Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

(1) Státnímu dozoru podléhají všechny zdravotní pojišťovny.

(2) Státní dozor nad zdravotními pojišťovnami provádí Ministerstvo zdravotnictví v součinnosti s Ministerstvem financí.

(3) Výkon státního dozoru se provádí formou analýzy dokumentů předkládaných Ministerstvem zdravotnictví nebo přímým vstupem pověřených zaměstnanců Ministerstva zdravotnictví nebo Ministerstva financí (dále jen "pověření zaměstnanci") do zdravotní pojišťovny. Výkon státního dozoru spočívá zejména:

a) v kontrole dodržování ustanovení tohoto zákona a dalších právních předpisů upravujících zdravotní pojištění a v kontrole plnění dalších opatření vydaných v souladu s těmito předpisy Ministerstvem zdravotnictví nebo Ministerstvem financí,

b) v kontrole hospodaření zdravotní pojišťovny v průběhu kalendářního roku z hlediska souladu s tímto zákonem a s dalšími právními předpisy upravujícími jejich hospodaření a schváleným zdravotně pojistným plánem zdravotní pojišťovny,

c) v analýze zpráv o hospodaření, které zdravotní pojišťovny předkládají podle § 82 tohoto zákona a v předkládání jejich vyhodnocení vládě čtvrtletně a též v celkovém rozsahu výsledků hospodaření zdravotní pojišťovny od počátku kalendářního roku,

d) v posouzení a zpracování stanoviska k návrhu zdravotně pojistného plánu zdravotní pojišťovny předkládaného vládě zejména pokud jde o úhradu zdravotní péče, síť smluvních poskytovatelů a vyváženost příjmů a výdajů zdravotní pojišťovny, a to z hlediska souladu návrhu zdravotně pojistného plánu s ustanoveními tohoto zákona, zvláštního zákona [Zákon o základním pojistném plánu na příslušný kalendářní rok.] a dalšími právními předpisy. Ministerstvo zdravotnictví po projednání s Ministerstvem financí mohou uplatnit k návrhu zdravotně pojistného plánu výhrady. V takovém případě může zdravotní pojišťovna předložit Ministerstvu zdravotnictví k posouzení nový návrh. Po jeho posouzení zpracuje Ministerstvo zdravotnictví v součinnosti s Ministerstvem financí konečné stanovisko pro jednání vlády,

e) v posouzení a zpracování stanoviska k výroční zprávě předkládané k projednání a schválení vládě.

(4) Při výkonu státního dozoru nad zdravotními pojišťovnami přímým vstupem pověřených zaměstnanců do zdravotní pojišťovny se postupuje přiměřeně podle zvláštního zákona [Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 166/1993 Sb.].

(5) Pověření zaměstnanci mají při výkonu státního dozoru právo vstupovat do všech provozních prostor zdravotní pojišťovny.

(6) Statutární orgány zdravotních pojišťoven, vedoucí zaměstnanci a osoby, které pro zdravotní pojišťovnu pracují, jsou povinni na vyžádání předložit pověřeným zaměstnancům jimi vyžádané doklady a písemnosti, záznamy dat na paměťových médiích prostředků výpočetní techniky a zdrojové kódy programů pro posouzení činnosti zdravotní pojišťovny, jejího hospodaření a hospodaření s jejím majetkem a poskytnout k tomu všechny potřebné informace a vysvětlení.

(1) Pokud Ministerstvo zdravotnictví nebo Ministerstvo financí při výkonu státního dozoru zjistí porušení povinností uložených zdravotní pojišťovně tímto zákonem, jinými právními předpisy nebo jejím zdravotně pojistným plánem, nebo nedostatky v hospodaření zdravotní pojišťovny nebo při uzavírání a plnění smluv s poskytovateli zdravotní péče, uloží Ministerstvu zdravotnictví zdravotní pojišťovně provést opatření k odstranění zjištěných nedostatků a ke sjednání nápravy ve stanovené lhůtě. Formou uloženého opatření v případě zjištěných finančních obtíží, krátkodobé ztrátovosti hospodaření základního fondu, nebo překračování lhůt splatnosti závazků vůči poskytovatelům v průběhu kalendářního roku, může být i krátkodobý ozdravný plán, který může též uložit i vypořádání ztráty základního fondu proti vlastnímu majetku zdravotní pojišťovny.

