Platné znění:
(1) Zvýšení základního jmění
upsáním nových akcií je přípustné,
jestliže akcionáři zcela splatili emisní
kurs dříve upsaných akcií. Toto omezení
neplatí, pokud se zvyšuje základní jmění
upisováním akcií a jejich emisní kurs
se splácí pouze nepeněžitými
vklady.
(2) Usnesení valné hromady o zvýšení základního jmění upisováním akcií obsahuje:
a) částku, o níž má být základní jmění zvýšeno, s určením, zda se připouští upisování akcií nad částku navrhovaného zvýšení základního jmění, a to buď bez omezení, nebo s určením omezení,
b) počet a jmenovitou hodnotu, druh, formu a podobu upisovaných akcií,
c) údaje uvedené v § 204a odst. 2 nebo, pokud má upsat akcie obchodník s cennými papíry podle § 204a odst. 6, místo a lhůtu, v níž může oprávněná osoba vykonat právo tam uvedené, a cenu, za níž je oprávněna akcie koupit, anebo údaj o vyloučení nebo omezení přednostního práva na upisování akcií,
d) určení, zda akcie, které nebudou upsány s využitím přednostního práva, budou všechny nebo jejich určená část upsány akcionáři na základě dohody podle § 205, zda budou nabídnuty určitému zájemci nebo zájemcům s uvedením osoby zájemce nebo osob zájemců anebo způsobu jeho nebo jejich výběru, anebo zda budou nabídnuty k upsání na základě veřejné výzvy k upisování akcií,
e) místo a lhůtu pro upisování akcií bez využití přednostního práva s datem počátku jejího běhu a emisní kurs takto upisovaných akcií nebo způsob jeho určení; emisní kurs nebo způsob jeho určení musí být pro všechny upisovatele stejný, nestanoví-li zákon jinak,
f) účet u banky a lhůtu, v níž je upisovatel povinen splatit část emisního kursu upsaných akcií, popřípadě místo a lhůtu pro splacení nepeněžitého vkladu,
g) pokud se schvaluje vydání akcií nového druhu, určení práv s nimi spojených,
h) pokud se schvaluje upisování akcií nepeněžitými vklady, předmět vkladu a výši jeho ocenění určeného posudkem znalce,
i) pokud se připouští upisování
akcií nad částku navrhovaného zvýšení
základního jmění, určení
orgánu společnosti, který rozhodne o konečné
částce zvýšení.
(3) Pokud usnesení valné hromady nebude obsahovat
údaje podle odstavce 2 písm. d), platí, že
tyto akcie budou nabídnuty k upsání na základě
veřejné výzvy.
(4) Do 30 dnů od usnesení valné hromady
o zvýšení základního jmění
je představenstvo společnosti povinno podat návrh
na zápis tohoto usnesení do obchodního rejstříku.
Usnesení zveřejní představenstvo bez
zbytečného odkladu po jeho zápisu do obchodního
rejstříku. Upisování akcií
nemůže začít dříve, než
usnesení valné hromady bude zapsáno do obchodního
rejstříku.
Navrhované znění:
(1) Zvýšení základního jmění
upsáním nových akcií je přípustné,
jestliže akcionáři zcela splatili emisní
kurs dříve upsaných akcií. Toto omezení
neplatí, pokud se zvyšuje základní jmění
upisováním akcií a jejich emisní kurs
se splácí pouze nepeněžitými
vklady.
