§ 50

Hrazení zdravotnických prostředků

(1) Ze zdravotního pojištění se plně hradí zdravotnické prostředky poskytované v lůžkové péči, pokud jejich poskytnutí ordinuje ošetřující lékař [§ 12 zákona č. .../1998 Sb., o zdravotní péči a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.] s ohledem na zdravotní stav pojištěnce. Zdravotnické prostředky nad rámec věty prvé hradí pojištěnec ve výši rozdílu mezi zdravotnickým prostředkem ordinovaným ošetřujícím lékařem [§ 12 zákona č. .../1998 Sb., o zdravotní péči a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.] a poskytnutým zdravotnickým prostředkem.

(2) S výjimkou vybraných zdravotnických prostředků uvedených v příloze č. 3 tohoto zákona, které se hradí ve výši a za podmínek v této příloze stanovených, se ze zdravotního pojištění hradí ve výši 75% jejich ceny pro konečného spotřebitele [Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb. a zákona č. 151/1997 Sb.] zdravotnické prostředky předepsané za účelem:

a) pokračovat v léčebném procesu, nebo

b) podpořit stabilizaci zdravotního stavu pojištěnce nebo jej výrazně zlepšit anebo vyloučit jeho zhoršení, nebo

c) kompenzovat nebo zmírnit následky zdravotní vady včetně náhrady nebo modifikace anatomické struktury nebo fyziologického procesu.

(3) Zdravotnické prostředky uvedené v předchozích odstavcích se hradí, jsou-li v základním provedení, nejméně ekonomicky náročném, v závislosti na míře a závažnosti zdravotního postižení.

(4) Zdravotní pojišťovna může půjčovat některé zdravotnické prostředky předepsané ošetřujícím lékařem [§ 12 zákona č. .../1998 Sb., o zdravotní péči a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.]; zdravotní pojišťovna je povinna o zapůjčených zdravotnických prostředcích vést evidenci.

§ 51

Hrazení stomatologických výrobků

Ze zdravotního pojištění se hradí stomatologické výrobky v rozsahu a za podmínek uvedených v příloze č. 4 tohoto zákona.

§ 52

Hrazení zdravotní péče ve výjimečných případech

(1) Ze zdravotního pojištění se hradí ve výjimečných případech zdravotní péče poskytnutá v České republice nehrazená podle tohoto zákona nebo zvláštního zákona [Zákon o základním pojistném plánu na příslušný kalendářní rok.], je-li její poskytnutí s ohledem na zdravotní stav pojištěnce jedinou možností zdravotní péče.

(2) S výjimkou případů, kdy hrozí nebezpečí z prodlení, je úhrada zdravotní péče podle odstavce 1 vázána na předchozí souhlas revizního lékaře.

ČÁST ŠESTÁ

ZPŮSOB ÚHRADY ZDRAVOTNÍ PÉČE POSKYTOVATELŮM

§ 53

Rámcové podmínky pro úhradu zdravotní péče

(1) Zdravotní pojišťovny hradí zdravotní péči poskytovatelům na základě smluv. Smlouvy se uzavírají písemně. Smlouvu lze uzavřít jen na ty druhy zdravotní péče, které je poskytovatel oprávněn poskytovat. Smlouva se nevyžaduje při poskytnutí nutné a neodkladné zdravotní péči pojištěnci.

(2) Smlouva mezi poskytovatelem a zdravotní pojišťovnou se uzavírá v souladu s rámcovými podmínkami pro úhradu zdravotní péče (dále jen "rámcové podmínky"). Rámcové podmínky pro poskytovatele primární zdravotní péče, ambulantní specializované péče, zvláštní ambulantní péče, lůžkové zdravotní péče, lázeňské péče a dopravy nemocných, raněných a rodiček vydává Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou po ukončeném dohodovacím řízení mezi zástupci zdravotních pojišťoven, zástupci sdružení smluvních poskytovatelů pokud prokáží, že zastupují alespoň 20% poskytovatelů příslušného druhu, formy a typu zdravotní péče a zástupci zdravotnických profesních sdružení. Dohodovací řízení svolá některý z jeho účastníků uvedených v předchozí větě oznámením ve sdělovacích prostředcích. Svolavatel dohodovacího řízení je povinen předat návrh vyhlášky o rámcových podmínkách Ministerstvu zdravotnictví do 15 dnů po ukončení dohodovacího řízení. Ministerstvo zdravotnictví posuzuje obsah předloženého návrhu zejména z hlediska souladu s právními předpisy a s veřejným zájmem. Pokud se účastníci dohodovacího řízení nedohodnou o obsahu rámcových podmínek do šesti měsíců ode dne, kdy bylo dohodovací řízení zahájeno, nebo pokud obsah předložených rámcových podmínek odporuje právním předpisům nebo veřejnému zájmu, je Ministerstvo zdravotnictví oprávněno vydat rámcové podmínky vyhláškou i bez ukončeného dohodovacího řízení, jakož i uvést jejich obsah do souladu s právními předpisy nebo veřejným zájmem.

