(1) Jestliže veřejná vysoká škola
nebo její součást
a) neustanovila některý ze svých orgánů,
b) nepřijala vnitřní předpisy, které
je povinna podle tohoto zákona přijmout,
c) nemá akreditován žádný studijní
program nebo má pozastavenou akreditaci všech studijních
programů,
d) vykazuje ve svém hospodaření závažné
nedostatky ohrožující plnění
jejích úkolů, anebo
e) závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem,
může ministerstvo omezit výkon působnosti
orgánů veřejné vysoké školy
nebo její součásti, popřípadě
může veřejné vysoké škole
nebo její součásti výkon této
působnosti odejmout.
(2) Při rozhodování o obsahu omezení
nebo o odnětí výkonu působnosti se
vychází ze závažnosti nedostatků
a z charakteru a rozsahu způsobené nebo hrozící
újmy. Omezení se provede v rozsahu potřebném
ke zjednání nápravy.
(3) Jestliže se opatření podle odstavce 2 týká
orgánů veřejné vysoké školy,
přechází působnost těchto orgánů
na ministerstvo nebo na veřejnou vysokou školu, kterou
ministerstvo výkonem této působnosti po vzájemné
dohodě pověří. Týká-li
se opatření podle odstavce 2 orgánů
součásti veřejné vysoké školy,
přechází působnost těchto orgánů
na rektora.
(4) Nevylučuje-li to povaha věci, je povinností
ministerstva nejprve upozornit veřejnou vysokou školu
na skutečnosti uvedené v odstavci 2 a vyzvat ji,
aby v přiměřené lhůtě
zjednala nápravu.
(5) Pominou-li důvody, pro které bylo rozhodnuto
o opatření podle odstavce 2, ministerstvo přijatá
opatření zruší.
(1) Právnická osoba se sídlem v České
republice je oprávněna působit jako soukromá
vysoká škola, pokud jí ministerstvo udělilo
státní souhlas.
(2) Oprávnění soukromé vysoké
školy je nepřevoditelné a nepřechází
na právní nástupce.
(3) Na žádost zřizovatelů nebo zakladatelů
může ministerstvo vydat státní souhlas
i před zápisem právnické osoby, která
má působit jako soukromá vysoká škola,
do obchodního nebo jiného rejstříku,
jestliže je prokázáno, že tato právnická
osoba byla zřízena nebo založena. Tato právnická
osoba je povinna předložit ministerstvu výpis
z rejstříku ve lhůtě do patnácti
dnů od doručení příslušného
dokladu o zápisu do rejstříku. Státní
souhlas nabývá účinnosti vznikem právnické
osoby.
(4) Žádost o udělení státního
souhlasu obsahuje
a) název, sídlo a typ vysoké školy,
b) právní formu právnické osoby a
statutární orgán,
c) dlouhodobý záměr vzdělávací
a vědecké, výzkumné, vývojové,
umělecké, anebo další tvůrčí
činnosti vysoké školy (dále jen "dlouhodobý
záměr soukromé vysoké školy"),
d) údaje o finančním, materiálním,
personálním a informačním zajištění
činnosti soukromé vysoké školy,
e) návrhy studijních programů,
f) návrh vnitřních předpisů,
upravujících organizaci a činnost soukromé
vysoké školy a postavení členů
akademické obce.
(5) Žadatel je povinen údaje uvedené v žádosti
doložit.
(6) Jsou-li případné nedostatky žádosti
podle odstavce 4 odstranitelné, vyzve ministerstvo žadatele,
aby je v přiměřené lhůtě
odstranil a řízení přeruší.
V případě, že žadatel vady ve stanovené
lhůtě neodstraní, rozhodne ministerstvo ve
věci na základě původních podkladů.
(7) Ministerstvo rozhodne o žádosti do 150 dnů
ode dne jejího doručení. Před rozhodnutím
si ministerstvo vyžádá stanovisko Akreditační
komise k návrhům studijních programů.
(8) Ministerstvo státní souhlas neudělí,
jestliže Akreditační komise nevydala souhlasné
stanovisko alespoň k jednomu předloženému
studijnímu programu nebo jestliže zjistí, že
nejsou předpoklady pro řádné zajištění
vzdělávací a vědecké, výzkumné,
vývojové, umělecké, anebo další
tvůrčí činnosti nebo jestliže
návrh vnitřních předpisů je
v rozporu se zákony nebo jinými právními
předpisy.
(9) Ministerstvo spolu s udělením státního
souhlasu udělí akreditaci příslušným
studijním programům a provede registraci vnitřních
předpisů.
(10) Státní souhlas pozbude platnosti, jestliže
soukromá vysoká škola nezahájí
vzdělávací činnost do dvou let od
nabytí jeho právní moci.
(1) Právnická osoba, která získala
oprávnění působit jako soukromá
vysoká škola, je povinna zajistit finanční
prostředky pro vzdělávací a vědeckou
nebo výzkumnou, vývojovou, uměleckou a další
tvůrčí činnost.
(2) Ministerstvo může soukromé vysoké
škole poskytnout dotace. Podmínky dotací, jejich
užití a zúčtování se řídí
obecnými předpisy pro nakládání
s prostředky státního rozpočtu.
(3) Výše dotací se určuje na základě
dlouhodobého záměru soukromé vysoké
školy, dlouhodobého záměru ministerstva,
typu a finanční náročnosti akreditovaných
studijních programů, počtu studentů
a dosažených výsledků ve vzdělávací
a vědecké, výzkumné, vývojové,
umělecké, anebo další tvůrčí
činnosti.
