Zdroj: Statistické ročenky České zdravotnictví
1992, 1995; roční výkaz LSPP A063
C) spoluúčast pojištěnců na péči ambulantních specialistů
Spoluúčast pojištěnců na péči ambulantních specialistů je návrhem zákona limitována. Za předpokladu že ambulantní specializovanou péči čerpá v kalendářním roce ročně přibližně 60% pojištěnců [Kvalifikovaný odhad dle frekvencí návštěv ambulantních specialistů v roce 1996.] lze odhadnout celkové dopady na 5.088 mil. Kč ročně za předpokladu, že výše této částky, která bude stanovena zvláštním zákonem ve výši cca 800,- Kč ročně na jednoho pojištěnce.
D) platba pacientů za péči ambulantních specialistů poskytnutou bez doporučení registrujícího lékaře
Předpokládá se, že přibližně
6% kontaktů pojištěnce s ambulantním
specialistou se uskuteční bez doporučení
registrujícího praktického lékaře
(nyní přibližně 10%). Při předpokládaných
průměrných výdajích na péči
ambulantních specialistů na jednoho pojištěnce
1.170,- Kč ročně, by dopady činily
70,- Kč na jednoho pojištěnce ročně,
tj. celkem přibližně 700 mil. Kč ročně.
E) spoluúčast pacientů na léky
Z vývoje výdajů za léky v prvním
pololetí 1997 vyplývá, že při
celkově rostoucí spotřebě léků
ve finančním vyjádření (nárůst
o 11% ve srovnání se shodným obdobím
roku 1996) nevzrostly výdaje zdravotních pojišťoven
za léky předepsané na recepty. Předpokládá
se, že spoluúčast pacientů na léky
se ve srovnání se současným stavem
zvýší o přibližně 240 mil.
Kč ročně (a dosáhne tak celkem 840
mil. Kč ročně).
Údaje jsou uvedeny v mld. Kč
Zdroj: SÚKL a výroční zprávy
zdravotních pojišťoven.
F) spoluúčast pacientů na prostředky zdravotnické techniky
U prostředků zdravotnické techniky nedochází
v návrhu zákona k žádným změnám.
Lze očekávat, že nedojde ke zvýšení
spoluúčasti pojištěnců v této
oblasti.
G) spoluúčast pacientů na stomatologické výrobky
U stomatologických výrobků nedochází
v návrhu zákona k podstatnějším
změnám (vyjma vypuštění obsoletních
a neužívaných výrobků). Lze očekávat,
že nedojde ke zvýšení spoluúčasti
pojištěnců v této oblasti.
H) platby za nehrazenou zdravotní péči
U plateb za zdravotní péči nehrazenou z veřejného
zdravotního pojištění nedochází
s výjimkou výše uvedeného k podstatnějším
změnám. Lze očekávat, že nedojde
ke zvýšení spoluúčasti pojištěnců
v této oblasti.
2) Dopady na pojištěnce v lůžkové
péči.
A) úhrada za lůžkovou péči na akutních lůžcích
Domácnosti s minimálními příjmy
(ve statistických sledování s čistými
příjmy na jednoho člena domácnosti
pod 36.000,- Kč ročně) měly výdaje
na jednoho člena 19.305,- Kč ročně
na výživu, alkoholické nápoje, tabák,
léčebnou péči, dopravu, spoje, kulturu,
vzdělávání, sport a rekreaci, při
celkových průměrných čistých
příjmech 35.432,- Kč. Při délce
hospitalizace 365 dní v roce by činily výdaje
spojené s platbou 50,- Kč za den hospitalizace 18.250,-
Kč. Ostatní výdaje (bydlení, odívání,
obuv, bytové zařízení, ostatní
daně, pojištění a další
platby) by zůstaly nedočteny.
