Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Výkon jednotlivých odvětví v 1. pololetí 1997

Průmyslová produkce celkem (proti stejnému období předchozího roku ve stálých cenách roku 1994) za leden až červenec 1997 mírně vzrostla o 0,2 %. Silnější růst byl v dubnu o 6,3 % a v červnu o 7,9 %. Poměrně vysoké tempo zvýšení produkce zpracovatelského průmyslu v červnu o 9,6 % (za 1. pololetí o 1,9 %) byl způsoben pronikavým růstem výroby dopravních prostředků o 39,9 %.

Za sedm měsíců došlo k zřetelnému poklesu produkce energetických surovin i dobývání a úpravy kamene, takže v kategorii dobývání nerostných surovin poklesl výkon o 6,9 %. Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody zaznamenaly snížení produkce o 4,9 %.

Pokles produkce stavebnictví do července o 1,1 % byl ovlivněn výrazně horšími povětrnostními podmínkami letošní zimy, rovněž i poklesem poptávky po stavebních pracích včetně restrikce státních zakázek. Vysoký růst zaznamenaly stavební instalace, stavby komunikací, z hlediska vlastnické struktury pak mezinárodní a družstevní podniky. Nejhlubším poklesem se vyznačovalo odvětví stavby vodních děl.

Celkové tržby odvětví maloobchodu za 1. pololetí 1997, od února průběžně mírně rostoucí, vzrostly ve stálých cenách o 3,5 %. Tržby maloobchodu včetně oprav spotřebního zboží se meziročně zvýšily pouze o 1,0 %, vlivem snížení tržeb malých podniků (40 % podílu na tržbách). Tento mírný růst tržeb typického maloobchodu v 1. pololetí roku 1997 byl kompenzován výrazným růstem tržeb za prodej pohonných hmot o 11,1 % a růstem tržeb za prodej a opravy motorových vozidel o 9,5 %,

Celkové tržby pohostinství a ubytování za 1. pololetí roku 1997 oproti silně růstovému období minulého roku se snížily o 3,9 %. Pokles se týkal pěti pododvětví. Pouze v závodním a účelovém stravování byl zaznamenán růst tržeb o 11,0 %.

Celkové tržby za prodej výrobků a vlastních služeb v dopravě za 1. pololetí roku 1997 poklesly o 1,8 %. Tržby v železniční dopravě, vlivem snížené poptávky na přepravu substrátů, nižšímu fondu pracovní doby, též vlivem stávky železničářů, se snížily o 6,0 %. V silniční dopravě poklesl výkon pouze o 1,3 %. Pokles tržeb v říční dopravě o 2,9 % byl ovlivněn snížením počtu přepravních zakázek a zamrzlou labskou vodní cestou. Růst výkonu o 5,0 % byl zaznamenán v letecké dopravě a o 1,3 % v potrubní dopravě.

Celkové tržby spojů za 1. pololetí vzrostly o 21,4 %, v tom tržby telekomunikačních služeb se zvýšily o 25,2 % a tržby poštovních služeb se zvedly o 12,4 %.

Zemědělská produkce za 1. pololetí roku 1997, vyjadřovaná celkovými tržbami za prodej vlastních výrobků a služeb zaznamenala meziroční růst o 1,9 %, z toho růst tržeb za zemědělské výrobky o 3,1 % (ve stálých cenách u zemědělských podniků zapsaných v obchodním rejstříku s výměrou nad 1 000 ha zemědělské půdy a za vybrané zemědělské podniky s vysokou koncentrací živočišné výroby).

Mzdy

Za sedm měsíců roku 1997 v průmyslových podnicích s 20 a více zaměstnanci průměrná nominální měsíční mzda vzrostla o 13,7 %, což v porovnání se stejným obdobím roku 1996 (růst o 17,7 %) dokládá, že se dynamika růstu mezd v průmyslu zpomalila. Nejnižší růst průměrné mzdy o 10,9 % zaznamenalo odvětví dobývání nerostných surovin. Naopak nejvyšší mzdový růst o 14,5 % byl ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody.

Za sedm měsíců roku 1997 průměrná nominální měsíční mzda ve stavebnictví vzrostla o 9,5 % (za stejné období roku 1996 o 16,0 %).

