Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

3. Výdaje

Celkové výdaje okresních úřadů a obcí dosáhly ke konci 3. čtvrtletí 81,1% z celoročního rozpočtovaného objemu upraveného o dopady ve smyslu usnesení vlády ČR č. 229 a č. 356 z roku 1997. Výdaje byly čerpány ve výši 104,2 mld. Kč, to je o 5,6 mld. Kč více proti předchozímu roku. Obce a DSO se na celkových výdajích podílejí 85,4%. Výdaje místních rozpočtů se zvýšily proti 3. čtvrtletí minulého roku o 5,7% a dochází tak ke zpomalení jejich vývoje. Snížení dynamiky je důsledkem poklesu kapitálových výdajů.

v mil. Kč

Běžné výdaje tvoří 68,6% celkových výdajů. K 30. září dosáhly objemu 71,4 mld. Kč a představují plnění na 78,1% celoročních rozpočtovaných prostředků. Z porovnání se stejným obdobím minulého roku došlo k nárůstu 7,3 mld. Kč. Největší položkou je nákup vody, paliv, energie, služeb a ostatní nákupů, která tvoří téměř 30% běžných výdajů nezbytných pro běžný chod okresních úřadů a obcí a jejich organizací. Nárůst těchto výdajů je dán neustále se zvyšujícími cenami služeb. Z titulu zavedení nové rozpočtové skladby od ledna letošního roku nelze provést srovnání s vývojem ve stejném období minulého roku, protože se zásadně změnila struktura sledování těchto údajů.

Další objemově významnou položkou jsou neinvestiční příspěvky příspěvkovým organizacím. Okresní úřady a obce jako zřizovatelé příspěvkových organizací zejména v odvětvích zdravotnictví, sociální péče, kultury a obce navíc v odvětví školství poskytují v souladu s ustanoveními vyhlášky č. 205/1991 Sb. příspěvky na provoz. Podrobná struktura výdajů podle funkčního třídění není v době zpracovávání výsledků hospodaření okresních úřadů a obcí zatím k dispozici.

Platy zaměstnanců a ostatní platby tvoří 12,3% běžných výdajů a vykazují pomalejší dynamiku jak ke schválenému rozpočtu (plnění na 67,4% z celoročního rozpočtovaného objemu) tak v porovnání se stejnými obdobími předchozích let.

Neinvestiční dotace podnikatelským subjektům dosáhly výše 6,5 mld. Kč a jsou ve srovnáním s 3. čtvrtletím minulého roku vyšší o 1,2 mld. Kč. Téměř celý objem dotací vykazují ve svém účetnictví obce a převážně se dotýkají oblasti dopravy.

Do této skupiny výdajů se řadí i neinvestiční transfery obyvatelstvu, zejména na sociální dávky, které ve 3. čtvrtletí dosáhly výše 3,9 mld. Kč, tj.plnění na 78,8%. Vyšší plnění je způsobeno vyšším čerpáním u okresů, které byly postiženy povodněmi.

Obce se podílejí na celkových běžných výdajích 81,0%.

Kapitálové výdaje okresních úřadů a obcí dosáhly objemu 32,7 mld. Kč, což je o 1,7 mld. Kč méně než ve srovnatelném období minulého roku. Pokračuje trend zvyšování podílu kapitálových výdajů obcí na jejich celkových výdajích. Z výsledků dosažených ke konci 3. čtvrtletí nelze zatím usuzovat jaký vliv na dosažený vývoj kapitálových výdajů u obci mají dopady řešení následků povodní v červenci letošního roku.

Investiční dotace poskytnuté okresním úřadům a obcím z kapitoly VPS státního rozpočtu a ze Státního fondu životního prostředí se na jejich kapitálových výdajích podílejí zhruba 14%. Převážná část investic dotovaných z kapitoly VPS státního rozpočtu je směrována na individuální investiční akce schválené ve státním rozpočtu na rok 1997, a to v odvětví zdravotnictví, školství a dopravy.

