Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

C. Nedaňové příjmy

Nedaňové příjmy zahrnují příjmy ze splátek vládních úvěrů, dále kreditní úroky z prostředků státu u ČNB, příjmy rozpočtových organizací, pokuty a penále aj. Z rozpočtované částky nedaňových příjmů bylo ke konci září inkasováno celkem 23,6 mld. Kč, tj. 67,4%. Vyšší plnění proti stejnému období loňského roku je ovlivněno zejména vyššími splátkami vládních úvěrů a zejména převodem prostředků ze zvláštního účtu do VPS na likvidaci povodní.

a) Příjmy z vládních úvěrů

Ze splátek vládních a obdobných úvěrů poskytnutých do zahraničí byly v 1 až 3. čtvrtletí 1997 dosaženy rozpočtové příjmy v celkovém rozsahu 5457 mil. Kč, což představuje 61,3% celoročně rozpočtované částky a cca 127% těchto příjmů dosažených ve stejném období v loňském roce. Alikvotní podíl v plnění nebyl dosažen ani u splátek vládních úvěrů a pohledávek převzatých od ČSOB, ani u rozpočtových příjmů z plynárenských VIA.

Dosažené splátky vládních úvěrů ve výši 1515 mil. Kč (tj. 66,8% rozpočtované částky) se týkají pouze civilních vládních úvěrů, neboť u speciálních vládních úvěrů, kde u Alžírska platí moratorium splátek ve smyslu dohody s Pařížským klubem věřitelů, nebyly realizovány žádné splátky. Jejich celkové plnění bylo ovlivněno inkasem úroků z Ruské federace, které v souladu s mezivládní dohodou jsou v roce 1997 realizovány ve dvou rovnoměrných pololetních splátkách. Kromě první květnové splátky ve výši 39,4 mil. USD a v korunové protihodnotě 1206 mil. Kč byla koncem září inkasována ve stejné dolarové částce i druhá splátka zúčtována počátkem října do příjmů státního rozpočtu ve výši 1287 mil. Kč. Z dalších realizovaných příjmů z civilních vládních úvěrů ve výši 308,5 mil. Kč představovalo nejvyšší objem (270 mil. Kč) čisté inkaso z deblokací v Barmě, Nikaragui, Vietnamu a Ghaně.

Příjmy související s plynárenskými VIA byly inkasovány ve výši 3596 mil. Kč, což představuje 73,4% celoročně rozpočtovaných příjmů. V rámci 2. etapy VIA byly tyto příjmy realizovány dodávkami zemního plynu z Ruské federace ve výši cca 1,6 mld. m³. Příčinou nesplnění tříčtvrtiletní alikvóty bylo snížení objemu dodávek zemního plynu z 200 mil. m³ měsíčně na cca 150 mil. m³ měsíčně tak, aby odpovídalo skutečnému tempu výstavby objektů a tím růstu zadluženosti RF vůči ČR.

Inkaso splátek z pohledávek převzatých od ČSOB ve výši 346 mil. Kč představuje plnění schváleného ročního rozpočtu pouze na 21,2%. Příčinou tohoto velmi nízkého plnění je skutečnost, že z rozpočtované částky splátek úroků z Ruské federace ve výši 1277,6 mil. Kč bylo do konce září inkasováno pouze 68,6 mil. Kč a na počátku října dalších 72,6 mil. Kč. Z ostatních zemí se inkasované splátky týkaly zejména Turecka a Rumunska.

b) Kreditní úroky

V 1. - 3. čtvrtletí 1997 byly vyúčtovány kreditní úroky z prostředků státu na bankovních účtech ve výši 2940 mil. Kč, což po odečtení daně z příjmů představuje 2290 mil. Kč, tj. 76,1% z rozpočtovaných celoročních příjmů z tohoto titulu. Oproti stejnému období roku 1996 jsou tyto příjmy nižší o cca 26%, především v důsledku snižování stavů na některých termínovaných účtech státních finančních aktiv, způsobeného zahájením splátek půjček na podporu platební bilance v letošním roce. Na tomto snížení se částečně podílí též nedodržení limitu zůstatku 5 mld. Kč na tzv. konsolidačním účtě netermínovaných vkladů státu během dvou pracovních dnů na přelomu května a června, které mělo za následek snížení úrokové sazby u těchto vkladů na 0,5% p. a. za celé 2. čtvrtletí. Snížení příjmů z tohoto titulu odhadujeme na cca 140 mil. Kč.

