Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Ministerstvo financí České republiky

Čj. 20/75 812/1997

Pro jednání Parlamentu ČR

Předkládá se podle § 10, odst. 1 zákona ČNR č. 576/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Obsah:

Návrh usnesení Poslanecké sněmovny

Zpráva o plnění státního rozpočtu České republiky za I. pololetí 1997

I. Ekonomický vývoj České republiky v roce 1997

II. Výsledky hospodaření státního rozpočtu za leden až červen 1997

III. Hospodaření rozpočtů okres. úřadů a obcí za I. pololetí 1997

IV. Výsledky hospodaření státního rozpočtu ke konci srpna 1997

V. Vývoj státních finančních aktiv a pasiv

VI. Závěry

Tabulková část

Příloha: Přehled o vývoji daňových a nedaňových nedoplatků u příjmů státního rozpočtu a rozpočtů okr. úřadů a obcí

Předkládá: Prof. Ing. Václav Klaus, CSc., předseda vlády ČR

Zpracoval: Ing. Ivan Pilip, ministr financí ČR

Poslanecká sněmovna

schvaluje

zprávu vlády o plnění státního rozpočtu české republiky za I. pololetí 1997

I. Ekonomický vývoj České republiky v I. pololetí 1997

Úvod

1. Základní tendence v roce 1997

2. Ekonomický výkon

3. Cenový vývoj

4. Zaměstnanost a nezaměstnanost

5. Platební bilance

6. Měnový vývoj

7. Domácnosti

8. Kapitálový trh

9. Veřejné rozpočty

II. Výsledky hospodaření státního rozpočtu za leden až červen 1997

1. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu

2. Příjmy státního rozpočtu

3. Výdaje státního rozpočtu

4. Čerpání výdajů rozpočtových kapitol

5. Čerpání rezerv státního rozpočtu

III. Hospodaření rozpočtů okresních úřadů a obcí za I. pololetí 1997

IV. Výsledky hospodaření státního rozpočtu ke konci srpna 1997

V. Vývoj státních finančních aktiv a pasív

VI. Závěry

Tabulková část

Tabulka č. 1 - Pokladní plnění státního rozpočtu za leden až červen 1997

Tabulka č. 2 - Plnění výdajů státního rozpočtu České republiky podle kapitol - stav k 30. 6. 1997

Tabulka č. 3 - Bilance místních rozpočtů k 30. 6. 1997

Tabulka č. 4 - Vývoj příjmů státního rozpočtu v letech 1996 a 1997

Tabulka č. 5 - Vývoj výdajů státního rozpočtu v letech 1996 a 1997

Příloha: Přehled o vývoji daňových a nedaňových nedoplatků u příjmů státního rozpočtu a rozpočtů okresních úřadů a obcí

Úvod

Charakteristikou současné etapy vývoje české ekonomiky je zpomalení ekonomického růstu a stagnace růstu produkčních odvětví. Restriktivní monetární politika centrální banky a stabilizační hospodářská politika vlády preferovala zpomalení inflace a obnovení vnější rovnováhy před ekonomickým růstem. Ekonomicky výkon byl negativně ovlivněn i červencovými katastrofálními záplavami na Moravě a ve východních Čechách.

V průběhu 1. pololetí 1997 nedošlo k zásadnějším změnám tendencí v některých dílčích nerovnováhách, objevily se však i nové jevy. Trvající tlak na zpomalení rychle rostoucí domácí poptávky se prosadil a ve 2. čtvrtletí 1997 se index domácí poptávky ve stálých cenách dokonce dostal těsně pod úroveň 100. Předstih růstu mezd před výkonem přetrvával i přes viditelně se zvyšující míru nezaměstnanosti. Ve druhé polovině května česká koruna podlehla spekulativním tlakům a bezprostředně po změně kurzového režimu na řízený floating s vazbou na DEM (27. května) skokem oslabila proti DEM i USD o zhruba 8 procentních bodů. Pokračovala tendence ve zpomalování míry inflace, neboť oslabení koruny se v rychlejším zvyšování spotřebitelských cen v červnu a červenci podstatněji neprojevilo. Absolutní prohlubování nerovnováhy obchodní bilance se zastavilo, ale pozitivně začalo působit znehodnocení koruny a změna kurzového režimu. Nadále se prosazoval sklon veřejných rozpočtů k deficitu.