Za 1. pololetí roku 1997 průměrná měsíční mzda v zemědělství se meziročně zvýšila o 10,0 %,

Reálná produktivita práce

Proces snižování zaměstnanosti v 1. pololetí roku 1997 pokračoval. U podniků s 20 a více zaměstnanci byl růst produktivity práce v průmyslu za sedm měsíců o 4,7 %. Růst o 6,2 % dosáhl zpracovatelský průmysl. V průmyslu došlo k poklesu průměrného počtu zaměstnanců proti stejnému období minulého roku o 4,3 % (nejméně ve výrobě a rozvodu elektřiny a plynu o 1,8 %, kde produktivita práce poklesla o 3,2 %). Na nízkém růstu produktivity se podílí nedostatek kvalifikovaných pracovníků, zejména vysokoškoláků technického zaměření.

Produktivita práce ve stavebnictví od ledna do července se zvýšila pouze o 1,7 % (ale při stavebních instalacích produktivita vzrostla téměř o čtvrtinu a ve dvou podnicích pod zahraniční kontrolou se víc než zdvojnásobila). Ve stavebnictví bylo zjištěno u podniků s 20 a více zaměstnanci snížení průměrného evidenčního počtu zaměstnanců o 3,0 %.

Za 1. pololetí roku 1997 dosáhlo meziroční snížení počtu zaměstnanců v zemědělství výše 5,9 % a vedlo k meziročnímu růstu produktivity práce na bázi celkových tržeb o 8,3 %. Do skupiny odvětví, které vykázaly růst produktivity práce patří kromě zemědělství též telekomunikace.

3. Cenový vývoj

Růst cen byl v 1. pololetí 1997 v podstatě klidný. Celkově lze inflaci za 1. pololetí 1997 charakterizovat jako mírnou a setrvačnou se zřetelným dezinflačním trendem.

Plynulá tendence k poklesu kurzu koruny, která se začala projevovat od února, zatím podstatněji neovlivnila vývoj cen (s výjimkou měsíce června, kdy vzrostly ceny v souvislosti s prudkým pohybem kurzu, který vyvolal zvýšené nákupy na přelomu května a června u některých druhů spotřebního zboží především z dovozu). Měnová opatření ČNB (z poloviny roku 1996), zaměřená na zpomalení dynamiky domácí poptávky (peněžního agregátu M2), se projevila se zpožděním v závěru loňského roku a v průběhu 1. pololetí 1997 jako faktor zmírňující růst cen.

3. 1 Spotřebitelské ceny

Konkrétní měsíční vývoj spotřebitelských cen v průběhu 1. pololetí 1997 byl vedle trhem určovaných pohybů (při opakování obvyklých sezónních výkyvů) formován také administrativními zásahy do cen. Jejich rozsah byl v 1. pololetí 1997 téměř shodný se stejným obdobím předchozího roku.

V oblasti maximálních cen, které mohou stanovit místní orgány, byly zvýšeny v některých městech tarify městské hromadné dopravy. Tento vliv by (izolovaně posuzováno) zvýšil spotřebitelské ceny o 0,1 %. V lednu byly rovněž zvýšeny věcně usměrňované ceny vodného, stočného, likvidace odpadků a jízdného v autobusové dopravě, jejichž vliv představoval 0,2 %. Zvýšilo se pojištění motorových vozidel s vlivem 0,2 %. Maximální ceny, stanovené ministerstvem financí, byly v dubnu zvýšeny u telekomunikačních výkonů a u poštovních výkonů, s vlivem 0,2 %. Tyto izolovaně oceněné vlivy se však do vývoje celkové hladiny spotřebitelských cen nepromítly v plném rozsahu. Vlivem poptávkového omezení a vyvolaných změn struktury spotřeby byly zhruba ze čtvrtiny až poloviny utlumeny zbrzděním růstu cen ostatních komodit. Prudké výkyvy kurzu koruny koncem května (provázené zvýšenými nákupy) zvýšily hladinu spotřebitelských cen v červnu jen cca o 0,6 % (odhad).

Vývoj spotřebitelských cen v jednotlivých měsících je vyznačen v grafu.

Celkově se v průběhu 1. pololetí 1997 (červen 1997 proti prosinci 1996) zvýšily spotřebitelské ceny o 3,6 %.

Hladina spotřebitelských cen byla v červnu 1997 ve srovnání se stejným měsícem předchozího roku vyšší o 6,8 %, z toho nejvíce meziročně vzrostly ceny ve skupinách bydlení o 13,6 %, vzdělávání o 9,5 % a odívání o 8,7 %. Nejpomaleji rostly ceny ve skupině potraviny, nápoje, tabák, meziročně jen o 3,4 %,

Životní náklady v červnu 1997 byly proti stejnému měsíci předchozího roku vyšší u zaměstnanců o 6,7 %, u důchodců o 7,5 %.

Hladina spotřebitelských cen v červenci 1997 proti předchozímu měsíci prudce vzrostla o 3,5 %. Příčinou bylo především zvýšení maximálních cen u nájemného, tepelné energie, elektrické energie a plynných paliv (tento vliv by izolovaně oceněný zvýšil spotřebitelské ceny o 3,3 procentní body) a zvýšení televizních a rozhlasových poplatků (vliv 0,4 procentního bodu). Protisměrně ovlivnilo vývoj spotřebitelských cen obvyklé sezónní snížení cen potravinářského zboží.

V srpnu 1997 vzrostly spotřebitelské ceny o 0,7 %. Nejvyšší růst cen byl zaznamenán ve skupině "doprava" o 3,0 % (zvýšení cen pohonných hmot a cen osobních automobilů, vliv kurzu). Významné bylo především zvýšení cen ve skupině "potraviny, nápoje, tabák" o 0,6 % (zvýšení cen masa a masných výrobků a subtropického ovoce, naproti tomu poklesly ceny brambor a čerstvé zeleniny). Toto zvýšení cen potravin bylo ve srovnání s předchozími léty neobvyklé (v roce 1995 zde v srpnu došlo k sezónnímu poklesu cen o -0,6 % a v roce 1996 o -1,4 %). Cenový pohyb zřejmě souvisel s vyrovnáním dosavadního pomalého cenového růstu potravin v první polovině roku. Nelze vyloučit ani určitý vliv mimořádné poptávky v zaplavených oblastech (zničené uskladněné potraviny při výpadku elektrického proudu, nepoužitelné vlastní výpěstky, ztráty na drobném zvířectvu) a nákupy humanitární pomoci. Celkově na růst spotřebitelských cen působil i kursový pohyb, který se rozkládá do delších období.

Spotřebitelské ceny v srpnu 1997 byly o 9,9 % vyšší než ve stejném měsíci předchozího roku.

Klouzavá míra inflace (zvýšení průměrné hladiny spotřebitelských cen běžného roku proti průměrné hladině spotřebitelských cen předcházejícího roku) se plynule snižovala z 8,8 % v prosinci 1996 na 7,9 % v červnu (i v červenci a srpnu) 1997.

Predikce do konce roku

V dalším průběhu roku je uvažováno již jen s nevýrazným vlivem zvýšení maximálních cen osobní dopravy na železnici (vliv na spotřebitelské ceny cca o 0,1 %), s rizikem možného zvýšení cen dováženého plynu vlivem pohybu kurzu k USD. Směrem ke zvýšení spotřebitelských cen budou působit (v současnosti těžko kvantifikovatelné) vlivy depreciace směnného kurzu a nepříliš významné efekty některých omezení na straně nabídky v důsledku záplav. Omezování domácí poptávky pokračující monetární restrikcí a snížení tempa růstu mezd zabrání výraznějšímu zvýšení inflace. Míru inflace za rok 1997 odhadujeme ve výši cca 8,3 %.

3. 2 Produkční ceny

Ceny průmyslových výrobců byly v červnu 1997 proti stejnému měsíci předchozího roku vyšší o 4,5 %, ceny stavebních prací o 11,3 %, ceny zemědělských výrobců o 0,9 % a ceny tržních služeb o 16,3 %.

Růst průměrných nominálních mezd již dlouhodobě předstihuje reálnou produktivitu práce. Neustále se tak zvyšují jednotkové mzdové náklady (zvětšuje se objem nominálních mezd připadající na fyzickou jednotku produkce).

Tabulka 3

Pramen: ČSÚ, propočty MF ČR

Inflační tlak mezd v průmyslu se nemůže prosadit v růstu cen průmyslových výrobců vzhledem k poptávkovým omezením a tvrdé konkurenci, zejména s dovozy. Růst mezd je jednou z příčin poklesu zisku.