(3) Vyhláška o rámcových podmínkách vymezí předmět smlouvy, práva a povinnosti smluvních stran, způsob provádění úhrady, platební ujednání, způsob vedení dokumentace o poskytnuté zdravotní péči, regulační mechanismy, způsob kontroly včetně stanovení pravidel pro sdělování údajů nutných ke kontrole plnění smlouvy, sankční ujednání, dobu účinnosti, způsob a důvody ukončení smlouvy, popřípadě další ujednání.

(4) Zdravotní pojišťovna a poskytovatel jsou obsahem rámcových podmínek vázány při sjednání smlouvy.

(5) Do doby nabytí účinnosti vyhlášky Ministerstva zdravotnictví o rámcových podmínkách uzavírá zdravotní pojišťovna a poskytovatel smlouvu obsahující ujednání vymezená v odstavci 3, na nichž se obě strany dohodnou.

(6) Smlouvy uzavřené podle odstavce 5 jsou zdravotní pojišťovna a poskytovatel povinni uvést do souladu s vyhláškou o rámcových podmínkách nejpozději do 6 měsíců od nabytí její účinnosti.

§ 54

Seznam zdravotních výkonů

(1) Zdravotní pojišťovny hradí poskytovatelům zdravotní péči buď na základě bodového ohodnocení zdravotních výkonů, nebo platbou za počet registrovaných pojištěnců, agregovanou platbou za ošetřovací den v lůžkové zdravotní péči, platbou za diagnozu, za případ, rozpočtem na stanovené období nebo kombinací těchto způsobů.

(2) Seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami se sestavuje v dohodovacím řízení. Účastníky dohodovacího řízení jsou:

a) zástupci zdravotních pojišťoven,

b) zástupci sdružení smluvních poskytovatelů, pokud prokáží že zastupují alespoň 20% poskytovatelů příslušného druhu, formy a typu péče,

c) zástupci zdravotnických profesních sdružení,

d) zástupci České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, jako zástupci odborných vědeckých společností,

e) zástupci sdružení pacientů, pokud prokáží že zastupují alespoň 0,1% všech pojištěnců.

(3) Dohodovací řízení svolá některý z jeho účastníků uvedených v předchozím odstavci oznámením ve sdělovacích prostředcích. Svolavatel dohodovacího řízení je povinen předat návrh seznamu zdravotních výkonů Ministerstvu zdravotnictví do 15 dnů po ukončení dohodovacího řízení. Seznam zdravotních výkonů vydává vyhláškou Ministerstvo zdravotnictví po posouzení jeho obsahu z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem.

§ 55

Hodnoty bodu a výše úhrad

(1) Hodnoty bodu a výše úhrad zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění se dohodnou v dohodovacím řízení mezi zástupci zdravotních pojišťoven a zástupci sdružení smluvních poskytovatelů pokud prokáží že zastupují alespoň 20% poskytovatelů příslušného druhu, formy a typu zdravotní péče. Dohodovací řízení svolá některý z jeho účastníků uvedených v předchozí větě oznámením ve sdělovacích prostředcích.

(2) Svolavatel dohodovacího řízení je povinen předat výsledek dohodovacího řízení Ministerstvu zdravotnictví do 15 dnů po jeho ukončení. Výsledek dohodovacího řízení posoudí Ministerstvo zdravotnictví z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem a vyhlásí jej ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví. Nedojde-li dohodovací řízení k výsledku do 15 dnů před skončením účinnosti do té doby platných výsledků dohodovacího řízení, nebo pokud výsledek dohodovacího řízení bude odporovat právním předpisům nebo veřejnému zájmu, Ministerstvo zdravotnictví rozhodne po provedení analýzy možností systému zdravotního pojištění a na základě propočtů dopadů o hodnotách bodu a výši úhrad zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění; k tomu účelu jsou zdravotní pojišťovny povinny na vyžádání Ministerstvu zdravotnictví předložit potřebné podklady. Rozhodnutí se vyhlásí ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví. Rozhodnutí je pro zdravotní pojišťovny a poskytovatele závazné ode dne jeho vyhlášení.