Z vyúčtovaných kreditních úroků po zdanění tvoří největší část (85%) úroky z termínovaných vkladů na účtech státních finančních aktiv. Zvýšení diskontní sazby z 10,5% na 13% p. a., platné od 26.5. 1997, znamenalo u termínovaných vkladů státu zvýšení celkové částky kreditních úroků o cca 248 mil. Kč (po zdanění o 186 mil. Kč).

c) Příjmy rozpočtových a odvody příspěvkových organizací

Příjmy rozpočtových organizací, plněné zatím na 65%, nenaplňují alikvotu devíti měsíců ročního rozpočtu.

Z objemově významnějších kapitol se nižší inkaso příjmů soustředilo zejména do resortů ministerstva obrany (51,6%), ministerstva zahraničních věcí (28,5%) a Správy státních hmotných rezerv 45,5%.

Naopak vyšší plnění vykazuje ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (89,7%), ministerstvo vnitra (140,5%) a ministerstvo práce a sociálních věcí (143,1%).

3. Výdaje státního rozpočtu

Jak bylo řečeno již v úvodu, zejména závěr 2. čtvrtletí a celé 3. čtvrtletí bylo poznamenáno úsilím vlády o prosazení účinnosti opatření přijatých k zajištění vyrovnanosti rozpočtového hospodaření v letošním roce. Ve výsledcích státního rozpočtu se postupně začaly projevovat "škrty" ve výdajích, o nichž vláda rozhodla v dubnu a v červnu t. r.

Ke zdůraznění žádoucího vývoje v čerpání výdajů státního rozpočtu a pro jejich zrovnoměrnění současně přistoupilo ministerstvo financí počínaje červencem t. r. k regulaci rozpočtových výdajů jednotlivých kapitol. Při diferencovaném přístupu k jednotlivým kapitolám nemělo ke konci 3. čtvrtletí čerpání těchto výdajů v souhrnu státního rozpočtu přesáhnout 73,8% upraveného rozpočtu.

Se stejným cílem, tzn. k podpoře žádoucí rovnoměrnosti plnění příjmů a výdajů státního rozpočtu a dosažení vyrovnaného celoročního rozpočtového hospodaření, se mimoto ministr financí obrátil na jednotlivé ministry dopisem, v němž je požádal, aby pro zbytek roku přijali ve všech oblastech své působnosti příslušná opatření pro čerpání celkových výdajů kapitoly s cílem dosažení maximální hospodárnosti. Realizovány by měly být pouze nejakutnější výdaje vyplývající ze zákonů, uzavřených smluv, platebních termínů apod.; opatření se netýká výdajů na transfery obyvatelstvu. U podřízených příspěvkových organizací je třeba dále zajistit, aby výdaje z otevřených limitů byly čerpány postupně podle nabíhajících potřeb a stavu prostředků na jejich účtech. Současně ministr financí doporučil zvážit i možnost dosažení úspor ve výdajích kapitoly ke konci roku proti jejich stanovené výši.

Nastoupený příznivý trend ve vývoji výdajů, který byl odrazem dosavadního úsilí vlády o stabilizaci rozpočtového hospodaření, byl později narušen v důsledku nezbytnosti řešení dopadu červencových povodní.