Kromě výše zmíněných dotací získávají územní rozpočty další účelové prostředky z rozpočtů ostatních kapitol státního rozpočtu, zejména z rozpočtu ministerstva pro místní rozvoj, ministerstva kultury, ministerstva zemědělství, ministerstva životního prostředí, ministerstva zdravotnictví a ministerstva průmyslu a obchodu. Objemy poskytovaných dotací do území budou součástí státního závěrečného účtu vyjmenovaných kapitol, které zároveň provedou finanční zúčtování účelových dotací.

Rozpočtová politika místních rozpočtů preferuje financování oblasti bytové výstavby včetně dostavby domů s pečovatelskou službou a domů penzionů pro důchodce a oblasti infrastruktury, a to zejména akce související s odstraňováním následků povodňové katastrofy v červenci roku 1997 a s ochranou životního prostředí, jako je výstavba vodovodů, kanalizací, čističek odpadních vod a plynofikace. Téměř 80% kapitálových výdajů financovaly obce ze svých zdrojů.

Součástí kapitálových výdajů jsou investiční dotace podnikatelským subjektům. Jedná se o investiční dotace organizacím zajišťujícím dopravu v území, které dosáhly ke konci sledovaného období 2,7 mld. Kč, tj. 81% celoročního rozpočtovaného objemu.

Investiční transfery příspěvkovým organizacím jsou ve srovnání se stejným obdobím minulého roku nižší o 0,2 mld. Kč.

V souvislosti s novou rozpočtovou skladbou platnou od ledna 1997 byly realizovány i změny ve sledování údajů o přijatých a poskytnutých půjčkách. Z údajů dostupných v účetních sestavách je patrné, že obce přijaly ke konci 3. čtvrtletí více půjček než splatily (od počátku roku vykázané saldo činilo k 30. září 1,5 mld. Kč). Ze stejných podkladů je patrné, že za účelem řízení likvidity byly poskytnuty vyšší objemy půjček než činily jejich splátky (saldo činí 0,6 mld. Kč).

V průběhu 3. čtvrtletí nebyla povolena žádná emise komunálních obligací, celkové údaje o vývoji v této oblasti budou k dispozici až v závěru roku

Stav peněžních prostředků na bankovních účtech se v souhrnu za místní rozpočty mírně snížil (o 0,1 mld. Kč) oproti počátečnímu stavu k 1. lednu 1997. Obce však vykázaly ke konci září snížení stavu peněžních prostředků na svých bankovních účtech o 2,9 mld. Kč a okresní úřady přírůstek o 2,8 mld. Kč. Důvodem je ta skutečnost, že na účty okresních úřadů byly poskytnuty účelové dotace, které nebyly ke konci období převedeny do rozpočtů obcí.

Vývoj hospodaření okresních úřadů a obcí je ve sledovaném roce atypický z několika hledisek, a proto je značně obtížné odhadovat očekávané výsledky v závěru roku. Vývoj české ekonomiky není v letošním roce tak stabilní tak jako v minulých letech a promítá se i do oblasti těch daňových příjmů, na jejichž výnosech participují územní rozpočty se státním rozpočtem. V důsledku rozsáhlých škod způsobených povodněmi v červenci zejména na území Moravy dochází k dalšímu výkyvu ve vývoji hospodaření územních rozpočtů. Poslední změnou je zavedení nové rozpočtové skladby a odlišný způsob třídění a sledování příjmových a výdajových položek.

IV. Výsledky hospodaření státního rozpočtu ke konci října 1997

Oproti předchozím třem čtvrtletím se hospodaření státního rozpočtu v měsíci říjnu zlepšilo Po schodku ve výši 14.8 mld. Kč. jimž skončilo rozpočtové hospodaření za I pololetí a 10,2 mld. Kč za 1.- 3. čtvrtletí, snížil se schodek státního rozpočtu ke konci října na 3,9 mld. Kč

Přehled o vývoji státního rozpočtu do konce října letošního roku podává následující tabulka:

^x) vliv nerealizovaných legislativních úprav některých předpisů a opatření, navrhovaných k 1. 10. 1997

Pozn.: srovnatelně, tj. po vyloučení převodu ze SFA ve výši 1,5 mld. Kč v roce 1996, činí meziroční růst příjmů 106,5%.