§ 56

Způsob úhrady

(1) Zdravotní pojišťovny hradí způsobem vyplývajícím z vyhlášky o rámcových podmínkách:

a) zdravotní péči poskytovanou registrujícími praktickými lékaři pro dospělé a praktickými lékaři pro děti a dorost,

b) zdravotní péči poskytovanou registrujícími praktickými zubními lékaři a registrujícími praktickými ženskými lékaři,

c) ambulantní specializovanou péči,

d) zvláštní ambulantní péči,

e) lůžkovou zdravotní péči,

f) lázeňskou péči,

g) laboratorní vyšetření a zobrazovací metody,

h) léčivé přípravky a zdravotnické prostředky poskytované v ambulatní péči,

i) léčivé přípravky a zdravotnické prostředky poskytované v lůžkové péči,

j) dopravu nemocných, raněných a rodiček.

(2) Zdravotní pojišťovny dále hradí na základě:

a) lékařského předpisu vystaveného smluvním poskytovatelem, lékařem poskytujícím neodkladnou zdravotní péči pojištěnci, smluvním lékařem poskytujícím zdravotní péči v zařízení sociální péče a smluvním lékařem poskytujícím zdravotní péči sobě, manželovi, svým rodičům, prarodičům, dětem, vnukům a sourozencům, jestliže jeho odbornost zaručuje Česká lékařská komora nebo Česká stomatologická komora a jestliže k tomu takový lékař uzavře smlouvu se zdravotní pojišťovnou:

1. poskytovatelům lékárenské péče léčivé přípravky a zdravotnické prostředky,

2. jiným smluvním subjektům brýle a pomůcky oční optiky, vlasové náhrady, ortopedicko protetické pomůcky sériově a individuálně vyráběné, pomůcky pro zdravotně postižené včetně vozíků a zvedáků pro imobilní osoby a dále pomůcky pro sluchově postižené, nevidomé a slabozraké,

3. poskytovatelům lékárenské péče a jiným subjektům přístroje používané k terapii,

b) předloženého účtu smluvním poskytovatelem:

1. stomatologické protetické náhrady a léčebné rehabilitační pomůcky,

2. ortodontické aparáty,

c) předloženého účtu smluvním poskytovatelům nebo jiným smluvním subjektům servisní zásahy na poskytnuté zdravotnické prostředky.

(3) Zdravotní pojišťovna je oprávněna na základě schváleného zdravotně pojistného plánu, nebo na smluvním základě, omezit úhradu zdravotní péče vykázané poskytovatelem v případě, kdy po kontrole zjistí, že poskytovatel překračuje:

a) ve schváleném zdravotně pojistném plánu stanovené nebo ve smlouvě dohodnuté průměrné náklady na zdravotní péči na jednoho ošetřeného pojištěnce, se zohledněním věkových skupin, poskytovatelem poskytnutou nebo vyžádanou,

b) ve schváleném zdravotně pojistném plánu stanovený, nebo ve smlouvě dohodnutý objem zdravotní péče poskytovatelem poskytnuté nebo vyžádané.

ČÁST SEDMÁ

VZNIK, ZÁNIK A ČINNOST ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY

§ 57

Postavení zdravotních pojišťoven

(1) Zdravotní pojištění jsou oprávněny provádět za podmínek stanovených tímto zákonem a zákonem o základním pojistném plánu pouze zdravotní pojišťovny založené podle tohoto zákona. Jiné právnické osoby nesmějí zdravotní pojištění provádět.

(2) Zdravotní pojišťovny nesmějí provádět jiné činnosti než jsou uvedeny v tomto zákoně a nesmějí se účastnit na podnikání jiných osob nestanoví-li se dále jinak. Zdravotní pojišťovny nesmějí zřizovat a provozovat zdravotnická zařízení.

(3) Zdravotní pojišťovna je právnickou osobou se sídlem na území České republiky a její vznik, zánik, organizační struktura, činnost a hospodaření při provádění zdravotního pojištění se řídí pouze tímto zákonem.

(4) Zdravotní pojišťovna musí ve svém názvu používat označení Zdravotní pojišťovna. Jiné právnické osoby toto označení nesmějí používat ani v názvu, ani v obchodním jménu.

(5) Zdravotní pojišťovna se zapisuje do obchodního rejstříku.