Na rozdíl od průmyslu se růst mezd projevuje v růstu cen stavebních prací, kde tvrdost konkurenčního prostředí nebyla tak výrazná.

Růst cen u finálních prodejců (spotřebitelské ceny, ceny stavebních prací) je rychlejší než u průmyslových a zemědělských výrobců. Míra inflace (vyjádřená spotřebitelskými cenami) je tedy formována spíše tahem (i když omezované) domácí poptávky po spotřebním zboží a službách.

Podle aktuálních výsledků za červenec a srpen se růst cen průmyslových výrobců zrychlil (projevilo se cenové vzlínání v souvislosti s pohybem kurzu), ve srovnání se stejným měsícem předchozího roku byly v srpnu vyšší o 5,7 %. V srpnu 1997 byly ceny zemědělských výrobců proti stejnému měsíci loňského roku vyšší o 7,2 %, ceny stavebních prací o 11,6 % a ceny tržních služeb o 11,0 %.

4. Zaměstnanost a nezaměstnanost

4. 1 Zaměstnanost

Zaměstnanost v průběhu 1. pololetí 1997 lze charakterizovat jako stabilizovanou s tendencí k mírnému poklesu. Počet zaměstnaných se podle výsledků výběrových šetření pracovních sil pohyboval těsně pod 5 mil. osob (podle nové metodiky 4940,8 tis., vyloučeny jsou osoby na další mateřské/rodičovské dovolené). Proti předchozímu i srovnatelnému období roku 1996 se celková zaměstnanost snížila o 0,4 procentního bodu.

Proti jaru roku 1996 došlo k dalšímu mírnému poklesu obecné míry ekonomické aktivity (podíl zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob starších 15 let) o 0,1 procentního bodu na 60,9 %, u mužů byla výrazně vyšší (70,9 %) než u žen (51,6 %).

Struktura zaměstnanosti podle postavení v hlavním zaměstnání se v průběhu 1. pololetí roku 1997 proti srovnatelnému období roku 1996 v zásadě nezměnila. Osoby V zaměstnaneckém poměru tvořily v jarním období 86,2 % celkové zaměstnanosti, jejich pokles o 0,4 % představoval hlavní složku snížení celkové ho počtu pracujících. Přírůstek počtu podnikatelů se proti srovnatelnému období předchozího roku dále zpomalil a tato kategorie představovala 12,1 %. Další úbytek členů produkčních družstev znamenal snížení jejich podílu na cca 1,7 %.

Zpomaluje se tempo přírůstku zaměstnávání cizích státních příslušníků. Jejich počet vzrostl na konci 1. pololetí 1997 proti srovnatelnému období roku 1996 o 3,3 % na 138,8 tisíc. Vyšší přírůstek byl zaznamenán u počtu občanů SR, kteří nyní představují 52,7 % registrovaných zaměstnanců s cizí státní příslušností.

Predikce do konce roku

Tendence k mírnému poklesu zaměstnanosti bude pokračovat, průměrný pokles za celý rok lze očekávat kolem 0,7 procentního bodu. Ztráta pracovních příležitostí způsobená záplavami nebude vyrovnána přírůstkem pracovních míst na obnově postižených oblastí, neboť zvláště v první fázi oprav bude využívána těžká technika a specielní mechanismy vyžadující k obsluze kvalifikovanou pracovní sílu. Přesuny disponibilních pracovních sil z jiných oblastí jsou limitovány zejména kvalifikací a dále i možností ubytování v postižených oblastech, které jsou omezené.

4. 2 Nezaměstnanost

Změna trendu vývoje nezaměstnanosti, patrná již od roku 1996, v 1. pololetí 1997 pokračovala. Průměrná míra nezaměstnanosti se proti 1. pololetí 1996 zvýšila o 1,0 procentního bodu (na 3,89 %), koncová míra nezaměstnanosti v červnu 1997 3,97 % odpovídá 202,6 tisícům osob.

Růstový trend se v červenci a srpnu potvrdil, když míra nezaměstnanosti dosáhla 4,34 %, respektive 4,49 % (230 tisíc registrovaných uchazečů o práci).

