Pojišťovnou a reprezentanty skupin poskytovatelů přináležejících věcně k jednotlivým fondům. Podstatou " autoregulačního" experimentu bylo, že o finanční prostředky, které budou při ordinování, poskytování a předepisování věcných dávek zdravotní péče v kalendářním čtvrtletí ušetřeny, bude v následujícím čtvrtletí v "šetřící" části poskytovatelů zvýšena hodnota bodu. Pozitivní důsledky samoregulace poskytovatelů se do konce roku 1996 dostavily v části stomatologické.

Přijatými regulačními opatřeními bylo dosaženo úspory ve výši 183 mil. Kč ve vnitřním rozpočtu Pojišťovny, takže v roce 1996 činil pouze 3,2 % z celkových výnosů Pojišťovny. Uspořené finanční prostředky byly použity k posílení základního fondu zdravotního pojištění, určeného na úhradu poskytnutých věcných dávek zdravotní péče. V rámci rozpočtu investičních finančních prostředků pokračovaly rekonstrukce i výstavba prostor nezbytných pro provozní činnosti okresních pojišťoven.

V oblasti komerčních aktivit Pojišťovna upevnila své pozice v oblasti cestovního pojištění, kde došlo k velmi slušnému přírůstku pojistných smluv, pojištěnců a výběru pojistného a přes nízké, avšak pro pojištěnce příznivé ceny pojistek a po zaplacení pojistných plnění i k přebytkové bilanci.

Je evidentní, že v roce 1997 bude nezbytné mobilizovat síly, a to nejenom Pojišťovny, ke stabilizaci celého systému všeobecného zdravotního pojištění a k jeho postupné přeměně, zejména v oblasti financování zdravotnických zařízení. Ke změně financování zdravotnických zařízení a přijetí konkrétních organizačních opatření pro restrukturalizaci sítě zdravotnických zařízení si Pojišťovna v roce 1996 vytvořila potřebné předpoklady.

Jiří Němec

Na rozhodování o zásadních otázkách činnosti Pojišťovny se v roce 1996 podílely, stejně jako v předchozích letech, orgány Pojišťovny, kterými jsou podle platného znění zákona ČNR č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR

- Sbor zástupců

- Správní a dozorčí rada Ústřední pojišťovny

- Správní a dozorčí rady 77 okresních pojišťoven

a podle zákona č. 592/1991 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění též

- Dozorčí orgán Pojišťovny.

V souladu s příslušnými ustanoveními citovaného zákona jsou všechny orgány Pojišťovny složeny ze zástupců pojištěnců a zástupců zaměstnavatelů pojištěnců, v případě Ústřední pojišťovny také ze zástupců státu.

3.1 SBOR ZÁSTUPCŮ

Sbor zástupců, který má celkem 108 členů, je složen z 30 členů Správní rady Ústřední pojišťovny, 77 zástupců Správních rad okresních pojišťoven a z jednoho zástupce ředitelství Ústřední pojišťovny. Sbor zástupců se v roce 1996 sešel na dvou zasedáních:

- 7. května 1996 za předsednictví Ing. Jiřího Babického, zástupce Správní rady Okresní pojišťovny Domažlice,

- 24. října 1996 za předsednictví PhDr. Miroslava Lejska, zástupce Správní rady Okresní pojišťovny Brno-venkov.

Zasedání Sboru zástupců projednala v roce 1996 zejména:

- Výroční zprávu Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR za rok 1995, která byla, spolu s bilancí hospodaření ve zprávě obsaženou, schválena a doporučena k předložení Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky prostřednictvím vlády České republiky

- Zdravotně pojistný plán VZP ČR na rok 1997, který byl rovněž jednomyslně schválen a doporučen k předložení Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky prostřednictvím vlády České republiky

- podrobnou a propočty podloženou situační zprávu ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, vyžádanou skupinou členů Sboru zástupců, o zvýšení náročnosti práce v jednotlivých oblastech činnosti Pojišťovny, o situaci v oblasti kontroly výběru pojistného, o úrovni, náročnosti a výtěžnosti prováděných kontrol zdravotnických zařízení a o dalších souvisejících problémech

- metodiku a mechanismus rozdělování finančních prostředků přidělovaných do účelového fondu Pojišťovny mezi Ústřední pojišťovnu a okresní pojišťovny.