(1) Vnitřní předpisy soukromé vysoké
školy stanoví, které orgány vykonávají
působnost podle části čtvrté
až osmé tohoto zákona.
(2) Pro registraci vnitřních předpisů
soukromé vysoké školy a jejich změn
s výjimkou případu uvedeného v §
38 odst. 9 platí § 34 obdobně.
(1) Soukromá vysoká škola je povinna
a) každoročně vypracovat, předložit
ministerstvu a zveřejnit výroční zprávu
o činnosti a hospodaření vysoké školy
v termínu a formě, kterou stanoví ministr,
b) vypracovat, projednat s ministerstvem a zveřejnit dlouhodobý
záměr soukromé vysoké školy v
termínu, který stanoví ministr,
c) poskytovat Akreditační komisi a ministerstvu
na jejich žádost ve stanovených termínech
a bezplatně informace potřebné pro jejich
činnost podle tohoto zákona,
d) provádět pravidelně hodnocení činnosti
vysoké školy a vhodným způsobem zveřejňovat
jeho výsledky,
e) vést seznam akreditovaných studijních
programů uskutečňovaných na soukromé
vysoké škole včetně jejich typu, formy
výuky a standardní doby studia a seznam oborů,
ve kterých je soukromá vysoká škola
oprávněna konat habilitační řízení
nebo řízení ke jmenování profesorem,
f) oznámit ministerstvu, že na soukromou vysokou školu
byl vyhlášen nebo ukončen konkurz podle obecných
předpisů o konkurzu a vyrovnání [Zákon
č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání,
ve znění zákona č. 122/1993 Sb., zákona
č. 42/1994 Sb., zákona č. 74/1994 Sb., zákona
č. 117/1994 Sb., zákona č. 156/1994 Sb.,
zákona č. 224/1994 Sb., zákona č.
84/1995 Sb. a zákona č. 94/1996 Sb. (Úplné
znění č. 238/1996 Sb.)],
g) oznámit ministerstvu zánik právnické
osoby, která získala oprávnění
působit jako soukromá vysoká škola.
(2) Na obsah výroční zprávy soukromé
vysoké školy se vztahuje § 19 odst. 2 obdobně.
(3) Výroční zpráva o činnosti
a hospodaření, dlouhodobý záměr
soukromé vysoké školy a výsledky hodnocení
činnosti soukromé vysoké školy musí
být veřejně přístupné.
(1) Jestliže je některé opatření
soukromé vysoké školy v rozporu se zákonem
nebo jiným právním předpisem a nestanoví-li
zákon jiný způsob jeho přezkoumání,
vyzve ministerstvo vysokou školu, aby v přiměřené
lhůtě zjednala nápravu.
(2) V případě, že soukromá vysoká
škola nemá akreditován žádný
studijní program, že byla v průběhu
jednoho roku odňata akreditace více než dvou
studijních programů, že byla pozastavena akreditace
všech studijních programů, že se v její
činnosti projevují závažné nedostatky
znemožňující plnění jejich
úkolů podle tohoto zákona anebo že závažným
způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto
zákonem nebo jejím vnitřním předpisem,
může ministerstvo udělený státní
souhlas odejmout.
(3) Ministerstvo odejme státní souhlas v případě,
že v žádosti byly uvedeny nesprávné
údaje rozhodné pro udělení státního
souhlasu nebo že došlo k takovým změnám,
za kterých by souhlas nemohl být vydán.
(4) Odnětím státního souhlasu pozbývá
právnická osoba oprávnění působit
jako vysoká škola. Ministerstvo zároveň
rozhodne o odnětí akreditace studijních programů.
(5) Nevylučuje-li to povaha věci, je povinností
ministerstva nejprve upozornit soukromou vysokou školu na
skutečnosti uvedené v odstavci 2 a vyzvat ji, aby
v přiměřené lhůtě zjednala
nápravu.
(6) Jestliže soukromá vysoká škola přestala
uskutečňovat vzdělávací činnost
z jiného důvodu než z důvodu odnětí
státního souhlasu, je povinna to bezodkladně
oznámit ministerstvu.
(1) Vysokoškolské vzdělání se
získává studiem v rámci akreditovaného
studijního programu podle studijního plánu
stanovenou formou studia.
(2) Studijní program obsahuje
a) název studijního programu, jeho typ, formu a
cíle studia,
b) členění studijního programu na
studijní obory, jejich charakteristiku a jejich kombinace,
c) charakteristiku studijních předmětů,
d) pravidla a podmínky pro vytváření
studijních plánů, popřípadě
délku praxe,
e) standardní dobu studia při průměrné
studijní zátěži vyjádřenou
v akademických rocích,
f) podmínky, které musí student splnit v
průběhu studia ve studijním programu a při
jeho řádném ukončení podle
§ 44 odst. 3, § 45 odst. 3 a § 46 odst. 4 včetně
obsahu státních zkoušek,
g) udělovaný akademický titul,
h) návaznost na další typy studijních
programů v téže nebo příbuzné
oblasti studia.
(3) Studijní plán stanoví časovou
a obsahovou posloupnost studijních předmětů,
formu jejich studia a způsob ověření
studijních výsledků.
(4) Forma studia vyjadřuje, zda jde o studium prezenční,
distanční nebo o jejich kombinaci.
(1) Bakalářský studijní program je
zaměřen zejména na přípravu
k výkonu povolání, při nichž
se bezprostředně využívají soudobé
poznatky a metody; obsahuje též nutný teoretický
základ.
(2) Standardní doba studia včetně praxe je
nejméně tři a nejvýše čtyři
roky.
