Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

4. Čerpání výdajů rozpočtových kapitol

Přehled čerpání výdajů jednotlivých kapitol k 30. 9. 1997 je uveden v tabulkové části zprávy.

Celkem byly neinvestiční výdaje kapitol (bez kapitoly VPS), zahrnující výdaje rozpočtových organizací, příspěvky na činnost příspěvkových organizací, ostatní dotace a příspěvky a neinvestiční dotace občanským sdružením, k 30. září plněny na 71,9% rozpočtu upraveného o provedená rozpočtová opatření. Po vyloučení výdajů na sociální zabezpečení činí čerpání těchto výdajů 71,4%, zatímco ve stejném období loňského roku to bylo pouze 69,2% tehdy platného rozpočtu. Mezi jednotlivými kapitolami státního rozpočtu však existují značné rozdíly.

Z celkového počtu 32 rozpočtových kapitol převažující část čerpá své výdaje pod alikvotou tří čtvrtin roku; téměř dvě třetiny, přesněji 21 kapitol, vykazuje čerpání mezi 60 až 70%.

Nad úrovní 75% se pohybují pouze dvě kapitoly, konkrétně ministerstvo práce a sociálních věcí a Kancelář prezidenta republiky.

V kapitole ministerstva práce a sociálních věcí, kde bylo vykázáno čerpání neinvestičních výdajů celkem na 74,0%, představují rozhodující část (cca 95%) těchto výdajů transfery pro obyvatelstvo, plněné ke konci 3. čtvrtletí na 72,4%.

Zbývající výdaje, které předstihují alikvotu devíti měsíců (plnění na 133,4%), byly ovlivněny především výplatou zálohy na důchody na měsíc říjen a obdobnými výdaji ve výši 3,0 mld. Kč. Po vyloučení tohoto vlivu činí plnění zbývajících neinvestičních výdajů kapitoly pouze 70,9%.

V kapitole Kanceláře prezidenta republiky je vysoké čerpání neinvestičních výdajů (celkem na 76,9%) ovlivněno zvýšenými výdaji příspěvkové organizace Správa Pražského hradu, vzniklými v souvislosti s výstavou "Rudolf II. a Praha". Příspěvky na činnost PO tak byly v této kapitole do konce září čerpány již na 86,0%; vyšší čerpání příspěvku ze státního rozpočtu v 1. pololetí povolilo ministerstvo financí.

Naproti tomu mimořádně nízké čerpání neinvestičních výdajů zaznamenaly čtyři kapitoly, mezi nimi i Senát (46,3%) a Poslanecká sněmovna Parlamentu (54,0%).

V kapitole ministerstva průmyslu a obchodu (čerpání zatím na 57,7%) se uvedené nízké plnění soustřeďuje do oblasti výdajů rozpočtových organizací, které čerpají přes 80% celkových neinvestičních výdajů rozpočtové sféry. Mimořádně nízké plnění bylo ovlivněno především nečerpáním prostředků na rozvojovou pomoc, převedených do rozpočtu MPO z kapitoly VPS. Projevuje se zde i to, že věcné a finanční plnění na základě dosud uzavřených smluv na služby se promítne převážně až ve 4. čtvrtletí. Část prostředků na předpokládané zakázky byla s ohledem na krácení rozpočtu podle úsporných opatření vlády zablokována.

Příspěvky vyčleněné v kapitole na činnost příspěvkových organizací, jako dotace občanským sdružením a ostatní dotace a příspěvky, jsou čerpány v souhrnu na 68,5%.

V Úřadu pro státní informační systém, který byl nově zřízen teprve k 1.listopadu minulého roku, bylo nízké čerpání neinvestičních výdajů (pouze na 41,9%) ovlivněno tím, že příspěvek poskytnutý z kapitoly VPS ve výši 20 mil. Kč na zabezpečení státního informačního systému bude čerpán rovněž až v posledním čtvrtletí roku.

Kapitoly ministerstva obrany (čerpání na 65,6%) a ministerstva vnitra (na 68,7%), tedy kapitoly, které čerpají zhruba jednu čtvrtinu těchto výdajů stanovených státním rozpočtem pro souhrn rozpočtových kapitol, vykazují plnění blížící se třem čtvrtinám roku a zhruba odpovídající úrovni čerpání v minulých letech.

Celkově lze říci, že plnění neinvestičních výdajů kapitol v souhrnu na 71,4% je možno považovat za odpovídající. Rovněž pokud jde o stanovenou regulaci rozpočtových výdajů jednotlivých kapitol pro 3. čtvrtletí (obecně na úrovni 73,8% upraveného rozpočtu), je možno konstatovat, že podle vykázaných výsledků ke konci září se tento záměr zatím daří naplňovat.

S přihlédnutím ke zkušenosti, podle níž se vyšší čerpání těchto výdajů soustřeďuje zpravidla až do závěru roku, je však této problematice i v nadcházejícím období třeba věnovat zvýšenou pozornost.

Usnesením vlády č. 229/97 bylo m.j. uloženo členům vlády a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy přijmout opatření k omezení nákupu importované produkce (např. nenakupovat osobní automobily zahraniční výroby) a o učiněných opatřeních informovat ministra financí vždy po skončení kalendářního čtvrtletí v roce 1997. Ministru financí současně bylo uloženo vždy s předložením čtvrtletní zprávy o plnění státního rozpočtu za druhé a třetí čtvrtletí 1997 a v závěrečném účtu za rok 1997 o provedených krocích informovat vládu.

Z podkladů předaných jednotlivými ústředními orgány vyplývá, že správci jednotlivých rozpočtových kapitol na tento úkol vesměs reagovali navazujícími úspornými opatřeními ve svém resortu, která se týkala jak vlastního ústředního orgánu, tak podřízených organizací.

Přijatá opatření jsou zaměřena na nákupy neinvestičního i investičního charakteru s tím, že zboží z dovozu je možno pořizovat pouze v případě absence českých výrobků na trhu, resp. jsou preferováni tuzemští dodavatelé a výrobci

Z předložených podkladů je zřejmé, že plánované nákupy importované produkce byly v převážné většině orgánů a organizací přehodnoceny. Úkol je často těžko zajistitelný např. u spotřební elektroniky, výpočetní techniky a podobného sortimentu, kde na domácím trhu potřebné výrobky chybí vůbec nebo nejsou srovnatelné z hlediska kvality, zajišťování náhradních dílů apod.

Nákup dovážených automobilů se podle údajů kapitol omezil.

Podrobné zhodnocení plnění citovaného úkolu z usneseni vlády č. 229/97 podle jednotlivých kapitol bude provedeno ve státním závěrečném účtu za rok 1997.

5. Čerpání rezerv státního rozpočtu

Ve schváleném rozpočtu na rok 1997 byly zahrnuty rezervy v celkové částce 4,5 mld. Kč. Jedná se zejména o vládní rozpočtovou rezervu, dále jsou v kapitole Všeobecná pokladní správa obsaženy rezervy např. na návratné finanční výpomoci při slučování zdravotních pojisťoven (l mld. Kč), na realizaci státních záruk, na splátky úvěrů od EIB (vždy 500 mil. Kč), dále rezerva na sociální problémy (400 mil. Kč), na platy vč. pojistného (434 mil. Kč), na vyrovnání finančních nároků vyplývajících z financování soukromých škol (200 mil Kč) a některé další.

V důsledku krácení výdajů státního rozpočtu došlo i ke snížení těchto rezerv celkem o více než 1,1 mld. Kč. Nejvíce byla krácena vládní rozpočtová rezerva (-800 mil. Kč), rezerva na slučování zdravotních pojišťoven (-500 mil. Kč), na platy (-312 mil. Kč) a na splátky úvěrů od EIB (-396 mil. Kč); jak bylo uvedeno již v předchozí části zprávy, byla o 1 mld. Kč naopak zvýšena rezerva na realizaci státních záruk.

Tyto rezervy byly k 30. září uvolněny ve výši 2190 mil. Kč, tj. na 64,7% upraveného rozpočtu (z uvedené částky představují 441 mil. Kč rozpočtová opatření, jimiž byly prostředky převedeny do jednotlivých kapitol):

v tis. Kč

Z vládní rozpočtové rezervy, schválené rozpočtem na rok 1997 ve výši 1151 mil. Kč a v důsledku přijatých opatření snížené na 351 mil. Kč, bylo do konce září vyčerpáno zatím pouze cca 167 mil. Kč, tzn. 47,6% upravené částky. Na základě zmocnění daného ministru financí usnesením vlády č. 478/96 ke státnímu rozpočtu na rok 1997 a na základě dalších rozhodnutí vlády byly uvolněny prostředky VVR na tyto účely:

III. Hospodaření rozpočtů okresních úřadů a obcí za 1. - 3. čtvrtletí 1997

Výsledky hospodaření okresních úřadů a obcí ke konci 3. čtvrtletí 1997 byly ovlivněny především restriktivními opatřeními přijatými vládou ČR. V návaznosti na usnesení vlády ČR č. 229/1997 o opatřeních k zajištění vyrovnanosti státního rozpočtu byly vázány investiční dotace okresním úřadům a obcím z kapitoly VPS státního rozpočtu ve výši 1,2 mld. Kč. Usnesením vlády ČR č. 356/1997 bylo provedeno další vázání rozpočtovaných prostředků ve výši 1,1 mil. Kč.

Kromě opatření přijatých vládou k omezení výdajové stránky rozpočtů byly v rámci "balíčků" realizovány další restriktivní kroky směřující k tlaku na rozpočtovou vyrovnanost územních rozpočtů. V minulých obdobích docházelo k rostoucímu deficitnímu hospodaření nejen v důsledků zvyšováni míry zadluženosti, ale také v důsledku čerpání rezerv z minulých období. Je tedy evidentní, že okresní úřady a zejména obce nepřizpůsobovaly svou výdajovou politiku objemu příjmů rozpočtového roku. Proto bylo nutné v průběhu prvního pololetí roku 1997 přistoupit k apelu na přednosty okresních úřadů a jejich prostřednictvím na statutární orgány obcí a na primátory magistrátních měst k prosazování vyrovnaného hospodaření. Součástí apelu vlády byl i požadavek vůči všem kapitolám státního rozpočtu, v jejichž rozpočtech na rok 1998 budou zahrnuty dotace do územních rozpočtů, aby při poskytování účelových dotací obcím a okresním úřadům v letech 1998 až 2000 přihlédly k tomu, jak se žadatel o dotaci vyrovnal s výzvou vlády. Za tím účelem přijala vláda usnesení č. 707/97 k dalšímu postupu při poskytování státních účelových dotací obcím a okresním úřadům v roce 1998. Na základě toho ministerstvo financí zpracovalo metodický pokyn pro žadatele o státní účelové dotace, který bude podkladem pro posouzení kriterií dosažení vyrovnaného hospodaření obcí a okresních úřadů. Tímto pokynem se budou řídit všechny ústřední orgány státní správy, v jejichž rozpočtu budou zahrnuty dotace územním orgánům.

Červencové záplavy na Moravě a v části východních Čech ovlivnily ve sledovaném období především příjmovou část rozpočtů okresních úřadů a obcí. Ministerstvo financí začalo sice uvolňovat do území první dotace již v závěru měsíce července a potom postupně v srpnu a v záři, ale kromě záchranných prací, které bylo nezbytné realizovat okamžitě včetně poskytování sociálních dávek, se jedná o dotace, které vyžadují dodržení určitého postupu, což se projevuje v jejich časovém užití.

K 30. září 1997 bylo z kapitoly VPS uvolněno pro okresní úřady a obce 1,9 mld. Kč na řešení následků povodňové katastrofy. Navíc byly na tento účel vyčleněny pro Ministerstvo pro místní rozvoj finanční prostředky ve výši 1,2 mld. Kč, které z této částky uvolnilo do rozpočtů okresních úřadů a obcí 0,7 mld. Kč. Obdobně byly do rozpočtu ministerstva zemědělství převedeny finanční prostředky ve výši 80 mil. Kč na zabezpečení zdrojů pitné vody, ale tento resort ke stanovenému datu zatím neuvolnil žádné finanční prostředky. Státní fond životního prostředí uvolnil do územích rozpočtů částku 150 mil. Kč. Celkově tak bylo na okresní úřady a na obce převedeno ke 30. září 2,8 mld. Kč v rámci prostředků vyčleněných na řešení následků povodní. Údaje o čerpání uvolněných finančních prostředků na řešení následků povodní u okresních úřadů a obcí budou známy až v rámci SZÚ za rok 1997.

1. Celkové výsledky hospodaření okresních úřadů a obcí

Okresní úřady a obce získaly za 1. - 3. čtvrtletí 1997 do svých rozpočtů 104,2 mld. Kč, což představuje plnění rozpočtu na 81,2%. Proti stejnému období minulého roku jsou příjmy vyšší o 7,0 mld. Kč, meziroční nárůst tak dosáhl výše 7,3%. Obce se na dosažených příjmech podílejí 82,6% a proti srovnatelnému období loňského roku vykazují jejich příjmy nárůst o 6,3%.

Výdaje okresních úřadů a obcí dosáhly výše 104,2 mld. Kč, tj. o 5,6 mld. Kč více než v minulém roce. V porovnání s vývojem za stejná období let 1995 a 1996, kdy přírůstek výdajů činil téměř 14,6 mld. Kč, se jedná o zpomalení dynamiky vývoje výdajů.

Okresní úřady vykazují za první tři čtvrtletí letošního roku přebytek ve výši 2,9 mld. Kč, obce a dobrovolné svazky obcí (dále jen DSO) schodek ve výši 2,9 mld. Kč. Proti stejnému období minulého roku se přebytek okresních úřadů zvýšil o 0,8 mld. Kč, schodek obcí se snížil o 0,6 mld. Kč. Za předpokladu, že okresní úřady a obce použily v uvedeném období 50% z prostředků uvolněných na řešení následků povodní ve výši 2,8 mld. Kč, znamenalo by to, že územní rozpočty mají "navíc" 1,4 mld. Kč a tudíž vykázaly schodek stejný jako ve 3. čtvrtletí minulého roku (tj. 1,4 mld. Kč).

Hodnocení plnění příjmů a výdajů okresních úřadů a obcí je prováděno ke schválenému rozpočtu upravenému o sníženi daňových příjmů na nižší očekávanou skutečnost (o 9,2 mld. Kč), o usnesení vlády č. 229/97 a o další usnesení vlády č. 356/97 a rozpočtová opatření investičních a neinvestičních dotací z kapitoly VPS.

2. Příjmy

V příjmové základně obcí a okresních úřadů nebyly ve sledovaném období provedeny žádné změny v porovnání se stejným obdobím minulého roku.

Sdílenými daněmi státního rozpočtu a místních rozpočtů byla i nadále daň z příjmů ze závislé činnosti a daň z příjmů právnických osob.

Celkové příjmy územních rozpočtů dosáhly ke konci září 104,2 mld. Kč a byly splněny na 81,2%. Po odpočtu účelových dotací poskytnutých k 30. září na řešení následků povodní ve výši 2,8 mld. Kč (včetně dotací z rozpočtů kapitol a ze SFŽP) vykazují celkové příjmy dynamiku zhruba 79%.

Příjmová základna okresních úřadů a obcí se opírá především o daňové příjmy, v nichž dominuje výnos daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Přijaté dotace se na celkových příjmech podílejí zhruba na 26%. Nejvyšší plnění vykazují kapitálové příjmy, jejich podíl na celkových příjmech ovšem tvoří 6%.

Daňové příjmy vykazují k 30. září objem 54,1 mld. Kč, tj. 71,8% rozpočtu po všech změnách, proti stejnému období minulého roku vykazují nárůst o 5,9 procentního bodu. Jejich podíl na celkových příjmech okresních úřadů a obcí činí v tomto období 51,9% a představuje pokles proti roku minulému o 0,6 procentního bodu. Obce se na dosažených daňových příjmech podílejí 86,7%, což je srovnatelné se stejným obdobím minulého roku.

Tabulka na následující straně ukazuje plnění příjmů rozpočtů okresních úřadů a obcí byly za 9 měsíců letošního roku

(v mil. Kč)

Daň z příjmů fyzických osob dosáhla ke konci září 38,5 mld. Kč, což je 69,2% upraveného celoročního rozpočtovaného objemu, obce se na těchto příjmech podílejí 81,5%.

Výnos daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků činil ke konci sledovaného období 26,6 mld. Kč, tj. plnění na 67,1%. Inkaso této daně podle údajů ČNB činilo 27,4 mld. Kč. Rozdíly ve stavu účtů v obou evidencích jsou dány výší daňových výnosů, které nemohly nebo nestihly finanční úřady převést na účty jejich příjemců do konce zúčtovacího období. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku se výnos daně zvýšil o 2,6 mld. Kč, tj. o 10,6%.

Daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti je vykazována v účetnictví obcí v objemu 11,8 mld. Kč, tj. plnění na 73,8% z upraveného rozpočtu, což je ve srovnání s 3. čtvrtletím minulého roku zhruba na stejné úrovni. Inkaso na účtech ČNB činilo ve stejném období 12,3 mld. Kč.

Výnos daně z příjmů právnických osob je vykazován v objemu 7,4 mld. Kč a je plněn na 74,2%. Proti roku minulému je výnos této daně nižší o 0,9 mld. Kč. Výnos daně z příjmů právnických osob za obce, kde poplatníkem je obec, činí 2,6 mld. Kč a je vyšší proti srovnatelnému období o 0,8 mld. Kč. Jedná se o podnikatelské aktivity obcí, kdy obec je plátcem daně i poplatníkem. Vývoj výnosu daně z majetku je na úrovni minulých srovnatelných obdobích, inkaso této daně činilo 2,7 mld. Kč, na účty obcí byly převedeny 2,3 mld. Kč.

Na správních poplatcích bylo vybráno 1,4 mld. Kč, tj. pouze 62,7% schváleného celoročního objemu. Výše správních poplatků je nepatrně nižší proti třetímu čtvrtletí roku 1996.

Do daňových příjmů jsou od letošního roku zahrnuty i poplatky za znečišťování životního prostředí a za využívání přírodních zdrojů, zejména úhrady z vydobývaného prostoru a z vydobytých vyhrazených nerostů, které dosáhly ve sledovaném období výše 0,7 mld. Kč a ostatní daně a poplatky z vybraných činností a služeb. Tato položka zahrnuje především místní poplatky a její plnění ve výši 1,0 mld. Kč se pohybují na úrovni minulého roku.

Nedaňové příjmy byly ke konci září splněny na 84,1% upraveného rozpočtu a dosáhly výše 16,3 mld. Kč. Na celkových příjmech územních rozpočtů se podílejí 15,7 procenty, podíl obcí činí 91,6%.

Objemově nejvýznamnější položkou jsou příjmy z vlastní činnosti a odvody příspěvkových organizací,které dosáhly 6,0 mld. Kč a byly tak splněny na 72,7%. Příjmy z pronájmu majetku činily 5,0 mld. Kč.

Na přijatých úrocích inkasovaly obce 1,3 mld. Kč, proti roku minulému se jedná o nárůst o 0,4 mld. Kč. Vývoj této položky je spojen s růstem kapitálových příjmů, zejména s finančními operacemi na kapitálovém trhu.

Kapitálové příjmy se zvýšily proti třetímu čtvrtletí minulého roku o 30,9% a dosáhly výše 6,4 mld. Kč. Jedná se o nárůst 1,5 mld. Kč. Jsou to zejména příjmy z prodeje hmotného majetku a z prodeje akcií a majetkových podílů. Příjmy získané z prodeje hmotného majetku jsou zhruba na úrovni srovnatelného období minulého roku.

Významnou součástí příjmové základny okresních úřadů a obcí jsou přijaté dotace, jejichž podíl na celkových příjmech územních orgánů činí 26,3%. Polovinu těchto dotací představují dotace v rámci souhrnného dotačního vztahu územních orgánů ke státnímu rozpočtu. Ze schváleného objemu dotací ve výši 18,0 mld. Kč byla do konce září uvolněna částka 13,9 mld. Kč, tj. 77% (jedná se o neinvestiční a investiční dotace).

Kromě této dotace byly obcím a okresním úřadům poskytnuty účelové dotace ze státního rozpočtu z kapitoly Všeobecná pokladní správa ve výši 6,9 mld. Kč. Jedná se o dotace investičního a neinvestičního charakteru, které jsou poskytovány územním orgánům přímo na základní běžný účet a jsou se státním rozpočtem zúčtovány v rámci finančního vypořádání nebo se jedná o formu otevření limitu zejména u velkých investičních akcí.

Počínaje lednem letošního roku bylo rozhodnuto, že některé ústřední orgány státní správy budou v rámci svých kompetencí poskytovat dotace okresním úřadům a obcím přímo ze svého rozpočtu a pro okresní úřady a obce vykazují vyšší plnění u tohoto ukazatele.

K 30. září bylo uvolněno do rozpočtů obcí a okresních úřadů neinvestiční dotace v celkovém objemu 3,4 mld. Kč.

Z této částky bylo z kapitoly VPS uvolněno 1,9 mld. Kč na řešení následků povodní. Největší objem finančních prostředků ve výši 660 mil. Kč byl poskytnut na rekonstrukce místních komunikací a mostů ve vlastnictví obcí včetně souvisejících inženýrských sítí. Dotace ve výši 640 mil. Kč byla uvolněna na záchranné práce, v rámci této dotace získal každý postižený okres 17,0 mil. Kč. Na dotace na úhradu sociálních dávek bylo poskytnuto 295,9 mil. Kč, na dotace na řešení škod způsobených povodněmi v oblasti školství, na úhradu vynaložených nákladů škol, předškolních a školských zařízení zřizovaných obcemi a na zdravotní a sociální účely ve výši 141,963 mil. Kč. Na pomoc v oblasti bydlení bylo uvolněno 80,1 mil. Kč a na posílení činnosti hasičských záchranných sborů při záchranných pracích a likvidaci škod při povodních na Moravě 34,5 mil. Kč.

Kromě účelových prostředků určené na povodně byly územním rozpočtům poskytnuty neinvestiční dotace na pozemkové úpravy (770 mil. Kč), na prevenci kriminality a drogových závislostí (115 mil. Kč), na regeneraci městských památkových rezervací (291 mil. Kč). Zbývající částka byla poukázána na likvidaci moru prasat, na humanitární pomoc občanům v dočasném útočišti, na integraci krajanů a uprchlíků, na protidrogovou politiku, na výpomoc občanům u Sabotů, na dofinancování 9. tříd, na činnost ZOO a na poštovné související s výplatou dávek státní sociální podpory.

K 30. září byly poskytnuty okresním úřadům a obcím investiční dotace z kapitoly VPS ve výši 3,5 mld. Kč, a to zejména na individuálně dotované stavby v oblasti zdravotnictví a školství, na dopravu (výstavba metra), na akce související s ochranou životního prostředí. Dále to byly dotace na obnovu vozidel MHD, na investice v oblasti požární ochrany, na ekologickou újmu v severních Čechách, na protiradonová opatření, na investice v oblasti požární ochrany a na obnovu významných památkových objektů (rekonstrukce zámku Valašské Meziříčí, Kroměříž, rekonstrukce divadla Šumperk a Jablonec nad Nisou).

Další investiční dotace byly uvolněny z kapitoly VPS na výstavbu kanalizací, vodovodů a čističek odpadních vod, na revitalizaci vodních toků a nádrží. Některým okresním úřadům byly poukázány finanční prostředky na výstavbu archivů a dostavbu budov okresních úřadů v souvislosti se zabezpečením výplat státní sociální podpory. Kromě těchto dotací byly poskytnuty z resortů investiční dotace na obnovu silniční sítě statutárních měst a na rekonstrukce a dostavby sociálních zařízení, především domovů důchodců a ústavů sociální péče.

Další zdroj příjmů některých obcí představují transfery ze Státního fondu životního prostředí. Tyto příjmy činily 1,5 mld. Kč a směřovaly především na výstavbu čistíren odpadních vod, kanalizací, vodovodů a plynofikaci.