3.2 SPRÁVNÍ RADA ÚSTŘEDNÍ

POJIŠŤOVNY

pracovala v roce 1996 v následujícím složení:

Na jednáních Správní rady Ústřední pojišťovny (dále jen Správní rada), kterých se v roce 1996 za řízení předsedy JUDr. Richarda Schwarze uskutečnilo 11, bylo projednáno 60 písemných materiálů, z nichž nejdůležitější jsou uvedeny v následujícím přehledu o jednáních Správní rady:

V roce 1996 se uskutečnilo také 23 jednání odborných komisí Správní rady, a to komise ekonomické, investiční, legislativní, personální a mzdové, pro marketing a propagaci a v závěru roku 1996 již i komise pro účelový fond a komise pro projekt léčebných pobytů dětí u moře "Mořský koník". V průběhu roku 1996 se jednotliví členové Správní rady účastnili rovněž práce a jednání výběrových komisí zřízených pro výběr dodavatelů zakázek přesahujících finanční hranici 100 000,- Kč.

3.3 DOZORČÍ RADA ÚSTŘEDNÍ

POJIŠŤOVNY

pracovala v roce 1996 ve složení:

Jednání Dozorčí rady se v roce 1996, za řízení jejího předsedy Doc. Ing. Milana Veverky, CSc., uskutečnila 2. května, 3. června, 2. září, 21. října a 10. listopadu.

Na svých jednáních, prioritně zaměřených na hospodárnost chodu Pojišťovny, Dozorčí rada:

- zpracovala stanovisko ke zprávě o hospodaření Pojišťovny za rok 1995, které bylo postoupeno - po schválení zasedáním Sboru zástupců - prostřednictvím vlády České republiky Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky,

- posoudila návrh Zdravotně pojistného plánu Pojišťovny na rok 1997 a vypracovala k němu kladné průvodní stanovisko,

- provedla podrobnou analýzu a doplnění projektu transformace akcií a.s. Preciosa na obligace, majícího zajistit stabilizaci příjmů a ochranu zájmů i pozice Pojišťovny,

- podrobila kontrole projekt léčebných pobytů dětí u moře, nazvaný "Mořský koník", provedla inspekci pobytového místa a shledala pořádání akce jako užitečné a pro dobré jméno Pojišťovny prospěšné,

- zkontrolovala objektivitu rozhodování, naplňování účelu a vhodnosti projektů, pro které byly poskytovány finanční prostředky z účelového fondu Pojišťovny,

- věnovala pozornost činnosti a potřebám Rozhodčího orgánu Pojišťovny a shledala nezbytnost posílení jeho pracovního zázemí,

- projednala informace předsedy Dozorčí rady z jednání Správní rady, týkající se cenových jednání s poskytovateli zdravotní péče, výběru pojistného, čerpání vnitřního rozpočtu Pojišťovny, problematiky umístění Ústřední pojišťovny apod.,

- seznamovala se s podněty a stížnostmi přicházejícími z okresních pojišťoven a s výsledky vnitřní kontroly.

3.4 SPRÁVNÍ A DOZORČÍ RADY

OKRESNÍCH POJIŠŤOVEN

Správní a dozorčí rady okresních pojišťoven se v roce 1996 zabývaly jak cyklicky se opakující problematikou související s průběhem hospodářského roku, tak i s problematikou související s uzavíráním nových typových smluv se smluvními zdravotnickými zařízeními. Činnosti správních a dozorčích rad okresních pojišťoven proto v roce 1996 zahrnovaly nejenom

- kontrolu účetních závěrek za rok 1995,

- sledování vývoje výběru pojistného i úhrad poskytovatelům za zdravotní péči poskytnutou pojištěncům,

- dohled na hospodaření okresní pojišťovny a na dodržování čerpání ročního rozpočtu,

- zajišťování optimální dostupnosti a infrastruktury zdravotní péče apod.,

ale v rámci přípravy na uzavírání kvalitativně nových smluvních vztahů také

- řešení vztahů a vazeb v síti poskytovatelů zdravotní péče uvnitř i vně vlastního okresu,

- přezkoumávání příčin překračování (celostátních) průměrných výdajů na poskytování zdravotní péče pojištěncům jednotlivými poskytovateli ambulantní zdravotní péče v jednotlivých zdravotnických odbornostech,

- projednávání zvyšování nákladů na nemocniční péči nad limity sjednané v souvislosti s akcí FREKVENCE apod.,

- objektivizaci hodnocení rozsahu sítě zdravotnických zařízení v daném okrese.

V roce 1996 se uskutečnilo 539 jednání správních rad a 308 jednání dozorčích rad okresních pojišťoven. Na činnostech správních rad okresních pojišťoven se v roce 1996 podílelo 389 zástupců pojištěnců zvolených okresními shromážděními a 302 zástupců zaměstnavatelů pojištěnců jmenovaných příslušnými zaměstnavatelskými organizacemi a na činnostech dozorčích rad 227 zástupců pojištěnců a 162 zástupců zaměstnavatelů pojištěnců.