(3) Studium se řádně ukončuje státní
závěrečnou zkouškou, jejíž
součástí je zpravidla obhajoba bakalářské
práce.
(4) Absolventům bakalářských studijních
programů se uděluje akademický titul "bakalář"
(ve zkratce "Bc." uváděné před
jménem), v oblasti umění akademický
titul "bakalář umění" (ve
zkratce "BA." uváděné před
jménem).
(1) Magisterský studijní program je zaměřen
na získání teoretických poznatků
založených na soudobém stavu vědeckého
poznání, výzkumu a vývoje, na zvládnutí
jejich aplikace a na rozvinutí schopností k tvůrčí
činnosti; v oblasti umění je zaměřen
na náročnou uměleckou přípravu
a rozvíjení talentu.
(2) Standardní doba studia je nejméně čtyři
a nejvýše šest roků. Magisterský
studijní program může navazovat na bakalářský
studijní program; v tomto případě
je standardní doba studia nejméně dva a nejvýše
tři roky.
(3) Studium se řádně ukončuje státní
závěrečnou zkouškou, jejíž
součástí je obhajoba diplomové práce.
V oblasti lékařství a veterinárního
lékařství a hygieny se studium řádně
ukončuje státní rigorózní zkouškou.
(4) Absolventům magisterských studijních
programů se udělují tyto akademické
tituly:
a) v oblasti ekonomie, technických věd a technologií,
zemědělství, lesnictví a vojenství
"inženýr" (ve zkratce "Ing." uváděné
před jménem),
b) v oblasti architektury "inženýr architekt"
(ve zkratce "Ing. arch." uváděné
před jménem),
c) v oblasti lékařství "doktor medicíny"
(ve zkratce "MUDr." uváděné před
jménem),
d) v oblasti veterinárního lékařství
a hygieny "doktor veterinární medicíny"
(ve zkratce "MVDr." uváděné před
jménem),
e) v oblasti umění "magistr umění"
(ve zkratce "MA." uváděné před
jménem),
f) v ostatních oblastech "magistr" (ve zkratce
"Mgr." uváděné před jménem).
(5) Absolventi magisterských studijních programů,
kteří získali akademický titul "magistr",
mohou vykonat v téže oblasti studia státní
rigorózní zkoušku, jejíž součástí
je obhajoba rigorózní práce. Po jejím
vykonání se udělují tyto akademické
tituly:
a) v oblasti práva "doktor práv" (ve zkratce
"JUDr." uváděné před jménem),
b) v oblasti humanitních, pedagogických a společenských
věd "doktor filozofie" (ve zkratce "PhDr."
uváděné před jménem),
c) v oblasti přírodních věd "doktor
přírodních věd" (ve zkratce "RNDr."
uváděné před jménem),
d) v oblasti farmacie "doktor farmacie" (ve zkratce
"PharmDr." uváděné před
jménem),
e) v oblasti teologie "doktor teologie" (ve zkratce
"ThDr." uváděné před jménem)
nebo "licenciát teologie" (ve zkratce "ThLic."
uváděné před jménem).
(1) Doktorský studijní program směřuje
k samostatné tvůrčí činnosti
v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo k samostatné
teoretické a tvůrčí činnosti
v oblasti umění.
(2) Standardní doba studia je tři roky.
(3) Studium v doktorském studijním programu probíhá
podle individuálního studijního plánu
pod vedením školitele.
(4) Studium se řádně ukončuje státní
doktorskou zkouškou a obhajobou disertační
práce, kterými se prokazuje schopnost a připravenost
k samostatné činnosti v oblasti výzkumu nebo
vývoje nebo k samostatné teoretické a tvůrčí
umělecké činnosti. Disertační
práce musí obsahovat původní a publikované
výsledky nebo výsledky přijaté k publikaci.
(5) Absolventům doktorských studijních programů
se uděluje akademický titul "doktor" (ve
zkratce "Ph.D." uváděné za jménem).
(6) Studium v doktorském studijním programu sleduje
a hodnotí oborová rada ustavená podle vnitřního
předpisu vysoké školy nebo její součásti,
která má akreditovaný příslušný
studijní program. Oborová rada se vyjadřuje
a podává návrhy ke všem záležitostem
doktorského studijního programu. Pro studijní
programy ze stejné oblasti studia mohou vysoké školy
nebo jejich součásti na základě dohody
vytvořit společnou oborovou radu. Předsedu
oborové rady volí ze svého středu
její členové.
(1) Podmínkou přijetí ke studiu v bakalářském
a magisterském studijním programu je dosažení
úplného středního nebo úplného
středního odborného vzdělání.
Ke studiu v oblasti umění mohou být přijati
též uchazeči s vyšším odborným
vzděláním poskytovaným v konzervatořích.
(2) Podmínkou přijetí ke studiu v doktorském
studijním programu je řádné ukončení
magisterského studijního programu.
(1) Vysoká škola, fakulta nebo vysokoškolský
ústav může stanovit další podmínky
přijetí ke studiu týkající
se určitých znalostí, schopností nebo
nadání anebo prospěchu ze střední
školy, popřípadě vyšší
odborné školy nebo vysoké školy. Kromě
toho může stanovit nejvyšší možný
počet přijímaných studentů,
kteří splnili stanovené podmínky;
splní-li tyto podmínky větší
počet uchazečů, rozhoduje pořadí
nejlepších.
(2) Veřejná vysoká škola ve stanovených
podmínkách musí respektovat závazky
týkající se přijetí cizinců
ke studiu ve studijním programu, které vyplývají
z mezinárodních smluv, kterými je Česká
republika vázána.
