Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Platné znění:

(1) Zvýšení základního jmění upsáním nových akcií je přípustné, jestliže akcionáři zcela splatili emisní kurs dříve upsaných akcií. Toto omezení neplatí, pokud se zvyšuje základní jmění upisováním akcií a jejich emisní kurs se splácí pouze nepeněžitými vklady.

(2) Usnesení valné hromady o zvýšení základního jmění upisováním akcií obsahuje:

a) částku, o níž má být základní jmění zvýšeno, s určením, zda se připouští upisování akcií nad částku navrhovaného zvýšení základního jmění, a to buď bez omezení, nebo s určením omezení,

b) počet a jmenovitou hodnotu, druh, formu a podobu upisovaných akcií,

c) údaje uvedené v § 204a odst. 2 nebo, pokud má upsat akcie obchodník s cennými papíry podle § 204a odst. 6, místo a lhůtu, v níž může oprávněná osoba vykonat právo tam uvedené, a cenu, za níž je oprávněna akcie koupit, anebo údaj o vyloučení nebo omezení přednostního práva na upisování akcií,

d) určení, zda akcie, které nebudou upsány s využitím přednostního práva, budou všechny nebo jejich určená část upsány akcionáři na základě dohody podle § 205, zda budou nabídnuty určitému zájemci nebo zájemcům s uvedením osoby zájemce nebo osob zájemců anebo způsobu jeho nebo jejich výběru, anebo zda budou nabídnuty k upsání na základě veřejné výzvy k upisování akcií,

e) místo a lhůtu pro upisování akcií bez využití přednostního práva s datem počátku jejího běhu a emisní kurs takto upisovaných akcií nebo způsob jeho určení; emisní kurs nebo způsob jeho určení musí být pro všechny upisovatele stejný, nestanoví-li zákon jinak,

f) účet u banky a lhůtu, v níž je upisovatel povinen splatit část emisního kursu upsaných akcií, popřípadě místo a lhůtu pro splacení nepeněžitého vkladu,

g) pokud se schvaluje vydání akcií nového druhu, určení práv s nimi spojených,

h) pokud se schvaluje upisování akcií nepeněžitými vklady, předmět vkladu a výši jeho ocenění určeného posudkem znalce,

i) pokud se připouští upisování akcií nad částku navrhovaného zvýšení základního jmění, určení orgánu společnosti, který rozhodne o konečné částce zvýšení.

(3) Pokud usnesení valné hromady nebude obsahovat údaje podle odstavce 2 písm. d), platí, že tyto akcie budou nabídnuty k upsání na základě veřejné výzvy.

(4) Do 30 dnů od usnesení valné hromady o zvýšení základního jmění je představenstvo společnosti povinno podat návrh na zápis tohoto usnesení do obchodního rejstříku. Usnesení zveřejní představenstvo bez zbytečného odkladu po jeho zápisu do obchodního rejstříku. Upisování akcií nemůže začít dříve, než usnesení valné hromady bude zapsáno do obchodního rejstříku.

Navrhované znění:

(1) Zvýšení základního jmění upsáním nových akcií je přípustné, jestliže akcionáři zcela splatili emisní kurs dříve upsaných akcií. Toto omezení neplatí, pokud se zvyšuje základní jmění upisováním akcií a jejich emisní kurs se splácí pouze nepeněžitými vklady.

(2) Usnesení valné hromady o zvýšení základního jmění upisováním akcií obsahuje:

a) částku, o níž má být základní jmění zvýšeno, s určením, zda se připouští upisování akcií nad částku navrhovaného zvýšení základního jmění, a to buď bez omezení, nebo s určením omezení,

b) počet a jmenovitou hodnotu, druh, formu a podobu upisovaných akcií,

c) údaje uvedené v § 204a odst. 2 nebo, pokud má upsat akcie obchodník s cennými papíry podle § 204a odst. 6, místo a lhůtu, v níž může oprávněná osoba vykonat právo tam uvedené, a cenu, za níž je oprávněna akcie koupit, anebo údaj o vyloučení nebo omezení přednostního práva na upisování akcií,

d) určení, zda akcie, které nebudou upsány s využitím přednostního práva, budou všechny nebo jejich určená část upsány akcionáři na základě dohody podle § 205, zda budou nabídnuty určitému zájemci nebo zájemcům s uvedením osoby zájemce nebo osob zájemců anebo způsobu jeho nebo jejich výběru, anebo zda budou nabídnuty k upsání na základě veřejné výzvy k upisování akcií,

