Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Vláda

I. schvaluje zdravotně pojistné plány na rok 1998 následujícím zaměstnaneckým zdravotním pojišťovnám

201 - Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky,

205 - Hutnická zaměstnanecká pojišťovna,

207 - Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank a pojišťoven,

209 - Zaměstnanecká pojišťovna ŠKODA,

211 - Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra České republiky,

212 - Stavební zdravotní pojišťovna STAZPO,

213 - Revírní bratrská pokladna v Ostravě,

214 - Regionální zaměstnanecká zdravotní pojišťovna REZAPO,

217 - Zdravotní pojišťovna METAL-ALIANCE,

222 - Česká národní zdravotní pojišťovna;

II. souhlasí s vyjádřením k návrhu zdravotně pojistného plánu Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky na rok 1998 uvedeným v příloze tohoto usnesení;

III. pověřuje

1. předsedu vlády, aby informoval o schválených zdravotně pojistných plánech uvedených v bodě I tohoto usnesení a o vyjádření vlády k návrhu zdravotně pojistného plánu Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky uvedené v bodě II tohoto usnesení předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky,

2. ministra zdravotnictví, aby odůvodnil vyjádření uvedené v bodě II tohoto usnesení v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky při projednávání návrhu zdravotně pojistného plánu Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky.

Provedou:

předseda vlády,

ministr zdravotnictví

Hodnocení ekonomické

- S ohledem na snahu zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven řešit ekonomické problémy vzájemným slučováním, neplánuje v roce 1998 Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky (dále jen "VZP ČR") nárůst pojištěnců. V roce 1998 předpokládá dosáhnout celkem průměrného počtu pojištěnců ve výši 7 860 tis. osob. Z toho osoby "státem hrazené" dosahují 4 395 tis. osob, což činí 55,92%. Tento stav odpovídá očekávanému stavu vývoje pojištěnců v závěru roku 1997.

Limit nákladů na vlastní činnost a investice propočtený metodikou odpovídající návrhu nové vyhlášky MF byl dodržen. Skutečně plánovaná hodnota nákladů na vlastní činnost a investice činí 3,43%, což oproti návrhu limitu ve výši 4,0% činí úsporu 0,57%. Celkové náklady na vlastní činnost a pořízení investic, po odpočtu zohledněných položek, plánuje VZP ČR ve výši 2 662 mil Kč. Oproti očekávané skutečnosti činí meziroční nárůst 167 mil. Kč, což představuje pouze 6,7%.

- Při porovnání plánované částky s definitivním návrhem limitu obsaženým v návrhu vyhlášky předané k projednání do legislativních komisí vlády, činí úspora oproti limitu 0,09%. V absolutním vyjádření činí plánovaná úspora 9 650 tis. Kč, neboť definitivní výše limitu s vazbou na plánovaný počet pojištěnců činí 3,52%. Jak bylo zjištěno, je rozpočet nákladů uvedený na souhrnné tabulce již očištěný o zohledňované náklady související s odpisem pohledávek a výdaji na úroky s vazbou na úvěry čerpané na zdravotní péči.

- Při porovnání dodržení absolutního limitu nákladů na vlastní činnost a investice s podmínkami vyhlášky MF č. 220/1996 Sb., můžeme konstatovat, že plánované procento režie oproti tomuto limitu je nižší o 1,07%, což v absolutní částce činí 831 mil. Kč.

