Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

k § 12

Jedná se o základní ustanovení upravující správu poplatků. Správu poplatků budou vykonávat místně příslušné finanční úřady na základě podkladů Inspekce. Základním východiskem pro rozdělení správy poplatků je zakotvení finančních úřadů jako instituce schopné nejefektivněji zajistit výběr daní a poplatků a Inspekce jako odborného garanta věcné správnosti poplatků.

V současné době výpočet úplat a jejich změny provádějí správci vodohospodářsky významných toků, t.j. a.s. Povodí, formou určení úplaty podle nařízení vlády ČSSR č. 35/1979 Sb.

Režim správy poplatků se bude řídit zákonem ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, pokud tento zákon nestanoví jinak.

k § 13

Časový interval náběhu placení poplatků je stanoven proto, aby umožnil znečišťovatelům přípravu na odstraňování znečištění a aby mohli k tomu využít i finanční prostředky, které by jinak museli zaplatit již od doby účinnosti tohoto zákona.

k § 14 až 16

V tomto ustanovení jsou obsažena přechodná ustanovení související se zrušením stávající právní úpravy.

Příloha č. 1 k ekonomickému rozboru

1. Celkové dopady poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových

1.1. Dopady placení poplatků na komunální sféru

Nově navržené poplatky budou stejně jako nynější úplaty součástí stočného (stočné je věcně usměrňovanou cenou za odvádění, případně čištění odpadních vod). Poplatky i úplaty jsou v plné výši součástí stočného i v době výstavby čistírny odpadních vod, t. j. v době, kdy je odvádění podstatné části úplat či poplatků do SFŽP pozastaveno a odložená část poplatku či úplaty je přímo používána na financování výstavby čistírny.

Současný stav (úplaty)

V r.1996 bydlelo v domech napojených na veřejné kanalizace 7 565 670 obyvatel a do veřejných kanalizací bylo vypuštěno 615 586 tis. m³ odpadních vod. Majitelům či správcům veřejných kanalizací byly vyměřeny úplaty v objemu 396,0 mil. Kč. Připočteme-li k této částce odložené platby úplat ve výši 199,5 mil. Kč, činila celková výše úplat, odpovídající vypouštěnému znečištění, 595,5 mil.Kč. To představuje zatížení stočného částkou 0,96 Kč/m³, tj. v průměru asi 53 Kč na obyvatele za rok.

Budoucí stav (poplatky)

Výše poplatků pro znečištění vypuštěné v r. 1996, vypočtená na základě údajů uvedených ve státním statistickém výkaznictví a doplňujících údajů stanovených odbornými odhady by činila:

Celkový poplatek ve výši 60 % plné sazby (t. j. poplatek v letech 1998 a 1999) by činil 985 140 tis.Kč a zatížil by stočné částkou 1,6 Kč/m³, t. j. v průměru 88 Kč na obyvatele za rok. Rozdíl mezi výší poplatků a úplat činí 389 640 tis.Kč, t. j. 0,63 Kč/m³ a asi 35 Kč na obyvatele za rok.

1.2. Dopady placení poplatků na průmyslovou sféru

Průmyslové podniky vypouštějí své odpadní vody buď přímo do vodních toků nebo do veřejných kanalizací. Podle zpracovaných analýz se průmyslová sféra na celkovém množství znečištění, produkovaném v obcích a městech, podílí asi 40 %. To znamená, že 40 % odpadních vod v komunální sféře pochází z průmyslu. Oddělení odpadních vod z průmyslu vypouštěných do veřejných kanalizací od odpadních vod z domácností je však v rámci těchto propočtů obtížné. Odpadní vody z průmyslu vypouštěné do veřejných kanalizací jsou zahrnuty v kapitole 1.1. Dále uvedené hodnocení se týká jen průmyslových podniků vypouštějících odpadní vody přímo do vodních toků

.