(2) Pokud Ministerstvo zdravotnictví nebo Ministerstvo financí zjistí závažné nedostatky v oblastech vyjmenovaných v odstavci 1, nebo pokud opatření uložená Ministerstvem zdravotnictví nevedla ve stanovené lhůtě k nápravě, je Ministerstvo zdravotnictví oprávněno zavést po projednání s Ministerstvem financí nucenou správu.

(1) Nucená správa se zavádí na dobu nejvýše šesti měsíců.

(2) Na rozhodování o zavedení nucené správy se vztahují obecné předpisy o správním řízení, pokud tento zákon nestanoví jinak. Účastníkem řízení je zdravotní pojišťovna. Podaný rozklad proti rozhodnutí o zavedení nucené správy nemá odkladný účinek. Rozhodnutí, kterým se zavádí nucená správa, obsahuje též jméno, příjmení a rodné číslo správce.

(3) Správce je zaměstnancem Ministerstva zdravotnictví nebo Ministerstva financí. Správce je oprávněn seznamovat se se všemi skutečnostmi, které se týkají zdravotní pojišťovny. Je rovněž povinen zachovávat o těchto skutečnostech mlčenlivost. Tato povinnost platí i po skončení nucené správy.

(4) Správce může povinnosti mlčenlivosti zprostit ministr zdravotnictví na žádost orgánu činného v trestním řízení, je-li vedeno trestní řízení v souvislosti se závažnými nedostatky v činnosti zdravotní pojišťovny, pro které byla zavedena nucená správa.

(5) V případě zavedení nucené správy podléhají právní úkony a rozhodnutí orgánů zdravotní pojišťovny schválení správce, jinak jsou neplatné.

(1) Zdravotní pojišťovna je povinna dbát na to, aby hospodařila s finančními zdroji tak, aby byl dodržen účel jejich použití stanovený tímto zákonem a dalšími právními předpisy.

(2) Základní zdroje financování zdravotní pojišťovny, se kterými hospodaří podle tohoto zákona, tvoří především:

a) kauce složená zakladatelem,

b) příjmy z pojistného a příjmy z penále, pokut a přirážek k pojistnému,

c) příjmy ze smluvního pojištění, je-li k jeho provádění oprávněna,

d) hodnota přijatých darů,

e) ostatní příjmy získanými hospodařením s majetkem pořízeným ze zdrojů uvedených pod písmeny a) až d) a hospodařením fondů zdravotní pojišťovny,

f) příjmy ze společných fondů zdravotního pojištění,

g) ostatní příjmy.

(3) Zdravotní pojišťovna je povinna vypracovat vždy na následující kalendářní rok zdravotně pojistný plán.

(4) Zdravotní pojišťovna je povinna vést účetnictví podle zvláštní účtové osnovy a postupů účtování pro zdravotní pojišťovny, které vydává Ministerstvo financí. Roční účetní závěrka zdravotní pojišťovny musí být ověřena auditorem. Zdravotní pojišťovna je povinna ve svém účetnictví důsledně oddělovat účetní případy týkající se základního fondu, rezervního fondu a fondu smluvního pojištění, pokud je k provádění takového pojištění oprávněna. O nákladech a výnosech na správní a provozní činnost zdravotní pojišťovny (dále jen "provozní režie") zdravotní pojišťovna účtuje v souladu s prováděcím právním předpisem. Pokud zdravotní pojišťovna provádí smluvní pojištění podle zvláštního zákona [Zákon č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb. a zákona č. 149/1995 Sb.], je povinna vést náklady a výnosy smluvního pojištění odděleně od nákladů a výnosu zdravotního pojištění. V případě společných nákladů provozní režie zdravotního pojištění a smluvního pojištění je zdravotní pojišťovna povinna rozdělit tyto náklady podle klíče stanoveného jejím vnitřním předpisem schváleným Ministerstvem zdravotnictví po projednání s Ministerstvem financí.

(5) Zdravotní pojišťovna je povinna vypracovávat výroční zprávu o činnosti a hospodaření zdravotní pojišťovny v souladu s § 84.