- Plánované saldo příjmů po přerozdělení a výdajů na zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění činí +4 564 mil. Kč. Plánované saldo příjmů z veřejného zdravotního pojištění a výdajů na zdravotní péči činí +5 254 mil. Kč. Kladný výsledek obou sald je způsoben především plánovanými restriktivními opatřeními ve výdajové stránce, kde se předpokládá pozitivní dopad z opatření Ministerstva zdravotnictví při plánované redukci počtu zdravotnických zařízení. Plánovaný meziroční nárůst výdajů na zdravotní péči činí pouze 1,15%, na rozdíl od plánovaného nárůstu příjmů po přerozdělení, který činí 7,35%. V návaznosti na tento plánovaný trend očekává pojišťovna v přepočtu na jednoho pojištěnce roční příjmy z veřejného zdravotního pojištění ve výši 9 878 Kč oproti výdajům na zdravotní péči ve výši 9 210 Kč. Plánovaný příznivý vývoj poměru příjmů a výdajů se odlišuje diametrálně od dosaženého poměru v minulém roce a 1. pololetí 1997, kde je nepříznivý vývoj ještě navíc částečně eliminován předsunutou platbou státu do přerozdělení v dubnu 1997. O to markantněji by se stávající trend měl projevit v 2. pololetí 1997, kdy bude platba od státu o tuto částku nižší. Očekávaná skutečnost na rok 1997 je však sestavena optimisticky a očekává již zřejmě ve 2. pololetí 1997 "nástup trendu snížení nákladů" na zdravotní péči.

- Předložený pojistný plán neobsahoval údaj o plánovaných závazcích v r. 1998, ani očekávaný vývoj stavu závazků vůči ZZ po lhůtě splatnosti. Ve vazbě na doplněné údaje v průběhu prověřování materiálu je možno konstatovat, že pojišťovna očekává snížení celkového stavu závazků k 31. 12. 1998 oproti 31. 12. 1997 o 2 250 mil. Kč. Tomuto předpokladu odpovídá i plánovaný kladný rozdíl mezi příjmy a výdaji v roce 1998.

- Stav závazků vůči zdravotnickým zařízením po lhůtě splatnosti není v očekávané skutečnosti za rok 1997 ovlivněn poskytnutým úvěrem ve výši 800 mil. Kč, který pojišťovna obdržela v 2. pololetí 1997. S vazbou na očekávané snížení celkových závazků v r. 1998 je plánováno snížení stavu závazků po lhůtě splatnosti ve výši 1 700 mil. Kč.

- Pokud vyjádříme platební neschopnost jako poměr závazků po lhůtě splatnosti k průměrným měsíčním výdajům na zdravotní péči je možno konstatovat, že v oč. skutečnosti činí závazky po lhůtě splatnosti vůči zdravotnickým zařízením pouze 29% měsíčních výdajů. V roce 1998 očekává pojišťovna veškeré závazky vůči zdravotnickým zařízením hradit ve lhůtě splatnosti. Platební neschopnost vyjádřená jako poměr celkových závazků k průměrným měsíčním výdajům se ve stavech k 31. 12. 1997 pohybuje ve výši 1,47 a 31. 12. 1998 se snižuje na částku 1,08, což odpovídá plánovaným úhradám ve lhůtě splatnosti i v závěru roku.

- S ohledem na zápornou výši základního fondu v předchozích letech, nebylo možno naplnit rezervní fond v zákonném rozsahu. Rezervní fond je k 31. 12. 1997 naplněn částkou 259 mil. Kč, která byla do rezervního fondu vložena v r. 1993. V roce 1998 plánuje pojišťovna z kladného zůstatku základního fondu převést do rezervního fondu částku 872 mil. Kč a dosáhnout tak na konci roku 1998 zůstatku ve výši 1 130 809 tis. Kč. Limit ve výši 3% z průměrných výdajů základního fondu za období 95,96 a 97 by měl činit 1 858 mil. Kč. Konečný stav roku 1998 pokrývá tedy pouze 61% objemu stanoveného zákonem ČNR č. 551/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyšší stupeň snížení "dluhu z minulých let" by však mohl být proveden pouze na úkor zvýšení závazků vůči zdravotnickým zařízením.

- Tvorba zajišťovacího fondu se v roce 1998 týká pouze zaměstnaneckých pojišťoven.

- Usnesením vlády č. 238/97 a dále č. 352/97 byl VZP ČR schválen dlouhodobý úvěr od Konsolidační banky ve výši 800 mil. Kč. S ohledem na posunutí splátek ovlivní tento úvěr v roce 1998 výdajovou stránku hospodaření VZP ČR pouze částkou 200 mil Kč. Vzhledem k tomu, že pojišťovna čerpá i další úvěry, dosáhnou celkové splátky úvěrů v roce 1998 hodnoty 600 mil. Kč.