Současný stav

Podle dostupných podkladů vypustil průmysl v roce 1996 do vodních toků asi 600 mil.m³ odpadních vod (bez vod průtočného chlazení). V daném množství odpadních vod bylo obsaženo následující množství zpoplatnitelného znečištění:

Z celkového množství CHSK připadá na odpadní vody z celulózek 15 175 tun, na čištěné odpadní vody 31 297 tun a na nečištěné odpadní vody 8 319 tun.

Za uvedené znečištění v roce 1996 průmyslová sféra zaplatila úplaty za vypouštění odpadních vod v celkové výši 289,2 mil.Kč.

Budoucí stav

Výše poplatků, které by průmysl zaplatil za uvedená množství znečištění dle navrhované právní normy, jsou uvedena v následujícím přehledu:

Poplatky za vypuštěné znečištění v roce 1996 by tedy byly vyšší než úplaty o 112,4 mil. Kč, t. j. o zhruba 38,9 %. Na celkové výši poplatků by se podílel hlavně chemický průmysl (téměř 50 %) a papírenský průmysl.

1.3. Rekapitulace dopadů placení poplatků

Celkové dopady na komunální a průmyslovou sféru jsou uvedeny v následujícím přehledu:

Na celkové výši poplatků by se komunální sféra podílela asi 71 % a průmyslová sféra asi 29 %. Při odhadovaném snižování množství vypouštěného znečištění a propočtené výši odkladu kolem 250 mil.Kč/r (rozsah výstavby ČOV v roce zavedení poplatků bude menší než v r.1996), lze předpokládat, že celkový výnos z placení poplatků bude v r.1998 činit asi 1 050 mil.Kč. Pro porovnání - v důvodové zprávě k návrhu zákona je výnos z poplatků v r.1998 (včetně vlivu odkladu) odhadnut na 1,3 mld Kč. Stávající výše úplat platí beze změny již od r.1993. Vzhledem k cenovým indexům za období 1993 až 1996 nelze zvýšení poplatku o 35 Kč na obyvatele ročně, respektive nárůst poplatků pro průmysl o 38,9 % v žádném případě považovat za nepřiměřené. Ani celkový nárůst objemu poplatků (1386,8 mil Kč) proti úplatám (884,7 mil Kč), což je 56,7 %, není neúměrný. Nižší nárůst by naopak znamenal další faktickou erozi plateb za znečišťování a zvýšení disproporce mezi náklady na čištění a skutečně placenými poplatky za vypouštění nečištěných odpadních vod. Nárůst poplatků v letech 2000 a 2001 na 80 % plné sazby a v letech 2002 a 2003 na plnou sazbu bude zřejmě pouze vyrovnávat cenové indexy za toto období.

2. Dopady placení poplatků v obcích do deseti tisíc obyvatel

Podle návrhu zákona by se měly poplatky platit až od 456 ekvivalentních obyvatel (dále EO) za CHSK a od 5085 EO za N-NH₄. Za P_celk by se poplatky platily až u obcí nad 25000 EO.

2.1. Výše úplat a poplatků na jednoho EO u obcí do 10000 EO bez čistíren odpadních vod, propočet na 1 EO v obecně uvažovaných průměrných hodnotách vypouštěného znečištění (bez ohledu na velikost zdroje)

Znečištění od 1 EO je uvažováno takto:

Množství odpadních vod: 200 l/EO, tj. cca 75 m³/rok.

Výše poplatků a úplat na 1 EO/rok - nečištěné odpadní vody v obcích do 10000 EO

Dopad placení úplat a poplatků na výši stočného za znečištění od 1 EO

Poznámka: úplaty s růstem počtu obyvatel klesají, zatímco poplatky naopak rostou. To je způsobeno tím, že poplatky za N-NH₄ a P_celk. jsou placeny až od určitého množství vypouštěného znečištění.