Správní i dozorčí rady okresních pojišťoven jsou nezastupitelné ve znalosti potřeb mateřského okresu, v řešení problémů místního charakteru, v účinné kontrole hospodaření okresních pojišťoven, v podpoře vedení okresní pojišťovny při uplatňování ne vždy populárních opatření a v upevňování dobrého jména Pojišťovny v obecném povědomí občanů.

3.5 ROZHODČÍ ORGÁN POJIŠŤOVNY

pracoval v roce 1996 v následujícím složení:

Rozhodčí orgán Pojišťovny se v roce 1996 sešel k 21 celodenním pracovním jednáním, na kterých s konečnou platností projednal 1529 případů odvolání plátců pojistného proti platebním výměrům vystaveným ve správním řízení okresními pojišťovnami ve věcech týkajících se

- pokut a přirážek k pojistnému

- sporných případů placení pojistného a penále

- tvrdostí platného znění zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, které se vyskytly při uložení pokuty, vyměření penále nebo přirážky k pojistnému

- vracení přeplatku na pojistném

- snížení záloh na pojistné.

Nejvíce odvolání, projednaných v roce 1996, bylo podáno proti platebním výměrům vystaveným na pokuty za nesplnění povinností plátců pojistného (689 případů) a dále proti platebním výměrům na penále, vystaveným pro nižší nebo opožděné platby pojistného (599 případů). Každý případ odvolání posuzoval Rozhodčí orgán individuálně a ve všech jeho souvislostech. Při projednávání vyměřených pokut tak posuzoval, s ohledem na princip přiměřenosti postihu ve správním řízení, úměrnost jejich výše, při projednávání odvolání proti výměrům na penále a dlužné pojistné, zda byly vyměřeny v souladu s platnou právní úpravou. Institut odstranění tvrdosti zákona (kdy důsledky přesné aplikace zákona by byly v rozporu se záměrem zákonodárce) využíval Rozhodčí orgán mimořádně v dokonale doložených případech.

Nejčastějším důvodem podaných odvolání byla platební neschopnost plátce pojistného a stále ještě neznalost právní úpravy v oblasti všeobecného zdravotního pojištění. Jako tvrdost zákona shledal Rozhodčí orgán skutečnost, že občané České republiky zaměstnaní na území Slovenské republiky, kteří jsou povinni platit pojistné na zdravotní pojištění jak z titulu svého zaměstnání ve Slovenské republice, tak i z titulu trvalého bydliště v České republice, by měli platit penále při neplacení pojistného v ČR. Rozhodčí orgán rozhodl, že tyto osoby jsou povinny v České republice uhradit dlužné pojistné, nikoli však penále, jehož předepsání (a vymáhání) by bylo nepřiměřenou tvrdostí zákona. V roce 1996 Rozhodčí orgán využil pravomoci k odstranění tvrdosti zákona ve 158 případech odvolání, při kterých prominul celkem 531 955,- Kč.

V souvislosti s rozvojem kontrolní činnosti okresních pojišťoven došlo v roce 1996 k dalšímu nárůstu agendy Rozhodčího orgánu Pojišťovny. K plynulému zvládání této agendy byla proto přijata řada organizačních opatření:

- celodenní jednání Rozhodčího orgánu se konala ve 14denních intervalech

- počet případů projednávaných na celodenním zasedání byl zvýšen na cca 100 odvolání.

Celkový přehled o meziročním nárůstu počtu Rozhodčím orgánem evidovaných a projednaných odvolání plátců pojistného proti platebním výměrům vystaveným okresními pojišťovnami, počtu jednání Rozhodčího orgánu a o celkových částkách, o kterých bylo mezi roky 1993-1996 rozhodnuto ve prospěch Pojišťovny, je uveden v následující tabulce č. 1.

Tabulka č. 1: MEZIROČNÍ NÁRŮST ODVOLÁNÍ K ROZHODČÍMU ORGÁNU

Protože lze v souvislosti se vznikem nových reklamačních oddělení okresních pojišťoven očekávat další nárůst agendy, jediným způsobem, jak zajistit, aby případy odvolání byly řešeny v zákonných lhůtách, průběžně, důsledně a objektivně, je změna platné právní úpravy zákona tak, aby rozhodovací pravomoc Rozhodčího orgánu byla rozložena mezi více odvolacích orgánů s regionální působností.

Celkový přehled o počtech rozhodnutí Rozhodčího orgánu v roce 1996 podle jednotlivých typů odvolání plátců pojistného, indexu nárůstu či poklesu počtu těchto rozhodnutí, částkách předepsaných platebními výměry vystavenými okresními pojišťovnami a rozhodnutými Rozhodčím orgánem ve prospěch Pojišťovny v roce 1996 je uveden v tabulce č. 2.

Tabulka č. 2: POČTY ROZHODNUTÍ ROZHODČÍHO ORGÁNU

VYDANÝCH V ROCE 1996