V těchto podmínkách byly výdaje zahrnuté ve státním rozpočtu čerpány za 1 až 3. čtvrtletí ve výši 377,9 mld. Kč, což představuje 73,9% rozpočtu upraveného na základě usnesení vlády č. 229/97 a 356/97 a 72,7% rozpočtu zahrnujícího rozpočtová opatření provedená k 30. 9. t. r. Absolutně byly výdaje státního rozpočtu za devět měsíců v porovnáni se stejným obdobím loňského roku o 30,6 mld. Kč, tj. o 8,8% vyšší, přičemž posledně platný rozpočet na letošní rok předpokládá nárůst proti dosažené skutečnosti roku 1996 o 7,3% (rozpočet zahrnující pouze opatření z vládních "balíčků" počítá s růstem výdajů o 5,6%).

v mld. Kč

*) podle údajů vykázaných k 30. 9. 1996; srovnatelně, tj. včetně výdajů na dávky státní podpory, činily výdaje na soc. zabezpečení v roce 1996 130,01 mld. Kč, meziroční index 114,2 (ve skutečnosti k 30. 9. 1996 jsou tyto výdaje ve výši 19,3 mld. Kč zahrnuty ve výdajích rozpočtových organizací, srovnatelný index 102,7; o uvedenou částku byly v roce 1996 srovnatelně nižší i účelové prostředky pro územní orgány)

**) pouze prostředky z kapitoly VPS; údaj o přesunu z ostatních kapitol není k dispozici

x) včetně prostředků převedených do kapitoly MZV

Upravený rozpočet výdajů, vůči kterému je prováděno hodnocení plnění jednotlivých výdajových položek, zahrnuje dva kroky:

po úpravách v důsledku vládních "balíčků" (celkově představovaly snížení výdajů kompenzovaně o 37,6 mld. Kč) je v posledně platném rozpočtu na letošní rok, zahrnujícím všechna provedená rozpočtová opatření, promítnuto naopak zvýšení výdajů státního rozpočtu v letošním roce, z nichž nejvýznamnější je dopad povodní. Zvýšení výdajů z tohoto titulu přesahuje 6,2 mld. Kč.

Další provedená rozpočtová opatření znamenala další zvýšení výdajů státního rozpočtu o cca 2,2 mld. Kč - výčet těchto opatření je uveden v úvodní části zprávy.

Celkový objem rozpočtu výdajů včetně všech provedených rozpočtových opatření činí 520,0 mld. Kč. Oproti rozpočtu schválenému zákonem č. 315/96 Sb. je tento objem o 29,1 mld. Kč nižší; z celkového snížení se 13,4 mld. Kč týká výdajů neinvestičních a 15,8 mld. Kč výdajů investičních.

V rámci neinvestičních výdajů byly výrazně sníženy zejména výdaje rozpočtových organizací; z celkového krácení o 12,5 mld. Kč představuje 3,5 mld. Kč krácení mzdových prostředků a výdajů na pojistné a na příděly do FKSP, zatímco krácení věcných výdajů těchto organizací činilo 9,0 mld. Kč. Výdaje na transfery obyvatelstvu jsou v upraveném rozpočtu nižší o 6,0 mld. Kč, z toho o 3,1 mld. Kč důchody a o 2,9 mld. Kč ostatní dávky sociálního zabezpečení.

Dotace podnikatelským subjektům, vč. dotace Státnímu fondu tržní regulace, byly sníženy o 0,9 mld. Kč (na základě "balíčků" vlády byly tyto výdaje státního rozpočtu kráceny o 2,5 mld. Kč - rozdíl představují nově zahrnuté výdaje spojené s povodněmi).

V rámci výdajů poskytovaných příspěvkovým organizacím došlo - při celkovém krácení rozpočtu o 1,1 mld. Kč - k přesunům prostředků z ostatních dotací a příspěvků ve prospěch příspěvků na činnost příspěvkových organizací. Dotace občanským sdružením se snížily o 0,2 mld. Kč.

Naproti tomu v souvislosti s trvalým deficitem rozpočtového hospodaření v první polovině roku a s financováním schodku za rok 1996 došlo ke zvýšení rozpočtu u výdajů na dluhovou službu státu, a to o 3,3 mld. Kč.