Z uvedených údajů vyplývá:

- u obcí do 5000 EO by byl poplatek ve výši 60 % plné sazby v roce 1998 na 1 EO nižší než činí nynější základní úplata na 1 EO;

- u obcí od 5000 do 10000 EO by byl poplatek ve výši 60 % plné sazby připadající na 1 EO vyšší než stávající úplata na 1 EO, a to v rozmezí od 18,3 do 33 %. Vzhledem k tomu, že výše úplat se od roku 1993 neměnila, lze konstatovat, že zvýšení poplatku ve výši 60 % plné sazby proti stávající úplatě ani zdaleka neodpovídá cenovým indexům.

2.2. Výše poplatků a úplat u obcí a měst do 10000 obyvatel bez čistíren odpadních vod, modelový propočet na průměrného obyvatele obcí dané velikosti (zreálněno na základě skutečných hodnot v úrovni let 1995 - 1996)

V letech 1995 a 1996 bylo sledováno skutečné množství znečištění produkované obyvateli. Z těchto sledování vyplynulo, že skutečné množství znečištění, produkované jedním obyvatelem žijícím v domech napojených na veřejné kanalizace, je významně nižší, než by odpovídalo znečištění od jednoho EO. Rozdíly jsou zřejmé z následujícího přehledu:

Porovnání výše základních úplat a výše poplatků - modelové případy obcí s počtem obyvatel do 10000

Z tabulky vyplývá, že poplatky u modelových případů obcí s počtem obyvatel do 7000 jsou vždy nižší než v nynější době placené úplaty. Poplatky jsou naopak vyšší než úplaty u obcí nad 7000 obyvatel, kde by se kromě za CHSK platil poplatek i za vypouštění N-NH₄. Zvýšení poplatků proti úplatám činí zhruba 20 až 24 %. Poplatek připadající na jednoho obyvatele je v případě nečištěných odpadních vod u obcí do 7000 obyvatel 280,3 Kč, tj. 5,1 Kč/m³ odpadních vod (při množství odpadních vod 150 l/den, tj. cca 55 m³/rok).

Stočné u posuzované modelové obce s počtem 7000 obyvatel bez ČOV by při stávajících úplatách nebo po zavedení poplatků činilo (bez DPH):

^* u nových kanalizací více

U obcí s počtem obyvatel 7000 až 10000 je poplatek ve výši 60 % plné sazby maximálně 425 Kč na občana ročně, t. j. asi 7,8 Kč/m³ odpadních vod. Při nákladech na odvádění odpadních vod ve výši 2 Kč/m³ by stočné při placení poplatku činilo 9,8 Kč/m³. Úplata je v obcích s počtem obyvatel 7000 až 10000 6,4 Kč/m³ odpadních vod, což při nákladech na odvádění odpadních vod ve výši 2 Kč/m³ znamená stočné 8,4 Kč/m³.

2.3. Posouzení dopadů placení poplatků u reálných obcí s pěti až deseti tisíci obyvateli, které nemají žádnou nebo jen provizorní čistírnu odpadních vod

Do skupiny jsou zahrnuty všechny obce v ČR, které mají pět až deset tisíc obyvatel a zároveň buď čistírnu odpadních vod staví nebo u nichž dosud nebylo o termínu výstavby čistírny rozhodnuto.

Výše poplatků a výše úplat pro tyto obce jsou uvedeny v následující tabulce, z níž vyplývá, že výše poplatků při náběhu 60 % je prakticky ve všech případech nižší než výše úplat. Výjimkou je pouze město Lovosice, u něhož by se platil poplatek i za vypouštění N-NH₄ a poplatek by byl vyšší než úplaty asi o 20 %. V případě města Přelouč jsou vyšší než stávající úplaty až poplatky vypočtené pro plné sazby.