Zásadní nerovnováha vztahu vývoje mezd a výkonu se v 1. pololetí prohloubila vzhledem k vyšší dynamice spotřeby domácností než ekonomického růstu. Dynamika domácí poptávky se zpomalila, ovšem především vlivem nižší intenzity investiční činnosti. Efektem stále rychle rostoucích mezd je zvyšování tlaku na růst cen výrobců, což se při velké cenové konkurenci na domácím trhu ze strany dovozů nutně musí projevit snižováním míry zisku.

I když v porovnání se současnou situací ve státech Evropské unie je tuzemská míra nezaměstnanosti, vyjma některých regionů, dosud nízká, tendence k jejímu rychlejšímu zvyšování je již zřetelná. Zatímco na konci 1. čtvrtletí bylo metodicky srovnatelné meziroční zvýšení na úrovni okolo 0,7 procentního bodu, v červenci dosáhlo již 1,1 bodu a v srpnu 1,2 bodu. Zvýšení regionálních odchylek od průměrné míry nezaměstnanosti bude ovlivněno i červencovými záplavami. Zmíněné tendence budou jednak působit ve směru zracionálnění vztahu mezd a výkonu, na druhé straně ovlivní i sociální transfery veřejných rozpočtů.

Po celé 1. pololetí pokračoval proces zpomalování růstu spotřebitelských cen. Tento proces byl umožněn na straně nabídky dlouhodobě pomalejším růstem cen výrobců (mimo stavebnictví) než cen spotřebitelských (včetně vlivu administrativních zásahů) při ostré cenové konkurenci s dováženým zbožím. Na druhé straně vystupuje poptávkové omezení cenového růstu vyplývající i z trvající restrikce peněžní zásoby, jejíž dynamika se pohybuje pod indexem nominálního HDP (index M2 ke konci pololetí 106,7 %). K tomu přistupují i faktory přechodně zvýšené ceny peněz od konce května a i zpomalení dynamiky příjmů domácností.

Z těchto důvodů lze charakter inflace označit za převážně poptávkový, což potvrzoval i cenový pohyb po květnovém skokovém oslabení koruny.

Za změnu tendencí lze označit aktuální vývoj v oblasti zahraničního obchodu se zbožím. Zde hraje roli jednak zpomalování dynamiky domácí poptávky, a to jak spotřebitelské tak investiční, což zpomaluje dynamiku dovozu. Druhým faktorem je květnové oslabení koruny, které zlepšilo cenovou konkurenční schopnost tuzemské produkce; kurzový faktor se však zatím prosadil v českém exportu jen omezeně.

Tyto dva základní faktory pozitivně ovlivnily vývoj exportu, importu i ročního klouzavého salda zahraničního obchodu. Obnovil se nominální růst vývozu, který za 1. pololetí 1 997 v meziročním vyjádření již předstihl dynamiku dovozu (přírůstek o 10,2 % proti 10,1 %). Klouzavý deficit kulminoval na dubnových 172,5 mld. Kč a do července se zlepšil o více než 10 mld. Kč. Druhou podstatnou změnou je od února narůstající podíl vývozu do států s vyspělou tržní ekonomikou.

Vliv oslabení směnného kurzu koruny na obchodní bilanci je třeba posuzovat diferencovaně s ohledem na větší podíl vývozu do markové oblasti proti naopak vyššímu vlivu USD na naše dovozy. Zatímco květnové skokové znehodnocení koruny bylo vůči DEM i USD zhruba shodné (cca 8 %), další vývoj koruny vázané již na DEM se odvíjel od vzájemného vztahu DEM a USD. Průměrný měsíční kurz Kč/DEM v červenci proti červnu stagnoval, kurz vůči USD dále oslabil o cca 4 %. Meziročně tak koruna v červenci oslabila o 4,4 % proti DEM, proti USD však o 23,9 %.