Čistý příjem | 34.020,- | 35.862,- |
Čistá peněžní vydání | 30.757,- | 31.432,- |
z toho:
- potraviny, nápoje, veřejné stravování | 10.590,- | 11.261,- |
- alkoholické nápoje a tabák | 1.197,- | 972,- |
- odívání a obuv | 2.590,- | 2.518,- |
- bydlení | 4.365,- | 4.831,- |
- bytové zařízení, provoz domácnosti | 2.666,- | 2.279,- |
- osobní potřeby, léčebná péče | 1.849,- | 1.849,- |
- doprava a spoje | 2.393,- | 2.693,- |
- kultura, vzdělávání, sport, rekreace | 2.679,- | 2.530,- |
- ostatní daně, pojištění a další platby | 2.428,- | 2.499,- |
Údaje jsou uvedeny v Kč na osobu
Zdroj: Český statistický úřad
(statisticka rodinných účtů 1995 a
1996)
Průměrná peněžní vydání
domácností zaměstnanců dosáhla
v roce 1996 průměrně 63.688,- Kč na
osobu a byla nominálně o 14,5% vyšší
než v roce 1995 a o 5,3% reálně vyšší
než v roce 1995. Výdaje na výživu činily
17.132,- Kč (tj. 46,90 Kč denně). Průměrná
peněžní vydání domácností
důchodců dosáhla v roce 1996 průměrně
55.812,- Kč na osobu a byla nominálně o 19,3%
vyšší než v roce 1995 a o 9,0% reálně
vyšší než v roce 1995. Výdaje na
výživu činily 20.004,- Kč (tj. 54,80
Kč denně).
Zdroj: Statistické ročenky České zdravotnictví
1993, 1994, 1995 a 1996.
V roce 1996 bylo vykázáno lůžkovými
zdravotnickými zařízeními akutní
péče celkem 19,621 mil. ošetřovacích
dnů. Při úhradě 50,- Kč za
jeden ošetřovací den by činily celkové
dopady 980 mil. Kč.
B) poplatek na hospitalizaci na lůžcích následné péče a lázeňskou péči
V roce 1996 bylo vykázáno lůžkovými
zdravotnickými zařízeními následné
péče celkem 7.354 mil. ošetřovacích
dnů. Při úhradě 50,- Kč za
jeden ošetřovací den by činily celkové
dopady 367,7 mil. Kč.
C) spoluúčast pojištěnců na léky a prostředky zdravotnické techniky v rámci hospitalizace
V návrhu zákona se nově upravují nároky
pojištěnce v oblasti léků a prostředků
zdravotnické techniky v rámci hospitalizace. V případě,
že pojištěnec požaduje léky nebo
prostředky zdravotnické techniky mimo takové,
které ordinuje ošetřující lékař.
Celkové dopady z tohoto titulu lze jen velmi obtížně
odhadnout, nelze však předpokládat celkový
dopad vyšší než 100 mil. Kč.
Celkové dopady související s návrhem
zákona na pojištěnce z důvodu poplatků
a spoluúčasti 7 575,7 mil. Kč, z důvodu
zvýšení vyměřovacího základu,
zvýšení horní meze vyměřovacího
základu a rozšířením okruhu vyměřovacího
základu 4 573 mil. Kč.
3) Dopady na státní rozpočet
Ročně se fond mimořádně nákladné péče naplňuje částkou 500 mil. Kč ze státního rozpočtu, které se poukáží na účet fondu do konce měsíce ledna jednorázově.
Stát je plátcem pojistného za vyjmenované osoby; celková výše platby státu se navrhuje zvýšit ze stávajících 270,- Kč (na jednoho pojištěnce měsíčně) na 297,- Kč (na jednoho pojištěnce měsíčně). Při celkovém počtu 5.650.000 osob, za které platí pojistné stát, to měsíčně reprezentuje nárůst o 152,55 mil. Kč (1,83 mld. Kč ročně).
Návrh zákona převádí správu
registru pojištěnců a poskytovatelů
na Ministerstvo zdravotnictví. Jednorázový
dopad na státní rozpočet související
s příslušným převodem výše
uvedených registrů na Ministerstvo zdravotnictví
činí celoročně 50 mil. Kč,
a pro okresní pracoviště Ústavu zdravotnických
informací a statistiky (pro jeho 85 poboček v jednotlivých
okresech) činí celoročně 85 mil. Kč.
Předpokládá se nárůst počtu
zaměstnanců Ministerstva zdravotnictví o
50 osob (správa registrů, metodika, kontrola, poskytování
informací zdravotním pojišťovnám,
zdravotnickým zařízením a zaměstnavatelům
dle zákona), což činí celoročně
15. mil. Kč mzdových nákladů včetně
příslušných zákonných
odvodů. Dále se předpokládá
nárůst počtu zaměstnanců Ústavu
zdravotnických informací a statistiky na úrovni
okresů o 2 osoby na okresní pobočku, celkem
o 170 osob, což činí celoročně
28 mil. Kč mzdových nákladů včetně
příslušných zákonných
odvodů. Celkový nárok na státní
rozpočet z titulu správy registrů činí
celoročně 135 mil. Kč na investice, 43 mil.
Kč na mzdové náklady včetně
příslušných zákonných
odvodů a 17 mil. Kč na provozní výdaje
(nájemné, telekomunikační poplatky
a spotřební materiál).
Celkové dopady na státní rozpočet
tak činí celoročně 2 525 mil. Kč.
§ 61
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem 1. dubna 1997, s výjimkou § 15 odst. 10 věty
první a § 59 bodu 5, které nabývají
účinnosti dnem 1. ledna 1998, a pozbývá
účinnosti dnem 30. června 1998 s výjimkou
§ 4 až § 10, které pozbývají
účinnosti dnem 31. prosince 1998.
Zeman v. r.
Havel v. r.
Klaus v. r.
586/1992 Sb.
ZÁKON
České národní rady
ze dne 20. listopadu 1992
o daních z příjmů
Změna: 35/1993 Sb.
Změna: 96/1993 Sb.
Změna: 157/1993 Sb.
Změna: 196/1993 Sb.
Změna: 323/1993 Sb.
Změna: 42/1994 Sb.
Změna: 85/1994 Sb.
Změna: 114/1994 Sb.
Změna: 259/1994 Sb.
Změna: 32/1995 Sb.
Změna: 149/1995 Sb.
Změna: 118/1995 Sb.
Změna: 87/1995 Sb., 149/1995 Sb. (část), 248/1995 Sb.
Změna: 316/1996 Sb.
Změna: 18/1997 Sb.
Změna: 151/1997 Sb., 209/1997 Sb., 210/1997 Sb., 227/1997
Sb.
§ 19
Osvobození od daně
(1) Od daně jsou osvobozeny
a) členské příspěvky podle stanov, statutu, zřizovacích nebo zakladatelských listin, přijaté zájmovými sdruženími právnických osob, profesními komorami s nepovinným členstvím,18a) občanskými sdruženími včetně odborových organizací, politickými stranami a politickými hnutími,
b) výnosy kostelních sbírek, příjmy za církevní úkony a příspěvky členů u registrovaných církví a náboženských společností,
c) příjmy z cenově regulovaného18d) nájemného za byty, z nájemného za garáže a z úhrad za plnění poskytovaná s užíváním těchto bytů a garáží
1. v domech ve vlastnictví a spoluvlastnictví bytových družstev, zřízených po roce 1958, na jejichž výstavbu byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc podle zvláštních předpisů,18e) a v domech ve vlastnictví a spoluvlastnictví lidových bytových družstev, označovaných podle dřívějších předpisů jako lidová bytová družstva, 18f)
2. plynoucí z pronájmu bytů a garáží společníkům,
členům nebo zakladatelům u poplatníků vzniklých za účelem, aby se stali vlastníky domů,
d) příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na jiné způsoby výroby elektřiny nebo tepla z biomasy, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek stanovených zvláštním předpisem, zařízení na využití geotermální energie (dále jen "zařízení"), a to v kalendářním roce, v němž byly poprvé uvedeny do provozu, a v bezprostředně následujících pěti letech. Za první uvedení do provozu se považují i případy, kdy zařízení byla rekonstruována, pokud příjmy z provozu těchto zařízení nebyly již osvobozeny. Doba osvobození se nepřerušuje ani v případě odstávky v důsledku technického zhodnocení (§ 33) nebo oprav a udržování,
e) příjmy státních fondů stanovené zvláštními předpisy,19)
f) příjmy Fondu dětí a mládeže,