§ 58

Další činnost zdravotních pojišťoven

(1) Zdravotní pojišťovny jsou oprávněny provádět na základě povolení podle zvláštního zákona

[Zákon č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb. a zákona č. 149/1995 Sb.] smluvní pojištění

a) pojištěnců ke krytí zdravotní péče nehrazené ze zdravotního pojištění,

b) pojištěnců ke krytí zdravotní péče poskytnuté v cizině,

c) osob, které nejsou pojištěnci podle tohoto zákona.

(2) Smluvní pojištění uvedené v odstavci 1 písm. a) nesmějí provádět jiné právnické osoby, než zdravotní pojišťovny.

(3) Zdravotní pojišťovny jsou oprávněny zprostředkovávat smluvní pojištění podle odstavce 1 písm. b) a c) prováděné jinými právnickými osobami.

(4) Zdravotní pojišťovny jsou oprávněny pronajímat nebytové prostory, nebo jejich části, které pro vlastní činnost nevyužívají.

§ 59

Povinnosti zdravotní pojišťovny

(1) Zdravotní pojišťovna je povinna zajistit prostřednictvím smluvních poskytovatelů každému svému pojištěnci dostupnost zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění za podmínek a v rozsahu stanoveném tímto zákonem, zvláštním zákonem [Zákon o základním pojistném plánu na příslušný kalendářní rok.] a schváleným zdravotně pojistným plánem. Dostupností zdravotní péče se rozumí:

a) uzavření smluv na zajištění poskytování zdravotní péče registrujícím poskytovatelem v oborech uvedených v § 37 odst. 4 písm. a) a b) tak, aby registrující poskytovatel zajišťoval, s ohledem na vzdálenost, i návštěvní službu o pojištěnce zdravotní pojišťovny,

b) uzavření smluv na zajištění poskytování zdravotní péče registrujícím poskytovatelem v oborech uvedených v § 37 odst. 4 písm. c) a d), poskytovatelem specializované ambulantní péče vykonává-li takový poskytovatel činnost na území okresu, v němž má pojištěnec trvalý pobyt, a poskytovatelem lůžkové péče tak, aby byl pro pojištěnce dosažitelný hromadným dopravním prostředkem a aby zdravotní péče (s výjimkou lůžkové péče) včetně cesty tam a zpět mohla být uskutečněna v jednom kalendářním dni.

(2) Zdravotní pojišťovna je povinna provádět zdravotní pojištění pojištěnců:

a) kteří jsou jejími pojištěnci ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona,

b) o nichž tak stanoví tento zákon v § 33, § 108, § 109 a § 110.

c) kteří o to v souladu s tímto zákonem požádají,

d) kteří k ní byli v souladu s tímto zákonem převedeni.

(3) Zdravotní pojišťovna je povinna do 8 dnů ode dne, kdy se osoba stala jejím pojištěncem, oznámit tuto skutečnost zdravotní pojišťovně, u které byl tento pojištěnec před tímto dnem pojištěn. Vznikne-li nesplněním povinnosti podle věty prvé zdravotní pojišťovně škoda, je zdravotní pojišťovna, která ji způsobila, povinna ji nahradit. Způsob náhrady této škody se řídí zvláštními právními předpisy.

(4) Zdravotní pojišťovna je dále povinna:

a) vybírat pojistné, penále, pokuty a přirážky k pojistnému a kontrolovat jejich placení,

b) kontrolovat poskytování a využívání zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění v jejím objemu a kvalitě, včetně dodržování sjednaných úhrad u smluvních poskytovatelů a u svých pojištěnců,

c) bezplatně vydat svým pojištěncům průkaz pojištěnce nebo náhradní doklad. Průkaz nebo náhradní doklad nezletilého pojištěnce nebo osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům vydá zdravotní pojišťovna jejich zákonnému zástupci,

d) poskytnout svému pojištěnci, u osob nezletilých nebo u osob zbavených způsobilosti k právním úkonům, nebo osob, jejichž způsobilost k právním úkonům byla omezena, jejich zákonnému zástupci, jedenkrát ročně údaje o zdravotní péči uhrazené za tohoto pojištěnce v uplynulém kalendářním roce, a to nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku,

e) provádět vyúčtování a úhradu smluvním poskytovatelům, popřípadě jiným smluvním subjektům, které v souladu s tímto zákonem poskytly jejím pojištěncům zdravotní péči hrazenou ze zdravotního pojištění, do 30 kalendářních dnů od obdržení faktury, pokud smlouva mezi poskytovatelem nebo jiným oprávněným subjektem a zdravotní pojišťovnou nestanoví jinak,