- Návratnou finanční výpomoc VZP ČR v minulosti neobdržela a neplánuje jí získat ani v roce 1998.

Pojistný plán VZP ČR se odlišuje od pojistných plánů ostatních zaměstnaneckých pojišťoven tím, že obsahuje navíc:

- Pasáže zabývající se hodnocením stávající sítě zdravotnických zařízení, která z pohledu smluvních vztahů VZP ČR se jeví jako předimenzovaná. V pojistném plánu jsou uvedeny předpoklady úspěšně provedené redukce této sítě, což by mělo umožnit dosažení plánovaného snížení nárůstu výdajů na zdravotní péči v roce 1998.

- Obsáhlou pasáž plánovaného výběru pojistného od jednotlivých skupin plátců v členění na jednotlivá čtvrtletí roku 1998.

- Upozornění na legislativní nedostatky ve stávajícím zákonu ČNR č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů i další zákonech ovlivňujících příjmovou a výdajovou stránku veřejného zdravotního pojištění.

Hodnocení zdravotní

Cílem smluvní politiky VZP ČR bude omezit síť poskytovatelů zdravotní péče, která je v některých odbornostech předimenzována.

V síti ambulantních poskytovatelů se bude VZP ČR řídit doporučeným počtem lékařských míst, která uvádí ve svém pojistném plánu. Počty poskytovatelů u odborností 001, 209, 305, 404 a 603 jsou nižší, než doporučilo Ministerstvo zdravotnictví v r. 1996 okresním úřadům jako orientační vodítko k zajištění zdravotní péče v okrese a tedy jejich dodržení nemusí zaručit dostatečnou dostupnost poskytované péče v těchto odbornostech. Předložené počty lékařských míst ve všech odbornostech nemohou být zveřejňována bez zdůraznění, že tato čísla nejsou rigidní a dle různých faktorů, ovlivňujících zdravotní stav populace a dostupnost péče v regionu, se dle místní situace mohou i výrazně měnit.

V síti lůžkových ZZ bude postupováno v souladu s doporučeným počtem lůžek dle návrhu Ministerstva zdravotnictví.

Ve zdravotní politice dominuje příprava na zvládnutí problémů spojených se zavedením kapitačně výkonového systému, s pasportizací a kategorizací léčeben pro dlouhodobě nemocné a se změnou platby pro lůžková ZZ.

Nejsou plánovány žádné vlastní preventivní programy, pouze účast na celostátně vyhlášených programech za předpokladu, že frekvence s nimi spojených výkonů nebude v rozporu se zákonnými předpisy. V revizní činnosti se předpokládá rozvinutí kontrolních metody používaných pro systémy úhrad zdravotní péče agregovanými platbami a rozšíření aplikací informačního systému o kontrolní a analytické programy umožňující zjišťování závad v předkládaných účtech ZZ. Dojde i k posílení přímých kontrol revizními lékaři.

Kromě základního fondu je zřízen Fond smluvního a cestovního zdravotního pojištění, který je naplňován pojistným placeným klienty a na základě individuálních pojistných smluv.

Zdravotně pojistné plány zdravotních pojišťoven byly předloženy Ministerstvu zdravotnictví a následně Ministerstvu financí v souladu s ust. § 15 odst. 2 zák. ČNR č. 280/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů a ust. § 6 odst. 3 zák. ČNR č. 551/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dle ust. § 15 odst. 3 zák. ČNR č. 280/1992 Sb., schvaluje zdravotně pojistné plány zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven vláda České republiky. Pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu ČR schvaluje pojistný plán, po předchozím projednání vládou České republiky v souladu s ust. § 6 odst. 4 zák. ČNR č. 551/1991 Sb. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky.

Pro hodnocení zdravotně pojistných plánů jednotlivých zdravotních pojišťoven, především z hlediska jejich reálnosti, byla vzata v úvahu následující kritéria:

a) vývoj počtu pojištěnců,

b) limit výdajů na vlastní činnost a investice,

c) saldo příjmů z veřejného zdravotního pojištění a výdajů na zdravotní péči,

d) závazky a pohledávky,

e) tvorba rezervního fondu,

f) příděl do zajišťovacího fondu,

g) splácení bankovních úvěrů a návratných finančních výpomocí.