(6) Zdravotní pojišťovna nesmí převádět finanční prostředky nebo ostatní majetek pořízený z jejích finančních zdrojů zakladatelům ani jiným osobám, nestanoví-li tento zákon jinak.

(7) Zdravotní pojišťovna je povinna vést na samostatných bankovních účtech prostředky základního fondu, rezervního fondu, provozního fondu, fondu reprodukce investičního majetku a sociálního fondu, jakož i fondu smluvního pojištění, má-li povolení k jeho provádění podle zvláštního zákona [Zákon č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb. a zákona č. 149/1995 Sb.].

(8) Zdravotní pojišťovna je povinna vždy do 30 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí podat Ministerstvu zdravotnictví zprávu o svém hospodaření. Součástí zprávy je i informace o odepsání dluhu podle § 27 odst. 1 a 2.

(9) Vzory tiskopisů pro předkládání návrhu zdravotně pojistného plánu, výroční zprávy a zprávy o hospodaření zdravotní pojišťovny za kalendářní čtvrtletí podle odstavce 8 včetně metodických opatření, uveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví po projednání s Ministerstvem financí ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví.

(10) Zjistí-li zdravotní pojišťovna, že objem jejích závazků v době 30 dnů po lhůtě jejich splatnosti přesáhl finanční částku, která představuje průměrný měsíční příjem zdravotní pojišťovny za předchozí 3 měsíce, je povinna oznámit tuto skutečnost neprodleně Ministerstvu zdravotnictví a přijmout taková opatření, která jí umožní odstranit tyto nedostatky nejpozději do 6 měsíců od tohoto oznámení.

(1) Zdravotně pojistný plán obsahuje základní údaje ze statutu zdravotní pojišťovny, zejména název a sídlo zdravotní pojišťovny, rozsah činnosti a obecné zaměření činnosti zdravotní pojišťovny. Základem zdravotně pojistného plánu je plánová bilance příjmů a výdajů včetně členění fondů, které zdravotní pojišťovna vytváří podle tohoto zákona, dále předpokládaný vývoj struktury pojištěnců, záměry smluvní politiky včetně předpokládané struktury smluvních poskytovatelů, předpokládaný rozsah zdravotní péče hrazené zdravotní pojišťovnou podle tohoto zákona a zvláštního zákona [Zákon o základním pojistném plánu na příslušný kalendářní rok.], záměry ve financování provozu, v investiční politice, včetně záměrů v oblasti rozvoje informačního systému, záměry v zajištění výběru pojistného a předpokládané směry kontrolní a revizní činnosti ve vztahu k plátcům pojistného, poskytovatelům a pojištěncům.

(2) Zdravotní pojišťovna je povinna vždy do 30 září kalendářního roku předložit Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí návrh zdravotně pojistného plánu na následující kalendářní rok.

(3) Návrh zdravotně pojistného plánu předkládá Ministerstvo zdravotnictví po projednání s Ministerstvem financí s jejich vyjádřením ke schválení vládě, nejpozději do dvou měsíců po jejich předložení zdravotní pojišťovnou.

(4) Pokud vláda neschválí zdravotně pojistný plán na základě vyjádření uvedeného v odstavci 3 z důvodu, že nejsou odstraněny výhrady orgánů státního dozoru, rozhodne Ministerstvo zdravotnictví o zrušení zdravotní pojišťovny.

(5) Do doby schválení zdravotně pojistného plánu hospodaří zdravotní pojišťovna podle návrhu zdravotně pojistného plánu; rozsah zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění v takovém případě nesmí být vyšší, než stanoví tento zákon nebo zvláštní zákon [Zákon o základním pojistném plánu na příslušný kalendářní rok.].

(1) Zdravotní pojišťovna je povinna do 30. dubna kalendářního roku předložit Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí výroční zprávu za minulý kalendářní rok a zprávu auditora o jejím ověření [Zákon ČNR č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky.].

