2. OBLAST OBCHODNĚ POLITICKÁ
a) Smluvně právní základ
Významná a stále pokračující
liberalizace obchodu, ke které se Česká republika
zavázala přijetím Dohody o zřízení
Světové obchodní organizace (Dohoda o WTO)
je uplatňována v kontextu dalších, velmi
důležitých liberalizačních kroků.
Česká republika uzavřela řadu dohod
o oblasti volného obchodu, z nich nejdůležitější
je obchodní část Evropské dohody uzavřené
s Evropskou unií. Stále důležitější
roli v ekonomickém životě země hraje
Středoevropská dohoda o volném obchodu, opomíjet
nelze ani preferenční dohody s EFTA, jakož
i s dalšími státy střední a východní
Evropy. Předmětem těchto dohod je postupné,
v krátké době realizované odstranění
celních a netarifních překážek
obchodu včetně bilaterálního řešení
důležitých otázek vzájemných
obchodních vztahů.
Zcela svébytnou roli hraje v ekonomickém životě
České republiky Smlouva o vytvoření
celní unie se Slovenskou republikou, která navázala
na úzké ekonomické vazby z doby před
zánikem federace.
Dne 3. října 1997 byla podpisem završena jednání
o preferenční dohodě s Tureckem. Vláda
zahájí rozhovory s Marokem o dohodě o oblasti
volného obchodu, konzultace budou zahájeny i s jinými
zeměmi, zejména s těmi, o jejichž kandidatuře
členství v EU je v principu rozhodnuto.
Vláda bude i nadále uskutečňovat liberální
zahraničně obchodní politiku, založenou
na otevírání přístupu na
trh s výrobky a službami. Vláda vychází
z toho, že liberalizace obchodu na principu nediskriminace
a to cestou snižování tarifních a netarifních
překážek na mnohostranném základě
v rámci Světové obchodní organizace
nebo postupným odstraňováním překážek
obchodu na dvoustranné bázi sjednáváním
dohod o oblasti volného obchodu není jen cestou,
jak rozvinout tržní ekonomiku v České
republice, ale i způsobem, jak tržně konformní
cestou umožnit českému zboží se
bez překážek a za stejných podmínek,
jako zboží země dovozu, realizovat na trzích
jiných zemí.
Vláda bude nicméně při sjednávání
takových dohod respektovat skutečnost, že mezi
její priority náleží dosáhnout
členství České republiky v Evropské
unii a přizpůsobí tak tyto aktivity zejména
geopolitickým a obchodně politickým zájmům
Unie.
I nadále se při dalších jednáních
o dohodách o oblasti volného obchodu bude vláda
řídit principy, které platí i v
rámci CEFTA a mezi něž náleží
podmínka, aby partnerská země byla členem
WTO a měla uzavřenu preferenční dohodu
s Evropskou unií. Jejich splnění je zárukou
toho, že partnerská země má konsolidovaný
obchodně politický režim, vázaný
jeho mezinárodními závazky a je ve sféře
zájmu Evropské unie, jíž se ČR
chce stát členem.
Vláda bude v úzké koordinaci s Evropskou
unií sledovat vývoj v některých dalších
teritoriích střední a východní
Evropy, které zatím uvedené podmínky
nesplňují (např. Chorvatsko, Ukrajina).
O vytvoření co nejpříznivějších
podmínek pro přístup na trhy jiných
zemí bude vláda dále usilovat sjednáváním
oboustranně výhodných obchodních dohod,
dohod o zamezení dvojího zdanění a
dohod o podpoře a ochraně investic.
b) Tarifní opatření
S cílem dále podpořit konkurenceschopnost
českého průmyslu připravuje vláda
další opatření v tarifní oblasti.
Liberalizací dovozu resp. osvobozením od cel těch
výrobků, které mohou sehrát klíčovou
roli při modernizaci průmyslu resp. zemědělství
může být poskytnuta důležitá
pomoc domácí výrobě.
Pokud jde o autonomní opatření v celní
oblasti, bude se vláda zabývat návrhem nařízení,
kterým se stanoví sazba dovozního cla pro
progresivní technologie. Cílem tohoto kroku je stanovit
nulovou celní sazbu pro dovoz technologií, které
jsou vyspělým světem uznávány
jako špičkové.
V oblasti mnohostranné obchodní politiky vláda
v těchto dnech schválila Ministerskou deklaraci
o obchodu s výrobky informačních technologií,
na základě které všichni rozhodující
světoví výrobci těchto výrobků
přijali další závazek v rámci
Světové obchodní organizace, snížit
do roku 2000 na nulu celní překážky
dovozu tohoto zboží.
Tarifní opatření tohoto druhu usnadní
i vývoz české produkce, obecně však
platí, že ČR je dovozcem těchto výrobků,
a proto výsledek bude více stimulační
pro rozvoj české výroby v jiných oblastech.
c) Veletrhy a výstavy
Propagace a prezentace českých výrobků
a vývozců v zahraničí představuje
stejně jako ve standardních tržních
ekonomikách samostatný segment proexportní
politiky vlády a je její neoddělitelnou součástí.
Současný systém podpory účastí
na veletrzích a výstavách dbá na harmonizaci
zájmu exportérů a obchodně politických
zájmů státu s nezbytným přihlížením
k finanční částce v daném roce
na tento účel vyčleněné. To
je zajišťováno úzkou spoluprací
Ministerstva průmyslu a obchodu se Svazem průmyslu
a dopravy, Hospodářskou komorou, Ministerstvem zahraničních
věcí a dalšími subjekty.
V zájmu zefektivnění českých
oficiálních účastí byla vypracována
kategorizace oficiálních propagačních
akcí a formy jejich financování, které
jsou průběžně vyhodnocovány a
brány v úvahu v následujícím
období. Cílem tohoto kontinuálního
procesu je maximální účelnost využívání
prostředků vyčleněných státem
na podporu státně propagačních aktivit
s optimálním dopadem na podnikatelskou sféru.
Z celkové částky 165 mil. Kč, která
je v roce 1997 určená na ekonomickou propagaci,
připadá 110 mil. Kč na veletrhy a výstavy.
Velmi důležitou úlohu při firemních
prezentacích v zahraničí sehrávají
samostatné výstavy České republiky
v zahraničí. Jedná se o speciální
druhy propagačních akcí, jejichž účelem
je poskytnout širší prostor pro prezentaci nejen
firem, ale i českého průmyslu a zemědělství
vůbec. V této souvislosti jsou samostatné
výstavy ČR doplňovány dalšími
doprovodnými odbornými a kulturními programy.
Vláda si je vědoma prospěšnosti finanční
podpory státu v této oblasti a je rozhodnuta poskytovat
ji v budoucnu.
d) Publikační a další propagační
činnost
Ekonomická propagace České republiky především
v zahraničí je prováděna poskytováním
pravidelných ekonomických informací do
široké sítě známých zahraničních
i tuzemských agentur. Jedná se především
o prezentaci výsledků české ekonomiky,
hodnoceni zahraničního obchodu i jednotlivých
českých firem včetně jejich výrobního
sortimentu, zejména formou článků
a obchodních příloh umísťovaných
v renomovaných světových periodikách.
Svůj význam mají a budou mít periodika
vydávaná v tuzemsku pro zahraničí.
Účinnost těchto aktivit bude zvyšována
jejich koncentrací do vybraných teritorií
přednostního zájmu.
Do této oblasti je možno zařadit i státní
sportovní reprezentaci jako příležitost
pro prezentaci a propagaci českých výrobků
zejména spotřebního průmyslu.
e) Obchodní a ekonomická diplomacie
Vláda si je vědoma potřeby rozšiřovat
a prohlubovat styky s jednotlivými zeměmi cestou
přijímání a vysílání
návštěv představitelů státu
či vysokých státních úředníků
a možností, jak lze touto cestou ovlivnit ekonomické
zájmy země.