(3) Vysoká škola, fakulta nebo vysokoškolský
ústav může stanovit odlišné podmínky
pro přijetí uchazečů, kteří
absolvovali studijní program nebo jeho část
nebo studují jiný studijní program a to jak
v České republice, tak v zahraničí.
(4) Splnění podmínek stanovených podle
odstavce 1 a 3 se ověřuje, a to zpravidla přijímací
zkouškou.
(5) Vysoká škola, fakulta nebo vysokoškolský
ústav zveřejní v dostatečném
předstihu lhůtu pro podání přihlášek
ke studiu, podmínky přijetí podle odstavce
1 a 3, způsob a termín ověřování
jejich splnění.
(1) Přijímací řízení
se zahajuje doručením písemné přihlášky
ke studiu vysoké škole nebo její součásti,
která uskutečňuje příslušný
studijní program.
(2) Na veřejných vysokých školách,
které se člení na fakulty nebo na vysokoškolské
ústavy, rozhoduje o přijetí ke studiu děkan
nebo ředitel vysokoškolského ústavu.
Na veřejných vysokých školách,
které se nečlení na fakulty nebo vysokoškolské
ústavy, rozhoduje o přijetí ke studiu rektor.
(3) Na soukromých vysokých školách rozhoduje
o přijetí ke studiu orgán určený
vnitřním předpisem.
(4) Na rozhodnutí o přijetí ke studiu se nevztahují obecné předpisy o správním řízení
.
(5) Rozhodnutí musí být vyhotoveno písemně,
musí obsahovat odůvodnění a poučení
o možnosti podat žádost o přezkoumání
a musí být uchazeči doručeno do vlastních
rukou. Způsob náhradního doručení
stanoví vnitřní předpis. Uchazeči,
jehož pobyt není znám, se doručuje vyvěšením
rozhodnutí na úřední desce.
(6) Uchazeč může požádat o přezkoumání
rozhodnutí. Žádost se podává
orgánu, který rozhodnutí vydal, ve lhůtě
osmi dnů ode dne jeho doručení; zmeškání
této lhůty lze ze závažných důvodů
prominout. Jestliže je tímto orgánem děkan
nebo ředitel vysokoškolského ústavu,
může sám žádosti vyhovět
a rozhodnutí změnit, jinak ji předá
k rozhodnutí rektorovi. Rektor změní rozhodnutí,
které bylo vydáno v rozporu se zákonem, vnitřním
předpisem vysoké školy nebo její součásti
anebo podmínkami stanovenými podle § 48 odst.
1 a 3. Jinak žádost zamítne a původní
rozhodnutí potvrdí.
(1) Sdělením rozhodnutí o přijetí
ke studiu vzniká uchazeči právo na zápis
do studia. Uchazeči se zapisují ve lhůtě
stanovené vysokou školou nebo její součástí.
(2) Zápis se koná na vysoké škole nebo
její součásti, která uskutečňuje
příslušný studijní program.
(1) Studium je členěno na semestry, ročníky
nebo bloky. Každý semestr, ročník nebo
blok sestává z období výuky a zkoušek
a z období prázdnin.
(2) Akademický rok trvá dvanáct kalendářních
měsíců; jeho začátek stanoví
rektor.
(1) Státní zkoušky jsou komisionální
a veřejné.
(2) Právo zkoušet při státních
zkouškách mají pouze profesoři, docenti
a odborníci schválení příslušnou
vědeckou radou.
(3) Ministerstvo může jmenovat další členy
zkušební komise.
(1) Studium ve studijním programu může být
na žádost studenta a za podmínek stanovených
studijním a zkušebním řádem i
opakovaně přerušeno. Studijní a zkušební
řád může stanovit nejdelší
celkovou dobu přerušení studia. Doba přerušení
z důvodů studia v zahraničí se do
celkové doby přerušení studia nezapočítává.
(2) V době přerušení studia není
osoba studentem. Uplynutím doby, na kterou bylo studium
přerušeno, vzniká osobě právo
na opětovný zápis do studia.
(1) Studium se řádně ukončuje absolvováním
příslušného studijního programu.
Dnem ukončení studia je den, kdy byla vykonána
státní zkouška předepsaná na
závěr studia nebo její poslední část.
(2) Dokladem o ukončení studia a o získání
příslušného akademického titulu
je vysokoškolský diplom a vysvědčení
o státní zkoušce.
(1) Studium se dále ukončuje
a) zanecháním studia,
b) nesplní-li student požadavky vyplývající
ze studijního programu podle studijního a zkušebního
řádu,
c) odnětím akreditace studijního programu,
d) zánikem akreditace studijního programu podle
§ 79 odst. 4,
e) vyloučením ze studia podle § 64 odst. 1
písm. c) nebo podle § 66.
(2) Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm.
a) je den, kdy bylo vysoké škole nebo fakultě
nebo vysokoškolskému ústavu, kde je student
zapsán, doručeno jeho písemné prohlášení
o zanechání studia. Dnem ukončení
studia podle odstavce 1 písm. c) je nejpozději den,
kdy uplynula lhůta stanovená v rozhodnutí
ministerstva. Dnem ukončení studia podle odstavce
1 písm. d) je den, ke kterému vysoká škola
oznámila zrušení studijního programu.
Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm.
b) a e) je den, kdy rozhodnutí o nesplnění
požadavků vyplývajících ze studijního
programu podle studijního a zkušebního řádu
a rozhodnutí o vyloučení ze studia nabylo
právní moci.
(3) O ukončení studia podle odstavce 1 písm.
b) a e) nebo přerušení studia podle §
53 rozhodují orgány uvedené v § 49 odst.