Tendence k růstu míry nezaměstnanosti je patrná ve všech regionech, včetně hlavního města. Opatření a programy aktivní politiky zaměstnanosti, systematicky uplatňované v oblastech s nejvyšší koncentrací vlivů působících růst nezaměstnanosti, však brání výraznějšímu prohlubování regionálních rozdílů. Výrazně nejnižší míra nezaměstnanosti v Praze se pohybovala v průběhu 1. pololetí 1997 kolem 0,5 %, koncová hodnota 0,5 % byla o 0,2 bodu vyšší než v roce 1996. Nárůst byl nejvýraznější v severočeském regionu, kde koncových 6,7 % bylo důsledkem meziročního přírůstku 2,1 procentního bodu. Míra nezaměstnanosti vyšší než 7 % byla na konci roku v 7 okresech, výrazně nejvyšší byla v okresech Most (11,1 %). Chomutov (9,32 %) a Karviná (9,07 %), kde byl i nejvyšší registrovaný počet uchazečů na okres (11,3 tis. osob).

Z hlediska vzdělanosti ve struktuře nezaměstnaných v jarním období 1997 výrazně převažovali uchazeči o zaměstnání se základním vzděláním a vyučení, kteří podle výsledků výběrových šetření představovali 71,1 %.

Počet volných pracovních míst registrovaných úřady práce poklesl proti konci 1. pololetí předchozího roku o 28,2 tisíc. Při přetrvávající poptávce především po kvalifikované pracovní síle vzrostl počet registrovaných uchazečů na 1 volné místo na koncových 2,5.

Podíl osob pobírajících příspěvek v nezaměstnanosti se v průběhu druhého čtvrtletí mírně snížil z předchozí nadpoloviční většiny na koncových 47,8 %. Průměrná výše příspěvku v nezaměstnanosti představovala ve 2. čtvrtletí 2564 Kč.

Predikce do konce roku

Globální zvyšování nezaměstnanosti, plynoucí převážně z úsporných opatření, bude pokračovat. K tomu přispějí i úbytky pracovních míst v oblastech postižených záplavami. Dojde k dalšímu prohloubení nedostatku pracovních míst pro problémové kategorie uchazečů o zaměstnání s nižší kvalifikací a mobilitou. Koncovou hodnotu míry nezaměstnanosti lze očekávat kolem 5 %.

5. Platební bilance

5. 1. Běžný účet

Běžný účet platební bilance skončil za 1. pololetí roku 1997 podle předběžných údajů ČNB pasivem ve výši 1,9 mld. USD vlivem deficitu obchodní bilance (2,6 mld. USD). Tento deficit byl zčásti pokryt přebytky bilance služeb a transferů, bilance výnosů byla pasivní. Zatímco deficit obchodní bilance se vyvíjel příznivěji než se předpokládalo, přebytek bilance služeb v 1. pololetí 1997 (0,8 mld. USD) nedosáhl úrovně stejného období minulého roku (o 0,1 mld. USD).

Pasivní saldo obchodní bilance se v 1. pololetí 1997 dále prohloubilo, avšak tempo růstu vývozu již převýšilo tempo růstu dovozu.

Vývoz podle celní statistiky v běžných cenách v 1. pololetí 1997 dosáhl hodnoty 324,7 mld. Kč, zatímco dovoz 399,3 mld. Kč. V porovnání se stejným obdobím minulého roku vzrostl vývoz o 10,2 % a dovoz o 10,1 %.

Záporné saldo zahraničního obchodu dosáhlo 74,6 mld. Kč (ve stejném období roku 1996 činil deficit 68,1 mld. Kč). Přebytek v obchodu se Slovenskem ve výši cca 10,7 mld. Kč (proti přebytku 6,4 mld. Kč v roce 1996) mírně snížil schodek obchodní bilance s ostatními státy (85,4 mld. Kč).

Za základní faktor zhoršující se obchodní bilance lze označit doposud nízkou konkurenční schopnost domácích producentů. Na ní mělo vliv i po část období 1. pololetí 1997 pokračující zhodnocování reálného směnného kurzu Kč, v posledních dvou měsících se kladně projevil vliv pohybu nominálního směnného kurzu Kč a opatření na omezení agregátní poptávky. Vzhledem k vysokému podílu obchodního obratu, realizovaného prostřednictvím DEM, vystupuje do popředí i faktor oslabování DEM proti USD (v průměru 1, pololetí 1997 proti stejnému období roku 1996 o 13,9 %, proti 31. prosinci 1996 o 8,3 %).