Hodnocení plnění příjmů a výdajů je - stejně jako ve zprávě za 1. - 3. čtvrtletí -provedeno jednak ve vztahu k rozpočtu zahrnujícímu krácení výdajů podle usnesení vlády č. 229/97 a č. 356/97, jednak k rozpočtu vč. provedených opatření. Údaje o skutečnosti jsou čerpány z pokladního plnění státního rozpočtu.

Zlepšení salda státního rozpočtu v říjnu je výsledkem vyššího inkasa příjmů, které za tento měsíc vzrostly o 9,8 procentního bodu (ve vztahu k posledně platnému rozpočtu), zatímco plnění výdajů vzrostlo pouze o 8,4 bodu. Předstih čerpání výdajů před plněním příjmů, který k 30. září činil 11,6 procentního bodu, se ke konci října snížil na 0,3 bodu.

Poměrně příznivé výsledky hospodaření státního rozpočtu ke konci října nelze přeceňovat.

V příjmech se vykázané plnění sice přiblížilo alikvotě 10 měsíců, je však třeba vzít v úvahu, že v nich jsou zahrnuty i prostředky na povodně, převedené do státního rozpočtu podle rozhodnutí vlády a Parlamentu České republiky. Proto také dynamika příjmů, zohledňující tyto převody, činí pouze 4,3%

Pokud jde o plnění výdajů, je možno konstatovat, že v dosažených výsledcích je patrný vliv přijatých úsporných opatření vlády z dubna a června t. r. na druhé straně je dosavadní plnění výdajů na 81,1% stále relativně vysoké vzhledem k tomu, že i v posledních měsících budou dále čerpány prostředky v členěné na řešení povodní.

Úroveň plnění příjmů státního rozpočtu se v porovnání s koncem 3. čtvrtletí výrazně zvýšila. Jestliže za období do konce září dosáhly celkové příjmy výše 367,7 mld. Kč, což představuje měsíční průměr 40,9 mld. Kč, činil jejich přírůstek za samotný měsíc říjen 50,4 mld. Kč. Plnění příjmů k posledně platnému rozpočtu se zvýšilo z předchozích 71,1% (výsledek za devět měsíců) na 80,9%, tj. o 9,8 procentního bodu a přiblížilo se tak alikvotě 10 měsíců (ta činí 83,3%).

Přesto se s dosavadními výsledky nelze plně spokojit. Je tomu tak především proto, že značná část vykázaných příjmů představuje prostředky, které jsou rozhodnutími vlády a Poslanecké sněmovny určeny k financování povodňových škod a které byly do státního rozpočtu převedeny z mimorozpočtových zdrojů (především z Fondu národního majetku, ze státních finančních aktiv a z výnosů prodeje povodňových dluhopisů). Celková výše prostředků převedených k tomuto účelu do státního rozpočtu ke konci října činila 7,1 mld. Kč.

O zatím nedostačující úrovni příjmů svědčí i porovnání s rokem 1996 Podle něho jsou příjmy státního rozpočtu dosažené za deset měsíců letošního roku sice o 24,1 mld. Kč, tj o 6,1% vyšší než v loňském roce, to vsak stále ještě nestačí k dosažení záměru, který je zapracován v posledně platném rozpočtu a který uvažuje s jejich růstem o 7,1%.

Hlavní druhy příjmů ke konci října vykazují následující plnění:

v mld. Kč

Úroveň plnění příjmů státního rozpočtu se v porovnání s koncem 3. čtvrtletí výrazně zvýšila. Jestliže za období do konce září dosáhly celkové příjmy výše 367,7 mld. Kč, což představuje měsíční průměr 40,9 mld. Kč, činil jejich přírůstek za samotný měsíc říjen 50,4 mld. Kč. Plnění příjmů k posledně platnému rozpočtu se zvýšilo z předchozích 71,1% (výsledek za devět měsíců) na 80,9%, tj. o 9,8 procentního bodu a přiblížilo se tak alikvotě 10 měsíců (ta činí 83,3%).

Přesto se s dosavadními výsledky nelze plně spokojit. Je tomu tak především proto, že značná část vykázaných příjmů představuje prostředky, které jsou rozhodnutími vlády a Poslanecké sněmovny určeny k financování povodňových škod a které byly do státního rozpočtu převedeny z mimorozpočtových zdrojů (především z Fondu národního majetku, ze státních finančních aktiv a z výnosů prodeje povodňových dluhopisů). Celková výše prostředků převedených k tomuto účelu do státního rozpočtu ke konci října činila 7,1 mld. Kč.

O zatím nedostačující úrovni příjmů svědčí i porovnání s rokem 1996 Podle něho jsou příjmy státního rozpočtu dosažené za deset měsíců letošního roku sice o 24,1 mld. Kč, tj o 6,1% vyšší než v loňském roce, to vsak stále ještě nestačí k dosažení záměru, který je zapracován v posledně platném rozpočtu a který uvažuje s jejich růstem o 7,1%.

Hlavní druhy příjmů ke konci října vykazují následující plnění:

v mld. Kč

Z přehledu je patrné, že v rámci rozpočtových příjmů se alikvotě 3/4 roku nejvíce blíží plnění daňových příjmů, a to - s výjimkou spotřebních daní - zásluhou příznivého vývoje všech rozhodujících druhů daní. Plnění daňových příjmů se tak v samotném říjnu zlepšilo o 11 procentních bodů a výrazně předstihlo vývoj v předcházejících měsících.

Zlepšilo se zejména plnění daně z přidané hodnoty, kde v důsledku sezónního vývoje došlo v říjnu k přírůstku inkasa o 15,9 mld. Kč (průměr za předchozích 9 měsíců činil cca 9,1 mld. Kč).

Daň z příjmů právnických osob je sice plněna na 83,5%, její inkaso je však značně rozkolísané, v čemž se nepříznivě odráží vliv červencových povodní: jestliže za I. pololetí bylo na DPPO inkasováno měsíčně v průměru 3,9 mld. Kč, situace ve 3. čtvrtletí se výrazně zhoršila a dosažený měsíční průměr opět vzrostl, lze hodnotit jako stabilizaci situace v inkasu této daně.

Inkaso dané z přidané hodnoty a daně z příjmů právnických osob v průběhu roku podléhá sezónnosti, která se projevuje každoročně, jak ukazuje následující tabulka:

Pozn.: v r. 1996 uvedeno % z celoroční skutečnosti

Celková úroveň příjmů státního rozpočtu je ovlivněna i nadále přetrvávajícím relativně nízkým plněním pojistného na sociální zabezpečení, které ke konci října činilo pouze 79,2% ročního úkolu (v roce 1996 v tuto dobu bylo inkasováno již 91,1% roční skutečnosti).

Rovněž nedaňové příjmy pněním na 76,5% zatím zaostávají za časovým průběhem, a to i přesto, že jejich výše byla ovlivněna již zmíněnými převody z mimorozpočtových zdrojů k úhradě povodňových škod. celkem byly nedaňové příjmy posíleny touto formou o 7,1 mld. Kč, z toho v říjnu o 854 mil. Kč.

Čerpání celkových výdajů státního rozpočtu za deset měsíců roku je třeba hodnotit za dvou pohledů:

Především ve vztahu k plnění příjmů se - jak bylo zdůrazněno již v úvodu této pasáže - čerpání výdajů státního rozpočtu v říjnu dále zpomalilo. Při nárůstu příjmů celkem o 50,4 mld. Kč vzrostly výdaje pouze o 44,1 mld. Kč, což přispělo ke snížení dosavadního schodku státního rozpočtu.