2 a 3; na rozhodování se vztahuje § 49 odst.
4 až 6 obdobně.
(1) Doklady o studiu ve studijním programu a o absolvování
studijního programu jsou
a) průkaz studenta,
b) výkaz o studiu,
c) vysokoškolský diplom,
d) vysvědčení,
e) doklad o vykonaných zkouškách,
f) doklad o studiu,
g) dodatek k diplomu [Čl. IX. 3 Úmluvy o uznávání
kvalifikací ve vysokém školství v Evropském
regionu.].
(2) Průkaz studenta je doklad, který student obdrží
po zápisu do Matriky studentů a kterým prokazuje,
že je student.
(3) Výkaz o studiu je doklad, do něhož se zapisují
zejména studijní předměty a výsledky
kontroly studijní úspěšnosti nebo studijního
výkonu.
(4) Vysokoškolský diplom je dokladem o absolvování
studijního programu v příslušném
studijním oboru.
(5) Vysvědčení je doklad o státní
zkoušce a jejích součástech, popřípadě
o obhajobě disertační práce.
(6) Doklad o vykonaných zkouškách nebo doklad
o studiu obdrží
a) osoba, která ukončila studium ve studijním
programu podle § 55 odst. 1,
b) student na základě své žádosti,
c) absolvent studijního programu na základě
své žádosti.
(7) Dodatek k diplomu obdrží student na základě
své žádosti.
(8) Vysokoškolský diplom a vysvědčení
jsou opatřeny státním znakem České
republiky [§ 1 odst. 2 zákona ČNR č.
68/1990 Sb., o užívání státního
znaku a státní vlajky České republiky,
ve znění zákona ČNR č. 358/1992
Sb. a zákona č. 68/1993 Sb.], spolu s uvedením
označení příslušné vysoké
školy a akademického titulu, který je udělován;
vysoká škola je vydává zpravidla při
akademickém obřadu.
(1) Veřejná vysoká škola může
stanovit úhrady za úkony spojené s přijímacím
řízením.
(2) Veřejná vysoká škola stanoví
školné pro studenta v bakalářském
a magisterském studijním programu.
(3) Základem pro stanovení školného
je pět procent z průměrné částky
připadající na jednoho studenta z celkových
neinvestičních výdajů poskytnutých
ministerstvem ze státního rozpočtu veřejným
vysokým školám v kalendářním
roce. Základ vyhlásí ministerstvo počátkem
kalendářního roku; základ platí
pro akademický rok započatý v tomto kalendářním
roce. Pro výpočet základu slouží
údaje za uplynulý kalendářní
rok.
(4) Školné za jeden akademický rok činí
nejméně základ a nejvýše trojnásobek
základu.
(5) Studuje-li student déle než je standardní
doba studia příslušného studijního
programu zvětšená o jeden rok, stanoví
mu veřejná vysoká škola školné,
které činí za každý další
započatý měsíc studia nejméně
jednu čtvrtinu základu.
(6) Studuje-li absolvent bakalářského nebo
magisterského studijního programu v dalším
bakalářském nebo magisterském studijním
programu, stanoví mu veřejná vysoká
škola školné podle odstavce 5; to neplatí,
studuje-li absolvent bakalářského studijního
programu v navazujícím magisterském studijním
programu. Pokud celková doba dalšího studia
překročí standardní dobu studia o
více než jeden rok, stanoví veřejná
vysoká škola školné podle odstavce 5.
(7) Uskutečňuje-li veřejná vysoká
škola studijní program pro cizince v cizím
jazyce, nevztahuje se na stanovení výše školného
odstavec 4.
(8) Veřejná vysoká škola zveřejní
výši úhrad spojených se studiem podle
odstavce 1 až 5 pro příští akademický
rok před termínem pro podávání
přihlášek ke studiu. Výši, způsob
a termíny placení úhrad určí
statut veřejné vysoké školy.
(9) Úhrady spojené se studiem jsou příjmem
veřejné vysoké školy; nejméně
jedna třetina školného se převádí
do stipendijního fondu.
Úhrady spojené se studiem na soukromých vysokých
školách stanoví soukromá vysoká
škola ve svém vnitřním předpisu.
(1) V rámci své vzdělávací
činnosti může vysoká škola poskytovat
bezplatně nebo za úplatu další vzdělávání
mimo rámec studijních programů, orientované
na výkon povolání nebo zájmově.
(2) O absolvování studia v rámci dalšího
vzdělávání vydá vysoká
škola jeho účastníkům osvědčení.
(3) Účastníci dalšího vzdělávání
nejsou studenty podle tohoto zákona.
(1) Uchazeč se stává studentem dnem zápisu
do studia; osoba, které bylo studium přerušeno,
se stává studentem dnem opětovného
zápisu do studia.
(2) Osoba přestává být studentem dnem
ukončení studia podle § 54 odst. 1 a §
55 odst. 1 a 2 nebo přerušení studia podle
§ 53.
(1) Student má právo
a) studovat v rámci jednoho nebo více studijních
programů,
b) volby studijních předmětů a vytvoření
studijního plánu podle pravidel studijního
programu,
c) volby učitele určitého studijního
předmětu vyučovaného více učiteli
podle podmínek stanovených ve studijním a
zkušebním řádu,
d) konat zkoušky za podmínek stanovených studijním
programem nebo studijním a zkušebním řádem,
e) zapsat se do další části studijního
programu, pokud splnil povinnosti stanovené studijním
programem nebo studijním a zkušebním řádem
a uhradil stanovené úhrady,
f) navrhovat téma své bakalářské,
diplomové, rigorózní nebo disertační
práce,
g) používat zařízení a informační
technologie potřebné pro studium ve studijním
programu v souladu s pravidly určenými vysokou školou,
h) volit a být volen do akademického senátu,
pokud byl akademický senát zřízen,
i) na stipendium z prostředků vysoké školy,
splní-li podmínky pro jeho přiznání
stanovené ve stipendijním řádu.