Roční výše úplat a poplatků u obcí a měst s počtem obyvatel 5000 až 10000 bez čistíren odpadních vod nebo jen s provizorními lokálními čistírnami

¹⁾ZÚ - základní úplata bez 10 % přirážky - recipientem je Labe

3. Dopady poplatků v městech nad deset tisíc obyvatel

3.1. Dopady poplatků v městech nad deset tisíc obyvatel bez čistíren odpadních vod nebo jen s provizorními čistírnami

Taková města jsou v ČR tři - Děčín, Kolín a Mělník. Roční výše úplat a poplatků zde činí:

Z uvedené tabulky plyne, že nový poplatek bude v těchto obcích zhruba dvakrát vyšší než stávající úplata. Zvýšení stočného v těchto obcích však nebude dvojnásobné, nýbrž podle kvalifikovaného odhadu nepřesáhne 25 %. Důvody jsou následující:

1/ Výstavba těchto čistíren je dotována ze státního rozpočtu (Kolín, Mělník) nebo ze zahraničí (Děčín). To znamená, že financování těchto investic není zajišťováno jen z odkladu úplat či poplatků a stočného.

2/ Odvádění odpadních vod v těchto městech zajišťují regionální podniky Vodovodů a kanalizací, které místní dopad poplatků rozdělí do celého jimi obhospodařovaného regionu.

Mimoto placení takto vysokých poplatků bude v uvedených obcích jen dočasné. Důvodem je to, že výstavba odpovídajících čistíren odpadních vod v těchto městech již byla zahájena nebo je její zahájení plně připraveno. Dokončení se plánuje na rok 2000 (Kolín, Mělník), respektive 2002 (Děčín).

3.2. Výše poplatků za N-NH₄ a P_celk v odpadních vodách vypouštěných z mechanicko-biologických čistíren odpadních vod

Všechna další města nad deset tisíc obyvatel (s výjimkou výše uvedených) čistírny odpadních vod již provozují. I u těchto měst však mohou být nové poplatky vyšší než stávající úplaty. Jde o případy, kdy budou i u vyčištěných odpadních vod překročeny limity zpoplatnění některých škodlivin.

K tomu může dojít

n u měst s počtem obyvatel nad 10 000 pro N-NH₄

n u měst s počtem obyvatel nad 45 000 pro P_celk.

Pak by se za N-NH₄ a P_celk platily následující výše poplatků:

Poplatky placené při plných sazbách za N-NH₄ by tedy zvyšovaly stočné zhruba o 1 Kč/m³ a poplatky za P_celk asi o 0,5 Kč/m³. Při 60 % poplatku by zvýšení činilo cca 0,60 Kč/m³, resp. 0,30 Kč/m³. Z rozboru konkrétních případů měst vyplynulo, že poplatky za uvedené nutrienty by neplatili například správci veřejných kanalizací v hlavním městě Praze a v Brně, protože by nepřekročili koncentrační limity zpoplatnění.

Naopak vysoké poplatky za tyto nutrienty by například platil provozovatel čistírny odpadních vod v Kroměříži, na níž jsou čištěny i odpadní vody z velkovýkrmny prasat. Poplatek připadající na 1 m³ odpadní vody by zde činil kolem 3 Kč. Vyšší dopad nových poplatků na stočné v tomto konkrétním případě však lze řešit stanovením zvláštní sazby stočného pro samostatný zdroj znečištění (t. j. pro místní velkovýkrmnu prasat).

4. Závěr

Z uvedených kvantifikací plyne, že dopady nového zákona o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových lze ve srovnání s platnými předpisy považovat za velmi přijatelné. To se týká nejen celkových či průměrných údajů, ale i jednotlivých konkrétních případů.

Celkově lze konstatovat, že nárůst poplatků ve srovnání s úplatami je v úrovni inflace od roku 1993, kdy vstoupily v platnost nynější sazby úplat. Poplatky v modelové obci celkově vzrostou proti stávajícím úplatám o 20- 24 %, zatímco inflace v letech 1993 až 1996 činila 30,6% , oficiální odhad v roce 1997 je 8,5- 9,5% a pro rok 1998 pak 9,5%. (Celkový deflátor je tedy 1,1 x 1,091 x 1,088 x 1,09 x 1,095 = 1,558).