Poznamenává se, že Zdravotní pojišťovna CRYSTAL se ke dni 1. listopadu 1997 sloučila s Vojenskou zdravotní pojišťovnou ČR a tím došlo k jejímu zrušení bez likvidace. Ve zdravotně pojistném plánu Vojenské zdravotní pojišťovny ČR na rok 1998 jsou proto již zohledněny i údaje za Zdravotní pojišťovnu CRYSTAL.

Ze stávajícího počtu 11 zdravotních pojišťoven se doporučuje u všech schválit zdravotně pojistný plán na rok 1998.

Předpokládaný souhrnný materiál byl zpracován společně odbornými pracovišti Ministerstva zdravotnictví ČR a Ministerstva financí ČR.

Zdravotně pojistné plány (dále jen "pojistné plány") zdravotních pojišťoven byly předloženy Ministerstvu zdravotnictví a následně Ministerstvu financí v souladu s ustanovením § 15 odst. 2 zákona ČNR č. 280/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů a § 6 odst. 3 zákona ČNR č. 551/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dle ust. § 15 odst. 3 zákona ČNR č. 280/1992 Sb., schvaluje pojistné plány zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven vláda ČR. Pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnou schvaluje pojistný plán, po předchozím projednání vládou ČR, v souladu s § 6 odst. 4 zákona ČNR č. 551/1991 Sb., Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR.

Pro hodnocení pojistných plánů jednotlivých zdravotních pojišťoven (dále jen "pojišťoven"), především z hlediska jejich reálnosti, se považují za určující následující kritéria:

- vývoj počtu pojištěnců

- limit výdajů na vlastní činnost a investice

- saldo příjmů z veřejného zdravotního pojištění a výdajů na zdravotní péči

- závazky a pohledávky

- tvorba rezervního fondu

- příděl do zajišťovacího fondu

- splácení bankovních úvěrů a návratných finančních výpomocí

Pojišťovny zpracovaly své pojistné plány ve vazbě na stávající předpisy v souladu s metodickým doporučením Ministerstva zdravotnictví. Jako podklad pro sjednocení přístupu pojišťoven při sestavení příjmové stránky pojistného plánu obdržely dále zdravotní pojišťovny metodiku Ministerstva financí (č. j. 371/56173/1997), ve kterém byla uvedena predikce mezd, inflace a míry nezaměstnanosti na rok 1997 a 1998 s vazbou na údaje zapracované do návrhu státního rozpočtu pro rok 1998. Současně byly seznámeny i s očekávaným vývojem platby státu za pojištěnce, za které je plátcem pojistného stát. Jak vyplývá z pojistných plánů jednotlivých pojišťoven, byly do výše uvedených makroagregátů promítnuty i další očekávané specifické podmínky ovlivňující hospodaření daných pojišťoven. Zvýšení očekávaného příjmu z výběru pojistného činí v průměru 10%. Index průměrného plánovaného nárůstu příjmů po přerozdělení na jednoho pojištěnce činí 8%. V tomto ukazateli se, kromě stagnující platby od státu, projevuje i vliv individuálního plánování přírůstku pojištěnců u 11 samostatných subjektů. Přístup ke konstrukci výdajové stránky byl u převažující části pojišťoven odlišný.

Některé pojišťovny s ohledem na zahájenou restrukturalizaci lůžek zapracovaly do pojistného plánu očekávané úspory z tohoto postupu. Průměrný index nárůstu výdajů dosahuje pouze hodnoty 3%. Lze konstatovat, že především z výše uvedených důvodů očekávají pojišťovny vytvoření kladného zůstatku základního fondu zdravotního pojištění v celkové hodnotě 3 mld. Kč, i když pravděpodobně i v roce 1997 dojde k deficitu v hospodaření pojišťoven (především Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR), což způsobuje jejich platební neschopnost, která je likvidována pouze na úkor zvýšeného úvěrového zatížení, nebo nárůstu čerpání návratných finančních výpomocí z prostředků státního rozpočtu. Z tohoto pohledu je samozřejmě diskutabilní, zda ve skutečnosti dojde k vytvoření volných zdrojů pro doplnění rezervních fondů pojišťoven a snížení stavu závazků vůči zdravotnickým zařízením po lhůtě splatnosti v plánované výši cca 2 mld. Kč.