e) místo a lhůtu pro upisování akcií bez využití přednostního práva s datem počátku jejího běhu a emisní kurs takto upisovaných akcií nebo způsob jeho určení; emisní kurs nebo způsob jeho určení musí být pro všechny upisovatele stejný, nestanoví-li zákon jinak,

f) účet u banky a lhůtu, v níž je upisovatel povinen splatit část emisního kursu upsaných akcií, popřípadě místo a lhůtu pro splacení nepeněžitého vkladu,

g) pokud se schvaluje vydání akcií nového druhu, určení práv s nimi spojených,

h) pokud se schvaluje upisování akcií nepeněžitými vklady, předmět vkladu a výši jeho ocenění určeného posudkem soudního znalce, ¹)

i) pokud se připouští upisování akcií nad částku navrhovaného zvýšení základního jmění, určení orgánu společnosti, který rozhodne o konečné částce zvýšení.

(3) Pokud usnesení valné hromady nebude obsahovat údaje podle odstavce 2 písm. d), platí, že tyto akcie budou nabídnuty k upsání na základě veřejné výzvy.

(4) Do 30 dnů od usnesení valné hromady o zvýšení základního jmění je představenstvo společnosti povinno podat návrh na zápis tohoto usnesení do obchodního rejstříku. Usnesení zveřejní představenstvo bez zbytečného odkladu po jeho zápisu do obchodního rejstříku. Upisování akcií nemůže začít dříve, než usnesení valné hromady bude zapsáno do obchodního rejstříku.

Platné znění:

(1) Na základě rozhodnutí valné hromady podle § 203 odst. 2 písm. d) se mohou dohodnout všichni akcionáři na rozsahu své účasti na zvýšení základního jmění v částce určené valnou hromadou.

(2) Dohoda akcionářů podle odstavce 1 nahrazuje listinu upisovatelů a musí být pořízena ve formě notářského zápisu.

(3) Dohoda podle odstavce 1 musí obsahovat určení počtu, druhu, formy, podoby a jmenovité hodnoty akcií upisovaných každým upisovatelem, výši emisního kursu a lhůtu pro jeho splacení. Pokud jsou akcie upisovány nepeněžitými vklady, obsahuje dohoda podle odstavce 1 i předmět vkladu a výši jeho ocenění určeného posudkem znalce.

Navrhované znění:

(1) Na základě rozhodnutí valné hromady podle § 203 odst. 2 písm. d) se mohou dohodnout všichni akcionáři na rozsahu své účasti na zvýšení základního jmění v částce určené valnou hromadou.

(2) Dohoda akcionářů podle odstavce 1 nahrazuje listinu upisovatelů a musí být pořízena ve formě notářského zápisu.

(3) Dohoda podle odstavce 1 musí obsahovat určení počtu, druhu, formy, podoby a jmenovité hodnoty akcií upisovaných každým upisovatelem, výši emisního kursu a lhůtu pro jeho splacení. Pokud jsou akcie upisovány nepeněžitými vklady, obsahuje dohoda podle odstavce 1 i předmět vkladu a výši jeho ocenění určeného posudkem soudního znalce. ¹)

Platné znění:

(1) Usnesením valné hromady lze pověřit představenstvo, aby za podmínek určených tímto zákonem a stanovami rozhodlo o zvýšení základního jmění upisováním akcií nebo z vlastních zdrojů společnosti s výjimkou nerozděleného zisku, nejvýše však o jednu třetinu dosavadní výše základního jmění v době, kdy představenstvo o zvýšení základního jmění rozhoduje (dále jen "pověření zvýšit základní jmění"). Pokud je představenstvo pověřeno rozhodnout o zvýšení základního jmění nepeněžitými vklady, musí pověření zvýšit základní jmění obsahovat i určení, který orgán společnosti rozhodne o ocenění nepeněžitého vkladu na základě posudku znalce.

(2) Pověření zvýšit základní jmění je možno udělit na dobu nejdéle pěti roků ode dne, kdy se konala valná hromada, která se usnesla na pověření zvýšit základní jmění.