(2) Usnesení valné hromady o zvýšení základního jmění upisováním akcií obsahuje:
a) částku, o níž má být základní jmění zvýšeno, s určením, zda se připouští upisování akcií nad částku navrhovaného zvýšení základního jmění, a to buď bez omezení, nebo s určením omezení,
b) počet a jmenovitou hodnotu, druh, formu a podobu upisovaných akcií,
c) údaje uvedené v § 204a odst. 2 nebo, pokud má upsat akcie obchodník s cennými papíry podle § 204a odst. 6, místo a lhůtu, v níž může oprávněná osoba vykonat právo tam uvedené, a cenu, za níž je oprávněna akcie koupit, anebo údaj o vyloučení nebo omezení přednostního práva na upisování akcií,
d) určení, zda akcie, které nebudou upsány s využitím přednostního práva, budou všechny nebo jejich určená část upsány akcionáři na základě dohody podle § 205, zda budou nabídnuty určitému zájemci nebo zájemcům s uvedením osoby zájemce nebo osob zájemců anebo způsobu jeho nebo jejich výběru, anebo zda budou nabídnuty k upsání na základě veřejné výzvy k upisování akcií,
e) místo a lhůtu pro upisování akcií bez využití přednostního práva s datem počátku jejího běhu a emisní kurs takto upisovaných akcií nebo způsob jeho určení; emisní kurs nebo způsob jeho určení musí být pro všechny upisovatele stejný, nestanoví-li zákon jinak,
f) účet u banky a lhůtu, v níž je upisovatel povinen splatit část emisního kursu upsaných akcií, popřípadě místo a lhůtu pro splacení nepeněžitého vkladu,
g) pokud se schvaluje vydání akcií nového druhu, určení práv s nimi spojených,
h) pokud se schvaluje upisování akcií nepeněžitými vklady, předmět vkladu a výši jeho ocenění určeného posudkem soudního znalce, 1)
i) pokud se připouští upisování
akcií nad částku navrhovaného zvýšení
základního jmění, určení
orgánu společnosti, který rozhodne o konečné
částce zvýšení.
(3) Pokud usnesení valné hromady nebude obsahovat
údaje podle odstavce 2 písm. d), platí, že
tyto akcie budou nabídnuty k upsání na základě
veřejné výzvy.
(4) Do 30 dnů od usnesení valné hromady o zvýšení základního jmění je představenstvo společnosti povinno podat návrh na zápis tohoto usnesení do obchodního rejstříku. Usnesení zveřejní představenstvo bez zbytečného odkladu po jeho zápisu do obchodního rejstříku. Upisování akcií nemůže začít dříve, než usnesení valné hromady bude zapsáno do obchodního rejstříku.
Platné znění:
(1) Na základě rozhodnutí valné hromady
podle § 203 odst. 2 písm. d) se mohou dohodnout všichni
akcionáři na rozsahu své účasti
na zvýšení základního jmění
v částce určené valnou hromadou.
(2) Dohoda akcionářů podle odstavce 1 nahrazuje
listinu upisovatelů a musí být pořízena
ve formě notářského zápisu.
(3) Dohoda podle odstavce 1 musí obsahovat určení
počtu, druhu, formy, podoby a jmenovité hodnoty
akcií upisovaných každým upisovatelem,
výši emisního kursu a lhůtu pro jeho
splacení. Pokud jsou akcie upisovány nepeněžitými
vklady, obsahuje dohoda podle odstavce 1 i předmět
vkladu a výši jeho ocenění určeného
posudkem znalce.
Navrhované znění:
(1) Na základě rozhodnutí valné hromady
podle § 203 odst. 2 písm. d) se mohou dohodnout všichni
akcionáři na rozsahu své účasti
na zvýšení základního jmění
v částce určené valnou hromadou.
(2) Dohoda akcionářů podle odstavce 1 nahrazuje
listinu upisovatelů a musí být pořízena
ve formě notářského zápisu.
(3) Dohoda podle odstavce 1 musí obsahovat určení
počtu, druhu, formy, podoby a jmenovité hodnoty
akcií upisovaných každým upisovatelem,
výši emisního kursu a lhůtu pro jeho
splacení. Pokud jsou akcie upisovány nepeněžitými
vklady, obsahuje dohoda podle odstavce 1 i předmět
vkladu a výši jeho ocenění určeného
posudkem soudního znalce. 1)
Platné znění:
(1) Usnesením valné hromady lze pověřit
představenstvo, aby za podmínek určených
tímto zákonem a stanovami rozhodlo o zvýšení
základního jmění upisováním
akcií nebo z vlastních zdrojů společnosti
s výjimkou nerozděleného zisku, nejvýše
však o jednu třetinu dosavadní výše
základního jmění v době, kdy
představenstvo o zvýšení základního
jmění rozhoduje (dále jen "pověření
zvýšit základní jmění").
Pokud je představenstvo pověřeno rozhodnout
o zvýšení základního jmění
nepeněžitými vklady, musí pověření
zvýšit základní jmění
obsahovat i určení, který orgán společnosti
rozhodne o ocenění nepeněžitého
vkladu na základě posudku znalce.
(2) Pověření zvýšit základní
jmění je možno udělit na dobu nejdéle
pěti roků ode dne, kdy se konala valná hromada,
která se usnesla na pověření zvýšit
základní jmění.