Červencové záplavy ve svých důsledcích (celkové majetkové škody vyčísleny na úrovni 60 mld. Kč) zpomalí proces snižování vnější nerovnováhy a ovlivní výsledek veřejných rozpočtů v roce 1997, ale i v následujících obdobích (nejen vyšší potřebou prostředků na obnovu záplavami způsobených škod, ale i nižším výnosem standardních daní). Sklon k deficitu se projevil v 1. pololetí schodkem veřejných rozpočtů (konsolidovaný souhrn státního a místních rozpočtů) ve výši 18 mld. Kč (meziroční zhoršení hospodaření o 14 mld. Kč), když opatření ke snížení výdajů vlády se prosadí až v průběhu 3. a hlavně 4. čtvrtletí.

Vnější prostředí

V 1. pololetí 1997 ve většině vyspělých zemí v porovnání s předchozím obdobím pokračovalo oživování ekonomického růstu, což znamenalo vzhledem k našim silným ekonomickým vazbám na tyto země vytvoření potenciálního prostoru pro růst českého vývozu.

Vysoký růst naší domácí poptávky (zejména poptávky domácností) nadále udržoval velkou dynamiku dovozu vzhledem k technologické úrovni a dosud relativně nízké (i když zvyšující se) adaptabilitě domácích producentů.

V 1. čtvrtletí 1 997 se ve státech leaderů světové ekonomiky projevil rozdílný takt konjunkturálního cyklu. Růst HDP v porovnání se stejným obdobím roku 1996 se v USA zvýšil na 4,1 %, v Britanii na 3,1 %, naopak v Německu se zpomalil na 1,4 %, ve Francii na 0,9 % a v Japonsku na 2,6 %. (Údaje podle The Economist Vol. 344, Number - 8026, obdobně v následujících odstavcích).

Spotřebitelské ceny se v 1. pololetí 1997 zvýšily v USA o 2,3 %, v Japonsku [ke konci května 1997] o 1,9 %, respektive v Německu o 1,7 %, v Rakousku [ke konci května 1997] o 1,7 %, ve Francii o 0,9 % a ve Velké Británii o 2,9 %.

Míra nezaměstnanosti v jednotlivých zemích se mění v závislosti na absorpční schopnosti trhu práce a ke konci 1. pololetí 1997 dosahovala v USA 5,3 % a v Japonsku [ke konci května 1997] 3,5 %. V Německu dosáhla 11,4 %, v Rakousku 7,2 %, ve Francii 12,51 % a ve Velké Británii 5,7 %. Zatímco v USA a Velké Británii dochází k dlouhodobému poklesu, v ostatních jmenovaných zemích nezaměstnanost vzrostla. Vývoj vývozu a dovozu otevřené ekonomiky České republiky se stává stále významnějším faktorem ovlivňujícím tvorbu hrubého domácího produktu a v souvislosti s růstem obchodního obratu mezi okolními státy je domácí ekonomika více závislá na konjunkturálních výkyvech v zemích významných obchodních partnerů.

1. Základní tendence v roce 1997

Tabulka 1 - index proti stejnému období min. roku

Pramen: ČSÚ, ČNB

Zpomalení růstu ekonomiky pokračovalo i ve 2. čtvrtletí, kdy tempo HDP ve stálých cenách dosáhlo 1,2 % při meziročním snížení domácí poptávky o 0,6 %. Zatímco spotřeba domácností pokračovala v růstu (5,6 %), investice do fixního kapitálu se ve 2. čtvrtletí snížily o 4,8 %.

Po meziročním poklesu outputu za 1. čtvrtletí 1997 se produkce průmyslu oživila a za celé 1. pololetí přesáhla o 0,5 procentního bodu stejné období roku 1996. Ve stavebnictví lze pozorovat obdobný vývoj, i když pololetní úroveň produkce meziročně zaostala o 1,2 bodu.