Příloha č. 2 k ekonomickému rozboru

1. ČOV Litoměřice

ČOV Litoměřice je moderní mechanicko-biologická čistírna odpadních vod , dokončená v roce 1994 . Velikost čistírny je cca 53 tis.EO (ekvivalentní obyvatel) podle BSK₅. Údaje jsou z ledna 1995. Propočty jsou provedeny na 100% navrhovaných sazeb.

Základní ukazatele ČOV:

Propočet poplatků (100% sazby):

Úplata placená bez odkladu v roce 1993 byla 9345 tis.Kč za nečištěné odpadní vody. Úplata vyměřená v roce 1995 (předpis) byla 1144 tis.Kč.

Srovnání poplatků s úplatami:

Tabulka dopadu poplatků při 100% sazbách a 60% náběhu:

Z uvedeného porovnání je zřejmé, že dopad z nově navrhovaných poplatků při dobrém čištění vypouštěných odpadních vod je minimální. Pokud jsou ale odpadní vody vypouštěny bez čištění, jsou poplatky při 100% sazbách až 4x vyšší než úplaty vyměřené podle současných předpisů. Dopad ze zavedení nových poplatků snižuje náběh 60% v prvních dvou letech po zavedení poplatků, který u čištěných odpadních vod srovná poplatky s úrovní placených úplat a omezí vliv poplatků na zvýšení stočného u znečišťovatelů, kteří dosud nemají ČOV a ani ji zatím nebudují. Přesto u nečištěných komunálních odpadních vod bude mít zavedení nových poplatků vliv na zvýšení stočného až o 5 Kč/m³ v prvních letech po zavedení poplatku, což bude působit ve spojení s 80% odkladem poplatků silně motivačně k budování ČOV a omezování vypouštěného znečištění. Tento dopad se dá očekávat z velkých měst nad 10 000 obyvatel zejména u Děčína, ostatní velká města již ČOV mají, budují nebo je v přípravě. Po vybudování ČOV poplatky klesnou na nevýznamnou výši cca 30 až 50 Kč/rok na jednoho obyvatele.

2. ČOV Znojmo

ČOV Znojmo je stará městská čistírna, vybudovaná v roce 1976 na kapacitu 137 tis.EO. V současné době je využita z poloviny na cca 46 tis.EO podle BSK₅. Údaje pro výpočty jsou z roku 1993. Na ČOV se plánuje modernizace. Dopady jsou propočteny na 100% navrhovaných sazeb.

Základní ukazatele ČOV:

Propočet poplatků :

Úplata za rok 1993 byla 1986 tis.Kč.

Dopady (100% sazby):

Protože dopady byly propočteny na 100% sazby ale pro první dva roky po zavedení poplatků je navržen náběh 60%, poplatky by se ve stavu 1998 téměř vyrovnaly s placenými úplatami.

Z propočtů je zřejmé, že u starých čistíren bude značnou položku v poplatcích tvořit poplatek za amoniakální dusík, který může být vyšší než poplatek za CHSK. To bude vytvářet ekonomický tlak na rekonstrukce a modernizace ČOV s cílem zavést denitrifikaci. Zpoplatnění fosforu bude vytvářet tlak na zavedení defosfatizace.

3. ÚČOV Praha

ÚČOV Praha je stará komunální čistírna, která čistí odpadní vody z hlavního města Prahy. Na ČOV je napojena i řada průmyslových znečišťovatelů. V současné době prochází ÚČOV rekonstrukcí, protože zatím nejsou všechny odpadní vody čištěny biologicky, ale část je vypouštěna do Vltavy pouze po mechanickém vyčištění. Na ÚČOV je napojeno cca 1.100 tis. obyvatel a má kapacitu podle BSK₅ na 1.300 tis.EO.