Dotace územním rozpočtům, schválená Parlamentem, byla oproti objemu stanovenému zákonem ve výši 18,5 mld. Kč přijatými opatřeními vlády k vyrovnanosti státního rozpočtu snížena o 0,5 mld. Kč. Částka zahrnutá v posledně platném rozpočtu dosahuje výše 23,5 mld. Kč a obsahuje dále jednak přesuny prostředků, které byly ve schváleném rozpočtu zahrnuty v jiných položkách kapitoly Všeobecná pokladní správa (cca 1,6 mld. Kč), jednak další prostředky určené především k odstraňování následků povodní. na tento účel bylo z rozpočtu kapitoly VPS vyčleněno celkem 1,9 mld. Kč, z ostatních rozpočtových kapitol mají být do rozpočtů okresních úřadů a obcí převedeny 2 mld. Kč.

Kromě prostředků vyčleněných formou dotace počítá rozpočet po všech opatřeních s dalšími účelovými prostředky poskytovanými místním rozpočtům zejména v investiční oblasti, kde je pro tuto sféru uvažováno s částkou 11,5 mld. Kč, z toho 4,1 mld. Kč z kapitoly VPS a 7,4 mld. Kč formou přesunů z ostatních rozpočtových kapitol. Celkem dosahuje výše prostředků vyčleněných v posledně platném rozpočtu pro územní rozpočty částky přes 35 mld. Kč.

Průběh čerpání celkových výdajů v jednotlivých měsících let 1996 a 1997 je zřejmý z následujícího srovnání (údaje podle pokladního plnění státního rozpočtu):

Průběh v letošním roce názorně potvrzuje dosavadní vývoj výdajů státního rozpočtu. Po kolísání v závěru 1. pololetí, které bylo vyvoláno stále se prohlubujícím napětím ve státním rozpočtu a snahou o udržení výdajů v relaci s dosahovanými příjmy, je z grafu patrný pokles výdajů v průběhu 3. čtvrtletí jako reakce na "balíčky" vlády. Jestliže za 1. pololetí dosahoval průměrný měsíční přírůstek výdajů 42,7 mld. Kč, v následujících třech měsících tento průměr klesl na 40,5 mld. Kč.

Naopak v důsledku pozdějšího vlivu výdajů spojených s odstraňováním povodňových škod došlo v měsíci září opět k nárůstu rozpočtových výdajů.

Tento pohyb, tedy zpomalení výdajů v důsledku vládních "balíčků" na jedné straně a následný vliv povodňových výdajů na straně druhé, ukazuje i tabulka uvádějící srovnání meziročního tempa čerpání výdajů na konci 1. pololetí a v průběhu 3. čtvrtletí:

Strukturu rozpočtových výdajů vynaložených do konce září ukazuje graf:

Uvedené členění výdajů státního rozpočtu zahrnuje ve vztahu k rozpočtům okresních úřadů a obcí pouze dotaci stanovenou zákonem ve výši 18,5 mld. Kč. Spolu s dalšími účelově určenými prostředky k zabezpečení finančních potřeb místních orgánů, vč. prostředků plynoucích do územních rozpočtů z jednotlivých kapitol státního rozpočtu, bylo ke konci září převedeno územním orgánům 27,1 mld. Kč, tzn. již 77,1% upraveného rozpočtu, z toho 6,9 mld. Kč bylo uvolněno z jednotlivých kapitol (bližší komentování těchto výdajů státního rozpočtu je provedeno v následujících částech zprávy).

Po zohlednění všech výdajů je podíl územních orgánů na čerpání výdajů státního rozpočtu v 1.- 3. čtvrtletí 1997 (vč. zákonné dotace okresním úřadům a obcím) výrazně vyšší a dosahuje téměř 7,2% - viz grafické znázornění na následující straně:

Porovnání s loňským rokem je zkresleno tím, že do takto vyčleněných prostředků byly zahrnuty i výdaje státního rozpočtu na úhradu dávek státní sociální podpory podle zákona č. 117/1995 Sb. (na těchto výdajích bylo do konce září 1996 vyčerpáno 19,3 mld. Kč). Po vyloučení těchto výdajů činil podíl prostředků poskytovaných územním orgánům v loňském roce 7,1%.