I přes trvalý růst jednotkových mzdových nákladů [Jednotkové mzdové náklady vyjadřují objem mezd připadající na fyzickou jednotku produkce; jejich růst je dán podílem indexu nominálních průměrných mezd a indexu reálné produktivity práce.] lze inflační vlivy nadále charakterizovat jako převážně poptávkové. Tendence ke zpomalování cenového růstu pokračovala. Přestože meziroční nárůst cen v červenci 1997 po červnových 6,8 % zrychlil na 9,4 % (vlivem administrativních zásahů), klouzavá míra inflace v obou měsících stagnovala na 7,9 %. Srpnový (a do určité míry překvapivý) meziměsíční cenový růst o 0,7 %, způsobený převážně zvýšením cen potravin o 0,6 % (v letech 1995 a 1996 ceny potravin v srpnu poklesly o 0,6 % respektive o 1,4 %) lze vysvětlit mimořádnými nákupy jako náhradu za zničené uskladněné či vypěstované potraviny v zaplavených oblastech, ale i zpožděným efektem kurzových změn na cenách dováženého zboží.

Tendence zvyšování nezaměstnanosti ve 2. čtvrtletí zintenzivnila. Míra nezaměstnanosti pokračovala v průběhu 1. pololetí v růstovém trendu s obvyklým sezónním kolísáním. V červenci překročila 4,3 %, v srpnu dosáhla 4,5 %, což byla nejvyšší úroveň po 4,4 % v lednu 1992. O trendu míry nezaměstnanosti vypovídá meziroční diference, která z březnových 0,7 procentního bodu vzrostla na 1,2 bodu v srpnu.

V 1. pololetí 1997 se zpomalil růst průměrných mezd v průmyslu i stavebnictví a dosáhl 113,8 %, respektive 109,8 %. Index produktivity práce však proti tomu v průmyslu zaostal o 8,8 procentních bodů, ve stavebnictví o 8,4 bodu. Nůžky mezi mzdami a výkonem se dále rozevřely. Dynamika průměrné mzdy v civilním sektoru se ve 2. čtvrtletí mírně zpomalila o 0,8 procentního bodu na 13,0 %, takže za celé 1. pololetí dosáhla 13,3 %.

Deficit běžného účtu 1,9 mld. USD za 1. pololetí znamenal ve 2. čtvrtletí 1997 zlepšení o 0,3 mld. USD proti 1. čtvrtletí. Naopak na kapitálovém účtu došlo ve 2. čtvrtletí k čistému odlivu kapitálu ve výši 241 mil. USD. Zřejmě v souvislosti se spekulacemi na pokles kurzu koruny a následným zvýšením kurzového rizika (změnou kurzového režimu) se o to převážně zasloužilo stahování zahraničního krátkodobého kapitálu. Zlepšila se struktura ve prospěch dlouhodobého kapitálu, ale za cenu vyšší nedostatkovosti financování deficitu běžného účtu přebytkem účtu kapitálového (dopad na devizové rezervy 1,1 mld. USD v souvislosti s intervencemi centrální banky na udržení kurzu).

Deficit obchodní bilance ke konci 1. pololetí 1997 dosáhl 74,6 mld. Kč. Proti stejnému období minulého roku se nominálně vývoz zvýšil o 10,2 %, dovoz vzrostl o 10,1 %, když ještě za 1. čtvrtletí vývoz stagnoval (zvýšení o 0,3 %) při růstu dovozu o 6,8 %. Směnné relace se za leden až červen zlepšily o 0,4 procentního bodu, průměrné ceny exportu vzrostly o 2,5 %. Deficit obchodní bilance se ke konci července zhoršil na 88,4 mld. Kč, předstih dynamiky vývozu před dovozem se zvýšil. Vývoz za leden až červenec vzrostl o 11,3 %, dovoz o 10,2 %.

Stav devizových rezerv centrální banky ke konci června se po květnových intervencích zvýšil na 10,7 mld. USD (12,4 mld. USD ke konci roku 1996).

Vývoj schodku státního rozpočtu v průběhu 1. pololetí a potřeba jeho průběžného financování prostřednictvím státních pokladničních poukázek se projevilo zvýšením státního dluhu o 17,1 mld. Kč proti počátku roku 1997. Státní dluh dosáhl ke konci června nominální výše 178,7 mld. Kč, v červenci se snížil na 171,3 mld. Kč.

2. Ekonomický výkon

2. 1 Agregátní poptávka a hrubý domácí produkt

Vývoj makroekonomických ukazatelů za 1. pololetí 1997 ukazuje prohlubování nerovnováhy, především rychlý růst spotřeby domácností při zpomalení růstu ekonomického výkonu, zbrzdění investiční aktivity, narůstání zásob a v neposlední řadě nesoulad mezi vývojem vývozu a dovozu vytvářející obtíže v platební bilanci. K řešení přijala vláda ČR pro následujícím období stabilizační a prorůstová opatření hospodářské politiky. Monetární opatření ČNB byla orientována k obnovení vnější rovnováhy a minimalizaci inflace.

Situace v 1. pololetí roku 1997 je kvantifikována v tabulce:

Tabulka 2

Pramen: ČSÚ

Rychlejší růst domácích cen než v zemích obchodních partnerů při relativně stabilním měnovém kursu (udržovaném i při vznikajících problémech platební bilance masivním přílivem zahraničního kapitálu) vedl k postupnému zhodnocování reálného směnného kursu. Tím se plynule vytrácelo zvýhodnění našich vývozů na zahraničních trzích a současně zlepšovaly možnosti dovozů prosadit se na domácím trhu.

Trvale podstatně rychlejší růst průměrných mezd než produktivity práce, který se při ostrém konkurenčním prostředí jen z části prosadil v růstu cen výrobců, vedl k poklesu zisku nefinančních organizací. Část produkce se dostala do oblasti ztráty.

Dalším činitelem, který zpomalil ekonomický růst, bylo zbrzdění domácí poptávky restrikcí peněžní zásoby M2 ze strany ČNB (sledující cíl zmírnění inflace). Omezily se tím především podnikatelské investiční aktivity, které se na straně poptávky projevily v nižší dynamice tvorby fixního kapitálu. I při tomto omezení však zůstal objem tvorby fixního kapitálu v podílu na hrubém domácím produktu vysoký, činil cca 27 % (28 % v 1. pololetí 1996). Prudký růst spotřeby domácností (opírající se o mzdový vývoj) trval, stále více se orientoval na sortimentem i kvalitou zajímavější a cenově stále dostupnější zahraniční nabídku.

Růst ekonomického výkonu pokračoval i v 1. pololetí 1997, ale s nižším tempem. V 1. čtvrtletí vzrostl HDP ve stálých cenách (proti stejnému období loňského roku) o 1,5 %, ve 2. čtvrtletí o 1,2 % a celkově za pololetí o 1,3 %. Tendence ke zpomalení růstu se projevila již v roce 1996, jak ukazuje graf:

Na straně nabídky se tvorba přidané hodnoty (běžné ceny) v jednotlivých odvětvích v obou čtvrtletích vyvíjela výrazně odlišně. V 1. čtvrtletí byl uvedený ukazatel pozitivně ovlivněn meziročním růstem zpracovatelského průmyslu (107,9 %), obchodu (122,4 %), tržních služeb (109,5 %) a díky vysokému vybranému pojistnému také odvětvím peněžnictví a pojišťovnictví (114,0 %). Ve 2. čtvrtletí se nejdynamičtěji rozvíjela odvětví zpracovatelského průmyslu (110,9 %), obchodu (114,0 %) a dopravy (106,3 %). Naopak dokonce pod loňskou úroveň poklesla v 1. čtvrtletí přidaná hodnota v odvětvích dobývání nerostných surovin (90,6 %) a dopravy (95,4 %), ve 2. čtvrtletí pak v peněžnictví a pojišťovnictví (95,0 %).

Predikce do konce roku

Růst ekonomického výkonu bude nízký, především v důsledku výrazné (i když snižující se) nerovnováhy v oblasti vnějších vztahů a na ní navazující stabilizační politiky vlády ČR a ČNB. Projeví se i výpadky některých produkčních kapacit jako následek katastrofálních záplav. Poptávka po investicích vzroste ve 2. pololetí vlivem odstraňování škod na soukromém i veřejném majetku. Dynamika spotřeby domácností se sníží jak vlivem zbrzdění růstu mezd, tak změnou výdajových preferenci ve směru k investicím. Předběžné orientační propočty ve stálých cenách vedou pro rok 1997 k přírůstku hrubého domácího produktu o 1,2 %. Záporné saldo zahraničního obchodu zboží a služeb (čistý vývoz) se V běžných cenách mírně sníží ze 107 mld. Kč v roce 1996 na cca 101 mld. Kč v roce 1997 (tj. v poměru k HDP ze 7,0 % na cca 6 %).

2. 2 Nefinanční podniky a korporace

Výkon nefinančních podniků a korporací v 1. pololetí 1997 byl hlavně ovlivněn zostřeným vnitřním i vnějším konkurenčním prostředím. Růst kvalitativní konkurenční schopnosti je ve svém celku nedostatečný a dosud nepřináší potřebné výsledky.

Ačkoliv dosavadní údaje naznačují pokles růstu dynamiky průměrné měsíční mzdy v roce 1997, její meziroční růsty nejsou, zejména u průmyslu a stavebnictví, v relaci k nízkému růstu produktivity práce. Vývoj mezd a investic se navíc pozitivně nepromítl do potřebného růstu produkce. Naopak směřoval k snížení hrubého zisku a omezil zdroje pro financování. Ve svém celku nefinanční podniky a korporace vykázaly v 1. čtvrtletí roku 1997 slabou ziskovou orientaci, nízkou rentabilitu vlastního jmění (1,5 %) i nízkou rentabilitu nákladů (3,8 %).

Výkony v běžných cenách v 1. čtvrtletí roku 1997 ve srovnání se stejným obdobím minulého roku vzrostly o 3,0 %, ale při růstu výkonové spotřeby o 3,5 % s výsledným růstem účetní přidané hodnoty pouze o 2,1 % (nezahrnuty zisky a ztráty z držby, daně na výrobky snížené o subvence atd.).

Nadále přetrvávaly potíže větších podniků ve včasnosti plateb. Prvotní platební neschopnost vzrostla v 1. čtvrtletí meziročně o 24,5 % (závazky po lhůtě splatnosti převýšily o 40,0 mld. Kč pohledávky po lhůtě splatnosti).

Hospodářský výsledek ziskových jednotek v 1. čtvrtletí roku 1997 meziročně poklesl o 14,2 % (na 39,8 mld. Kč). Ztráta jednotek nedosahujících zisku meziročně vzrostla o 19,9 % (dosáhla 18,2 mld. Kč). Celkový hospodářský výsledek nefinančních organizací v 1. čtvrtletí 1997 dosáhl zisku 21,6 mld. Kč před zdaněním (z toho většina v průmyslu a to 20,4 mld. Kč). Uvedený celkový hospodářský výsledek dosažený v 1. čtvrtletí 1997 je o 29,2 mld. Kč vyšší než ve 4. čtvrtletí 1996, avšak představuje snížení o 9,6 mld. Kč oproti stejnému období roku 1996 (pokles o 30,8 %). Tento trend kontrastuje s vývojem v předchozích letech, kdy hospodářský výsledek vzrostl v roce 1994 oproti roku 1993 víc než dvojnásobně a v nejsilnějším růstovém roce 1995 se dále meziročně zvýšil o 26,9 % až na 103,7 mld. Kč.