Výpočet dopadu poplatků po rekonstrukci (stav 1998):

Základní ukazatele ČOV po rekonstrukci:

Odtok : 190 mil.m³/rok

Koncentrace na odtoku

Propočet poplatků (100% sazby):

Celkový poplatek placený po rekonstrukci při 100% navrhovaných sazbách lze odhadnout na 133 mil.Kč/rok, v roce 1997 a 98 na 80 mil.Kč/rok při 60% náběhu sazeb.

Nákladová cena stočného v Praze v roce 1995 byla 6,80 Kč/m³ při objemu vypouštěných odpadních vod cca 120 mil.m³, z toho cca 80 mil.m³ od obyvatelstva.

Dopady na cenu za 1m³ odkanalizované vody :

Dopady na jednoho obyvatele v Praze (100% sazby), placeno ve stočném za rok:

Výsledný dopad zavedení nových poplatků na občana Prahy při maximálních sazbách navrhovaných poplatků je na stav po rekonstrukci ÚČOV +41 Kč/rok. Ve zvýšení stočného by se měly nové poplatky za uvedených podmínek projevit zvýšením o +0,57 Kč/m^3, což je v porovnání se stavem roku 1995 zvýšení cca o 8%. Pro první dva roky po zavedení poplatků při 60% sazbách bude dopad na zvýšení stočného v Praze ještě výrazně nižší, cca 5%.

4. Spolek pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem

Podnik má čistírnu, kterou v roce 1994 uvedl do provozu. Údaje jsou převzaty ze skutečnosti 1994, propočty jsou provedeny na 100% navrhované sazby poplatků.

Základní ukazatele a propočet poplatků (100% sazby, zpoplatněny AOX):

Úplata vyměřená v roce 1994 byla 87,3 mil.Kč a úplata zaplacená v roce 1994 byla 26,0 mil.Kč. Projevil se zde vliv odkladu.

Dopad poplatků ve srovnání s rokem 1994:

Velkou část poplatku u Spolku by činil poplatek za ukazatele AOX a rtuť (Hg). Zde budou poplatky působit silně motivačně. Pokud by společnost dokázala vypouštění těchto závažných znečišťujících látek v odpadních vodách výrazně snížit, snížily by se i poplatky. Dopad vyměřených poplatků zde bude opět nabíhat postupně vlivem 60% náběhu sazeb.

V roce 1995 činila úplata bez odkladu 59940 tis.Kč a úplata po snížení vlivem odkladu 23976 tis.Kč. V prvních dvou letech po zavedení poplatků při nezpoplatněném AOX a 60% náběhu sazeb poplatků by roční poplatek činil cca 39500 tis.Kč, což je o 20 mil.Kč méně než úplata vyměřená pro rok 1995. Zavedení poplatků zde tedy podnikovou ekonomiku nezatíží a je ponechán prostor k technologické přípravě znečišťovatele na snížení vypouštění nově zpoplatněných znečišťujících látek v odpadních vodách.

5. SEPAP Štětí

SEPAP Štětí je velký papírenský podnik se sulfátovou výrobou buničiny. Podnik má dobře fungující čistírnu. Do odpadních vod se však dostává velké množství rezidentní těžko biologicky odbouratelné CHSK , hemicelulóz a ligninů a velké množství AOX z výroby buničiny. Do roku 1998 plánuje podnik výrazné omezení vypouštění AOX.

Základní ukazatele dle podkladů znečišťovatele:

Poplatky pro úroveň vypouštění znečištění po roce 1998 s uplatněním zvláštní sazby pro CHSK (3 Kč/kg) , při 100% sazbách a uvažovaném zpoplatnění AOX (maximální dopad) jsou následující :

Výpočet poplatků (100% sazby, zpoplatnění AOX):

Úplata vyměřená pro rok 1995 byla 6143 tis.Kč. Nové poplatky by tedy i po zavedení zvláštní sazby pro CHSK přinesly zvýšení zátěže podnikové ekonomiky o cca 31 mil.Kč/rok. Ve vztahu k objemu vypouštěného znečištění a s přihlédnutím k úrovni celkových nákladů podniku ve výši několika miliard Kč/rok se však nejedná o likvidačně působící poplatek, ale o ekonomické vyjádření skutečnosti, že podnik opravdu významně zatěžuje vypouštěnými látkami vodní toky (Labe). Ekonomický dopad bude navíc v prvních letech výrazně zmírněn postupným náběhem účinnosti poplatků a skutečností, že AOX je navrženo ke zpoplatnění až od roku 2000.