(2) Na studenta, který vykonává praktickou
výuku a praxi, se vztahují obecné předpisy
o bezpečnosti a ochraně zdraví při
práci a pracovních podmínkách žen
[§ 132 až 138 a § 150 zákoníku
práce č. 65/ 1965 Sb., ve znění zákona
č. 153/1969 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona
188/1988 Sb., zákona č. 3/1991 Sb., zákona
č. 231/1992 Sb. a zákona č. 74/1994 Sb.].
(1) Studijní povinnosti studenta vyplývají
ze studijního programu a studijního a zkušebního
řádu.
(2) Student je povinen dodržovat vnitřní předpisy
vysoké školy a jejích součástí.
(3) Student je povinen dbát dobrého jména
vysoké školy.
(4) Student je dále povinen
a) hradit úhrady spojené se studiem a uvést
skutečnosti rozhodné pro jejich výši,
b) hlásit vysoké škole nebo její součásti,
na které je zapsán, adresu určenou pro doručování,
c) dostavit se na předvolání rektora, děkana
nebo jimi pověřeného zaměstnance vysoké
školy k projednání otázek týkajících
se průběhu studia nebo ukončení studia.
(5) Zaviněným nesplněním povinnosti
uvedené v odstavci 4 vzniká studentovi povinnost
nahradit vysoké škole náklady, které
jí tím způsobil.
Disciplinárním přestupkem je zaviněné
porušení povinností stanovených právními
předpisy nebo vnitřními předpisy vysoké
školy a jejích součástí, kterým
student poškodil dobré jméno vysoké
školy.
(1) Za disciplinární přestupek lze uložit
některou z následujících sankcí:
a) napomenutí,
b) podmíněné vyloučení ze studia
se stanovením lhůty a podmínek k osvědčení,
c) vyloučení ze studia.
(2) Od uložení sankce je možné upustit,
jestliže samotné projednání disciplinárního
přestupku vede k nápravě.
(3) Při ukládání sankcí se
přihlíží k charakteru jednání,
jímž byl disciplinární přestupek
spáchán, k okolnostem, za nichž k němu
došlo, ke způsobeným následkům,
k míře zavinění, jakož i k dosavadnímu
chování studenta, který se disciplinárního
přestupku dopustil a k projevené snaze o nápravu
jeho následků. Vyloučit ze studia lze pouze
v případě úmyslného spáchání
disciplinárního přestupku.
Disciplinární přestupek nelze projednat,
jestliže uplynula lhůta jednoho roku od jeho spáchání
nebo od pravomocného odsuzujícího rozsudku
v trestní věci.
Ze studia může být vyloučen student,
který byl ke studiu přijat v důsledku svého
podvodného jednání.
(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, nevztahují
se na rozhodování o právech a povinnostech
studenta obecné předpisy o správním
řízení.
(2) O rozhodnutí o právech a povinnostech studenta
musí být student prokazatelným způsobem
uvědoměn. Rozhodnutí se vyznačuje
do dokumentace o studentech, vedené vysokou školou
nebo její součástí, na které
je student zapsán.
(3) Rozhodnutí ve věcech
a) povolení mimořádného opravného
termínu zkoušky, pokud takovou možnost připouští
studijní a zkušební řád,
b) povolení opakovat semestr, ročník nebo
blok, pokud takovou možnost připouští
studijní a zkušební řád,
c) povolení přerušit studium,
d) uznání zkoušek a předepsání
rozdílových zkoušek,
e) přiznání stipendia,
f) nesplnění požadavků podle §
55 odst. 1 písm. b),
g) disciplinárního přestupku,
h) vyloučení ze studia podle § 64 a 66
musí být vyhotoveno písemně, musí
obsahovat odůvodnění a poučení
o možnosti podat žádost o přezkoumání
a musí být studentovi doručeno do vlastních
rukou. Případný způsob náhradního
doručení ve věcech uvedených v odstavci
3 písm. a) až e) může stanovit vnitřní
předpis vysoké školy nebo její součásti.
(4) Student může do osmi dnů ode dne, kdy mu
bylo rozhodnutí podle odstavce 3 doručeno, požádat
o přezkoumání rozhodnutí; zmeškání
této lhůty lze ze závažných důvodů
prominout. Žádost se podává orgánu,
který rozhodnutí vydal. Jestliže je tímto
orgánem děkan, může sám žádosti
pouze vyhovět a rozhodnutí změnit nebo zrušit,
jinak ji předá k rozhodnutí rektorovi. Rektor
změní nebo zruší rozhodnutí,
které bylo vydáno v rozporu se zákonem, vnitřním
předpisem veřejné vysoké školy
nebo její součásti. V ostatních případech
původní rozhodnutí potvrdí a žádost
zamítne. Rozhodnutí o disciplinárním
přestupku a o vyloučení ze studia podle §
66 zruší i v případě, že
dodatečně vyšly najevo skutečnosti,
které by odůvodňovaly zastavení řízení.
(5) Orgány veřejné vysoké školy
nebo její součásti přijmou v návaznosti
na rozhodnutí rektora podle odstavce 4 v případě
potřeby taková opatření, aby práva
studenta byla obnovena a následky, které vadné
rozhodnutí způsobilo, byly odstraněny nebo
alespoň zmírněny.