Celkové hodnocení čerpání výdajů státního rozpočtu za devět měsíců roku ukazuje, že přes vládou provedené krácení výdajů je jejich čerpání v letošním roce vyšší než ve všech dřívějších letech od vzniku ČR (viz tabulka uvádějící srovnání vývoje příjmů a výdajů státního rozpočtu od roku 1993 v předcházející části zprávy).

Ve zbývajících měsících roku se zřejmě budou ve vývoji výdajů prolínat dvě tendence - jejich pokračující pokles jako důsledek přijatých opatření vlády na jedné straně a naopak tradičně vyšší čerpání výdajů v závěru roku, zvýrazněné ještě dalším čerpáním výdajů spojených s odstraňováním povodňových škod, na straně druhé.

V dalších částech zprávy je provedena podrobnější analýza dosavadního vývoje jednotlivých druhů rozpočtových výdajů.

A. Neinvestiční výdaje

Běžné (neinvestiční výdaje) byly za devět měsíců letošního roku čerpány celkem na 72,9%, což je o 2,2 bodu více než v minulém roce, kdy bylo ve stejném období vyčerpáno 70,7% celoročního objemu výdajů.

Vývoj jednotlivých položek, zahrnutých v běžných výdajích státního rozpočtu, je dosti diferencovaný.

a) Transfery obyvatelstvu, tj. výdaje na důchody, na dávky sociálního zabezpečení (vč. státní sociální podpory) a na státní politiku zaměstnanosti, se vyvíjejí v podstatě rovnoměrně. Od začátku roku do konce září bylo poskytnuto do této oblasti celkem 148,5 mld. Kč, což představuje plnění na 71,9% rozpočtu zahrnujícího všechny provedené úpravy. Oproti stejnému období loňského roku byly uvedené výdaje v souhrnu vyšší o 18,5 mld. Kč, tj. o 14,2%:

*) uvedeno srovnatelně s metodikou roku 1997 (v roce 1996 byly transfery domácnostem rozpočtovány bez výdajů na dávky státní sociální podpory a k 30. 9. byly vykázány ve výši 110 762 mil. Kč)

**) vč. státního vyrovnávacího příspěvku ve výši 550 mil. Kč

x) mezi ostatní dávky je zahrnuto např. nemocenské, podpora při OČR, vyrovnávací příspěvek v mateřství, peněžitá pomoc v mateřství apod.

Porovnání této skupiny výdajů státního rozpočtu s minulým rokem je provedeno srovnatelně se současně platnou metodikou, t.zn. v roce 1996 včetně výdajů na dávky státní sociální podpory, jejichž výplatu zajišťují dávková pracoviště okresních úřadů a které v roce 1996 nebyly v této skupině výdajů státního rozpočtu zahrnuty. Potřebné prostředky byly v loňském roce rozpočtovány jako výdaje rozpočtových organizací a z kapitoly Všeobecná pokladní správa byly v průběhu roku transferovány územním rozpočtům. Přesunem do transferů domácnostem výdaje státního rozpočtu v této oblasti v roce 1997 výrazně vzrostly (rozpočet schválený zákonem č. 315/96 Sb. stanovil výdaje na sociální zabezpečení ve výši 212,5 mld. Kč, rozpočtem včetně všech provedených opatření byla tato výše upravena na 206,5 mld. Kč, což je o 52,5 mld. Kč více než činila skutečnost za rok 1996). Nárůst výdajů na sociální zabezpečení proti minulému roku, vykázaný v souhrnné výdajové tabulce, je zkreslen právě o tento vliv.

V transferech obyvatelstvu převažují především vyplacené důchody, které tvoří přes 72% všech výdajů této skupiny. Dosáhly 107,3 mld. Kč a proti stejnému období roku 1996 vzrostly o 16,8 mld. Kč, což představuje rozhodující část růstu výdajů v této oblasti.