(3) Vyplývá-li to ze stanov, může valná hromada pověřit představenstvo zvýšením základního jmění upisováním zaměstnaneckých akcií, zejména může po přijetí rozhodnutí o rozdělení zisku rozhodnout, že podíl zaměstnanců na zisku společnosti lze použít jen ke splacení těchto akcií. Podrobnosti určí stanovy.

Navrhované znění:

(1) Usnesením valné hromady lze pověřit představenstvo, aby za podmínek určených tímto zákonem a stanovami rozhodlo o zvýšení základního jmění upisováním akcií nebo z vlastních zdrojů společnosti s výjimkou nerozděleného zisku, nejvýše však o jednu třetinu dosavadní výše základního jmění v době, kdy představenstvo o zvýšení základního jmění rozhoduje (dále jen "pověření zvýšit základní jmění"). Pokud je představenstvo pověřeno rozhodnout o zvýšení základního jmění nepeněžitými vklady, musí pověření zvýšit základní jmění obsahovat i určení, který orgán společnosti rozhodne o ocenění nepeněžitého vkladu na základě posudku soudního znalce. ¹)

(2) Pověření zvýšit základní jmění je možno udělit na dobu nejdéle pěti roků ode dne, kdy se konala valná hromada, která se usnesla na pověření zvýšit základní jmění.

(3) Vyplývá-li to ze stanov, může valná hromada pověřit představenstvo zvýšením základního jmění upisováním zaměstnaneckých akcií, zejména může po přijetí rozhodnutí o rozdělení zisku rozhodnout, že podíl zaměstnanců na zisku společnosti lze použít jen ke splacení těchto akcií. Podrobnosti určí stanovy.

K § 26 návrhu zákona:

Příloha

Sazebník soudních poplatků

Platné znění:

Položka 27

a) Za jmenování soudním znalcem nebo tlumočníkem včetně zapsání do seznamu soudních znalců a tlumočníků.....................................................................................Kč 300,-

b) Za rozšíření jmenování o každý další obor nebo jazyk...........................................Kč 100,-

c) Za oznámení údajů ze seznamu soudních znalců a tlumočníků...........................Kč 50,-

Navrhované znění:

Položka 27

a) Za zapsání do seznamu soudních znalců a soudních tlumočníků...................Kč 300,-

b) Za rozšíření zápisu o každý další obor nebo jazyk............................................Kč 100,-

c) Za výpis ze seznamu soudních znalců a soudních tlumočníků.......................Kč 50,-

K § 27 návrhu zákona:

Platné znění:

(1) Majetek investičního fondu může být uložen v nemovitostech a v movitých věcech, které poskytují záruku spolehlivého uložení.

(2) Ocenění nemovitostí a movitých věcí se musí provést před jejich nákupem a dále ve lhůtách stanovených ve statutu fondu, nejméně však jedenkrát ročně. Ocenění se provede podle předpisů platných v době, kdy se provádí. Není-li těchto předpisů, provede je soudní znalec nezávislý na investiční společnosti nebo na investičním fondu.

Navrhované znění:

(1) Majetek investičního fondu může být uložen v nemovitostech a v movitých věcech, které poskytují záruku spolehlivého uložení.

(2) Ocenění nemovitostí a movitých věcí se musí provést před jejich nákupem a dále ve lhůtách stanovených ve statutu fondu, nejméně však jedenkrát ročně. Ocenění se provede podle předpisů platných v době, kdy se provádí. Není-li těchto předpisů, provede je soudní znalec ^4j) nezávislý na investiční společnosti nebo na investičním fondu.

--------------------------------

^4j) Zákon č. ..../1997 Sb., o soudních znalcích a soudních tlumočnících a o změně a doplnění některých zákonů.

K § 28 návrhu zákona:

Platné znění:

(1) Poplatník je povinen podat místně příslušnému správci daně přiznání k dani dědické, dani darovací nebo k dani z převodu nemovitostí, a to do 30 dnů ode dne

a) pravomocně skončeného řízení o dědictví, jde-li o daň dědickou,

b) v němž je smlouva s doložkou o povolení vkladu do katastru nemovitostí nebo rozhodnutí či jiná listina, kterými příslušný státní orgán potvrzuje nebo osvědčuje vlastnické vztahy k nemovitostem, doručena poplatníkovi daně darovací nebo daně z převodu nemovitostí,

c) v němž je uzavřena smlouva o darování movitého majetku, poskytnut dar do ciziny, přijat dar z ciziny, dovezena do tuzemska věc pořízená z prostředků darovaných v cizině nebo nabyt jiný majetkový prospěch, jde-li o daň darovací,

d) uplynutí každého pololetí příslušného kalendářního roku, jde-li o bezúplatné nabytí majetku právnickými osobami podle § 20 odst. 4 tohoto zákona. Přiznání zahrnuje veškerý takto nabytý majetek za toto období.

Součástí daňového přiznání je ověřený opis smlouvy a znalecký posudek o ceně nemovitosti, jde-li o úplatný nebo bezúplatný převod či přechod vlastnictví k nemovitosti; znalecký posudek se nevyžaduje v případě převodu nebo přechodu vlastnictví k pozemkům bez trvalých porostů a staveb, pokud správce daně nestanoví jinak.

(2) Přiznání k dani darovací nepodléhají dary, které jsou od této daně osvobozeny podle § 19 odst. 1 a 3. Přiznání k dani dědické a dani darovací nepodléhá nabytí majetku do vlastnictví České republiky podle zvláštního předpisu.¹⁴)

(3) Přiznání k dani z převodu nemovitostí při převodech z Fondu národního majetku České republiky a Pozemkového fondu České republiky na základě rozhodnutí o privatizaci ⁹) je povinen podat nabyvatel.

(4) Soud, který vedl řízení o dědictví v prvním stupni, zašle stejnopis pravomocného usnesení o dědictví, stejnopis případného samostatného pravomocného usnesení o odměně notáře a jeho hotových výdajích a celý spis vedený v řízení o dědictví místně příslušnému správci daně do 30 dnů po pravomocně skončeném řízení o dědictví. Správce daně vrátí uvedený spis soudu do 30 dnů od právní moci rozhodnutí o vyměření daně. Oznamovací povinnost ke správci daně mají katastrální úřady, jde-li o zápisy vlastnických a jiných věcných práv do katastru nemovitostí a jejich změny, celní orgány,

jde-li o darování movitého majetku z ciziny nebo do ciziny, a Středisko cenných papírů, jde-li o darování cenných papírů.

-----------------------------------------------------------------

⁹) Zákon č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky.

¹⁴) Např. § 135 a 462 občanského zákoníku, § 55 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

Navrhované znění:

(1) Poplatník je povinen podat místně příslušnému správci daně přiznání k dani dědické, dani darovací nebo k dani z převodu nemovitostí, a to do 30 dnů ode dne

a) pravomocně skončeného řízení o dědictví, jde-li o daň dědickou,

b) v němž je smlouva s doložkou o povolení vkladu do katastru nemovitostí nebo rozhodnutí či jiná listina, kterými příslušný státní orgán potvrzuje nebo osvědčuje vlastnické vztahy k nemovitostem, doručena poplatníkovi daně darovací nebo daně z převodu nemovitostí,

c) v němž je uzavřena smlouva o darování movitého majetku, poskytnut dar do ciziny, přijat dar z ciziny, dovezena do tuzemska věc pořízená z prostředků darovaných v cizině nebo nabyt jiný majetkový prospěch, jde-li o daň darovací,

d) uplynutí každého pololetí příslušného kalendářního roku, jde-li o bezúplatné nabytí majetku právnickými osobami podle § 20 odst. 4 tohoto zákona. Přiznání zahrnuje veškerý takto nabytý majetek za toto období.

Součástí daňového přiznání k dani darovací a k dani z převodu nemovitostí je ověřený opis smlouvy a odborný posudek o ceně nemovitosti, vypracovaný na základě koncese pro obor znalecká činnost oceňování majetku^13b) (dále jen "odborný posudek); k daňovému přiznání k dani dědické se odborný posudek předkládá jen na výzvu správce daně. Po dobu dvou let od nabytí účinnosti zvláštního zákona ^13c) se za odborný posudek považuje i posudek znalce jmenovaného podle zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

(2) Přiznání k dani darovací nepodléhají dary, které jsou od této daně osvobozeny podle § 19 odst. 1 a 3. Přiznání k dani dědické a dani darovací nepodléhá nabytí majetku do vlastnictví České republiky podle zvláštního předpisu.¹⁴)

(3) Přiznání k dani z převodu nemovitostí při převodech z Fondu národního majetku České republiky a Pozemkového fondu České republiky na základě rozhodnutí o privatizaci ⁹) je povinen podat nabyvatel.