Po výrazném krácení výdajů, k němuž vláda přistoupila ve 2. čtvrtletí, je vykázané čerpání ke konci října shodné s loňským rokem, kdy bylo v této době vyčerpáno rovněž 81,1% celoroční skutečnosti. Uvedená čísla svědčí o tom, že opatření přijatá vládou k omezení výdajové stránky státního rozpočtu v rámci obou "balíčků" se daří realizovat. To, že výše uvedený nárůst výdajů v říjnu je téměř o 2 mld. Kč vyšší než průměr za předchozích 9 měsíců (ten činil 42 mld. Kč), je současně důsledkem čerpání výdajů spojených s červencovými povodněmi.

Na druhé straně porovnání s rokem 1996 ukazuje, že ke konci října vzrostly výdaje státního rozpočtu meziročně o 29,2 mld. Kč, tj. o 7,4% a to je více než růst, s nímž celoročně počítá posledně platný rozpočet na letošní rok (7,3%). Rozpočet zahrnující pouze krácení výdajů na základě vládních "balíčků" předpokládal tento nárůst pouze ve výši 5,6%. Navíc je třeba brát v úvahu, že ačkoliv je plnění výdajů za 10 měsíců prakticky shodné s rokem 1996, bude vývoj v posledních měsících letošního roku odlišný: zatímco rozpočet v závěru roku 1996 byl poznamenám mimořádným úsilím o maximální úspory v jeho výdajové části s cílem minimalizace celoročního schodku, musí rozpočet pro zbývající část roku 1997 počítat s nezbytným dalším čerpáním výdajů na odstranění povodňových škod. Prostor pro čerpání výdajů v měsících listopadu a prosinci letošního roku je tudíž de facto mnohem nižší než tomu bylo před rokem.

Po zbývající část roku se tudíž budou ve vývoji výdajů zřejmě i nadále projevovat dvě tendence - tj. zpomalování čerpání výdajů jako odpověď na přijatá opatření vlády na jedné straně a naopak jejich tradičně vyšší čerpání v závěru roku, zvýrazněné navíc čerpáním povodňových výdajů, na straně druhé.

Jednotlivé druhy výdajů byly do konce října čerpány takto:

v mld. Kč

Podle předběžných údajů o pokladním plnění státního rozpočtu se úrovni deseti měsíců nejvíce blíží plnění neinvestičních výdajů, zatímco výdaje investiční i nadále vykazují nízké čerpání. Naopak poměrně vysoké čerpání výdajů na vládní úvěry bylo zdůvodněno již ve zprávě za 1. - 3. čtvrtletí.

Významnou položku neinvestičních výdajů představují úrokové platby, které vzhledem ke schodkovému hospodaření rozpočtu v letošním roce jsou o 3,4 mld. Kč vyšší než v roce 1996. Po nezbytném zvýšení rozpočtu o 3,3 mld. Kč bylo na těchto výdajích vynaloženo ke konci října již 14,9 mld. Kč, plnění rozpočtu v podstatě odpovídá hodnocenému období.

Výdaje v sociální oblasti nepřekračují záměry rozpočtu, když byly ke konci října čerpány celkem na 82,4%. Z transferů domácnostem v celkové výši přes 170 mld. Kč představují největší položku důchody vyplacené ve výši 124,7 mld. Kč a dávky státní sociální podpory ve výši 24,4 mld. Kč. Na ostatních dávkách sociálního zabezpečení bylo vyplaceno 18,0 mld. Kč, na státní politiku zaměstnanosti 3,2 mld. Kč.

Pozitivní je zjištění, že čerpání příspěvků PO a ostatních dotací a příspěvků se i na počátku 4. čtvrtletí udržuje na úrovni alikvoty 10 měsíců.

Rovněž čerpání neinvestičních dotací podnikatelským subjektům, které bylo ovlivněno povodňovými výdaji, se proti výsledkům za 9 měsíců (kdy alikvota hodnoceného období byla překročena téměř o 4 procentní body) v samotném říjnu značně zpomalilo.

V dotaci územním rozpočtům, vykázané předběžně ve výši přesahující 21 mld. Kč, jsou zahrnuty jak další neinvestiční prostředky poskytnuté z kapitoly VPS ve výši 4,2 mld. Kč, tak i prostředky převáděné z ostatních rozpočtových kapitol (cca 1,7 mld. Kč)