(1) Disciplinární řízení zahajuje
disciplinární komise veřejné vysoké
školy na návrh rektora a disciplinární
komise fakulty na návrh děkana. Návrh obsahuje
popis skutku, popřípadě navrhované
důkazy, o které se opírá, jakož
i zdůvodnění, proč je ve skutku spatřován
disciplinární přestupek. Disciplinární
řízení je zahájeno seznámením
studenta s návrhem. O disciplinárním přestupku
koná ústní jednání za přítomnosti
obviněného studenta disciplinární
komise fakulty nebo veřejné vysoké školy
(dále jen "disciplinární komise").
V nepřítomnosti obviněného studenta
lze ústní jednání konat pouze v případě,
že se k němu nedostaví bez omluvy, ačkoli
byl řádně pozván. Disciplinární
komise předkládá návrh na rozhodnutí
děkanovi nebo rektorovi.
(2) Jestliže vyjde najevo, že nejde o disciplinární
přestupek, jestliže se nepodaří prokázat,
že disciplinární přestupek spáchal
obviněný student, nebo jestliže obviněná
osoba přestala být studentem, disciplinární
řízení se zastaví.
(3) Žádost o přezkoumání rozhodnutí
má vždy odkladný účinek.
(4) Odstavec 1 až 3 se použije obdobně pro řízení
o vyloučení ze studia podle § 66.
(1) Akademickými pracovníky jsou zaměstnanci
vysoké školy, kteří vykonávají
jak pedagogickou, tak vědeckou, výzkumnou, vývojovou,
uměleckou, anebo další tvůrčí
činnost. Akademičtí pracovníci jsou
povinni dbát dobrého jména vysoké
školy.
(2) Akademickými pracovníky jsou profesoři,
docenti, odborní asistenti, asistenti, lektoři a
vědečtí, výzkumní a vývojoví
pracovníci podílející se na pedagogické
činnosti.
(3) Na vysoké škole plní funkci učitelů
akademičtí pracovníci.
(4) Vnitřní předpis vysoké školy
stanoví postavení hostujících profesorů.
Docenta pro určitý obor jmenuje rektor na základě
habilitačního řízení.
(1) V habilitačním řízení se
ověřuje vědecká nebo umělecká
kvalifikace uchazeče, a to zejména na základě
habilitační práce a její obhajoby
a dalších vědeckých, odborných
nebo uměleckých prací a jeho pedagogická
způsobilost na základě hodnocení habilitační
přednášky a předcházející
pedagogické praxe.
(2) Habilitační řízení se zahajuje
na návrh uchazeče. S návrhem je nutno předložit
životopis, doklady o dosaženém vysokoškolském
vzdělání a získaných příslušných
titulech, doklady osvědčující pedagogickou
praxi, seznam vědeckých, odborných nebo uměleckých
prací, popřípadě další
doklady osvědčující vědeckou
nebo uměleckou kvalifikaci. V návrhu uchazeč
též uvede obor, ve kterém žádá
o habilitaci. Předloží rovněž habilitační
práci.
(3) Habilitační prací se rozumí:
a) písemná práce, která přináší
nové vědecké poznatky, nebo
b) soubor publikovaných vědeckých prací
nebo inženýrských prací doplněný
komentářem, nebo
c) tiskem vydaná monografie, která přináší
nové vědecké poznatky, nebo
d) umělecké dílo nebo umělecký
výkon nebo jejich soubor, kterým je například
vynikající veřejná umělecká
činnost.
(4) Návrh se podává děkanovi fakulty,
která má akreditaci pro uvedený obor habilitace
nebo rektorovi, má-li akreditaci pro uvedený obor
vysoká škola. Nemá-li návrh všechny
potřebné náležitosti a uchazeč
jeho vady na výzvu v přiměřené
lhůtě neodstraní, děkan nebo rektor
věc odloží a habilitační práci
s připojenými doklady vrátí uchazeči.
(5) Pokud nedojde k odložení věci podle odstavce
4, předloží děkan nebo rektor věc
vědecké radě fakulty nebo vysoké školy
spolu s návrhem na složení pětičlenné
habilitační komise. Habilitační komise
se skládá z profesorů, docentů a dalších
významných představitelů daného
nebo příbuzného oboru. Předsedou komise
musí být profesor a nejméně dva členové
musí být z jiné vysoké školy,
než z té, na které se habilitační
řízení koná.
(6) Habilitační komise ve složení schváleném
vědeckou radou jmenuje tři oponenty habilitační
práce. Z vysoké školy, na které se habilitační
řízení koná, mohou být jmenováni
pouze dva oponenti.
(7) Habilitační komise posoudí vědeckou
nebo uměleckou kvalifikaci uchazeče pro daný
obor a jeho předcházející pedagogickou
praxi. Na základě posudků oponentů
zhodnotí úroveň habilitační
práce. Habilitační komise se tajným
hlasováním usnese na návrhu, zda uchazeč
má být jmenován docentem. Nezíská-li
návrh na jmenování většinu hlasů
všech členů habilitační komise,
platí, že habilitační komise doporučuje
habilitační řízení zastavit.
Po rozhodnutí ve věci se habilitační
komise usnáší většinou hlasů
všech členů na odůvodnění
návrhu. Návrh s odůvodněním
přednese předseda nebo jím pověřený
člen habilitační komise vědecké
radě.