6. Spolana Neratovice

Podnik je významným znečišťovatelem v povodí Labe, přestože má v provozu čistírnu. Objem úplat, placených bez odkladu dosahuje cca 20 mil.Kč ročně. Propočty jsou provedeny na objem vypouštěného znečištění na výtoku z čistírny při maximálních sazbách poplatků.

Základní údaje z výtoku z ČOV:

Dopad poplatků při 100% sazbách včetně zpoplatnění AOX a při náběhu poplatků pro rok 1998:

Při propočtu pro rok 1998 s náběhem poplatků ve výši 60% a dosud nezpoplatněném ukazateli AOX je rozdíl vypočtených poplatků k placeným úplatám malý, pouze 3 mil.Kč a 15 haléřů na m3. Po zpoplatnění AOX a 100% sazbách by se poplatky proti úplatám zvýšily až 2,5 násobně (o 32 mil.Kč/rok). Podniku je však poskytnut prostor, aby se mohl na toto zvýšení připravit a aby např. omezil vypouštění AOX a amoniakálního dusíku.

Návrh zákona o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových obsahuje v několika svých ustanoveních zmocnění Ministerstva životního prostředí (dále jen "ministerstvo") k úpravě některých podrobností návrhu zákona vyhláškou.

Podle ustanovení § 4 odst. 3 návrhu zákona je ministerstvo zmocněno vyhláškou stanovit bližší vymezení zdroje znečišťování, postup pro určování znečištění obsaženého v odpadních vodách, zjišťování průměrné koncentrace znečištění a ročního objemu vypouštěných odpadních vod, provádění odečtů množství znečištění podle § 2 odst. 4, provádění měření objemu vypouštěných odpadních vod a náležitosti provozní evidence.

Vyhláška ministerstva bude obsahovat konkretizaci, technické provedení postupu znečišťovatelů v uvedených případech.

Ustanovení § 5 odst. 2 návrhu zákona zmocňuje ministerstvo stanovit vyhláškou způsob sledování znečištění odpadních vod, měření objemu vypouštěných odpadních vod, požadavky na způsobilost oprávněných laboratoří, kontrolních laboratoří a měřících skupin k provádění rozborů ke zjištění koncentrace znečišťujících látek v odpadních vodách a pro kontrolu správnosti měření objemu vypouštěných odpadních vod pro účely tohoto zákona.

Správnost a objektivita měření a jeho následná kontrola jsou základními předpoklady realizace navrhovaného zákona.

Vyhláška ministerstva bude dále obsahovat na základě zmocnění uvedeném v § 6 odst. 1 a v § 7 odst. 1 návrhu zákona vzory poplatkového hlášení a poplatkového přiznání.

Formalizovaný styk mezi znečišťovateli a Českou inspekcí životního prostředí, obdobný daňovému řízení, předpokládá existenci potřebných tiskopisů.

Ustanovení § 8 odst. 8 návrhu zákona zmocňuje ministerstvo stanovit vyhláškou náležitosti žádostí o povolení odkladu a postup ČIŽP pro jejich posuzování a povolování odkladu.

Odklad placení poplatků umožňuje znečišťovateli využít část poplatků na výstavbu ČOV nebo jinou akci k ochraně vod vedoucí ke snížení vypouštěného znečištění. Prováděcí vyhláška bude tento institut konkretizovat, a to zejména výpočtem dokladů potřebných k povolení odkladu.