f) uhradit poskytovatelům v případě poskytnutí neodkladné zdravotní péče tuto péči i pokud nemá s poskytovatelem uzavřenou smlouvu, a to ve lhůtě do 30 kalendářních dnů od obdržení faktury. Pokud zdravotní pojišťovna povinnost podle věty prvé nesplní, je povinna uhradit penále ve výši 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení, není-li ve smlouvě mezi poskytovatelem a zdravotní pojišťovnou stanoveno jinak,

g) uhradit lékárnám vydaná léčiva a zdravotnické prostředky do 30 kalendářních dnů od obdržení faktury. Pokud zdravotní pojišťovna povinnost podle věty prvé nesplní, je povinna uhradit penále ve výši 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení,

h) zajistit nejpozději do 30 kalendářních dnů po schválení zdravotně pojistného plánu na kalendářní rok a nejpozději do 30 kalendářních dnů po schválení výroční zprávy za uplynulý kalendářní rok, aby v sídle zdravotní pojišťovny a v sídle každé její pobočky byly tyto dokumenty uloženy tak, aby pojištěncům na jejich žádost bylo umožněno do těchto dokumentů nahlédnout,

i) vypracovat organizační řád zdravotní pojišťovny, volební řád pro volby do orgánů zdravotní pojišťovny, pracovní řád a mzdový řád a předkládat je včetně jejich změn ke schválení správní radě.

§ 60

Síť smluvních poskytovatelů

(1) Ke splnění povinnosti uvedené v § 59 odst. 1 zdravotní pojišťovna vytváří pro své pojištěnce síť poskytovatelů uzavíráním smluv. Není-li dále stanoveno jinak, uzavírají se smlouvy na základě výběrových řízení vyhlašovaných na poskytování druhu a formy zdravotní péče na určitém území.

(2) Výběrová řízení se nevyhlašují na poskytovatele zdravotní péče vykonávající činnost v objektech vězeňských zařízení a na vojenská posádková zařízení zdravotní péče.

(3) Výběrová řízení se provádějí jako řádná a jako mimořádná.

(4) Výběrová řízení podle odstavce 3 vyhlašuje způsobem v místě obvyklým vyhlašovatel, kterým je

a) Ministerstvo zdravotnictví pro poskytovatele lůžkové zdravotní péče včetně lázeňské péče,

b) okresní úřad, v hlavním městě Praze Magistrát hl.m.Prahy, ve městě Brně, Ostravě a Plzni magistrát (dále jen "okresní úřad") pro poskytovatele ambulantní péče. Místní příslušnost okresního úřadu se řídí místem potřeby poskytování zdravotní péče.

(5) Vyhlášení výběrového řízení musí obsahovat vedle druhu a formy zdravotní péče též území, pro které je třeba takovou zdravotní péči zajistit, zdravotní pojišťovnu pro jejíž pojištěnce je třeba zdravotní péči zajistit, místo pro podání přihlášky uchazečem a lhůtu, ve které lze přihlášku podat; tato lhůta nesmí být kratší než 30 pracovních dnů.

(6) Vyhlašovatel zřizuje pro výběrové řízení komisi, jejímiž členy jsou zástupce:

a) vyhlašovatele,

b) příslušné zdravotní pojišťovny,

c) České lékařské komory, nebo České stomatologické komory nebo jiného zdravotnického profesního sdružení,

d) sdružení poskytovatelů příslušného druhu a formy zdravotní péče,

e) odborník pro zdravotní péči, na kterou se výběrové řízení vyhlašuje; odborníkem příslušného druhu lůžkové zdravotní péče je zástupce příslušné asociace nemocnic.

(7) Členy komise nesmějí být osoby, u nichž se zřetelem na jejich vztah k uchazeči jsou pochybnosti o jejich nepodjatosti a osoby blízké

[§ 116 a 117 občanského zákoníku.] uvedeným osobám. Členové komise jsou povinni o skutečnostech nasvědčujících jejich podjatosti neprodleně informovat vyhlašovatele, který komisi zřizuje.

(8) Členství v komisi je nezastupitelné. Členové komise jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděli v souvislosti s výběrovým řízením.

(9) Činnost komise řídí její předseda, kterým je zástupce okresního úřadu, jde-li o výběrové řízení jehož vyhlašovatelem je okresní úřad, nebo zástupce Ministerstva zdravotnictví, jde-li o výběrové řízení, jehož vyhlašovatelem je Ministerstvo zdravotnictví.

