Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Ministerstvo zdravotnictví vede a spravuje registry zdravotního pojištění, kterými jsou:

a) Registr pojištěnců,

b) Registr poskytovatelů.

(1) Registr pojištěnců obsahuje:

a) jméno, příjmení, rodné číslo, identifikační číslo pojištěnce a adresu jeho trvalého pobytu,

b) údaj o přiznaném invalidním nebo částečném invalidním důchodu pojištěnci,

c) údaj o tom, zda pojištěnec je nebo byl osobou, za kterou platí pojistné stát,

d) údaj o registracích pojištěnce u registrujících poskytovatelů,

e) údaj o příslušnosti pojištěnce ke zdravotní pojišťovně.

(2) Státní orgány a jiné právnické osoby, které z úřední povinnosti anebo vzhledem k předmětu své činnosti vedou evidenci osob, jsou povinny na výzvu Ministerstva zdravotnictví v přiměřených lhůtách jím stanovených mu bezplatně sdělovat údaje podle odstavce 1.

(3) Příslušný obecní úřad pověřený vedením matriky je povinen oznámit Ministerstvu zdravotnictví do 8 dnů od zápisu do matriky narození pojištěnce a úmrtí pojištěnce, nebo jeho prohlášení za mrtvého.

(4) Zdravotní pojišťovna je povinna do 8 dnů oznámit Ministerstvu zdravotnictví vznik a zánik vztahu mezi pojištěncem a zdravotní pojišťovnou.

(5) Zdravotní pojišťovna je povinna oznámit do 8 dnů Ministerstvu zdravotnictví pojištěnce, který se stal nebo přestal být osobou, za kterou platí pojistné stát.

(6) Zdravotní pojišťovna, u které jsou pojištěni vojáci v základní a náhradní službě, žáci vojenských škol a příslušníci Bezpečnostní informační služby poskytuje Ministerstvu zdravotnictví údaje s ohledem na potřebu ochrany utajovaných skutečností.

(7) Zdravotní pojišťovna je povinna sdělit do 15. dne následujícího kalendářního měsíce Ministerstvu zdravotnictví informace o vzniku a ukončení registrace pojištěnců u registrujících poskytovatelů v předcházejícím kalendářním měsíci.

(8) Ministerstvo zdravotnictví sděluje do 25. dne následujícího kalendářního měsíce zdravotním pojišťovnám a registrujícím poskytovatelům celkové počty registrovaných pojištěnců v uplynulém měsíci v členění podle věkových skupin.

(9) Ministerstvo zdravotnictví oznamuje Ministerstvu financí vždy ke 12. dni v kalendářním měsíci změny v registru pojištěnců, týkající se osob, za které platí pojistné stát.

(10) Ministerstvo zdravotnictví sděluje bezplatně na písemné vyžádání zdravotní pojišťovny, poskytovatele nebo zaměstnavatele údaje o příslušnosti pojištěnce ke zdravotní pojišťovně obsažené v registru pojištěnců.

(1) Registr poskytovatelů slouží ke kontrole čerpání finančních prostředků zdravotního pojištění jednotlivými poskytovateli zdravotní péče. K tomu účelu vede Ministerstvo zdravotnictví přehled:

a) poskytovatelů zdravotní péče,

b) zdravotnických pracovníků [§ 2 odst. 2 a § 62 zákona č. .../1998 Sb., o zdravotní péči a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.] poskytujících zdravotní péči.

(2) Příslušné úřady, které vydávají oprávnění k poskytování zdravotní péče podle zvláštního zákona [§ 21 zákona č. .../1998 Sb., o zdravotní péči a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.] jsou povinny o vydání, zrušení nebo změně oprávnění informovat Ministerstvo zdravotnictví.

(3) Zdravotní pojišťovny jsou povinny sdělit Ministerstvu zdravotnictví informace o vzniku, zániku nebo změně smluvního vztahu s poskytovatelem zdravotní péče.

(4) Zdravotní pojišťovny jsou povinny sdělit Ministerstvu zdravotnictví za uplynulé kalendářní čtvrtletí, a to nejpozději do 60 dnů, součet časů zdravotních výkonů uvedených v seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami podle § 54 v členění podle nositelů výkonů, které byly

a) jednotlivými poskytovateli v kalendářním čtvrtletí vykázány a zdravotní pojišťovna je uhradila,

b) jednotlivým poskytovatelům vykázány a uhrazeny, avšak jejich úhrada byla po kontrole provedené v kalendářním čtvrtletí zamítnuta.