(3) Vyplývá-li to ze stanov, může valná
hromada pověřit představenstvo zvýšením
základního jmění upisováním
zaměstnaneckých akcií, zejména může
po přijetí rozhodnutí o rozdělení
zisku rozhodnout, že podíl zaměstnanců
na zisku společnosti lze použít jen ke splacení
těchto akcií. Podrobnosti určí stanovy.
Navrhované znění:
(1) Usnesením valné hromady lze pověřit
představenstvo, aby za podmínek určených
tímto zákonem a stanovami rozhodlo o zvýšení
základního jmění upisováním
akcií nebo z vlastních zdrojů společnosti
s výjimkou nerozděleného zisku, nejvýše
však o jednu třetinu dosavadní výše
základního jmění v době, kdy
představenstvo o zvýšení základního
jmění rozhoduje (dále jen "pověření
zvýšit základní jmění").
Pokud je představenstvo pověřeno rozhodnout
o zvýšení základního jmění
nepeněžitými vklady, musí pověření
zvýšit základní jmění
obsahovat i určení, který orgán společnosti
rozhodne o ocenění nepeněžitého
vkladu na základě posudku soudního
znalce. 1)
(2) Pověření zvýšit základní
jmění je možno udělit na dobu nejdéle
pěti roků ode dne, kdy se konala valná hromada,
která se usnesla na pověření zvýšit
základní jmění.
(3) Vyplývá-li to ze stanov, může valná
hromada pověřit představenstvo zvýšením
základního jmění upisováním
zaměstnaneckých akcií, zejména může
po přijetí rozhodnutí o rozdělení
zisku rozhodnout, že podíl zaměstnanců
na zisku společnosti lze použít jen ke splacení
těchto akcií. Podrobnosti určí stanovy.
K § 26 návrhu zákona:
Příloha
Sazebník soudních poplatků
Platné znění:
Položka 27
a) Za jmenování soudním znalcem nebo tlumočníkem včetně zapsání do seznamu soudních znalců a tlumočníků.....................................................................................Kč 300,-
b) Za rozšíření jmenování o každý další obor nebo jazyk...........................................Kč 100,-
c) Za oznámení údajů ze seznamu soudních
znalců a tlumočníků...........................Kč
50,-
Navrhované znění:
Položka 27
a) Za zapsání do seznamu soudních znalců a soudních tlumočníků...................Kč 300,-
b) Za rozšíření zápisu o každý další obor nebo jazyk............................................Kč 100,-
c) Za výpis ze seznamu soudních znalců
a soudních tlumočníků.......................Kč
50,-
K § 27 návrhu zákona:
Platné znění:
(1) Majetek investičního fondu může
být uložen v nemovitostech a v movitých věcech,
které poskytují záruku spolehlivého
uložení.
(2) Ocenění nemovitostí a movitých
věcí se musí provést před jejich
nákupem a dále ve lhůtách stanovených
ve statutu fondu, nejméně však jedenkrát
ročně. Ocenění se provede podle předpisů
platných v době, kdy se provádí. Není-li
těchto předpisů, provede je soudní
znalec nezávislý na investiční společnosti
nebo na investičním fondu.
Navrhované znění:
(1) Majetek investičního fondu může
být uložen v nemovitostech a v movitých věcech,
které poskytují záruku spolehlivého
uložení.
(2) Ocenění nemovitostí a movitých
věcí se musí provést před jejich
nákupem a dále ve lhůtách stanovených
ve statutu fondu, nejméně však jedenkrát
ročně. Ocenění se provede podle předpisů
platných v době, kdy se provádí. Není-li
těchto předpisů, provede je soudní
znalec 4j) nezávislý
na investiční společnosti nebo na investičním
fondu.
--------------------------------
4j) Zákon č. ..../1997 Sb.,
o soudních znalcích a soudních tlumočnících
a o změně a doplnění některých
zákonů.
K § 28 návrhu zákona:
Platné znění:
(1) Poplatník je povinen podat místně příslušnému správci daně přiznání k dani dědické, dani darovací nebo k dani z převodu nemovitostí, a to do 30 dnů ode dne
a) pravomocně skončeného řízení o dědictví, jde-li o daň dědickou,
b) v němž je smlouva s doložkou o povolení vkladu do katastru nemovitostí nebo rozhodnutí či jiná listina, kterými příslušný státní orgán potvrzuje nebo osvědčuje vlastnické vztahy k nemovitostem, doručena poplatníkovi daně darovací nebo daně z převodu nemovitostí,
c) v němž je uzavřena smlouva o darování movitého majetku, poskytnut dar do ciziny, přijat dar z ciziny, dovezena do tuzemska věc pořízená z prostředků darovaných v cizině nebo nabyt jiný majetkový prospěch, jde-li o daň darovací,
d) uplynutí každého pololetí příslušného kalendářního roku, jde-li o bezúplatné nabytí majetku právnickými osobami podle § 20 odst. 4 tohoto zákona. Přiznání zahrnuje veškerý takto nabytý majetek za toto období.