Další skutečnost, která ovlivnila způsob zpracování pojistných plánů je, že v době jejich zpracování byla projednávána v připomínkovém řízení nová vyhláška MF, jejímž úkolem je nahradit stávající vyhlášku MF č. 220/1996 Sb., kterou se stanoví maximální výše nákladů na činnost a maximální výše výdajů na pořízení hmotného a nehmotného investičního majetku. Nová vyhláška má, mimo jiné, i snížit procento těchto nákladů, a dále částečně upravit i rozvrhovou základnu. S ohledem na tuto situaci bylo zdravotním pojišťovnám doporučeno, aby ve svých pojistných plánech již zohlednily navrhované snížení tak, aby se konečné použití finančních prostředků v pojistném plánu přiblížilo očekávaným podmínkám roku 1998. Jak vyplývá z vyhodnocení pojistných plánů, respektovaly zdravotní pojišťovny navrhované snížení limitu s výjimkou Vojenské zdravotní pojišťovny ČR (dále jen VoZP ČR), kde se však projeví v roce 1998 vícenáklady související se sloučením se Zdravotní pojišťovnou CRYSTAL.

Pojistné plány předložilo ve stanoveném termínu celkem 11 pojišťoven. Pojistný plán nepředložila pouze Zdravotní pojišťovna CRYSTAL, která se na základě povolení Ministerstva zdravotnictví sloučila s VoZP ČR k 1. 11. 1997. V předkládaném vyhodnocení je již zapracován pojistný plán VoZP ČR na rok 1998 včetně vlivu uvedeného sloučení. Toto sloučení ovlivnilo i vykazování očekávané skutečnosti roku 1997 u obou pojišťoven, neboť termín sloučení byl schválen k datu 1. 11. 1997. Na základě této skutečnosti pak souhrn zdravotně pojistných plánů za 11 zdravotních pojišťoven představuje celkový očekávaný vývoj jednotlivých vybraných ukazatelů uvedených v tabulkové části (příloha č. 3) za ČR jako celek.

Do tabulkové části hodnocení byly zapracovány nejdůležitější ukazatele z předložených pojistných plánů, které jsou komentovány i v části věnované vyhodnocení jednotlivých pojistných plánů.

Při posouzení souhrnných výstupů lze, ve vazbě na tabulkovou přílohu, konstatovat následující:

- Meziroční nárůst výběru pojistného od plátců pojistného činí 10%. Jeho výše je ovlivněna nejvíce Všeobecnou zdravotní pojišťovnou ČR (dále jen VZP ČR), která plánuje nárůst indexem 1,10. Výjimku z předpokládaného trendu představují Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR (dále jen ZP MV ČR) a Česká národní zdravotní pojišťovna (dále jen ČNZP), jejichž zvýšený nárůst je ovlivněn očekávaným zvýšením počtu pojištěnců.

- Souhrnné saldo z přerozdělení představuje očekávanou výši platby od státu do systému přerozdělení. Vzhledem k tomu, že se na očekávané výši platby podílí "individuálním přístupem plánování vývoje pojištěnců této kategorie" celkem 11 subjektů, je zjištěná odchylka od platby státu zapracované do návrhu státního rozpočtu ve výši 18 364 mil. Kč minimální.

- Pojistné vč. vlivu přerozdělení představuje skutečně použitelné zdroje jednotlivých zdravotních pojišťoven. Meziroční nárůst ve výši 8% je odrazem stagnace platby státu, jejíž výše se odvíjí od znění zákona ČNR č. 592/1992 Sb. a výše minimální mzdy stanovené nařízením vlády. Ve sníženém tempu růstu se projevuje i očekávané snížení tempa růstu mezd především ve státním sektoru.

- Příjmy z veřejného zdravotního pojištění představují souhrn příjmu pojistného včetně vlivu přerozdělení a ostatních příjmů získaných jak hospodařením s prostředky z výběru pojistného (úroky z běžných i termínovaných účtů) tak především prostředky získané z pokut, penále přirážek a náhrad škod. Tato kategorie příjmů je sledována odděleně z toho důvodu, že návrh nové vyhlášky MF má zohlednit tyto příjmy při propočtu limitu režijních nákladů, jejichž rozvrhovou základnou mají být příjmy celkem z veřejného zdravotního pojištění. Tímto způsobem mají být zohledněny i zvýšené provozní výdaje související s kontrolní činností dané zdravotní pojišťovny.

- Příjmy celkem z veřejného zdravotního pojištění představují souhrn veškerých příjmů souvisejících se zdravotním pojištěním.

- Příjmy zdravotní pojišťovny celkem zahrnují, kromě všech výše uvedených kategorií, i příjmy podléhající daňové povinnosti. Jedná se o příjmy z připojištění, smluvního pojištění, z pronájmu, z prodeje majetku a pod. Z uvedeného přehledu jednotlivých kategorií příjmů je zřejmé, že příjmy podléhající daňové povinnosti v očekávané skutečnosti tvoří pouze 588 mil. Kč, tj. 0,63% z celkových příjmů. V pojistných plánech je plánováno jejich mírné snížení na 473 mil. Kč, neboť podmínky provozování smluvního zdravotního pojištění v druhé polovině roku 1998 nejsou ještě známy.

- Náklady zdravotních pojišťoven celkem představují očekávanou a plánovanou skutečnost nákladů účtovaných v účtové třídě 5 zahrnující náklady na celkovou zdravotní péči a celkové provozní náklady včetně hodnoty odpisů. Provozní náklady činí v pojistných plánech celkem 3 741 mil. Kč, což je 3,89% z očekávaných nákladů celkem.

- Výdaje zdravotní pojišťovny související s veřejným zdravotním pojištěním nezahrnují daňově uznatelné výdaje související s dalšími činnostmi, které však, obdobně jako příjmy z těchto "doplňkových činností", tvoří zanedbatelnou část celkových výdajů.

- Výdaje na zdravotní péči celkem zahrnují i výdaje na rozšířenou zdravotní péči, jejíž úhradu provádějí zdravotní pojišťovny z účelových fondů tvořených v souladu s ust. § 19 odst. 1 zákona ČNR č. 280/1992 Sb., a ust. § 6 odst. 7 zákona ČNR č. 551/1991 Sb. Doplňkovým zdrojem jsou i zůstatky účelových fondů vytvořených před 1. 5. 1995, kdy došlo ke zrušení možnosti hradit tzv. "nadstandardy" z prostředků základního fondu. Výdaje na rozšířenou zdravotní péči jsou u většiny pojišťoven věnovány na rozšířené preventivní programy, které následně mají působit snížení výdajů na zdravotní péči. Celková výše těchto výdajů tvoří za ČR 343 mil. Kč, což je 0,37% z celkových výdajů na zdravotní péči. Vyhodnocení specifik je provedeno v hodnocení dané zdravotní pojišťovny.

Výdaje na vlastní činnost a investice související s veřejným zdravotním pojištěním jsou v očekávané skutečnosti 1997 limitovány u jednotlivých pojišťoven s vazbou na dosažený počet pojištěnců a výši příjmů z pojistného po přerozdělování způsobem, který stanoví vyhláška MF č. 220/1996 Sb. Rok 1997 je prvním rokem, kdy není pro všechny pojišťovny stanoven jednotný limit v %, ale je výše uvedeným způsobem diferencován. Jak již bylo uvedeno v úvodu, je rok 1998 hodnocen ve vztahu k platné vyhlášce MF č. 220/1996 Sb. a současně i k návrhu nové vyhlášky, která byla předána po ukončeném připomínkovém řízení do legislativních komisí.

- Celkový vývoj salda příjmů souvisejících s veřejným zdravotním pojištěním a výdajů na zdravotní péči mezi rokem 1998 a 1997 činí 4 200 mil. Kč, což představuje nárůst indexem 2,58. Tento výsledek je především ovlivněn plánovaným relativním snížením výdajů na zdravotní péči u VZP ČR. Na rozdíl od této pojišťovny plánuje např. Oborová zdravotní pojišťovna bank a pojišťoven a Zaměstnanecká pojišťovna Škoda meziroční zvýšení výdajů v poměru k příjmům tak, že jejich index klesá pod hodnotu 1.

- Saldo pohledávek a závazků celkem vykazuje zvyšující se tendenci indexem 3,10 ovlivněnou především pojistným plánem VZP ČR, který v oblasti pohledávek neplánuje v pojistném plánu pohledávky ve lhůtě splatnosti.

- Průměrný počet pojištěnců vykazuje za ČR nárůst o 24 tis. pojištěnců, který vzniká uplatněním vlastních strategií 11 zdravotních pojišťoven. Vzniklá souhrnná chyba je však v porovnání s předchozími pojistnými plány zanedbatelná a ukazuje na "střízlivý" přístup pojišťoven k otázce pohybu pojištěnců.

- Průměrný počet zaměstnanců vykazuje za celou republiku očekávané snížení 126 pracovních míst, kterých je pro rok 1998 plánováno celkem 6 867.

- Na jednoho pracovníka připadá pak v roce 1997 celkem 1 513 a v roce 1998 se předpoklad zvyšuje na 1 544 pojištěnců. I tento vývoj signalizuje snahu pojišťoven o minimalizaci provozních nákladů. Průměrné mzdové náklady vč. OON na jednoho pracovníka jsou plánovány v roce 1998 ve výši 15 847 Kč, což v porovnání s rokem 1997 činí očekávaný nárůst cca 8%.

- Očekávané výše závazků k 31. 12. 1997 a r. 1998 signalizují snahu pojišťoven o snížení závazků ve výši 2,9 mld. Kč. Z toho očekávaná výše závazků po lhůtě splatnosti v r. 1998 není, s ohledem na čerpání návratných finančních výpomocí a zvýhodněných úvěrů v r. 1996 a r. 1997, plánována. Tento příznivý stav je dále v pojistných plánech ovlivněn především důvěrou pojišťoven v restriktivní opatření Ministerstva zdravotnictví související s postupnou restrukturalizací zdravotnických zařízení, která jsou zapracována především do pojistného plánu VZP ČR.

- Z celkového objemu pohledávek v r. 1998 celkem ve výši 4,1 mld. Kč tvoří pohledávky po lhůtě splatnosti 95%. Tyto pohledávky jsou tvořeny především dlužným pojistným, pokutami a penále. Částka reprezentuje veškeré dlužné částky, včetně podrozvahově sledovaných částek.

- Poměr celkových závazků k měsíčním výdajům na zdravotní péči přesahuje v r. 1998 index 2 pouze u pojišťovny REZAPO. Zde však tento plánovaný stav k 31. 12. 1997 a 1998 vyplývá z použité účetní metodiky zahrnující do prosince i neuhrazené závazky daného roku, které budou fakturovány zdravotnickými zařízeními až v lednu následujícího roku.

- Meziroční očekávaný vývoj pohledávek celkem je ovlivněn především neplánováním pohledávek ve lhůtě splatnosti u VZP ČR ve zdravotně pojistném plánu 1998 na rozdíl od očekávané skutečnosti roku 1997, kde jsou plánovány ve výši 4,1 mld. Kč (v souladu s uplatňovanou účetní metodikou v daném roce).

- Očekávané průměrné příjmy z veřejného zdravotního pojištění na jednoho pojištěnce v roce 1997 se pohybují v rozmezí od 4 972 do 9 224 Kč. V průměru za ČR se očekávají ve výši 8 711 Kč. V plánu roku 1998 se očekává zvýšení těchto průměrných příjmů indexem 1,07 na částku 9 352 Kč ročně. Největší odchylku od průměru vykazuje VoZP ČR, u které je však tento nepříznivý vliv eliminován i sníženými výdaji na zdravotní péči.