(10) Komise je oprávněna jednat, jsou-li přítomny alespoň dvě třetiny členů komise. Komise na svém jednání nejprve posuzuje potřebnost a dostupnost zajištění zdravotní péče v příslušném území smluvními poskytovateli příslušných zdravotních pojišťoven. Poté na základě vyhodnocení došlých přihlášek stanoví pořadí uchazečů o zajištění příslušné formy a druhu zdravotní péče pro pojištěnce příslušné zdravotní pojišťovny. Pořadí vybraných uchazečů se stanoví podle počtu získaných hlasů v tajném hlasování. O průběhu a výsledku výběrového řízení komise vyhotoví zápis, který podepíše předseda a všichni přítomní členové komise. Zápis musí obsahovat jména členů komise a stanovení pořadí uchazečů. Takto stanovené pořadí uchazečů je pro příslušnou zdravotní pojišťovnu i pro vybraného uchazeče závazné.

(11) Náklady spojené s vyhlášením výběrového řízení a s činností komise hradí vyhlašovatel.

§ 61

Řádná výběrová řízení

(1) Řádná výběrová řízení se vyhlašují jedenkrát za 5 let pro všechny druhy a formy zdravotní péče, které je třeba zajistit smluvními poskytovateli.

(2) První řádné výběrové řízení se uskuteční v roce 2002.

§ 62

Mimořádná výběrová řízení

(1) Mimo lhůty stanovené pro vyhlášení řádného výběrového řízení je Ministerstvo zdravotnictví nebo příslušný okresní úřad povinno vyhlásit mimořádné výběrové řízení na zajištění druhu a formy zdravotní péče na určitém území, pokud o jeho vyhlášení požádá zdravotní pojišťovna nebo poskytovatel anebo okresní úřad podle zvláštního zákona [§ 38 zákona č. .../1998 Sb., o zdravotní péči a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.].

(2) Výběrové řízení podle předchozího odstavce se vyhlásí nejpozději do 60 dnů ode dne písemného podání žádosti zdravotní pojišťovny, poskytovatele nebo okresního úřadu.

(3) Smlouvy uzavřené na základě řádného výběrového řízení zůstávají výsledkem mimořádného výběrového řízení nedotčeny.

(4) Smlouvy uzavřené přede dnem účinnosti tohoto zákona zůstávají nedotčeny výsledkem mimořádného výběrového řízení vyhlášeného před prvním řádným výběrovým řízením.

Organizační struktura zdravotní pojišťovny

§ 63

(1) V čele zdravotní pojišťovny stojí ředitel, který je jejím statutárním orgánem. Ředitele jmenuje a odvolává správní rada zdravotní pojišťovny. Ředitel vykonává svou funkcí v pracovněprávním vztahu ke zdravotní pojišťovně. Ředitel řídí činnost zdravotní pojišťovny a rozhoduje ve všech věcech s výjimkou těch, o nichž rozhoduje správní rada podle § 66.

(2) Ředitelem může být jen bezúhonný občan České republiky s trvalým pobytem na území České republiky, způsobilý k právním úkonům.

(3) Ředitel nemůže být členem správní rady ani dozorčí rady, je však oprávněn účastnit se jednání správní rady a dozorčí rady s hlasem poradním. Ředitel nesmí být v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k subjektu, se kterým uzavřela zdravotní pojišťovna smlouvu o úhradě zdravotní péče a nesmí být jeho vlastníkem, spoluvlastníkem, provozovatelem, společníkem nebo členem orgánu takového provozovatele.

§ 64

(1) Zdravotní pojišťovna může vytvářet pobočky. Pobočky nemají právní subjektivitu a jsou oprávněny jednat jménem zdravotní pojišťovny v rozsahu činností jim svěřených. Ředitele poboček jmenuje a odvolává ředitel zdravotní pojišťovny. Ředitelé poboček jsou v pracovněprávním vztahu ke zdravotní pojišťovně. Ředitelé poboček a jejich zástupci nesmějí být v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k subjektu, se kterým uzavřela zdravotní pojišťovna smlouvu o úhradě zdravotní péče a nesmějí být jeho vlastníky, spoluvlastníky, provozovateli, společníky nebo členy orgánu takového provozovatele.

(2) Územní působnost poboček a rozsah jejich činností stanoví organizační řád zdravotní pojišťovny.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP