Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Do vybraných teritorií budou směrovány aktivity spočívající v:

- uskutečňování oficiálních návštěv vysokých představitelů států, orientovaných rovněž na otázky obchodní spolupráce,

- vysílání podnikatelských misí vedených zástupcem české státní správy,

- využívání zasedání společných výborů či smíšených komisí k proexportním účelům,

- pořádání samostatných výstav a podpora účasti na veletrzích v teritoriu,

- intenzivní publikační činnosti v místních periodikách,

- posílení rozsahu rozvojové technické pomoci,

- přijímání oficiálních návštěv a podnikatelských misí v České republice,

- pořádání seminářů, konferencí, kulatých stolů a dalších akcí s cílem přiblížit ekonomické možnosti ČR a pod.

Cílem koncentrace vlivové činnosti do určitého teritoria je zejména upoutat pozornost a zájem veřejnoprávní a zejména soukromoprávní podnikatelské sféry na ekonomiku České republiky a umožnit uvedení maximálního množství českých výrobků na daný trh. Další práce s tímto trhem bude pak samozřejmě ponechána českým podnikatelům.

Délka trvání teritoriální orientace

Je zřejmé, že ze strany státu půjde o aktivity dočasné, omezené na dobu několika let. Období, po které bude toto zacházení určitému teritoriu poskytováno, může být nepochybně prodlužováno, nabízí se však, aby teritorium bylo mezi priority zařazeno na dobu 2 až 5 let, která by mohla být postačující pro to, aby bylo zřejmé, zda jde o působení účinné či nikoli.

Hodnocení teritoriální orientace

Tento přístup vyžaduje, aby působení takového koncentrovaného zacházení bylo průběžně a samostatně vyhodnocováno nejen z hledisek celkového vývoje vývozu či obratu, ale pokud to bude možné, i z hlediska dopadů jednotlivých akcí na podporu vývozu (například samostatná výstava, mise podnikatelů vedená premiérem apod.).

V případě, že by se ukázalo jisté zpoždění účinků tohoto působení či by se dostavil tak pozitivní vývoj zahraničního obchodu, který dává předpoklady pro jeho další gradaci, lze nepochybně uvažovat o prodloužení základního období. Stejně tak lze naopak předpokládat, že již po kratším období koncentrace aktivit v teritoriu bude zřejmé, že výsledky nebudou adekvátní vynaloženému úsilí, a proto bude možno rozhodnout o zkrácení zamýšlené doby.

Teritoriální orientace

Prioritní postavení se může dostat jen omezenému počtu zemí či regionů. Při identifikaci teritoriálních priorit lze uplatnit řadu hledisek. Je-li koncipována z hlediska potřeb realizovat co největší množství zboží na zahraničních trzích, může to vést k orientaci na méně náročné trhy, které nekladou tak vysoké nároky zejména na kvalitu výrobků.

V případě regionů bude zřejmé, že nebude praktické uvažovat o oblastech příliš velkých, zahrnujících řadu států, kde by pak hrozilo roztříštění aktivit a snížení jejich dopadu. Na druhé straně však je nepochybné, že mezi užším okruhem států, které mezi kandidáty na postavení teritoriální priority budou náležet, budou Ruská federace a Čínská lidová republika. Jde však o teritoria tak rozsáhlá, že bude nutno zvažovat, zda nekoncentrovat činnost zejména na určitou republiku či provincii při udržování příslušných styků s centrální vládou.

Kritéria teritoriální orientace

Zda je či není teritorium předmětem přednostního zahraničně obchodního zájmu České republiky, bude rozhodováno zejména s ohledem na to, jaké v nich existují podmínky pro rozvoj obchodu s Českou republikou a zejména navýšení jejího vývozu.

Zkoumány budou zejména následující kritéria:

a) organizace ekonomiky v daném teritoriu,

b) stupeň rozvoje hospodářství a jeho předpokládaný vývoj,

c) začlenění země do mezinárodních ekonomických a finančních organizací a integračních struktur.

d) obchodně politický režim daného teritoria, zejména s ohledem na přístup na jeho trh,

e) geografická a komoditní orientace zahraničního obchodu a výroby daného teritoria,

f) míra komplementarity s českou ekonomikou a možnosti spolupráce,

g) schopnost plnit přijaté závazky,

h) rozvojové programy,

i) faktory politické,

j) faktory geografické,

k) tradice obchodních a dalších vztahů s ČR.