(8) Habilitační přednáška a obhajoba
habilitační práce se koná na veřejném
zasedání vědecké rady. Po rozpravě,
ve které musí být uchazeči dána
možnost vyjádřit se k posudkům oponentů,
obhajovat svoji habilitační práci a vyslovit
se ke své dosavadní vědecké nebo umělecké
a pedagogické činnosti, se vědecká
rada tajným hlasováním usnáší
na návrhu, zda uchazeč má být jmenován
docentem.
(9) Nezíská-li návrh na jmenování
většinu hlasů všech členů
vědecké rady, platí, že vědecká
rada habilitační řízení zastavuje.
Pokud vědecká rada rozhodne v souladu s návrhem
habilitační komise, je odůvodněním
rozhodnutí vědecké rady odůvodnění,
které přednesla habilitační komise.
V opačném případě se vědecká
rada po rozhodnutí ve věci usnáší
většinou hlasů všech členů
na jeho odůvodnění.
(10) Návrh na jmenování docentem postoupí
vědecká rada rektorovi. Nesouhlasí-li rektor
s návrhem, předloží jej s odůvodněním
vědecké radě vysoké školy, která
jej projedná a tajným hlasováním se
usnáší, zda uchazeč má být
jmenován docentem. Nezíská-li návrh
na jmenování většinu hlasů všech
členů vědecké rady, platí,
že se řízení zastavuje. V opačném
případě rektor docenta jmenuje.
(11) Na habilitační řízení
se nevztahují obecné předpisy o správním
řízení.
(12) Proti postupu při habilitačním řízení
může uchazeč podat námitky. Nevyhoví-li
námitkám děkan, předá je k
rozhodnutí rektorovi; rozhodnutí rektora je konečné.
(13) Podrobnější kritéria pro posuzování
vědecké nebo umělecké kvalifikace
a pedagogické způsobilosti uchazečů
pro jmenování docentem stanoví vnitřní
předpis vysoké školy.
(14) Stanoví-li tak vnitřní předpis
vysoké školy, může habilitační
řízení probíhat před vědeckou
radou vysokoškolského ústavu. Úkoly
děkana pak plní jeho ředitel.
Profesora pro určitý obor jmenuje prezident republiky
na návrh vědecké rady vysoké školy
podaný prostřednictvím ministra.
(1) V řízení ke jmenování profesorem
se prokazuje pedagogická a vědecká nebo umělecká
kvalifikace uchazeče, který je význačnou
a uznávanou vědeckou nebo uměleckou osobností
ve svém oboru. Předpokladem k zahájení
řízení je předchozí jmenování
docentem na základě habilitačního
řízení, pokud jeho součástí
bylo předložení habilitační práce.
(2) Řízení ke jmenování profesorem
se zahajuje na návrh uchazeče, podpořený
alespoň dvěma písemnými stanovisky
profesorů téhož nebo příbuzného
oboru, nebo na návrh děkana nebo rektora podaný
vědecké radě fakulty, která má
akreditaci pro uvedený obor jmenování nebo
vědecké radě vysoké školy, má-li
akreditaci pro uvedený obor vysoká škola. Řízení
může zahájit z vlastního podnětu
i vědecká rada fakulty nebo vysoké školy.
(3) Pro posouzení návrhu schvaluje na návrh
děkana nebo rektora příslušná
vědecká rada pětičlennou hodnotící
komisi složenou z profesorů, docentů a dalších
významných představitelů daného
nebo příbuzného oboru. Předsedou komise
musí být profesor a nejméně dva členové
musí být z jiné vysoké školy
než z té, na které se jmenovací řízení
koná.
(4) Hodnotící komise posoudí kvalifikaci
uchazeče a tajným hlasováním se usnese
na návrhu, zda uchazeč má být jmenován
profesorem. Nezíská-li návrh na jmenování
většinu hlasů všech členů
hodnotící komise, platí, že hodnotící
komise doporučuje řízení ke jmenování
profesorem zastavit. Po rozhodnutí ve věci se hodnotící
komise usnáší většinou hlasů
všech členů na odůvodnění
návrhu. Návrh s odůvodněním
přednese předseda nebo jím pověřený
člen hodnotící komise té vědecké
radě, která komisi schválila. Tato vědecká
rada vyzve uchazeče, aby na jejím veřejném
zasedání přednesl přednášku,
ve které předloží koncepci vědecké
nebo umělecké práce a výuky v daném
oboru.
(5) Po přednášce se vědecká rada
tajným hlasováním usnáší
na návrhu, zda uchazeč má být jmenován
profesorem. Jedná-li se o vědeckou radu vysoké
školy, předkládá po schválení
návrh na jmenování profesorem ministrovi.
V případě, že jde o vědeckou
radu fakulty, předkládá návrh vědecké
radě vysoké školy, která tajně
hlasuje o předložení návrhu ministrovi.
Ustanovení § 71 odst. 9 platí v obou případech
obdobně.
(6) Na řízení ke jmenování
profesorem se nevztahují obecné předpisy
o správním řízení.
(7) Proti postupu při řízení ke jmenování
profesorem na fakultě nebo vysoké škole může
uchazeč podat námitky, o nichž rozhoduje rektor;
rozhodnutí rektora je konečné.
(8) Podrobnější kritéria pro posuzování
vědecké nebo umělecké a pedagogické
kvalifikace uchazečů pro jmenování
profesorem stanoví vnitřní předpis
vysoké školy.
(9) Stanoví-li tak vnitřní předpis
vysoké školy, může být řízení
ke jmenování profesorem zahájeno na vědecké
radě vysokoškolského ústavu, která
plní úkoly vědecké rady fakulty. Úkoly
děkana pak plní ředitel vysokoškolského
ústavu.