(5) Poskytovatelé jsou povinni sdělit Ministerstvu zdravotnictví za uplynulé kalendářní čtvrtletí, a to nejpozději do 60 dnů, seznam jednotlivých nositelů výkonů k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí, v tomto členění:

a) jméno, příjmení, titul,

b) rodné číslo,

c) kategorie nositele výkonu,

d) přepočtený počet nositele výkonu.

(6) Poskytovatel splní povinnost podle předchozího odstavce i tehdy, pokud sdělí Ministerstvu zdravotnictví pouze ty změny, k nimž došlo od předchozího hlášení.

(7) Kategorií nositele výkonu se rozumí:

a) lékař nebo zubní lékař nebo farmaceut bez odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání [§ 62 písm. a) až c) zákona č. .../1998 Sb, o zdravotní péči a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.],

b) lékař nebo zubní lékař nebo farmaceut s odbornou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání v základním oboru,

[§ 64 až 71 a § 100 odst. 3 a odst. 5 zákona č. .../1998 Sb., o zdravotní péči a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.]

c) lékař nebo zubní lékař nebo farmaceut s odbornou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání v nástavbovém oboru, [§ 64 až 71 a § 100 odst. 3 a odst. 5 zákona č. .../1998 Sb., o zdravotní péči a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.]

d) absolvent vysokoškolského studia nebo jeho ucelené části se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání, [§ 62 odst. 2 písm. d) a § 100 odst. 3 zákona č. .../1998 Sb., o zdravotní péči a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.]

e) absolvent vysokoškolského studia nebo jeho ucelené části s odbornou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání, [§ 64 až 71 zákona č. .../1998 Sb., o zdravotní péči a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.]

f) absolvent vyšších zdravotnických škol se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání, [§ 62 odst. 2 písm. e) zákona č. .../1998 Sb, o zdravotní péči a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.]

g) absolvent vyšších zdravotnických škol se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání, [§ 62 odst. 2 písm. e) a § 64 až 71 zákona č. .../1998 Sb., o zdravotní péči a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.]

h) absolvent středních zdravotnických škol se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání, [§ 62 odst. 2 písm. f) a § 100 odst. 3 zákona č. .../1998 Sb., o zdravotní péči a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.]

i) absolvent středních zdravotnických škol s odbornou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání [§ 62 odst. 2 písm. f), § 64 až 71 a § 100 odst. 3 zákona č. .../1998 Sb., o zdravotní péči a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.].

(8) Přepočtený počet nositele výkonu se zjistí podle počtu hodin odpracovaných jednotlivým nositelem výkonu u poskytovatele v daném čtvrtletí při poskytování zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění. Pokud jednotlivý nositel výkonu odpracuje čas:

a) do 12 hodin, je jeho přepočtený počet roven nule,

b) do 120 hodin, je jeho přepočtený počet roven 0,25,

c) do 240 hodin, je jeho přepočtený počet roven 0,50,

d) do 360 hodin, je jeho přepočtený počet roven 0,75,

e) nad 360 hodin, je jeho přepočtený počet roven jedné.

(9) Ministerstvo zdravotnictví vypočte pro každého poskytovatele výši korekčního koeficientu jako podíl, v jehož čitateli je rozdíl mezi součtem časů zdravotních výkonů uhrazených v kalendářním čtvrtletí poskytovateli a součtem časů zdravotních výkonů poskytovateli uhrazených, jejichž úhrada však byla po kontrole provedené v kalendářním čtvrtletí zdravotní pojišťovnou zamítnuta, a ve jmenovateli je součin přepočteného počtu nositelů výkonů a hodinového limitu času nositele výkonu na jeden kalendářní den a počtu kalendářních dnů v kalendářním čtvrtletí. Hodinový limit času nositele výkonu na jeden kalendářní den je 12 hodin. Korekční koeficient se nepoužije, je-li jeho výše menší než jedna.

(10) Ministerstvo zdravotnictví je povinno sdělit do 80 dnů od uplynutí kalendářního čtvrtletí zdravotním pojišťovnám výši korekčního koeficientu pro jejich smluvní poskytovatele.

(11) Zdravotní pojišťovny jsou povinny jednotlivým poskytovatelům podělit úhradu za zdravotní výkony v kalendářním čtvrtletí korekčním koeficientem podle odstavce 9. Pokud již provedená úhrada za kalendářní čtvrtletí přesahuje úhradu vypočtenou pomocí korekčního koeficientu, sníží zdravotní pojišťovna o tento rozdíl úhradu za zdravotní výkony při dalším vyúčtování.

(1) Nebylo-li pojistné, nebo záloha na pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě, anebo bylo zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, je plátce pojistného povinen platit penále ve výši 0,1% dlužné částky za každý den, ve kterém některá z těchto skutečností trvala.

(2) Penále se poprvé platí za kalendářní den, který bezprostředně následuje po dni splatnosti pojistného. Penále se naposledy platí za den, ve kterém bylo dlužné pojistné zaplaceno.

(3) Plátci pojistného jsou povinni platit penále z dlužné částky pravděpodobné výše pojistného, a to ode dne, který bezprostředně následuje po dni splatnosti pojistného podle § 15 odst. 2 a § 18 odst. 2, ohledně něhož nebyl podán přehled podle § 16 odst. 1 písm. g) nebo § 19 odst. 1 písm. f), do dne, ve kterém byl tento přehled předložen, a to včetně tohoto dne. Ustanovení věty první platí přitom i tehdy, je-li penále z pravděpodobné výše pojistného vyšší, než penále z pojistného podle přehledu podle § 16 odst. 1 písm. g) nebo § 19 odst. 1 písm. f). Je-li penále z pravděpodobné výše pojistného nižší, než z pojistného podle tohoto přehledu, je plátce pojistného povinen zaplatit ještě tento rozdíl.

(4) Platba penále podle předchozích odstavců se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

(5) Příslušná zdravotní pojišťovna je povinna vymáhat penále, pokud jeho výše přesahuje částku 500,- Kč. Příslušná zdravotní pojišťovna může povolit splátky penále. Penále se nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu 100,- Kč za jeden kalendářní rok.

(6) Pokud jde o splatnost penále, způsob jeho placení, jeho vymáhání, promlčení a vracení přeplatku na penále, postupuje se stejně jako u pojistného.

(7) Pro účely zvláštních předpisů [Např. zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 21/1992 Sb., o bankách ve znění pozdějších předpisů.] se za dlužné pojistné považuje i dlužné penále.

(1) Zdravotní pojišťovna může uložit pokutu za každé jednotlivé nesplnění nebo porušení povinností uvedených v

a) § 16 odst. 1 písm. a), b) nebo c) až do výše 200.000,- Kč,

b) § 16 odst. 1 písm. d), e), f), g), h) nebo i), § 19 odst. 1 písm. f), § 78 odst. 3 písm. a) nebo b) až do výše 50.000,- Kč,

c) § 19 odst. 1 písm. a), b), c), nebo d), § 21 písm. a), b) nebo c), § 23 písm. a), b) nebo c), až do výše 10.000,- Kč,

d) § 35 odst. 1 písm. b), d), e) nebo g) až do výše 1000,- Kč,

e) § 35 odst. 1 písm. c) až do výše 10.000,- Kč,

f) § 105 odst. 6 až do výše 100.000,- Kč.

(2) Výše pokuty podle odstavce 1 se stanoví s přihlédnutím k míře nesplnění nebo porušení povinnosti.

(3) Při opakovaném nesplnění nebo porušení povinnosti může být uložena pokuta až do výše dvojnásobku uložené pokuty.

(4) Pokutu lze uložit do dvou let ode dne, kdy zdravotní pojišťovna zjistila porušení nebo nesplnění povinnosti, nejdéle však do pěti let ode dne, kdy k porušení nebo nesplnění povinnosti došlo.

(5) Pokuta je příjmem zdravotní pojišťovny, která ji uložila.

(6) Pokud jde o způsob placení a vymáhání pokuty, postupuje se stejně jako u pojistného.

(1) Přirážku k pojistnému může zdravotní pojišťovna vyměřit zaměstnavateli, jestliže

a) výrobní zařízení zaměstnavatele podle pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu odborného dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci nevyhovuje předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nebo

b) výrobní zařízení zaměstnavatele podle pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nevyhovuje hygienickým předpisům, nebo

c) podle zjištění příslušného orgánu odborného dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci nebo orgánu ochrany veřejného zdraví není provozováno předepsané zařízení na ochranu života a zdraví zaměstnanců.

(2) Výše přirážky k pojistnému může činit až 5% z jím hrazeného podílu na pojistném všech zaměstnanců za jednotlivé měsíce, za které se přirážka k pojistnému platí. Jestliže se zjištěné nedostatky týkají jen nižší organizační složky zaměstnavatele, stanoví se přirážka k pojistnému jen z podílu na pojistném hrazeném za zaměstnance této nižší organizační složky; to platí pouze tehdy, je-li nižší organizační složka zapsána v obchodním rejstříku.

(3) Přirážku k pojistnému je zaměstnavatel povinen platit od prvního dne kalendářního měsíce, v němž nabylo právní moci rozhodnutí uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo b), anebo v němž došlo ke zjištění uvedenému v odstavci 1 písm. c) a to až do konce kalendářního měsíce, v němž byly zjištěné nedostatky odstraněny. Byla-li stanovena lhůta k odstranění nedostatků, je zaměstnavatel povinen platit přirážku k pojistnému až od prvního dne kalendářního měsíce, v němž tato lhůta prošla a nedostatky trvají dál. O dni, ke kterému byly nedostatky odstraněny, je zaměstnavatel povinen vyrozumět zdravotní pojišťovnu do 10 dnů.

(4) Pokud jde o splatnost přirážky k pojistnému, způsob jejího placení, její vymáhání, promlčení a vracení přeplatku na přirážce k pojistnému, postupuje se stejně jako u pojistného.

(5) Příslušné orgány uvedené v odstavci 1 jsou povinny zasílat pravomocná rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) a b) a zjištění podle odstavce 1 písm. c) příslušné zdravotní pojišťovně do 10 dnů ode dne právní moci rozhodnutí, nebo ode dne zjištění.

(1) Na rozhodování zdravotních pojišťoven ve věcech týkajících se přirážek k pojistnému, pokut, stanovení pravděpodobné výše pojistného a ve sporných případech ve věcech placení pojistného, penále, vracení přeplatku na pojistném, snížení záloh na pojistné a úhrad pojištěnce za specializovanou ambulantní péči, se vztahují obecné předpisy o správním řízení [Zákon č. 71/1967 Sb.].

(2) Zdravotní pojišťovny rozhodují ve věcech dlužného pojistného, penále a přirážky k pojistnému platebními výměry. Zdravotní pojišťovny dále rozhodují platebními výměry ve věcech úhrady pojištěnce za specializovanou ambulantní péči v případech, kdy tato úhrada nebyla pojištěncem zaplacena na základě vyúčtování. Na rozhodování formou platebních výměrů se vztahují obecné předpisy o správním řízení, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(3) Rozhodnutí zdravotní pojišťovny podle odstavců 1 a 2 jsou vykonatelná podle předpisů ve věcech občanskoprávních [Občanský soudní řád.].

(4) O odvolání proti rozhodnutí zdravotní pojišťovny podle předchozích odstavců rozhoduje rozhodčí orgán příslušné zdravotní pojišťovny.

(5) Pravomocná rozhodnutí zdravotních pojišťoven podle odstavců 1 a 2 jsou přezkoumatelná soudem podle zvláštních předpisů.

(6) Na schvalování zdravotní péče revizními lékaři zdravotní pojišťovny podle § 77 odst. 9 se nevztahuje správní řád. Proti rozhodnutí revizního lékaře ve věcech podle věty prvé lze podat stížnost.

(1) Stížnosti se podávají písemně nebo ústně do protokolu u zdravotní pojišťovny (dále jen "podání").

(2) Stížnosti, které není třeba prošetřovat a z podání je zřejmý obsah stížnosti bez nutnosti dožádání dalších podkladů, musí být vyřízeny do 15 dnů ode dne podání. Stížnosti, které nelze bez prošetření nebo bez dožádání spisového materiálu vyřídit do 15 dnů ode dne podání, musí být vyřízeny do 30 dnů od jejich podání. Tuto lhůtu lze překročit jen ve výjimečných případech se souhlasem ředitele zdravotní pojišťovny a o důvodech musí být uvědoměn stěžovatel.

(3) Opakuje-li stěžovatel stížnost, aniž by uvedl nové skutečnosti, zdravotní pojišťovna se takovou stížností dále nezabývá.

(4) O vyřizování stížnosti musí být stěžovateli podána zpráva ve lhůtách uvedených v odstavci 1, a to i v případě, bylo-li zjištěno, že stížnost není oprávněná.

(5) Stížnosti vyřizují zaměstnanci zdravotní pojišťovny určení ředitelem zdravotní pojišťovny.

(6) Vyřizováním stížnosti nesmí být pověřen zaměstnanec zdravotní pojišťovny, proti kterému stížnost směřuje nebo zaměstnanec zdravotní pojišťovny u něhož se zřetelem na jeho vztah ke stěžovateli nebo k osobě proti níž stížnost směřuje, jsou pochybnosti o jeho nepodjatosti, nebo pokud je osobou blízkou [§ 116 a 117 občanského zákoníku.] stěžovateli nebo osobě proti níž stížnost směřuje.

(1) Rozhodčí orgán má dvanáct členů. Do rozhodčího orgánu jmenuje po jednom zástupci Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo financí a Ministerstvo práce a sociálních věcí a po třech zástupcích zdravotní pojišťovna, správní rada zdravotní pojišťovny a dozorčí rada zdravotní pojišťovny.

(2) Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno jmenovat též nové členy rozhodčího orgánu namísto těch, kteří byli jmenování správní radou zdravotní pojišťovny nebo dozorčí radou zdravotní pojišťovny a po vstupu zdravotní pojišťovny do likvidace se vzdali své funkce v rozhodčím orgánu.

(3) Rozhodčí orgán na svém prvním zasedání zvolí svého předsedu a místopředsedu. Předsedou je zpravidla zástupce státní správy.

(4) Předseda rozhodčího orgánu může k projednání a rozhodování jednotlivých jednodušších případů ustavit senáty rozhodčího orgánu (dále jen "senát")a jmenovat jejich předsedy. Senát je tříčlenný. V senátu musí být vždy jeden zástupce státní správy, jeden zástupce zdravotní pojišťovny a jeden zástupce orgánů zdravotní pojišťovny. Každý člen senátu má jeden hlas.

(5) Způsob svolávání rozhodčího orgánu a jeho senátů a pravidla jejich jednání upraví jednací řád rozhodčího orgánu. Jednací řád schvaluje rozhodčí orgán.

(6) Ke sjednocení postupu senátů při projednávání případů svolává předseda rozhodčího orgánu rozhodčí orgán nejméně dvakrát ročně.

(7) Rozhodčí orgán je schopen se usnášet, jsou-li přítomny alespoň dvě třetiny jeho členů. K platnosti rozhodnutí je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

(8) Senát je schopen se usnášet, jsou-li přítomni všichni jeho členové. K platnosti rozhodnutí je třeba souhlasu alespoň 2 členů, z toho jednoho zástupce státu.

(9) O průběhu jednání rozhodčího orgánu a senátu a o závěrečném hlasování se vyhotovuje protokol o hlasování a zápis z jednání.

(10) Činnost člena rozhodčího orgánu je jiným úkonem v obecném zájmu, při němž se poskytuje zaměstnanci pracovní volno s náhradou mzdy. Členům rozhodčího orgánu může zdravotní pojišťovna poskytnout odměnu, pokud ji schválila správní rada.

(11) Náklady spojené s činností rozhodčího orgánu hradí zdravotní pojišťovna.

(1) Rozhodčí orgán může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při uložení pokuty, nebo vyměření penále, nebo vyměření přirážky k pojistnému.

(2) Na rozhodování rozhodčího orgánu při odstraňování tvrdosti zákona se nevztahuje správní řád.

(3) Žádost o odstranění tvrdosti se podává písemně. Podáním žádosti se nepřerušují již ve věci zahájená správní nebo soudní řízení. Rozhodčí orgán může z vlastního podnětu odstraňovat tvrdosti, pokud vyplynuly v rámci odvolacího řízení.

(4) Rozhodnutí o odstranění tvrdosti nemusí obsahovat odůvodnění.

(5) Proti rozhodnutí o odstranění tvrdosti není přípustný opravný prostředek.

(1) Zaměstnanci zdravotních pojišťoven, členové jejich orgánů a jejich náhradníci a osoby zajišťující zpracování údajů z informačního systému zdravotní pojišťovny na základě smlouvy, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech se kterými se seznámili při plnění svých úkolů, nebo v přímé souvislosti s nimi, pokud není dále stanoveno jinak. Tato povinnost trvá i po skončení zaměstnaneckého poměru nebo funkce. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být osoby uvedené ve větě prvé zproštěny pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.

(2) Údaje týkající se jednotlivých fyzických nebo právnických osob, které se osoby uvedené v odstavci 1 při své činnosti dozvědí, mohou sdělit jiným subjektům, jen stanoví-li tak zákon.

(3) Zdravotní pojišťovny jsou povinny na žádost bezplatně poskytnout:

a) informace získané při výběru pojistného jiné zdravotní pojišťovně, pokud se týkají jejích pojištěnců a doby, kdy byli u ní pojištění,

b) informace získané při výběru pojistného odvolacímu orgánu nebo soudu, projednávají-li tyto orgány opravný prostředek nebo žalobu ve věci tohoto pojistného, dědictví po plátci pojistného, nebo projednávají-li návrh na výkon rozhodnutí ohledně pohledávky na pojistném, přirážce k pojistnému, pokutě nebo penále, nebo vedou-li tyto orgány řízení o konkursu a vyrovnání plátce pojistného,

c) správám sociálního zabezpečení seznam plátců pojistného a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob samostatně výdělečně činných, které tyto osoby uvedly v přehledu podle § 19 a výši vyměřovacího základu pro stanovení pojistného jednotlivých zaměstnavatelů,

d) Ministerstvu zdravotnictví, Ministerstvu financí a Českému statistickému úřadu zobecněné informace a souhrnné údaje, které získaly při své činnosti, bez uvedení jmenných údajů,

e) orgánům oprávněným podle zvláštního zákona [Např. zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 58/1995 Sb., zákona č. 236/1995 Sb. a zákona č. 296/1995.] ke kontrole činnosti zdravotních pojišťoven informace potřebné k provedení této kontroly.

4) Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se považuje i využití vědomostí získaných při kontrole plateb pojistného nebo v souvislosti s ní pro jednání přinášející prospěch osobě zavázané touto povinností nebo osobám jiným, anebo jednání, která by způsobila někomu újmu. Takovým jednáním není postup zdravotní pojišťovny ve vztahu k soudům a orgánům činným v trestním řízení ve věcech pojistného a o nárocích zdravotní pojišťovny vyplývajících z tohoto zákona. Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se dále nepovažuje vzájemné poskytování informací mezi správci daní, sociálního a zdravotního pojištění, které jsou nezbytné pro účelnou kontrolu plátců.

(5) Bez uvádění konkrétních údajů, zejména jmenných, může osoba uvedená v odstavci 1 využívat zobecněné informace při vědecké, publikační a pedagogické činnosti.

(6) Na zaměstnance Ministerstva zdravotnictví, fyzické osoby zajišťující zpracování údajů z informačních systémů na základě smlouvy s Ministerstvem zdravotnictví, popřípadě jiné osoby, které na základě tohoto zákona plní úkoly z něj vyplývající, se vztahují předchozí ustanovení o zachování povinné mlčenlivosti.

(1) Zdravotní pojišťovna spravuje, aktualizuje a rozvíjí svůj informační systém.

(2) Používání údajů z informačního systému zdravotní pojišťovny pro vlastní potřebu je jejím výhradním právem. Používat údaje z informačního systému zdravotní pojišťovny pro jiné účely lze jen způsobem a za podmínek stanovených zákonem.

(1) Příslušná zdravotní pojišťovna má právo na náhradu škody vůči třetím osobám, jestliže vynaložila náklady na zdravotní péči hrazenou ze zdravotního pojištění v důsledku jejich zaviněného protiprávního jednání vůči osobám účastným zdravotního pojištění.

(2) Pro účely náhrady škody jsou poskytovatelé povinni oznámit příslušné zdravotní pojišťovně úrazy a jiná poškození zdraví osob, kterým poskytli zdravotní péči, pokud mají důvodné podezření, že úraz nebo jiné poškození zdraví byly způsobeny jednáním právnické nebo fyzické osoby. Oznamovací povinnost mají i orgány Policie České republiky, státní zastupitelství a soudy. Oznamovací povinnost podle tohoto odstavce se plní do jednoho měsíce ode dne, kdy se ten, kdo skutečnost oznamuje, o ní dozvěděl.

(3) Pro účely náhrady škody jsou orgány ochrany veřejného zdraví povinny poskytnout na vyžádání příslušné zdravotní pojišťovně zprávy o výsledcích epidemiologických a jiných šetření, která jsou tyto orgány povinny provádět podle zvláštních předpisů.

(4) Pro účely náhrady škody jsou orgány státního odborného dozoru nad bezpečností práce a technickými zařízeními a orgány státní báňské správy povinny poskytnout na vyžádání příslušné zdravotní pojišťovně výsledky vyšetřování příčin smrtelných, těžkých a hromadných pracovních úrazů a nemocí z povolání.

(5) Pro účely náhrady škody se údaje podle předchozích odstavců poskytují bezplatně.

(6) Pro účely náhrady škody jsou zaměstnavatelé povinni příslušné zdravotní pojišťovně zasílat kopie záznamů o pracovních úrazech, a to najednou za uplynulý kalendářní měsíc, vždy nejpozději do 5. dne následujícího kalendářního měsíce.