- Odhad průměrných výdajů na zdravotní péči na jednoho pojištěnce v roce 1997 se pohybuje v rozmezí od 5 904 do 9 100 Kč. Průměrné výdaje za ČR v roce 1997 se očekávají ve výši 8 459 Kč. V plánu roku 1998 je očekáváno zvýšení průměrným indexem pouze 1,03 na částku 8 705 Kč. Tuto výši ovlivňuje především způsob sestavení pojistného plánu roku 1998 u VZP ČR (jak je uvedeno v hodnocení této pojišťovny).

- Tabulka porovnání limitů maximálních výdajů na činnost a výdajů na investice je sestavena z limitů daných v současné době platnou vyhláškou MF č. 220/1996 Sb. a dále s vazbou na definitivní návrh vyhlášky. Z uvedeného přehledu vyplývá, že v roce 1997 očekává pouze VoZP ČR a ZP MV ČR překročení limitu z důvodů probíhajících procesů sloučení. Pro rok 1998 nový limit překračován pouze u VoZP ČR. Podrobně je tento ukazatel vyhodnocen u každé pojišťovny.

- Plánovaná výše rezervního fondu r. 1998 byla u jednotlivých pojišťoven porovnána s minimálním limitem propočteným ve vazbě na ust. § 7 odst. b) zákona ČNR č. 551/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů a ust. § 18 odst. 1 zákona ČNR č. 280/1992 Sb. S výjimkou VZP ČR je daný limit u všech zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven naplněn. Komentář k uvedeným pojišťovnám je uveden v jejich hodnocení.

- Tvorba zajišťovacího fondu v r. 1998 vyplývá z ust. § 22 a) zákona ČNR č. 280/1992 Sb. a je tudíž povinná pouze pro zaměstnanecké zdravotní pojišťovny. Jeho plánované naplnění k 31. 1. 1998 splňuje limit daný zákonem.

- Nesplacený zůstatek bankovních úvěrů očekávaný v roce 1997 tvoří 1,3 mld. Kč a v roce 1998 celkem 654 mil Kč. V těchto bankovních úvěrech jsou zahrnuty i zvýhodněné úvěry poskytnuté zdravotním pojišťovnám v roce 1997 v celkové částce 916 384 tis. Kč, na základě usnesení vlády č. 238 z 23. 4. 1997 doplněného usnesením vlády č. 352/1997. V souladu se splátkovým kalendářem plánuji zdravotní pojišťovny zahájit splátky v druhé polovině roku 1998.

V očekávané skutečnosti za rok 1997 jsou uvedeny absolutní hodnoty všech forem bezúročných návratných finančních výpomocí, které byly daným pojišťovnám poskytnuty v průběhu roku 1996 a 1997 v souvislosti se sloučením těchto pojišťoven s pojišťovnami, které se dostaly do finančních potíží a nebyly schopny své závazky vůči zdravotnickým zařízením hradit z vlastních zdrojů. S vazbou na splátkové kalendáře uzavřené ve smlouvách s KOB, s. p. ú. byly první splátky posunuty až do roku 1998, což je v pojistných plánech daných pojišťoven zapracováno.

Závěr

Ve většině předložených pojistných plánů se vyskytly drobné nesrovnalosti vzniklé především při přepisu číselných hodnot, nebo nepochopením metodického dopisu Ministerstva zdravotnictví. Ve svých důsledcích provedené změny neovlivnily základní ukazatele pojistného plánu.

Lze tedy konstatovat, že všechny pojistné plány zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven, včetně zapracovaných změn, lze doporučit vládě ČR ke schválení. Ke schválení se předkládá i pojistný plán Regionální zdravotní pojišťovny REZAPO, která však signalizuje zhoršující se finanční situaci tím, že ve svém pojistném plánu uvádí snížené splátky návratné finanční výpomoci o částku 40 mil. Kč z důvodů chybějících volných finančních prostředků.