Součástí daňového přiznání
je ověřený opis smlouvy a znalecký
posudek o ceně nemovitosti, jde-li o úplatný
nebo bezúplatný převod či přechod
vlastnictví k nemovitosti; znalecký posudek se nevyžaduje
v případě převodu nebo přechodu
vlastnictví k pozemkům bez trvalých porostů
a staveb, pokud správce daně nestanoví jinak.
(2) Přiznání k dani darovací nepodléhají
dary, které jsou od této daně osvobozeny
podle § 19 odst. 1 a 3. Přiznání k dani
dědické a dani darovací nepodléhá
nabytí majetku do vlastnictví České
republiky podle zvláštního předpisu.14)
(3) Přiznání k dani z převodu nemovitostí
při převodech z Fondu národního majetku
České republiky a Pozemkového fondu České
republiky na základě rozhodnutí o privatizaci
9) je povinen podat nabyvatel.
(4) Soud, který vedl řízení o dědictví v prvním stupni, zašle stejnopis pravomocného usnesení o dědictví, stejnopis případného samostatného pravomocného usnesení o odměně notáře a jeho hotových výdajích a celý spis vedený v řízení o dědictví místně příslušnému správci daně do 30 dnů po pravomocně skončeném řízení o dědictví. Správce daně vrátí uvedený spis soudu do 30 dnů od právní moci rozhodnutí o vyměření daně. Oznamovací povinnost ke správci daně mají katastrální úřady, jde-li o zápisy vlastnických a jiných věcných práv do katastru nemovitostí a jejich změny, celní orgány,
jde-li o darování movitého majetku z ciziny
nebo do ciziny, a Středisko cenných papírů,
jde-li o darování cenných papírů.
-----------------------------------------------------------------
9) Zákon č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon ČNR č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon ČNR č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky.
14) Např. § 135 a 462 občanského
zákoníku, § 55 zákona č. 140/1961
Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších
předpisů.
Navrhované znění:
(1) Poplatník je povinen podat místně příslušnému správci daně přiznání k dani dědické, dani darovací nebo k dani z převodu nemovitostí, a to do 30 dnů ode dne
a) pravomocně skončeného řízení o dědictví, jde-li o daň dědickou,
b) v němž je smlouva s doložkou o povolení vkladu do katastru nemovitostí nebo rozhodnutí či jiná listina, kterými příslušný státní orgán potvrzuje nebo osvědčuje vlastnické vztahy k nemovitostem, doručena poplatníkovi daně darovací nebo daně z převodu nemovitostí,
c) v němž je uzavřena smlouva o darování movitého majetku, poskytnut dar do ciziny, přijat dar z ciziny, dovezena do tuzemska věc pořízená z prostředků darovaných v cizině nebo nabyt jiný majetkový prospěch, jde-li o daň darovací,
d) uplynutí každého pololetí příslušného kalendářního roku, jde-li o bezúplatné nabytí majetku právnickými osobami podle § 20 odst. 4 tohoto zákona. Přiznání zahrnuje veškerý takto nabytý majetek za toto období.
Součástí daňového
přiznání k dani darovací a k dani
z převodu nemovitostí je ověřený
opis smlouvy a odborný posudek o ceně nemovitosti,
vypracovaný na základě koncese pro obor znalecká
činnost oceňování majetku13b)
(dále jen "odborný posudek); k daňovému
přiznání k dani dědické se
odborný posudek předkládá jen na výzvu
správce daně. Po dobu dvou let od nabytí
účinnosti zvláštního zákona
13c) se za odborný posudek považuje i posudek
znalce jmenovaného podle zákona č. 36/1967
Sb., o znalcích a tlumočnících.
(2) Přiznání k dani darovací nepodléhají
dary, které jsou od této daně osvobozeny
podle § 19 odst. 1 a 3. Přiznání k dani
dědické a dani darovací nepodléhá
nabytí majetku do vlastnictví České
republiky podle zvláštního předpisu.14)
(3) Přiznání k dani z převodu nemovitostí
při převodech z Fondu národního majetku
České republiky a Pozemkového fondu České
republiky na základě rozhodnutí o privatizaci
9) je povinen podat nabyvatel.