Z celkových výdajů na dávky sociálního zabezpečení tvoří větší část dávky státní sociální podpory, vyplacené za 1.- 3. čtvrtletí ve výši 22,0 mld. Kč, což je o 2,8 mld. Kč více než ve stejném období minulého roku. Naproti tomu ostatní dávky sociálního zabezpečení, které byly poskytnuty ve výši 16,4 mld. Kč, byly v porovnání s loňským rokem o cca 2 mld. Kč nižší. V tomto vývoji se odráží skutečnost, že u některých dávek transformovaných do dávek státní sociální podpory byla na počátku roku 1996 jejich část vyplácena ještě podle dřívějších zákonných norem - jednalo se o dávky, na které vznikl nárok před 1. lednem 1996, jmenovitě pak především o přídavky na děti a o státní vyrovnávací příspěvek. Postupně tyto dávky přešly do systému státní sociální podpory.

Na státní politiku zaměstnanosti bylo vynaloženo 2,8 mld. Kč, tj. asi o 900 mil. Kč více než ve stejném období loňského roku. Důvodem jsou rostoucí výdaje v oblasti pasivní politiky zaměstnanosti. Graf ukazuje strukturu výdajů na sociální zabezpečení:

Největší část transferů obyvatelstvu byla uskutečněna prostřednictvím ministerstva práce a sociálních věcí. Z rozpočtu této kapitoly bylo vynaloženo 122,3 mld. Kč, v nichž jsou zahrnuty:

Celkově byly výdaje uskutečňované MPSV ve třech čtvrtletí letošního roku o 15,2 mld. Kč vyšší než ve stejném období loňského roku, což bylo ovlivněno již zmíněným nárůstem výdajů na důchody.

Výdaje na důchody, splněné na 72,8%, vzrostly proti loňskému roku o 18,7%, což představuje nárůst o 16,5 mld. Kč. V těchto výdajích nejsou zahrnuty zálohy poskytnuté koncem září České poště na výplaty důchodů v prvních říjnových termínech a další obdobné platby v celkové výši 2 984 mil. Kč. Po jejich zahrnuti by čerpání důchodů činilo již 74,9%.

Vysoké tempo růstu výdajů na důchody bylo ovlivněno dopadem tří valorizací důchodů, z nichž dvě byly uskutečněny v roce 1996, poslední pak k 1. srpnu letošního roku podle nařízení vlády č. 129/97 Sb.

Jak již bylo řečeno, jsou v letošním roce výrazně (zhruba o polovinu) vyšší i výdaje na státní politiku zaměstnanosti. Tento vývoj je odrazem nárůstu míry nezaměstnanosti, která v průběhu roku trvale stoupá. Proto také prakticky celý nárůst těchto výdajů proti loňskému roku se týká výdajů na pasivní politiku zaměstnanosti (výplata podpor v nezaměstnanosti).

Naproti tomu u ostatních dávek sociálního zabezpečení byly výdaje proti loňskému roku o cca 13% nižší. Souvisí to s již komentovanou změnou výplaty řady dávek, které podle přechodných ustanovení zákona č. 117/95 Sb. byly na počátku loňského roku vypláceny ještě z rozpočtu kapitoly MPSV a teprve později se změnily na dávky státní sociální podpory. V letošním roce jsou již plně vypláceny z tohoto systému. Ve snížení těchto výdajů se odrážejí i nižší výdaje na dávky vyplácené v nemoci (především nemocenské, letos 12,9 mld. Kč, loni 13,6 mld. Kč), ovlivněné tím, že na počátku letošního roku se nevyskytla chřipková epidemie.

Ostatními kapitolami bylo na sociální zabezpečení vynaloženo dalších 4,2 mld. Kč, z kapitoly VPS bylo uvolněno 22,0 mld. Kč na výplatu dávek státní sociální podpory.