(2) Výroční zpráva zdravotní pojišťovny zpracovaná v souladu s metodickým opatřením zveřejněným ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví podle § 82 odst. 9 obsahuje základní přehled a zhodnocení činností vykonávaných zdravotní pojišťovnou, pro které byla založena, roční účetní závěrku a zhodnocení základních údajů v ní obsažených včetně výroku auditora k roční účetní závěrce. Dále obsahuje údaje o vývoji struktury pojištěnců, opatřeních smluvní politiky včetně dosažené struktury smluvních poskytovatelů, zhodnocení skutečného rozsahu zdravotní péče hrazené zdravotní pojišťovnou v porovnání se záměry schváleného zdravotně pojistného plánu a se zvláštním zákonem [Zákon o základním pojistném plánu na příslušný kalendářní rok.]. Ve výroční zprávě jsou uvedeny údaje o vývoji a stavu fondů zdravotní pojišťovny, stav a pohyb majetku, stav a pohyb pohledávek a závazků zdravotní pojišťovny, hodnocení financování provozu včetně splnění limitů daných obecně závaznými právními předpisy, rozbor způsobu klíčování společných nákladů a výnosů odděleného zdravotního pojištění a smluvního pojištění, zhodnocení dalších činností podléhajících dani z příjmů, zhodnocení uskutečněných investičních akcí, hodnocení způsobu zajištění výběru pojistného, směry a výsledky kontrolní a revizní činnosti ve vztahu k plátcům pojistného, poskytovatelům a pojištěncům.

(3) Návrh výroční zprávy předkládá Ministerstvo zdravotnictví po projednání s Ministerstvem financí s jejich vyjádřením ke schválení vládě.

(4) Pokud vláda neschválí výroční zprávu, rozhodne Ministerstvo zdravotnictví o zrušení zdravotní pojišťovny. Pokud tato zdravotní pojišťovna má povolení k provádění smluvního pojištění podle zvláštního zákona, musí být součástí rozhodnutí o zrušení zdravotní pojišťovny i řešení způsobu převodu pohledávek a závazků vyplývajících z platných pojistných smluv, včetně prostředků technických rezerv a kmene pojištěnců smluvního pojištění.

(1) Zdravotní pojišťovna zřizuje k hospodaření s prostředky zdravotního pojištění i k financování provozní režie zdravotní pojišťovny tyto fondy:

a) základní fond,

b) rezervní fond,

c) provozní fond,

d) sociální fond,

e) fond investičního majetku,

f) fond reprodukce investičního majetku.

(2) Zdravotní pojišťovna se podílí na tvorbě společných fondů zdravotního pojištění.

(3) Kladné zůstatky fondů uvedených v odstavci 1 se na konci účetního období převádí do dalšího období.

(4) Bankovní poplatky za vedení bankovních účtů a úroky na těchto účtech jsou výdajem a příjmem příslušného fondu.

(5) Ministerstvo financí po projednání s Ministerstvem zdravotnictví stanoví právním předpisem podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů uvedených v odstavci 1, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi.

(6) U provozního fondu stanoví Ministerstvo financí právním předpisem limit užití zdrojů základního fondu, a to z prostředků získaných z pojistného na zdravotní pojištění po jeho přerozdělení, z výnosu penále, pokut, přirážek k pojistnému a náhrad škod, které smí zdravotní pojišťovna použít k tvorbě provozního fondu za každé účetní období včetně postupu propočtu tohoto limitu.

(1) Příjmem základního fondu jsou:

a) příjmy z výběru pojistného včetně záloh a doplatků,

b) příjmy z přerozdělení,

c) pokuty, penále, přirážky k pojistnému,

d) finanční prostředky vrácené při vyúčtování zdravotnickými zařízeními jako přeplatek,

e) náhrady škody podle § 105,

f) příjmy z prodeje majetku pořízeného z prostředků zdravotního pojištění před účinností tohoto zákona,

g) příjmy z jiných fondů zdravotní pojišťovny,

h) zůstatek základního fondu ke dni účinnosti tohoto zákona, vytvořený podle předchozích právních předpisů,

i) dary,

j) vzniklé úroky,

k) poplatek za vystavení nového průkazu pojištěnci při jeho poškození, zničení, ztrátě nebo zcizení,

l) příjem za úhradu specializované ambulantní péče.

m) ostatní příjmy.

(2) Výdajem základního fondu jsou:

a) příspěvek do fondu přerozdělení,

b) úhrady zdravotní péče v rozsahu vyplývajícím z tohoto zákona, zvláštního zákona [Zákon o základním pojistném plánu na příslušný kalendářní rok.] a zdravotně pojistného plánu zdravotní pojišťovny,

c) převod do rezervního fondu,

d) převod do provozního fondu,

e) platby jiným zdravotním pojišťovnám nebo jiným subjektům na základě smluv o finančním vypořádání plateb za zdravotní péči poskytnutou pojištěncům.

(3) V případě, kdy je zůstatek základního fondu záporný, převedou se do něj prostředky z rezervního fondu za podmínek stanovených v § 87 odst. 3 a v prováděcím právním předpisu; o této skutečnosti je zdravotní pojišťovna povinna neprodleně informovat orgány státního dozoru.

(1) Příjmem rezervního fondu jsou především:

a) kauce složená žadatelem o povolení k založení zdravotní pojišťovny,

b) převod prostředků ze základního fondu,

c) zůstatek rezervního fondu ke dni účinnosti tohoto zákona, vytvořený podle předchozích právních předpisů.

d) výnosy z úroků, případně další finanční prostředky získané hospodařením s tímto fondem.

(2) Výdajem rezervního fondu jsou převody do základního fondu na úhrady za zdravotní péči v případě, kdy nedostačují prostředky základního fondu na úhrady zdravotní péče. Tyto převody se mohou provádět až do vyrovnání schodku základního fondu.

(3) Zdravotní pojišťovna je povinna udržovat výši rezervního fondu tak, aby vždy na konci kalendářního roku odpovídala třem procentům příjmů z pojistného po přerozdělení v základním fondu zdravotní pojišťovny v příslušném kalendářním roce. Pokud se stanovené výše rezervního fondu nepodaří dosáhnout hospodařením s prostředky rezervního fondu, doplní jej zdravotní pojišťovna do potřebné výše převodem prostředků z kladného zůstatku základního fondu, a to nejvýše v částce do vyčerpání tohoto kladného zůstatku na konci kalendářního roku. Doplnění rezervníhho fondu ze základního fondu nesmí být na vrub deficitního zůstatku základního fondu.

(4) Zdravotní pojišťovna může na základě souhlasu správní rady použít nejvýše 30% finančních prostředků rezervního fondu k nákupu cenných papírů vydaných státem, cenných papírů za které stát převzal záruku, pokladničních poukázek České národní banky, dluhopisů vydávaných obcemi, veřejně obchodovatelných dluhopisů vydaných obchodními společnostmi, akcií a podílových listů přijatých k obchodování na burze cenných papírů Praha a.s. Nákup zahraničních cenných papírů není povolen. Hodnota cenných papírů jednoho emitenta nesmí tvořit více než 5% povoleného objemu. Toto omezení se nevztahuje na státní dluhopisy.

(1) Zdravotní pojišťovna zřizuje fond smluvního pojištění, pokud získala k provádění smluvního pojištění povolení podle zvláštního zákona [Zákon č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb. a zákona č. 149/1995 Sb.].

(2) Výdajem tohoto fondu je i podíl na společných nákladech, jehož výše je stanovena postupem uvedeným v § 82 odst. 4.

(1) Ministerstvo zdravotnictví zřizuje společné fondy zdravotního pojištění a vede prostředky těchto fondů. Těmito fondy jsou:

a) zajišťovací fond,

b) fond mimořádně nákladné zdravotní péče,

c) fond přerozdělení.

(2) Ministerstvo zdravotnictví spravuje tyto fondy na zvláštních bankovních účtech vedených u České národní banky. Tyto účty jsou vedeny v účetnictví odděleně od rozpočtových prostředků Ministerstva zdravotnictví.

(3) Bližší pravidla tvorby, užití a hospodaření se společnými fondy stanoví Ministerstvo financí v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví vyhláškou.

(1) Měsíčním příjmem zajišťovacího fondu je převod z fondu přerozdělení ve výši 1% příjmu fondu přerozdělení v daném kalendářním měsíci, provedený před propočtem přerozdělení. Měsíční převod do zajišťovacího fondu se provádí do doby naplnění zajišťovacího fondu. Zajišťovací fond je naplněn, dosahuje-li výše odpovídající 3% příjmů fondu přerozdělení v uplynulém kalendářním roce. Při poklesu výše příjmů zajišťovacího fondu pod výši stanovenou v předchozí větě, provádí se měsíční převod z fondu přerozdělení ve výši 1% příjmu fondu přerozdělení v daném kalendářním měsíci až do opětovného naplnění zajišťovacího fondu.