Základní orientace

S ohledem na stále ještě přetrvávající přechodový charakter naší ekonomiky, který dosud determinuje technickou úroveň výstupů naší výroby a zájem na podstatném navýšení vývozu může orientovat teritoriální priority do oblasti rozvojových zemí a zemí s přechodovou ekonomikou.

Je zřejmé, že jde častěji o země, obchodování s nimiž přináší jistá rizika a které vyžadují soustavnější spolupráci se státními orgány v zájmu honorování závazků i tam, kde nejde o zcela státně plánované ekonomiky. Jednou ze součástí aktivit doprovázejících mimořádné zacházení z české strany by tak mělo být i posílení obchodně ekonomických úseků v těchto teritoriích. Šíře, jak bude takové období soustředěného zájmu pojato, pak může vyvolat i zvýšení počtu pracovníků politické či konzulární části velvyslanectví.

Společně s tím pak budou ve vybraných teritoriích realizovány proexportní aktivity spadající zejména do oblasti obchodně politické ve smyslu předloženého návrhu koncepce.

Komoditní rozsah

Při stanovování priorit bude dále významné, zda bude teritorium nahlíženo vcelku a úsilí se bude orientovat na celý exportní sortiment České republiky, či zda se omezí pouze na určitý segment výroby či vývozu a bude se orientovat pouze na investiční celky, jednotlivé odvětví průmyslu apod.

Až v celkovém kontextu by měly a nepochybně budou figurovat jednotlivé podnikatelské projekty, neboť nelze připustit, aby se teritoriální či teritoriálně komoditní koncepce stala propagační kampaní jednoho podniku. Celkovým vyzněním však musí být podpora vývozu produkce celé české ekonomiky popř. jeho vybrané podstatné části.

Zásada široké spolupráce

Nezbytnost vyhodnotit všechny faktory. které jsou uvedeny v návrhu koncepce, si vyžádá širokou spolupráci Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zemědělství. Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva financí, České národní banky, popř. dalších ústředních orgánů státní správy pro získání konsensu nejen k výběru daného teritoria či regionu, ale i ke způsobu naplnění tohoto období koncentrace.

Úzká spolupráce bude nastolena i s představiteli podnikatelských a profesionálních svazů, zejména pokud jde o mikroekonomické otázky.

Po prodiskutování těchto základních tezí zahájí Ministerstvo průmyslu a obchodu jako gestor práce na zpracování užšího výběru teritorií a konkrétního programu teritoriálního zaměření podle schválených zásad.

Deficit obchodní bilance, který je průběžným jevem vývoje naší ekonomiky od r. 1994, se postupně zvyšoval, až v roce 1996 přerostl do jednoho z problémů dalšího hospodářského vývoje - vnější nerovnováhy. Vznik a akcelerace obchodního deficitu souvisely s prudce se zvyšující domácí poptávkou, která byla stále ve větší míře uspokojována dovozy. Dynamika růstu dovozu výrazně překračovala růst vývozu, který si však v letech 1991 až 1995 udržoval solidní tempo.

V roce 1996 se růst dovozu zpomalil a dostal se zhruba na poloviční úroveň ve srovnání s rokem 1995. Došlo však i ke zpomalování vývozu, které bylo ještě výraznější než u dovozu a na rozdíl od předchozích let bylo další zvyšování deficitu obchodní bilance ovlivněno především v oblasti exportu. Nízký přírůstek celkového vývozu v minulém roce souvisel se zpomalením růstu ekonomik v EU, které patří k našim největším obchodním partnerům (58% podíl na vývozu a 62% na dovozu) a kam vývoz meziročně poklesl. K dalším faktorům ovlivňujícím značné zpomalení růstu vývozu patřil jak nedostatečný růst konkurenceschopnosti domácích výrobků v důsledku zejména pomalé restrukturalizace a stálého reálného zhodnocování měny, tak větší orientace domácích výrobců na domácí trh. I přes zpomalení dynamiky růstu dovozu i vývozu a výrazné snížení rozdílu mezi růstem obou agregátů deficit obchodní bilance dále akceleroval (z 96 na 158 mld. Kč). Přebytky kapitálového účtu již nestačily na pokrytí deficitu běžného účtu a do mírného deficitu se dostala celá platební bilance.

Negativní trendy vývoje zahraničního obchodu pokračovaly i v 1. čtvrtletí letošního roku, kdy vývoz v podstatě stagnoval a při pokračujícím růstu dovozu se dále zvyšoval nejen deficit obchodní bilance, ale i podíl deficitu běžného účtu na HDP (až na 9%). Vážné rozměry vnější ekonomické nerovnováhy doprovázené i stále zjevnější vnitřní nerovnováhou projevující se deficitem státního rozpočtu, vedly vládu v dubnu t.r. k přijetí Korekce hospodářské politiky, jejíž opatření by měla v oblasti zahraničního obchodu přispět jednak k dalšímu zpomalení růstu dovozu, jednak, a to zejména, k podpoře vývozu.

K pozitivní změně došlo ve 2. čtvrtletí 1997, kdy se zrychlil růst vývozu natolik, že překročil růst dovozu nejen v tomto čtvrtletí, ale přispěl k mírnému převýšení růstu vývozu nad dovozem i v kumulaci za celé 1. pololetí. Tento vývoj pokračoval i v červenci a srpnu. Základním faktorem zrychleného meziročního růstu korunového výnosu vývozu (v 1. pololetí 110,5 %) bylo oslabení koruny (dolarový výnos se zvýšil jen o 1,8 %). V důsledku předstihu růstu vývozu před dovozem byly deficity obchodní bilance počínaje květnem již nižší než ve stejném období 1996, přitom v červnu a srpnu, kdy nepřekročily 10 mld. Kč, byly nejnižší od března 1996.

Ve vývozu dochází v průběhu letošního roku k teritoriálním změnám. Na rozdíl od roku 1996, kdy k růstu celkového vývozu přispíval především vývoz do evropských zemí s přechodovou ekonomikou včetně SNS a do rozvojových zemí, zatímco vývoz do EU klesl, v letošním roce se na zrychlení růstu opět podílí zejména vývoz do zemí EU, když se dynamika růstu do evropských zemí s přechodovou ekonomikou zpomalila a vývoz do rozvojových zemí dokonce poklesl.

Z hlediska zbožové struktury k pololetnímu růstu vývozu v letošním roce přispělo především dynamické zvýšení strojírenského vývozu, které se na celkovém přírůstku podílelo 80% a na celkovém vývozu 37%. Oslabení měny zatím nevedlo k významnějšímu růstu vývozu výrobků s nižším stupněm zpracování.

Mírné zpomalení dynamiky dovozu v letošním roce proti celoročnímu růstu v roce 1996 vyplývá především ze zpomalení růstu dovozu z EU a rozvojových zemí, naopak dovozy z evropských zemí s přechodovou ekonomikou se zrychlily. V posledních měsících na pomalejší růst dovozu než vývozu působila i snížená hodnota koruny. Skupina strojů a dopravních prostředků si udržela největší podíl také v dovozu.

Devalvační podpora exportu, která působí v posledních měsících, a která přinesla pozitivní změny ve vývoji obchodního deficitu, nemůže působit dlouhodoběji. Proto bude trvalá pozornost vlády zaměřena především na zvyšování konkurenceschopnosti domácích výrobků vytvořením srovnatelných konkurenčních podmínek pro podnikatelské aktivity a současně i na další formy přímé i nepřímé podpory vývozu, kterou budou plně respektovat naše mezinárodní závazky v této oblasti.

Poznámka:

"6" - jde zejména o kůže a kožené výrobky, výrobky z pryže, ze dřeva, papír a výrobky z něj, textilní výrobky kromě oděvů, cement, sklo, porcelán, keramiku, železo a ocel, neželezné kovy, kovové výrobky

"8" - jde zejména oprefabrikované budovy, zdravotnickou, instalační ap. techniku, nábytek, galanterii, oděvy, obuv, přístroje, zbraně, munici, sportovní potřeby, hračky

Poznámka:

"6" - jde zejména o kůže a kožené výrobky, výrobky z pryže, ze dřeva, papír a výrobky z něj, textilní výrobky kromě oděvů, cement, sklo, porcelán, keramiku, železo a ocel, neželezné kovy, kovové výrobky

"8" - jde zejména oprefabrikované budovy, zdravotnickou, instalační ap. techniku, nábytek, galanterii, oděvy, obuv, přístroje, zbraně, munici, sportovní potřeby, hračky