Dalšími faktory, které působily na obchodní bilanci, jsou:

u vývozu: - nízký hospodářský růst v zemích EU zpočátku roku, především v sousední SRN,

- zavádění tarifních a netarifních antidovozních opatření v Rusku, Maďarsku a Polsku,

u dovozu: - vysoký růst domácí poptávky do období korekce hospodářské politiky

vládou,

- růst cen dovážených paliv (převážně za USD).

Rozdíl mezi ročními tempy růstu vývozu a dovozu zboží se v průběhu 1. pololetí 1997 (zejména v posledních dvou měsících) postupně zmenšoval až nakonec kumulativně růst vývozu nepatrně převýšil růst dovozu (o 0,1 procentního bodu - vývoz vzrostl o 10,2 %, dovoz o 10,1 %). V 1. pololetí 1996 byl růst dovozu oproti vývozu vyšší o 7,0 procentních bodů (vývoz tehdy vzrostl o 6,5 %, zatímco dovoz o 13,5 %).

Tabulka 4

Pramen: ČSÚ

Významnou změnou oproti 1. čtvrtletí 1997 je akcelerace růstu objemu a podílu vývozu do zemí s vyspělou tržní ekonomikou (index 112,9 % při podílu 65,5 % na celkovém vývozu, v 1. čtvrtletí 1997 byl index 101,9 % při podílu 63,1 %) a pokles vývozu do rozvojových zemí (91,6 %). Menší přírůstek objemu a pokles podílu vykazuje vývoz do evropských zemí s tranzitivní ekonomikou včetně zemí SNS (109,1 % při podílu 29,5 %, v 1. čtvrtletí 1997 byl index 102,9 % při podílu 29,8 %).

Současně došlo ke snížení růstu dovozu ze států s vyspělou tržní ekonomikou (109,9 % při podílu 70,6 % na celkovém dovozu), ze zemí s tranzitivní ekonomikou včetně zemí SNS se dovoz zvýšil výrazněji (108,2 % při podílu 22,8 % na celkovém dovozu). Největší přírůstky vykazuje dovoz z rozvojových zemí (113,4 %).

Ve zbožové struktuře vývozu, v porovnání se stejným obdobím minulého roku, poklesl podíl vývozu surovin, polotovarů a chemických výrobků (SITC 2+3+5+6) ze 48,1 % na 44,2 %, naopak vzrostl podíl vývozu strojů a přepravních zařízení (SITC 7) a průmyslového spotřebního zboží (SITC 8) v souhrnu ze 46,5 % na 50,5 %. Zvýšil se tedy podíl vývozu zboží s vyšším stupněm zpracování.

Proti stejnému období roku 1996 nejvíce vzrostl (o 10,7 %) dovoz surovin, polotovarů chemikálií (SlTC 2+3+5+6). Zpomalil se růst dovozu strojů a přepravních zařízení (SITC 7), ještě menší růst byl zaznamenán u dovozu průmyslových výrobků (SITC 8). Zvýšení dovozu odráží hlavně poptávku po investicích do strojního zařízení a nákupu paliv v důsledku delší zimy a růstu cen této komodity na světových trzích.

Tabulka 5

Komoditní struktura vývozu a dovozu za 1. pololetí roku 1997 (v %)

Pramen: ČSÚ

Příznivě se vyvíjely cenové indexy průměrných hodnot dovozu a vývozu a reálné směnné relace. Ve srovnáním s předchozím rokem vzrostly v 1. pololetí 1997 jejich průměrné hodnoty u dovozu o 2,1 % a průměrné hodnoty u vývozu o 2,5 %, což znamenalo zlepšení dosahované směnné relace o 0,4 bodu.

Podle předběžných údajů ČSÚ za období leden až červenec 1997 dosáhl dovoz v tomto období objemu 471,7 mld. Kč, vývoz 383,3 mld. Kč. Růst vývozu se ještě více zrychlil, zatímco dovoz stagnoval. V porovnání se stejným obdobím minulého roku vzrostl vývoz o 11,3 % (z toho v samotném červenci o 17,9 %), dovoz jen o 10,2 % (v červenci o 10,3 %). I přes zvýšení záporného salda obchodní bilance na 88,4 mld. Kč potvrdily červencové výsledky změnu tendence v obchodu se zbožím.

Podíl deficitu běžného účtu na HDP v 1. pololetí 1997 dosáhl - 7,4 % (oproti - 6,7 % v 1. pololetí 1996 a - 8,0 % za rok 1996).

Predikce do konce roku

Vláda předpokládá, že vlivem korekce hospodářské politiky a vyvolanými potřebami v důsledku odstraňování záplav se poněkud změní původní predikce ve vztahu k zahraničí. Celkový vývoz zboží v roce 1997 dosáhne 640 - 650 mld. Kč (růst cca 9,6 %) a poroste rychleji než dovoz zboží, jehož objem by měl dosáhnout 800 - 810 mld. Kč (růst cca 7,6 %).

5. 2 Kapitálový účet

Kapitálový účet platební bilance skončil podle předběžných odhadů ČNB v 1. pololetí 1997 aktivem ve výši 16,1 mld. Kč (0,5 mld. USD), přebytek je však nižší než v roce 1996 (21,9 mld. Kč). Přímé investice skončily přebytkem ve výši 13,3 mld. Kč. Portfoliové investice a ostatní krátkodobý kapitál měly pasivum ve výši 4,3 mld. Kč, respektive 17,7 mld. Kč,

Oslabení přílivu krátkodobého kapitálu bylo patrné již na konci roku 1995 jako reakce na sterilizační opatření ČNB v polovině roku 1995. Dalším významným vlivem na vývoj kapitálových toků bylo rozšíření fluktuačního pásma české koruny v únoru 1996 a restriktivní opatření ČNB v oblasti povinných minimálních rezerv a úrokových sazeb na finančním trhu z června roku 1996.

Další změny následovaly poté, co 26. května 1997 vyhlásila ČNB zrušení fluktuačního pásmo a vazbu kurzu Kč na měnový koš dvou měn (DEM a USD) a vyhlásila řízený floating ve vazbě na DEM.

Tyto zásahy v měnové politice se promítly do struktury kapitálového účtu snížením přílivu krátkodobého spekulativního kapitálu. Objem přílivu dlouhodobého kapitálu oproti 1. čtvrtletí 1997 vzrostl z 18,2 mld. Kč na 24,8 mld. Kč, je však nižší než v 1. pololetí 1996 (30,1 mld. Kč).

Podíl kapitálového účtu na HDP dosáhl v 1. pololetí 1997 2,1 % (oproti 3,1 % v 1. pololetí 1996 a 7,2 % koncem roku 1996).

Poslední údaje o stavu a vývoji devizových rezerv ukazují, že kurz koruny se po květnové depreciaci nachází v rovnovážném stavu, ČNB doplnila v červnu 1997 své devizové rezervy a tyto se oproti předchozímu měsíci zvýšily o 739 mil. USD. Rovněž obchodní banky zlepšily v témže měsíci své devizové rezervy o 183 mil. USD.

Devizové rezervy ČNB se v průběhu 1. pololetí 1997 proti stavu na konci r. 1996 snížily o cca 1,6 mld. USD ze 12,4 mld. USD (339,9 mld. Kč) na 10,76 mld. USD (345,0 mld. Kč - přepočet aktuálním kurzem).

Devizové rezervy v celé bankovní soustavě se ve stejném období snížily o 0,9 mld. USD a to ze 16,1 mld. USD (439,9 mld. Kč) na 15,2 mld. USD (485,7 mld. Kč). Devizové rezervy u komerčních bank tedy rovněž poklesly.

Ke snížení devizových rezerv ČNB došlo (vedle přímého vlivu platební bilance) vlivem krátkodobých intervencí centrální banky koncem května 1997 před zrušením fluktuačního pásma pro směnný kurz koruny vázaného na koš DEM a USD. Opticky poklesly devizové rezervy také v důsledku výraznějšího poklesu směnného kurzu DEM vůči USD, protože převážný podíl rezerv je denominován v DEM.

Devizové rezervy celé bankovní soustavy v červenci klesly o 117 mil. USD na 15,0 mld. USD tj. 520,3 mld. Kč. Devizové rezervy ČNB se zvýšily o 46 mil. USD a v červenci činily 10,81 mld. USD, tj. 374,1 mld. Kč.

Predikce do konce roku

Vláda předpokládá, že devizové rezervy ČNB nepoklesnou pod hranici 10 mld. USD.