Důležitou roli v této souvislosti hrají
rovněž společné mezinárodní
orgány zřízené pro sledování
a rozvoj ekonomické spolupráce. Jde tu zejména
o dvoustranné či vícestranné společné
výbory nebo smíšené komise založené
na mezivládní úrovni či na bázi
jednání zástupců příslušných
orgánů obou stran. Těchto jednání
se využívá k prosazování obchodně
politických zájmů České republiky
a k jejich ochraně a k upozorňování
na specifické možnosti české ekonomiky
ve vztahu k danému teritoriu.
Členové vlády budou i nadále seznamovat
renomovaná vědecká či podnikatelská
fóra v zahraničí i v tuzemsku se současným
ekonomickým klimatem v České republice, s
podmínkami přístupu na trh a s možnostmi
dalšího rozvoje ekonomické a obchodní
spolupráce s Českou republikou.
Vláda bude i nadále k rozšiřování
ekonomických styků podporovat uskutečňování
podnikatelských misí, které skýtají
mimořádně dobrou příležitost
podnikové sféře prezentovat se v zahraničí.
Nezanedbatelná je i psychologická stránka
těchto aktivit, kdy účast zástupce
státu s jeho případnou presentací
pozitivně působí na subjekty partnerské
země. Koordinovanost zájmů a postupů
všech účastníků mise, a to jak
zástupců státu tak i podnikatelů,
je zásadní podmínkou úspěšnosti
a efektivnosti této události.
Vláda bude i nadále pokračovat ve své
aktivní činnosti v oblasti obchodní a ekonomické
diplomacie s vědomím, že se jejich účinnost
zvyšuje vhodnou koordinací.
f) Teritoriální koncepce
Není reálné, aby stát uskutečňoval
zejména vlivovou proexportní politiku ve vztahu
ke všem zemím světa. Brání tomu
organizační, kapacitní i zdrojové
příčiny. Bude proto nezbytné, aby
byly identifikovány země či oblasti přednostního
zájmu, na něž bude ve střednědobém
horizontu upřena snaha upozornit na možnosti české
ekonomiky a zásadněji obchod rozvinout.
Vybírány budou země či oblasti, o
nichž bude zřejmé, že v nich existují
optimální podmínky pro další
rozvoj a navýšení obchodu. Zkoumány
budou především tyto faktory:
- faktory ekonomické,
- faktory obchodně politické,
- faktory politické,
- faktory geografické,
- faktor komplementarity s českou ekonomikou atd.
Mikroekonomické otázky budou posuzovány především
v úzké spolupráci s podnikatelskou sférou,
výběr se omezí pouze na nevelký počet
zemí či regionů na dané několikaleté
období. Přitom bude nutno brát v úvahu
i geopolitické a ekonomické zájmy Evropské
unie.
Do takto stanovených teritorií pak budou po určitou
dobu orientovány proexportní aktivity, zaměřené
zejména na pořádání výstav
a dalších propagačních akcí,
vysílání oficiálních návštěv,
výměna podnikatelských misí, směrování,
bude-li to praktické, rozvojové technické
pomoci a provádění dalších kroků.
Základní směry teritoriálního
zaměření jsou obsaženy v přílohové
části.
Cílem tedy je ve vybraném teritoriu ve stanoveném
období vhodně kombinovat proexportní, tržně
konformní aktivity, jejichž cílem je usnadnit
přístup na trh pro české výrobky.
3. ZASTUPITELSKÉ ÚŘADY ČESKÉ
REPUBLIKY V ZAHRANIČÍ
Vláda bude nadále orientovat činnost zastupitelských
úřadů České republiky v zahraničí
na ekonomické otázky. Základ dalšího
postupu spatřuje v přesouvání těžiště
aktivity od obecného ekonomického zpravodajství
ve prospěch konkrétních a individualizovaných
forem a iniciativ na podporu českých exportních
potřeb. Návrhy jsou proto směřovány
k úpravě dosavadního makroekonomického
zpravodajství směrem k vyhledávání
konkrétních dvoustranných obchodních
vztahů a užitečných projektů
podnikatelské spolupráce. Souběžně
se připravuje vytváření prostoru ke
konkrétním obchodním kontaktům a projektům,
o které čeští obchodní partneři
projeví seriózní zájem.
Vláda zpracovává projekt o možnosti
poskytování příspěvku na zajištění
rychlého zálohového nákupu podmínek
vypisovaných zahraničních tendrů
pro české podniky, které se jich budou moci,
v případě, že předloží
konkurenceschopnou nabídku, zúčastnit.
V zájmu podpory vývozu se každoročně
uskutečňují aktivy s pracovníky
ekonomicko obchodních úseků zastupitelských
úřadů, kde je hodnocena nejen jejich činnost
za uplynulé období, ale jsou diskutovány
i formy a potřeby informačního ekonomického
zpravodajství a metody zpracovávání
trhů, vyhledávání nových, perspektivních
exportních příležitostí pro české
podniky v teritoriu, posilování jejich aktivní
pozice na trhu včetně iniciování rozvoje
jejich ekonomicky výhodné spolupráce s místními
firmami.
Vláda dospěla k názoru, že nedostatečné
institucionální propojení v oblasti vnějších
ekonomických vztahů mezi Ministerstvem zahraničních
věcí na straně jedné a Ministerstvem
průmyslu a obchodu na straně druhé, znesnadňuje
dosahování očekávaného cíle,
kterým je efektivní prosazování ekonomických
zájmů České republiky v zahraničí.
Ministerstvo zahraničních věcí odpovídá
za celkové zastoupení státu v zahraničí,
zatímco Ministerstvo průmyslu a obchodu odpovídá
za provádění zahraničně obchodní
politiky.
Řešení této situace vláda spatřuje
ve vytvoření takové struktury spolupráce
mezi oběma ministerstvy, která by byla založena
na smluvním základě, nenarušovala by
integritu zastupitelského úřadu pod vedením
velvyslance a zároveň by umožňovala
přímou metodickou a meritorní spolupráci
obchodně ekonomických úseků s MPO.
Vláda proto uložila ministru zahraničních
věcí ve spolupráci s ministrem průmyslu
a obchodu připravit návrh na efektivnější
využívání obchodně ekonomických
úseků zastupitelských úřadů
České republiky.
4. OBLAST DOPRAVY
Geografická poloha České republiky, jakož
i význam zahraničního obchodu pro její
hospodářství, předurčují
důležitost dopravy v našem státě.
To je důvodem zahájení programu modernizace
dopravních sítí v železniční,
dálniční, letecké i vodní dopravě.
a) Hraniční odbavování
Vedle investičně náročných
projektů je nemalá pozornost věnována
i dalším oblastem. V úzké součinnosti
s podnikatelskou sférou byla provedena analýza hlavních
příčin čekání dopravních
prostředků na hraničních přechodech.
Bylo konstatováno, že problémy spočívají
v hraničním odbavování jak na straně
odbavujících, tak i odbavovaných, ve stavu
a řešení přístupových
komunikací, včetně dobudování
odstavných parkovišť na hraničních
přechodech a pod.
Pokud jde o problematiku pohraničního resp. celního
odbavování, sjedná vláda Dohodu
o společném celním odbavení se
Spolkovou republikou Německo, hladšímu průjezdu
hranic napomáhají i Ujednání o
zřízení předsunutých pohraničních
odbavovacích stanovišť se Slovenskem popř.
uzavření dalších ujednání
pro jednotlivé hraniční přechody.
Je však nutno vzít na vědomí skutečnost,
že taková ujednání i praktické
postupy na hraničních přechodech nejsou jen
záležitostí českých orgánů,
neboť dopad na odbavovací proces má i aplikace
Schengenské dohody.
b) Hraniční přechody
S cílem eliminovat problémy vyplývající
z nedostatečných přístupových
cest k hraničním přechodům má
vláda do roku 2000 v úmyslu řešit situaci
na přechodech se SRN Rozvadov, Folmava a Rumburk, kde se
budou realizovat výstavby silničních obchvatů
a velkokapacitního přechodu na budoucí dálnici
D 5, rozšířením stávající
komunikace resp. výstavbou nových mostů bude
zlepšena situace na přechodech Bohumín, Chotěbuz
a Náchod s Polskem, přestavba se postupně
realizuje na přechodu Mosty u Jablunkova se Slovenskem.
Snaha dále zlepšit situaci zejména v mezinárodní
dopravě je naplňována i v rámci mezinárodních
programů realizovaných z prostředků
PHARE. Tyto programy jsou zaměřeny na přeshraniční
spolupráci se SRN a s Rakouskem, na usnadnění
tranzitu a modernizaci celního odbavení se orientují
programy s Polskem a Slovenskem. Jejich předmětem
je v krátké době uskutečnit dílčí
rekonstrukci silnic v pohraničních oblastech, eliminovat
úzká hrdla na příjezdových
komunikacích k pohraničním přechodům
a modernizovat některá zařízení
Českých drah v pohraničních oblastech.
Česká republika investovala do rozvoje hraniční
infrastruktury a výstavby příjezdových
silnic k hraničním přechodům včetně
odstavných parkovišť značné prostředky.
Dosud však nejsou v dostatečné míře
realizována obdobná opatření ze strany
sousedních států, a proto vláda o
ně bude usilovat na mezinárodních jednáních
na všech úrovních.
5. REGIONÁLNÍ HOSPODÁŘSKÁ
SPOLUPRÁCE V PŘÍHRANIČNÍCH
OBLASTECH
Nikoli zásadní, avšak důležitou
roli může sehrát rozvoj regionální
hospodářské spolupráce v příhraničních
oblastech. Tato spolupráce může nejen generovat
zvýšení vývozu v regionálním
měřítku, ale i napomoci řešení
širších hospodářských problémů
v těchto oblastech.
Vláda se podílí na významných
projektech regionální ekonomické spolupráce,
financovaných v rámci programu PHARE. Tyto projekty
nepřímé podpory podnikání dosahují
až 75% rozsahu rozpočtových nákladů
projektu. Jedním z nejdůležitějších
kritérií je i vztah projektu k opatřením,
realizovaným na druhé straně hranice.
V zájmu rozvoje této oblasti spolupráce je
i organizování výstav, setkání
podnikatelů, organizování seminářů,
sympozií a podobných akcí, seznamujících
s možnostmi druhého regionu.
Vláda tyto formy podporovala a nadále bude podporovat.
V těchto případech je však nezbytná
zvýšená aktivita regionálních
komor a dalších institucí v hospodářské
oblasti, tato spolupráce je neodmyslitelná bez iniciativ
podnikatelského sektoru.
6. ŠKOLSTVÍ
Vláda si je vědoma, že v návaznosti
na ekonomické a společenské změny
v našem státě došlo i ke změně
struktury zájmu o středoškolské a vysokoškolské
studium, a že již kolik let přetrvává
odliv zájemců o technické vzdělávání.
Tento jev společně s odchodem některých
technických odborníků k zahraničním
firmám způsobují. že české
subjekty nemají k dispozici experty na vlastní výzkum
a vývoj, který je nezbytnou podmínkou pro
snížení a odstranění rozdílu
v konkurenceschopnosti mezi českým a konkurujícím
zbožím.
Pro prohloubení zájmu o technické a ekonomické
obory ve vysokém školství jsou připravovány
k zavedení, po experimentálním ověření,
nové formy středoškolské přípravy
v technických a ekonomických lyceích,
které mají žáky orientovat ke studiu
na technických a ekonomických fakultách.
Posiluje se úloha vzdělávacích poradců
na školách s cílem prohlubovat informovanost
o významu a perspektivách technických oborů.
Rozšíření vzdělání
orientovaného na zahraniční obchod se realizuje
ve středním odborném školství,
kde byly v posledních letech zavedeny nové obory
připravující absolventy na zahraniční
obchod. Podobně jsou na tuto problematiku orientovány
nejméně tři nové obory právě
zaváděných vyšších odborných
škol. Zaměření na zahraniční
obchod se stále výrazněji projevuje i
v nových oborech, jakými jsou podnikání
v oboru, management firem a obchodně podnikatelská
činnost a pod.
Ve snaze intenzívněji sledovat procesy v podnikatelské
sféře a lépe reagovat na její potřeby
připravuje Ministerstvo školství, mládeže
a tělovýchovy s Hospodářskou komorou
dohodu, jejímž cílem bude společné
vytváření vzdělávacích
programů i vyhodnocování jejich výsledků.
Jedním z prvních kroků v této oblasti
spolupráce je vytvoření výstupních
standardů odborného vzdělávání
a rozbíhající se obnovení statutu
mistrovské zkoušky.
Vláda si uvědomuje, že významným
prvkem proexportní politiky je poskytování
stipendií k vysokoškolskému a postgraduálnímu
studiu na vysokých školách v České
republice studentům z rozvojových zemí. Vláda
každoročně nabízí 200 stipendijních
míst, z toho 100 pro vysokoškolská studia a
100 pro studia postgraduální. Zahraniční
studenti studují za stejných podmínek jako
občané České republiky.
Výstupy ze školské sféry mají
vždy střednědobý až dlouhodobý
horizont a mohou se do hospodářství státu
promítnout až po příchodu nově
orientovaných absolventů do praxe.
7. INFORMAČNÍ ČINNOST
a) Agrární informační agentura
Vláda si je vědoma specifičnosti agrárního
sektoru včetně problematiky obchodu se zemědělskými
výrobky. Uvažuje se proto, že v gesci Ministerstva
zemědělství bude zřízena agentura,
která bude poskytovat informace a marketingové služby
zemědělským subjektům a subjektům
potravinářského průmyslu za přijatelné
ceny.
Tato organizace by měla zajišťovat cenově
konjunkturální informace, tržní analýzy,
statistické a legislativní informace. Předpokládá
se i zpracovávání marketingových studií
na zakázku a provádění odhadů
vývoje na komoditních trzích.
b) Informatika
Vláda si je vědoma skutečnosti, že v
České republice chybí ucelený systém
poskytování informací hospodářské
sféře. Subjektů, které různými
formami poskytují informace, je více než dvacet
a liší se jak zaměřením či
kvalitou, tak i podmínkami poskytování služeb.
V současné době se tradiční
způsob šíření informačních
produktů zejména formou publikací ukazuje
jako časově zdlouhavý a finančně
nákladný, přičemž může
oslovit pouze omezenou cílovou skupinu uživatelů.
Aktualizace takto šířených informací
je navíc dosti obtížná.
Východisko vláda spatřuje ve využití
globální informační sítě,
kde lze vytvořit "virtuální one-stop-shop",
soustřeďující v elektronické
podobě relevantní informace resp. umožňující
relativně snadný přístup velkého
počtu subjektů k velkému množství
informací. Z technologického hlediska se jako nejperspektivnější
jeví Internet, který je dostupný kdykoli,
v něm obsažené údaje jsou dostatečné
informativní a nepochybně má celosvětově
budoucnost.
Pokud budou dobře vymezeny informační okruhy,
bude možno hovořit o tom, že by pak v systému
byly sdruženy všechny relevantní informace na
bázi principu naprosté nediskriminace, neboť
pro všechny subjekty budou existovat stejné podmínky
a konkurenční výhoda jedněch by nevyplývala
z nedostatku informací druhých.
c) Elektronická výměna dat v obchodní
praxi
Jedním z dosud málo doceňovaných opatření
ke všeobecnému zlepšení obchodu zejména
zahraničního, je racionalizace procedur a technologie
mezinárodně obchodních transakcí.
Do toho spadá i tzv. "elektronický obchod".
Jsou to opatření, která prokazatelně
zvyšují efektivnost obchodu a na mezinárodním
trhu jeho konkurenceschopnost. Zkušenosti již ukazují,
že významní zahraniční partneři
tyto nové postupy požadují a to včetně
elektronické komerční komunikace. Používání
těchto prostředků se stává
jednou z podmínek pro úspěšnější
vstup našich podniků na mezinárodní
trh.
Vláda si je vědoma vzrůstající
důležitosti racionalizace procedur v komerčním
styku a v úzké spolupráci s Komisí
pro racionalizaci procedur v mezinárodním obchodě
při Hospodářské komoře ("FITPRO")
se zúčastňuje prací Výboru
pro rozvoj obchodu EHK. Tím je dán základ
pro rozšíření používání
standardu UN/EDIFACT pro elektronickou výměnu dat
v mezinárodním styku, pro jeho zapracování
do národních norem, pro aplikaci normalizovaných
obchodních dokladů, kódů, datových
prvků, metod a postupů.
8. VÝVOJ A VÝZKUM
Státní podpora výzkumu a vývoje se
řídí zákonem č. 300/1992 Sb.
ve znění zákona č. 1/1995 Sb. Tato
právní regulace upravuje systém státní
podpory výzkumu a vývoje a činnosti vlády
zákonem předvídané jsou motivovány
úsilím dále podpořit vědeckou
frontu a tím i zvýšit technickou kvalitu a
následně konkurenceschopnost české
produkce.
Nad rámec této právní úpravy
jdou dále i další programy, z nichž na
podporu exportu je bezprostředně zaměřen
program Zvýšení exportní výkonnosti
českého průmyslu. Program, který se
bude uplatňovat v roce 1998, je zaměřen na
výzkum a vývoj nových výrobků
a technologií s cílem zvýšení
exportní výkonnosti českého průmyslu.
Podporovány budou projekty inovačního charakteru
zaměřené na výzkum a vývoj
průmyslových výrobků a technologií
se špičkovými technickoekonomickými
parametry.
Projekty musí být ukončeny konkrétní
realizací nejdéle do tří let od zahájení
projektu, s předpokladem návratnosti vložených
finančních prostředků nejdéle
do pěti let po ukončení projektu.
V rámci programu budou podporovány projekty zaměřené
na zlepšení struktury exportu a zvýšení
konkurenceschopnosti českého průmyslu, dosahované
především efektivnějším
využitím tuzemských surovin včetně
zpracování odpadů, snížením
energetické náročnosti a vyšším
stupněm přidané hodnoty.
Vedle projektů směřujících
k posílení exportní výkonnosti mohou
být podpořeny i projekty vývoje špičkových
výrobků a technologií schopné zajistit
alespoň částečnou náhradu dosud
importovaných komodit.
Vláda si je vědoma úzké vazby mezi
výzkumem a vývojem, technickou úrovní
výrobků, jejich konkurenceschopností a vývozní
úspěšností, a bude proto této
problematice i nadále věnovat patřičnou
pozornost.
IV. ZÁVĚR
Toto zaměření aktivit v oblasti podpory vývozu
je orientováno na krátkodobé či
střednědobé období. Četná
opatření jsou motivována pozůstatky
období přechodu od centrálně plánované
k tržní ekonomice a mají poněkud specifickou
povahu, jiná zcela odpovídají instrumentáriu,
které používají vyspělé
demokratické státy.
Příslušné orgány vlády
budou proto s tímto programem nadále pracovat, sledovat
účinky jednotlivých opatření
na vývoz České republiky a podle zjištěných
výsledků a v rámci svých pravomocí
jej budou doplňovat a dále podle potřeby
rozpracovávat.
Vláda ve svém usnesení č. 722 ze
dne 19. listopadu 1997 uložila řadu konkrétních
úkolů. Všichni její členové
budou při zahraničních cestách a při
přijímání zahraničních
návštěv klást důraz na další
rozvoj ekonomické a obchodní spolupráce s
Českou republikou.