(4) Soud, který vedl řízení o dědictví v prvním stupni, zašle stejnopis pravomocného usnesení o dědictví, stejnopis případného samostatného pravomocného usnesení o odměně notáře a jeho hotových výdajích a celý spis vedený v řízení o dědictví místně příslušnému správci daně do 30 dnů po pravomocně skončeném řízení o dědictví. Správce daně vrátí uvedený spis soudu do 30 dnů od právní moci rozhodnutí o vyměření daně. Oznamovací povinnost ke správci daně mají katastrální úřady, jde-li o zápisy vlastnických a jiných věcných práv do katastru nemovitostí a jejich změny, celní orgány,

jde-li o darování movitého majetku z ciziny nebo do ciziny, a Středisko cenných papírů, jde-li o darování cenných papírů.

-----------------------------------------------------------------

⁹) Zákon č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky.

^13b) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^13c) Zákon č. ..../1997 Sb., o soudních znalcích a soudních tlumočnících a o změně a doplnění některých zákonů.

¹⁴) Např. § 135 a 462 občanského zákoníku, § 55 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

K § 29 návrhu zákona:

Platné znění:

(1) Při sepisování notářských listin nelze používat zkratky, které nejsou všeobecně používány.

(2) Datum sepsání notářské listiny, výše peněžitého plnění a délka lhůt se vypisují též slovy. Spoluvlastnické podíly a číselné označení stran notářské listiny se vypisuje jen slovy.

(3) Účastníci, svědci, důvěrníci a tlumočníci se podepisují na konci notářské listiny před podpisem notáře, který ke svému podpisu připojí úřední razítko notáře.

Navrhované znění:

(1) Při sepisování notářských listin nelze používat zkratky, které nejsou všeobecně používány.

(2) Datum sepsání notářské listiny, výše peněžitého plnění a délka lhůt se vypisují též slovy. Spoluvlastnické podíly a číselné označení stran notářské listiny se vypisuje jen slovy.

(3) Účastníci, svědci, důvěrníci a soudní tlumočníci ^4a) se podepisují na konci notářské listiny před podpisem notáře, který ke svému podpisu připojí úřední razítko notáře.

-----------------------------------

^4a) Zákon o soudních znalcích a soudních tlumočnících a o změně a doplnění některých zákonů.

Platné znění:

Notářský zápis musí obsahovat:

a) místo, den, měsíc a rok úkonu,

b) jméno a příjmení notáře a jeho sídlo,

c) jméno, příjmení, bydliště a rodné číslo, není-li, datum narození účastníků a jejich zástupců, svědků, důvěrníků a tlumočníků,

d) prohlášení účastníků, že jsou způsobilí k právním úkonům,

e) údaj, jak byla ověřena totožnost účastníků, svědků, důvěrníků a tlumočníků,

f) obsah úkonu,

g) údaj o tom, že byl zápis po přečtení účastníky schválen,

h) podpisy účastníků nebo jejich zástupců, svědků, důvěrníků a tlumočníků,

i) otisk úředního razítka notáře a jeho podpis.

Navrhované znění:

Notářský zápis musí obsahovat:

a) místo, den, měsíc a rok úkonu,

b) jméno a příjmení notáře a jeho sídlo,

c) jméno, příjmení, bydliště a rodné číslo, není-li, datum narození účastníků a jejich zástupců, svědků, důvěrníků a soudních tlumočníků, ^4a)

d) prohlášení účastníků, že jsou způsobilí k právním úkonům,

e) údaj, jak byla ověřena totožnost účastníků, svědků, důvěrníků a soudních tlumočníků, ^4a)

f) obsah úkonu,

g) údaj o tom, že byl zápis po přečtení účastníky schválen,

h) podpisy účastníků nebo jejich zástupců, svědků, důvěrníků a soudních tlumočníků, ^4a)

i) otisk úředního razítka notáře a jeho podpis.

Platné znění:

Nezná-li notář účastníky, svědky úkonů, důvěrníky nebo tlumočníky osobně, musí mu být jejich totožnost prokázána platným úředním průkazem nebo potvrzena dvěma svědky totožnosti; nezná-li notář tyto svědky osobně, musí mu být jejich totožnost prokázána platným úředním průkazem.

Navrhované znění:

Nezná-li notář účastníky, svědky úkonů, důvěrníky nebo soudní tlumočníky ^4a) osobně, musí mu být jejich totožnost prokázána platným úředním průkazem nebo potvrzena dvěma svědky totožnosti; nezná-li notář tyto svědky osobně, musí mu být jejich totožnost prokázána platným úředním průkazem.

Platné znění:

(1) Nezná-li účastník nebo svědek úkonu jazyk, v němž se notářský zápis sepisuje, je třeba přítomnosti tlumočníka. Nelze však jako tlumočníka přibrat osobu blízkou účastníkům nebo toho, kdo je ve věci zúčastněn.

(2) Zná-li notář nebo jeho pracovník jazyk, v němž jedná účastník nebo svědek, lze upustit od přítomnosti tlumočníka.

(3) V závěru notářského zápisu je třeba uvést doložku o tom, že účastníku byl obsah notářského zápisu přetlumočen a že s ním účastník projevil souhlas. Byl-li přítomen tlumočník, připojí na notářský zápis svůj podpis a otisk svého úředního razítka.

Navrhované znění:

(1) Nezná-li účastník nebo svědek úkonu jazyk, v němž se notářský zápis sepisuje, je třeba přítomnosti soudního tlumočníka ^4a). Nelze však jako soudního tlumočníka ^4a) přibrat osobu blízkou účastníkům nebo toho, kdo je ve věci zúčastněn.

(2) Zná-li notář nebo jeho pracovník jazyk, v němž jedná účastník nebo svědek, lze upustit od přítomnosti soudního tlumočníka. ^4a)

(3) V závěru notářského zápisu je třeba uvést doložku o tom, že účastníku byl obsah notářského zápisu přetlumočen a že s ním účastník projevil souhlas. Byl-li přítomen soudní tlumočník, ^4a) připojí na notářský zápis svůj podpis a otisk svého úředního razítka.

Platné znění:

(1) Notář provede vidimaci, může-li spolehlivě posoudit obsah listiny. Neovládá-li notář jazyk, v němž je listina pořízena, vyzve žadatele, aby předložil překlad listiny tlumočníkem. Nestane-li se tak, notář úkon odmítne.

(2) Vidimace se vyznačí na ověřeném opisu ve formě ověřovací doložky, v níž je uvedeno

a) zda opis souhlasí doslovně s listinou, z níž byl pořízen a zda tato listina je prvopisem nebo ověřeným opisem a z kolika listů nebo archů se skládá,

b) počet listů nebo archů, které opis obsahuje,

c) zda jde o opis úplný nebo částečný,

d) údaj, zda jsou v předložené listině změny, doplňky, vsuvky nebo škrty, které by mohly zeslabit její věrohodnost,

e) údaj, zda byly na opisu provedeny opravy neshod s předloženou listinou,

f) místo a datum vystavení,

g) podpis ověřujícího a otisk úředního razítka notáře.

(3) Notář vidimací neověřuje pravdivost skutečností uváděných v listině.

Navrhované znění:

(1) Notář provede vidimaci, může-li spolehlivě posoudit obsah listiny. Neovládá-li notář jazyk, v němž je listina pořízena, vyzve žadatele, aby předložil překlad listiny soudním tlumočníkem. ^4a) Nestane-li se tak, notář úkon odmítne.

(2) Vidimace se vyznačí na ověřeném opisu ve formě ověřovací doložky, v níž je uvedeno

a) zda opis souhlasí doslovně s listinou, z níž byl pořízen a zda tato listina je prvopisem nebo ověřeným opisem a z kolika listů nebo archů se skládá,

b) počet listů nebo archů, které opis obsahuje,

c) zda jde o opis úplný nebo částečný,

d) údaj, zda jsou v předložené listině změny, doplňky, vsuvky nebo škrty, které by mohly zeslabit její věrohodnost,

e) údaj, zda byly na opisu provedeny opravy neshod s předloženou listinou,

f) místo a datum vystavení,

g) podpis ověřujícího a otisk úředního razítka notáře.

(3) Notář vidimací neověřuje pravdivost skutečností uváděných v listině.