(2) Příjmem zajišťovacího fondu jsou i vzniklé úroky.

(3) Výdajem zajišťovacího fondu jsou úhrady pohledávek za zrušenými zdravotními pojišťovnami vůči poskytovatelům, které nebylo možno uhradit z likvidačního zůstatku zdravotní pojišťovny v likvidaci. Výdajem zajišťovacího fondu může být též příspěvek zdravotní pojišťovně při jejím sloučení s jinou zdravotní pojišťovnou, pokud o sloučení rozhodlo Ministerstvo zdravotnictví.

(4) Na použití prostředků zajišťovacího fondu a jejich výši dohlíží rada zajišťovacího fondu ustanovená Ministerstvem zdravotnictví, kterou tvoří l zástupce jmenovaný Ministerstvem zdravotnictví, l zástupce jmenovaný Ministerstvem financí a l zástupce jmenovaný zdravotními pojišťovnami.

(5) O použití prostředků zajišťovacího fondu a jejich výši hlasuje rada tajným hlasováním. Rada zajišťovacího fondu je schopna se usnášet, jsou-li přítomni všichni její členové. K platnosti rozhodnutí je třeba souhlasu alespoň dvou přítomných členů.

(1) Příjmem fondu jsou:

a) jednorázový příspěvek poskytnutý v lednu každého kalendářního roku ze státního rozpočtu ve výši 500 000 000 Kč,

b) příspěvek z fondu přerozdělení; výši příspěvku z fondu přerozdělení stanoví zvláštní zákon [Zákon o základním pojistném plánu na příslušný kalendářní rok.],

c) vzniklé úroky,

d) dary,

e) náhrady škody v případech, kdy byly finanční prostředky fondu použity na úhradu zdravotní péče poskytnuté pojištěnci v důsledku poškození zdraví zaviněným protiprávním jednáním třetí osoby.

(2) Výdajem fondu jsou úhrady poskytovatelů mimořádně nákladných druhů zdravotní péče.

(3) Výčet mimořádně nákladných druhů zdravotní péče hrazené z tohoto fondu, podmínky jejich úhrady, použití finančních prostředků tohoto fondu včetně dozoru nad naplňováním a využíváním tohoto fondu stanoví zvláštní zákon [Zákon o základním pojistném plánu na příslušný kalendářní rok.].

(1) Příjmem fondu jsou:

a) příspěvky zdravotních pojišťoven na základě měsíčního přerozdělení,

b) pojistné hrazené státem za osvobozené osoby,

c) vzniklé úroky,

d) vrácené finanční prostředky od zdravotních pojišťoven,

e) pokuty a penále za nedodržení výše a lhůt pro odvod příspěvků zdravotní pojišťovnou.

(2) Výdajem fondu jsou:

a) platby zdravotním pojišťovnám, které mají na základě měsíčního přerozdělení nárok na příděl z tohoto fondu,

b) příspěvky do fondu mimořádně nákladné péče,

c) příspěvky do zajišťovacího fondu.

(3) Na dodržování pravidel hospodaření přerozdělovacího fondu dohlíží dozorčí orgán ustavený Ministerstvem zdravotnictví k tomuto účelu. Členy dozorčího orgánu jsou dva zástupci jmenovaní Ministerstvem financí, kteří mají 2 hlasy, jeden zástupce jmenovaný Ministerstvem zdravotnictví s jedním hlasem a zástupci zdravotních pojišťoven, kteří mají dohromady 2 hlasy.

(4) Dozorčí orgán má právo vyžadovat od zdravotních pojišťoven doklady potřebné k ověření správnosti údajů poskytovaných zdravotními pojišťovnami pro účely přerozdělení. Zdravotní pojišťovny jsou povinny tyto doklady dozorčímu orgánu poskytnout.

(5) Přerozdělování pojistného se provádí podle § 31.