Dále vláda rozhodla, že místopředseda
vlády a ministr zemědělství a ministři
financí, dopravy a spojů a průmyslu a obchodu
zpracují zaměření proexportních
aktivit v rámci svých resortů. Tento
krok umožní dále propracovat záměry
a praktické kroky těch ústředních
orgánů státní správy, které
na aktivitách ve prospěch vývozu mohou mít
rozhodující podíl.
Ministr zahraničních věcí připraví
ve spolupráci s ministrem průmyslu a obchodu návrh
na efektivnější využívání
obchodně ekonomických úseků zastupitelských
úřadů v zahraničí.
Vláda dále uložila ministru průmyslu
a obchodu, aby ve spolupráci s místopředsedou
vlády a ministrem zemědělství a s
ministry financí a zahraničních věcí
vypracoval program teritoriálního zaměření
proexportních aktivit na nadcházející
období.
Do konce května 1998 zpracuje ministr průmyslu a
obchodu ve spolupráci s ministrem financí podmínky
pro podporu vývozu poskytováním dlouhodobých
vládních úvěrů za výhodných
podmínek pro jednotlivé vývozní projekty.
Vláda nicméně konstatuje, že její
opatření na podporu vývozu nejsou jediným
možným souborem instrumentů, které lze
v oblasti proexportu uskutečnit. Očekává
proto, že jednotlivé podnikatelské subjekty,
podnikatelské svazy či komory přijmou vlastní
opatření, která budou dále rozvíjet
s cílem šířeji se umístit na
zahraničních trzích.
Je třeba mít na paměti, že četné
proexportně působící kroky jsou v
kompetenci pouze podnikatelské sféry. Příkladem
toho mohou být velké tradingové společnosti,
které by uskutečňovaly vývozní
a dovozní operace a zabezpečovaly širokou škálu
dalších souvisejících aktivit od projekčních
prací po propagaci. Vytvářet v této
oblasti nové státní podniky by za současné
situace neodpovídalo dosaženému stupni rozvoje
tržních vztahů. Pro vytvoření
takových organizací na soukromoprávní
bázi skýtá český právní
řád dostatek prostoru.
Rozvíjení a prohlubování koncepčního
myšlení v obou sférách, veřejnoprávní
a soukromoprávní, umožní široký,
strukturovaný dialog, který má všechny
předpoklady pro to, aby došlo k dalšímu
oživení českého vývozu.
1) Základní směry teritoriálního zaměření
2) Charakteristika dosavadního vývoje zahraničního obchodu
3) Tabulky
Myšlenka identifikovat určité teritoriální
zahraničně obchodní priority není
nikterak nová a řada vyspělých demokratických
zemí této metody využívá. Dosti
rozsáhlé zkušenosti má v tomto směru
například Rakousko, které má propracovaný
systém těchto aktivit, pojem teritoriální
priorita není cizí Velké Británii
a dalším zemím.
Aktivity, obsažené v teritoriální koncepci
orientované na zahraniční obchod nemají,
resp. nemusí mít vždy pouze obchodně
politický obsah poskytnutím výhodnějšího
zboží druhé straně než jiným
zemím ve smyslu celních úlev a pod. Obchodně
politický režim s určitou zemí je dán
mezinárodními smlouvami mnohostranné či
dvoustranné povahy a obvykle se opírá o poskytnutou
doložku nejvyšších výhod. Poskytnout
výhodnější zacházení lze
pouze za podmínek, stanovených mezinárodní
smlouvou a musí mít povahu dohody o oblasti volného
obchodu či o vytvoření celní unie.
Sjednání takové dohody s určitou zemí
není samozřejmě vyloučeno, je však
třeba přihlížet k tomu, že Česká
republika v procesu přidružení k Evropské
unii musí v souladu s Evropskou dohodou konzultovat své
záměry uzavírat preferenční
dohody a dbát na to, aby se tento výjimečný
režim poskytoval v souladu s geopolitickými zájmy
EU.