(4) Soud, který vedl řízení o dědictví v prvním stupni, zašle stejnopis pravomocného usnesení o dědictví, stejnopis případného samostatného pravomocného usnesení o odměně notáře a jeho hotových výdajích a celý spis vedený v řízení o dědictví místně příslušnému správci daně do 30 dnů po pravomocně skončeném řízení o dědictví. Správce daně vrátí uvedený spis soudu do 30 dnů od právní moci rozhodnutí o vyměření daně. Oznamovací povinnost ke správci daně mají katastrální úřady, jde-li o zápisy vlastnických a jiných věcných práv do katastru nemovitostí a jejich změny, celní orgány,
jde-li o darování movitého majetku z ciziny
nebo do ciziny, a Středisko cenných papírů,
jde-li o darování cenných papírů.
-----------------------------------------------------------------
9) Zákon č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon ČNR č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon ČNR č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky.
13b) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
13c) Zákon č. ..../1997 Sb., o soudních znalcích a soudních tlumočnících a o změně a doplnění některých zákonů.
14) Např. § 135 a 462 občanského
zákoníku, § 55 zákona č. 140/1961
Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších
předpisů.
K § 29 návrhu zákona:
Platné znění:
(1) Při sepisování notářských
listin nelze používat zkratky, které nejsou
všeobecně používány.
(2) Datum sepsání notářské
listiny, výše peněžitého plnění
a délka lhůt se vypisují též
slovy. Spoluvlastnické podíly a číselné
označení stran notářské listiny
se vypisuje jen slovy.
(3) Účastníci, svědci, důvěrníci
a tlumočníci se podepisují na konci notářské
listiny před podpisem notáře, který
ke svému podpisu připojí úřední
razítko notáře.
Navrhované znění:
(1) Při sepisování notářských
listin nelze používat zkratky, které nejsou
všeobecně používány.
(2) Datum sepsání notářské
listiny, výše peněžitého plnění
a délka lhůt se vypisují též
slovy. Spoluvlastnické podíly a číselné
označení stran notářské listiny
se vypisuje jen slovy.
(3) Účastníci, svědci, důvěrníci
a soudní tlumočníci 4a)
se podepisují na konci notářské listiny
před podpisem notáře, který ke svému
podpisu připojí úřední razítko
notáře.
-----------------------------------
4a) Zákon o soudních znalcích
a soudních tlumočnících a o změně
a doplnění některých zákonů.
Platné znění:
Notářský zápis musí obsahovat:
a) místo, den, měsíc a rok úkonu,
b) jméno a příjmení notáře a jeho sídlo,
c) jméno, příjmení, bydliště a rodné číslo, není-li, datum narození účastníků a jejich zástupců, svědků, důvěrníků a tlumočníků,
d) prohlášení účastníků, že jsou způsobilí k právním úkonům,
e) údaj, jak byla ověřena totožnost účastníků, svědků, důvěrníků a tlumočníků,
f) obsah úkonu,
g) údaj o tom, že byl zápis po přečtení účastníky schválen,
h) podpisy účastníků nebo jejich zástupců, svědků, důvěrníků a tlumočníků,
i) otisk úředního razítka notáře
a jeho podpis.
Navrhované znění:
Notářský zápis musí obsahovat:
a) místo, den, měsíc a rok úkonu,
b) jméno a příjmení notáře a jeho sídlo,
c) jméno, příjmení, bydliště a rodné číslo, není-li, datum narození účastníků a jejich zástupců, svědků, důvěrníků a soudních tlumočníků, 4a)
d) prohlášení účastníků, že jsou způsobilí k právním úkonům,
e) údaj, jak byla ověřena totožnost účastníků, svědků, důvěrníků a soudních tlumočníků, 4a)
f) obsah úkonu,
g) údaj o tom, že byl zápis po přečtení účastníky schválen,
h) podpisy účastníků nebo jejich zástupců, svědků, důvěrníků a soudních tlumočníků, 4a)
i) otisk úředního razítka notáře
a jeho podpis.
Platné znění:
Nezná-li notář účastníky,
svědky úkonů, důvěrníky
nebo tlumočníky osobně, musí mu být
jejich totožnost prokázána platným úředním
průkazem nebo potvrzena dvěma svědky totožnosti;
nezná-li notář tyto svědky osobně,
musí mu být jejich totožnost prokázána
platným úředním průkazem.
Navrhované znění:
Nezná-li notář účastníky,
svědky úkonů, důvěrníky
nebo soudní tlumočníky 4a)
osobně, musí mu být jejich totožnost
prokázána platným úředním
průkazem nebo potvrzena dvěma svědky totožnosti;
nezná-li notář tyto svědky osobně,
musí mu být jejich totožnost prokázána
platným úředním průkazem.
Platné znění:
(1) Nezná-li účastník nebo svědek
úkonu jazyk, v němž se notářský
zápis sepisuje, je třeba přítomnosti
tlumočníka. Nelze však jako tlumočníka
přibrat osobu blízkou účastníkům
nebo toho, kdo je ve věci zúčastněn.
(2) Zná-li notář nebo jeho pracovník
jazyk, v němž jedná účastník
nebo svědek, lze upustit od přítomnosti tlumočníka.
(3) V závěru notářského zápisu
je třeba uvést doložku o tom, že účastníku
byl obsah notářského zápisu přetlumočen
a že s ním účastník projevil
souhlas. Byl-li přítomen tlumočník,
připojí na notářský zápis
svůj podpis a otisk svého úředního
razítka.
Navrhované znění:
(1) Nezná-li účastník nebo svědek
úkonu jazyk, v němž se notářský
zápis sepisuje, je třeba přítomnosti
soudního tlumočníka 4a).
Nelze však jako soudního tlumočníka
4a) přibrat osobu blízkou
účastníkům nebo toho, kdo je ve věci
zúčastněn.
(2) Zná-li notář nebo jeho pracovník
jazyk, v němž jedná účastník
nebo svědek, lze upustit od přítomnosti soudního
tlumočníka. 4a)
(3) V závěru notářského zápisu
je třeba uvést doložku o tom, že účastníku
byl obsah notářského zápisu přetlumočen
a že s ním účastník projevil
souhlas. Byl-li přítomen soudní
tlumočník, 4a) připojí
na notářský zápis svůj podpis
a otisk svého úředního razítka.
Platné znění:
(1) Notář provede vidimaci, může-li
spolehlivě posoudit obsah listiny. Neovládá-li
notář jazyk, v němž je listina pořízena,
vyzve žadatele, aby předložil překlad
listiny tlumočníkem. Nestane-li se tak, notář
úkon odmítne.
(2) Vidimace se vyznačí na ověřeném opisu ve formě ověřovací doložky, v níž je uvedeno
a) zda opis souhlasí doslovně s listinou, z níž byl pořízen a zda tato listina je prvopisem nebo ověřeným opisem a z kolika listů nebo archů se skládá,
b) počet listů nebo archů, které opis obsahuje,
c) zda jde o opis úplný nebo částečný,
d) údaj, zda jsou v předložené listině změny, doplňky, vsuvky nebo škrty, které by mohly zeslabit její věrohodnost,
e) údaj, zda byly na opisu provedeny opravy neshod s předloženou listinou,
f) místo a datum vystavení,
g) podpis ověřujícího a otisk úředního
razítka notáře.
(3) Notář vidimací neověřuje
pravdivost skutečností uváděných
v listině.
Navrhované znění:
(1) Notář provede vidimaci, může-li
spolehlivě posoudit obsah listiny. Neovládá-li
notář jazyk, v němž je listina pořízena,
vyzve žadatele, aby předložil překlad
listiny soudním tlumočníkem. 4a)
Nestane-li se tak, notář úkon odmítne.
(2) Vidimace se vyznačí na ověřeném opisu ve formě ověřovací doložky, v níž je uvedeno
a) zda opis souhlasí doslovně s listinou, z níž byl pořízen a zda tato listina je prvopisem nebo ověřeným opisem a z kolika listů nebo archů se skládá,
b) počet listů nebo archů, které opis obsahuje,
c) zda jde o opis úplný nebo částečný,
d) údaj, zda jsou v předložené listině změny, doplňky, vsuvky nebo škrty, které by mohly zeslabit její věrohodnost,
e) údaj, zda byly na opisu provedeny opravy neshod s předloženou listinou,
f) místo a datum vystavení,
g) podpis ověřujícího a otisk úředního
razítka notáře.
(3) Notář vidimací neověřuje
pravdivost skutečností uváděných
v listině.