g) výtěžek provozovatelů loterií a jiných podobných her povolovaných podle zvláštních předpisů,12) který je určen ve výši alespoň 90% na veřejně prospěšné účely,
h) příjmy plynoucí z odpisu závazků při vyrovnání provedeném podle zvláštního zákona,19a)
ch) hospodářský výsledek (zisk nebo ztráta) plynoucí ze zpeněžení konkursní podstaty,19a)
i) úrokové příjmy poplatníků uvedených v § 17 odst. 4, které jim plynou z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníky se sídlem v České republice,
j) příjmy Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a. s., plynoucí z prodeje cenných papírů v majetku fondu,
k) podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud jsou použity k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše,
l) úrokové výnosy z hypotéčních zástavních listů,4d)
m) příjmy spořitelních a úvěrních družstev18c) z úroků a jiných výnosů z vkladů u bank,
n) příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně49) a z úroků z přeplatků zaviněných orgánem správy sociálního zabezpečení,50)
o) příjmy Fondu pojištění vkladů a Zajišťovacího fondu družstevních záložen,
p) rozdíl závazků a hodnoty vráceného majetku státnímu podniku zemědělské prvovýroby, který odpisoval nájemce podle § 28 odst. 2 a který je po ukončení nájmu součástí výnosů podle předpisů o účetnictví,20)
r) příjmy plynoucí z pronájmu nemovitostí, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, příjmy plynoucí z pronájmu uměleckých děl, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, úrokové a dividendové příjmy plynoucí z cenných papírů, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, příjmy plynoucí z úroků z finančních prostředků, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, za podmínky, že jsou uloženy na zvláštním účtu u banky, příjmy plynoucí z autorských a patentových práv, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku; osvobození se nevztahuje na příjmy, které byly nadací použity v rozporu se zvláštním zákonem.57),
s) příjmy zdravotních pojišťoven
plynoucích z veřejného zdravotního
pojištění.
(2) Osvobození příjmů uvedených v odstavci 1 písm. d) se nepoužije, pokud se poplatník tohoto osvobození vzdá oznámením správci daně, a to nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, v němž byly tyto zdroje a zařízení
uvedeny do provozu; osvobození se v uvedeném případě nepoužije ani při pronájmu těchto zařízení nebo při převedení vlastnických práv k těmto zdrojům a zařízením na dalšího vlastníka.
------------------------------------------------------------------
18a) Např. zákon ČNR č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění zákona č. 121/1993 Sb.
18b) § 15 odst. 4 zákona ČNR č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění zákona č. 546/1992 Sb.".
19a) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.
18c) Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění
pozdějších předpisů.
18d) § 3 a 4 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.
18e) Např. vyhláška Federálního ministerstva financí, Ministerstva financí ČSR, Ministerstva financí SSR a předsedy Státní banky československé č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě
a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů.
18f) Zákon č. 53/1954 Sb., o lidových družstvech a o družstevních organizacích, ve znění zákonného opatření Předsednictva Národního shromáždění č. 20/1956 Sb., a následující předpisy.
19) Např. zákon ČNR č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky.
20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
Směrnice k účtové osnově a Zásady jednoduchého účetnictví, vyhlašované ve Sbírce zákonů.
49) § 64 odst. 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
50) § 17 odst. 3 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
57) Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon