Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb. a zákona č. /1997 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. V § 1 odst. 1 se slova "nebo státní peněžní ústav podle tohoto zákona (§ 36)" vypouštějí.

2. V § 1 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:

"(7) Povolení působit jako banka může obsahovat vymezení rozsahu povolené činnosti a stanovení podmínek, které musí banka splnit před zahájením kterékoliv povolené činnosti, popřípadě je dodržovat při výkonu kterékoliv povolené činnosti.".

Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8.

3. V § 4 odst. 1 se slova "základního jmění, u akciových společností" vypouštějí.

4. V § 4 odst. 2 se slova "v dohodě s Ministerstvem financí" nahrazují slovy ", která si před rozhodnutím vyžádá stanovisko Ministerstva financí" a věta druhá se vypouští.

5. V § 4 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje středníkem a doplňuje se písmeno e), které zní:

"e) způsobilosti zakladatele s podílem 10% a více na hlasovacích právech banky k výkonu práv akcionáře při podnikání banky.".

6. V § 4 se doplňuje odstavec 4, který zní:

"(4) Česká národní banka je oprávněna vyžádat si opis z evidence Rejstříku trestů týkající se fyzických osob, které jsou zakladateli banky nebo jsou navrhovány na vedoucí zaměstnance banky, jejichž pravomoc a odpovědnost je vymezena ve stanovách (dále jen " vedoucí zaměstnanci banky ").".

7. V § 5 odst. 2 se slova "v dohodě s Ministerstvem financí" nahrazují slovy ", která si před rozhodnutím vyžádá stanovisko Ministerstva financí.".

8. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který zní:

(1) Povolení působit jako banka zaniká dnem,

a) kterým nabývá právní moci rozhodnutí o odnětí povolení působit jako banka,

b) ke kterému se banka zrušuje, jde-li o zrušení s likvidací,

c) od kterého podle rozhodnutí valné hromady dosavadní banka nadále nebude vykonávat činnost, ke které je třeba povolení působit jako banka,

d) výmazu banky z obchodního rejstříku.

(2) Povolení působit jako banka udělené zahraniční bance pro její pobočku zaniká rovněž dnem, ke kterému zahraniční banka ukončí činnost své pobočky na území České republiky a dále dnem, ke kterému zahraniční banka pozbyla ve státě svého sídla oprávnění působit jako banka.".

9. V § 8 odst. 2 se za slova "nejméně tříčlenný" vkládají slova "a musí být alespoň ze dvou třetin složen z vedoucích zaměstnanců banky".

10. V § 8 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí:

"(5) Dozorčí rada banky může být volena pouze valnou hromadou; ustanovení § 200 odst. 1 věty druhé a třetí obchodního zákoníku se nepoužije.

(6) Ke dni skončení pracovního poměru osoby, která je členem statutárního orgánu banky, zaniká i její členství v tomto orgánu.".

11. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který zní:

Členové statutárního orgánu banky, kteří porušili své povinnosti z titulu člena statutárního orgánu banky vyplývající pro ně z právních předpisů nebo stanov, odpovídají společně a nerozdílně za škodu, která vznikne věřitelům banky tím, že v důsledku porušení povinnosti těmito členy statutárního orgánu banka není schopna plnit své splatné závazky.".

12. V § 11 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 4, které znějí:

"(2) V informaci o službách, které spočívají v převzetí peněžních prostředků od klienta, musí být výslovně uveden vztah této služby k pojištění vkladů.

(3) Banka je povinna čtvrtletně uveřejňovat údaje o složení akcionářů, o své činnosti a finanční ukazatele v rozsahu a způsobem stanoveným opatřením České národní banky.

(4) Banka a pobočka zahraniční banky je povinna vést agendu každé smlouvy uzavírané s klientem takovým způsobem, aby na žádost České národní banky byla bez zbytečného odkladu schopna předložit příslušné doklady v ověřeném překladu do českého jazyka.".

13. V § 12 se na začátek vkládají nové odstavce 1 a 2, které znějí:

"(1) Banka je povinna při výkonu své činnosti postupovat obezřetně, zejména provádět obchody způsobem, který nepoškozuje zájmy jejích vkladatelů z hlediska návratnosti jejich vkladů a neohrožuje bezpečnost a stabilitu banky.

(2) Banka nesmí uzavírat smlouvy za nápadně nevýhodných podmínek pro banku, zejména takové, které zavazují banku k hospodářsky neodůvodněnému plnění nebo plnění zjevně neodpovídajícímu poskytované protihodnotě. Smlouvy uzavřené v rozporu s tímto ustanovením jsou neplatné.".

Dosavadní text se označuje jako odstavec 3.

14. V § 16 odstavce 1 a 2 znějí:

"(1) Banka je povinna vyžádat si předchozí souhlas České národní banky

a) k uzavření smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části,

b) k rozhodnutí valné hromady o zrušení banky,

c) ke sloučení banky se zrušovanou bankou,

d) ke snížení základního jmění banky, nejedná-li se o snížení základního jmění banky k úhradě ztráty,

e) k usnesení valné hromady podle § 7a odst. 1 písm. c).

K rozhodnutí o udělení předchozího souhlasu podle písmen b) a c) si Česká národní banka před rozhodnutím vyžádá stanovisko Ministerstva financí. Právní úkony a usnesení valné hromady učiněné bez požadovaného předchozího souhlasu jsou neplatné.

(2) Banka je povinna informovat Českou národní banku

a) o zamýšlené změně stanov týkající se skutečností, které musí být ve stanovách uvedeny na základě požadavku obchodního zákoníku nebo tohoto zákona,

b) o návrzích personálních změn ve statutárním orgánu banky a na místech vedoucích zaměstnanců banky,

c) o záměru otevřít pobočku nebo reprezentaci v zahraničí,

d) o záměru založit právnickou osobu v zahraničí nebo se na ní majetkově podílet."

15. V § 16 se odstavec 3 vypouští, dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.

16. V § 17 se doplňuje odstavec 4, který zní:

"(4) Banka je povinna oznámit České národní bance bez zbytečného odkladu nabytí kvalifikované účasti na právnické osobě.".

17. V § 18 odst. 2 se za slovo "úvěry" vkládají slova "nebo zajištění závazků".

18. V § 18 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 4b) zní:

"(3) Ustanovení obchodního zákoníku upravující poskytování úvěrů, půjček a záruk akciovou společností^4b) se pro banky nepoužije.

___________________

4b) § 161e, 161f a 196a obchodního zákoníku.".

19. V § 19 odst. 1 se na konci odstavce tečka nahrazuje středníkem a doplňuje se písmeno h), které zní:

"h) právnické osoby, nad kterými má banka kontrolu.".

20. V § 19 odstavec 2 zní:

"(2) Hlavními akcionáři jsou osoby, které mají samy nebo ve shodě^5b) s jinou osobou kvalifikovanou účast na bance. ".

___________________

5b) § 66b obchodního zákoníku

21. § 20 zní:

(1) Banka může vydávat akcie, s nimiž je spojeno hlasovací právo, pouze jako akcie zaknihované.

(2) Kromě akcií, s nimiž je spojeno hlasovací právo, mohou být bankou vydávány prioritní akcie. S těmito akciemi však není spojeno hlasovací právo, a to ani v případech, kdy obchodní zákoník stanoví jinak.

(3) Právnická nebo fyzická osoba, která má v úmyslu nabýt přímý nebo nepřímý podíl na bance, který představuje nejméně 10%, 20%, 33% nebo 50% hlasovacích práv, nebo zvýšit svůj přímý nebo nepřímý podíl tak, že dosáhne nebo překročí tyto limity, je povinna požádat o předchozí souhlas Českou národní banku. Stejnou povinnost mají i osoby jednající ve shodě^5b). Náležitosti žádosti stanoví Česká národní banka vyhláškou.

(4) Osoba, která snížila svůj podíl na bance, který představoval více než 50%, 33%, 20% nebo 10% hlasovacích práv, pod tyto limity, je povinna tuto skutečnost neprodleně oznámit České národní bance. Stejnou oznamovací povinnost má i skupina osob jednajících ve shodě^5b). Náležitosti oznámení stanoví Česká národní banka vyhláškou.

(5) V případech, kdy jsou překročeny limity uvedené v odstavci 3 v důsledku přechodu práva, je osoba, o jejíž podíl se jedná, povinna tuto skutečnost neprodleně oznámit České národní bance.

(6) V řízení o povolení podle odstavce 3 je žadatel posuzován obdobně jako zakladatel banky v řízení o povolení působit jako banka.

(7) Souhlas ve smyslu odstavce 3 lze v případech zvláštního zřetele hodných udělit i následně.

(8) Nabytí podílu v rozporu s ustanovením odstavce 3 nemá za následek neplatnost právního úkonu.".

22. Za § 20 se vkládají nové § 20a a § 20b, které včetně poznámky pod čarou č. 4c) znějí:

(1) V případech, kdy podíl na bance byl nabyt bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 20 odst. 3 a nebyl udělen souhlas podle § 20 odst. 7, a dále v případech, kdy působení majitele akcií s hlasovacím právem je na újmu řádnému a obezřetnému podnikání banky, popřípadě lze takové působení akcionáře důvodně očekávat, může Česká národní banka ve správním řízení odejmout majiteli akcií výkon těchto akcionářských práv:

a) účastnit se a hlasovat na valné hromadě,

b) požádat o svolání mimořádné valné hromady,

c) podat soudu návrh na určení neplatnosti usnesení valné hromady.

Odejmout lze pouze výkon všech uvedených práv. Podání opravného prostředku proti rozhodnutí o odnětí akcionářských práv nemá odkladný účinek.

(2) Banka je povinna předložit České národní bance výpis z registru emitenta zaknihovaných akcií, pořízený ke dni, který o 7 dní předchází dni konání valné hromady. Výpis z registru emitenta musí být bankou doručen České národní bance tentýž den, kdy byl pořízen. Česká národní banka schválí seznam akcionářů uvedených ve výpisu z registru emitenta nebo označí bez zbytečného odkladu ty akcionáře, kterým byla již dříve odňata jejich akcionářská práva nebo u kterých nově shledala důvod pro odnětí akcionářských práv, a výpis vrátí bance nejpozději v den předcházející dni konání valné hromady.

(3) Banka nesmí na valné hromadě připustit účast osoby označené Českou národní bankou ve výpisu z registru emitenta podle odstavce 2, jakož i účast osoby neuvedené ve výpisu z registru emitenta nebo osob těmito osobami zmocněných. Jestliže Česká národní banky označí osoby, u kterých nově shledala důvod pro odnětí akcionářských práv, je tím zahájeno správní řízení podle odstavce 1 a označení těchto osob má účinky předběžného opatření 11).

(4) Bez písemného vyjádření České národní banky k výpisu z registru emitenta se valná hromada banky nesmí konat.

(5) Česká národní banka může navrhnout, aby soud vyslovil neplatnost usnesení valné hromady banky, pokud je v rozporu s právními předpisy nebo stanovami.

(6) Akcie, jejichž majiteli byla odňata akcionářská práva, se po dobu, po kterou je nadále drží tento majitel, nepovažují za akcie s hlasovacím právem. Na takto vzniklé zvýšení podílu ostatních akcionářů na hlasovacích právech se nevztahuje povinnost vyžádat si předchozí souhlas České národní banky podle § 20 odst. 3 tohoto zákona.

(7) Na vyžádání České národní banky je Středisko cenných papírů povinno, stejně jako ostatní osoby, oprávněné vykonávat činnosti svěřené zvláštním zákonem^4c) Středisku cenných papírů, kdykoli poskytnout České národní bance výpis z registru emitenta, kterým je banka.

(1) Banky si na území České republiky převádějí navzájem peněžní prostředky v české měně podle jednotlivých položek vytvořených na základě příkazů svých klientů výlučně prostřednictvím technického systému pro mezibankovní platební styk, který provozuje Česká národní banka. K tomu účelu vede Česká národní banka každé bance účet mezibankovního platebního styku v českých korunách. Účet mezibankovního platebního styku nemůže být předmětem výkonu rozhodnutí nebo předběžného opatření. Banky si v České republice mohou vzájemně zřizovat účty v české měně v souladu s vyhláškou České národní banky.

(2) Jestliže banka nezúčtovala částku nebo nepoužila bankovní spojení v souladu s příkazem klienta a způsobila tím chybu v zúčtování, je povinna ji opravit opravným zúčtováním. Tato banka je povinna bez odkladu převést na účet oprávněného příjemce peněžní prostředky ve správné výši a úrok vyplývající ze smlouvy za období, kdy s nimi nemohl nakládat. Vede-li účet neoprávněného příjemce chybně zúčtované platby jiná banka, je banka, která chybu způsobila, oprávněna dát této bance podnět k odepsání částky z jeho účtu, a to do tří měsíců od vzniku chyby v zúčtování.

(3) Banka, která vede účet neoprávněného příjemce chybně zúčtované platby, je při dodržení zásad stanovených v odstavci 2 oprávněna odepsat z jeho účtu částku ve výši opravného zúčtování a přepočítat úroky z peněžních prostředků tak, aby byl na účtu zachycen stav, jako by chybně zúčtovanou platbu neobdržel; pokud byla chyba v zúčtování způsobena jinou bankou, je povinna odepsat peněžní prostředky z jeho účtu na podnět této banky a vydat je této bance.

(4) Opravné zúčtování k tíži účtů správců daní se nepřipouští; banka, která chybu v zúčtování

způsobila, požádá o vrácení částky příslušného správce daně.

(5) Technické postupy bank při opravném zúčtování stanoví Česká národní banka vyhláškou.

(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se vztahují obdobně i na pobočky zahraničních bank.

___________________

4c) Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů."

23. V § 21 se doplňuje odstavec 3, který zní:

"(3) Banka a pobočka zahraniční banky je povinna evidovat v rámci účetnictví odděleně obchody na účet klienta a obchody na účet banky nebo zahraniční banky. Doklady o uskutečněných obchodech jsou banky a pobočky zahraničních bank povinny uschovávat po dobu nejméně 10 let.".

24. V § 22 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí:

"(5) S vědomím banky informuje auditor bez zbytečného odkladu Českou národní banku o závažných skutečnostech, které by mohly negativně ovlivnit hospodaření banky.

(6) Povinnosti podle odstavce 1 až 5 se vztahují obdobně i na pobočky zahraničních bank.".

25. V § 23 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

"(2) Vykáže-li banka v běžném roce ztrátu, je valná hromada povinna rozhodnout při schvalování účetní závěrky banky za tento rok o úhradě této ztráty z vlastních zdrojů banky.".

26. V § 24 se odstavec 1 vypouští a dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.

27. V § 26 odst. 1 se na konci textu písmene a) připojují tato slova:

"vyměnila členy dozorčí rady banky nebo použila zisk po zdanění přednostně k doplnění reservních fondů nebo ke zvýšení základního jmění,".

28. V § 26 odst. 1 se za písmeno b) se vkládá nové písmeno c), které zní:

"c) nařídit mimořádný audit na náklady banky nebo pobočky zahraniční banky,".

Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena d) až f).

29. V § 26 odst. 2 se ve větě první písmeno e) nahrazuje písmenem f) a ve větě druhé se písmeno c) nahrazuje písmenem d).

30. V § 26 odst. 10 se písmeno d) nahrazuje písmenem e) a slova " § 2 nebo " se vypouštějí.

31. V § 26 se v odstavcích 11 a 12 písmeno d) nahrazuje písmenem e)

32. Za § 26 se vkládají nové § 26a a 26b, které včetně poznámky pod čarou č.6a znějí:

(1) Zjistí-li Česká národní banka, že poměr kapitálu k rizikově váženým aktivům banky je menší než dvě třetiny poměru stanoveného Českou národní bankou 6a), uloží bance jedno nebo více z těchto opatření k nápravě:

a) navýšit základní jmění tak, aby byl dosažen poměr kapitálu k rizikově váženým aktivům stanovený Českou národní bankou^6a)

b) pořizovat pouze aktiva s rizikovou vahou nižší než 100%^6a),

c) nezískávat žádné vlastnické nebo hlasovací právo v žádné právnické osobě s výjimkou smluv uzavřených před uložením tohoto opatření, nezaložit ani nezískat žádnou další právnickou osobu nebo její organizační jednotku,

d) neposkytovat žádný úvěr osobě se zvláštním vztahem k bance,

e) neposkytovat úrokové sazby z vkladů převyšující současné běžné úrokové sazby z vkladů srovnatelných částek a se srovnatelnou splatností tak, jak budou zjištěny Českou národní bankou.

(2) Souběžně s opatřeními podle odstavce 1 může Česká národní banka uplatnit opatření k nápravě a sankce podle § 26 odst. 1.

V případě, že statutární orgán nebo dozorčí rada zjistí, že banka je nebo se stane platebně neschopnou nebo že bance vznikly nebo pravděpodobně vzniknou ztráty, které způsobily nebo mohou způsobit pokles poměru kapitálu k rizikově váženým aktivům pod dvě třetiny poměru stanoveného Českou národní bankou6a), informuje o tom neprodleně Českou národní banku.

___________________

6a) Opatření České národní banky č. 3 ze dne 5. října 1995 o kapitálové přeměřenosti bank, oznámené v částce 72/1995 Sb., ve znění opatření České národní banky č. 4 ze dne 4. července 1996 oznámeného v částce 61/1996 Sb.".

33. V § 27 se písmeno d) vypouští.

34. V § 27 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se nové odstavce 2 a 3, které včetně poznámky pod čarou č. 6b znějí:

"(2) Náklady spojené s výkonem nucené správy jsou placeny z majetku banky a jsou nákladem banky na dosažení, udržení a zajištění příjmů pro účely daně z příjmů právnických osob podle zvláštního zákona^6b).

(3) Vyžaduje-li zákon, aby rozhodnutí valné hromady bylo osvědčeno notářským zápisem, musí mít rozhodnutí správce v takové věci formu notářského zápisu.

___________________

6b) Zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.".

35. V § 29 odst. 2 se ve větě první slova "s výjimkou rozhodnutí o zrušení banky" vypouštějí a v odstavci 3 se slova "v dohodě s Ministerstvem financí" nahrazují slovy ", která si vyžádá stanovisko Ministerstva financí".

36. V § 29 se odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 7 vypouští a dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.

37. V § 29 odst. 4 se za slovo "návrh" vkládají slova "na vyrovnání nebo ".

38. § 30 zní:

Nucenou správu může Česká národní banka zavést za situace, kdy nedostatky v činnosti banky ohrožují stabilitu bankovního systému a akcionáři neučinili potřebné kroky k odstranění těchto nedostatků. K zavedení nucené správy si Česká národní banka vyžádá stanovisko Ministerstva financí.".

39. V § 31 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:

"(2) Soud zapíše do obchodního rejstříku na návrh České národní banky zavedení nucené správy, a dále odvolání správce a jmenování nového správce.

(3) Soud je povinen rozhodnout do 3 dnů od doručení o návrzích správce na zápis do obchodního rejstříku.".

40. V § 34 se v odstavci 1 slova "v dohodě s Ministerstvem financí" nahrazují slovy ", která si vyžádá stanovisko Ministerstva financí".

41. V § 34 odstavec 2 zní:

"(2) Povolení působit jako banka může být dále odňato, jestliže

a) banka nezahájila činnost do dvanácti měsíců ode dne udělení povolení působit jako banka nebo jestliže po dobu šesti měsíců nepřijímá vklady od veřejnosti,

b) povolení působit jako banka bylo získáno na základě nepravdivých údajů uvedených v žádosti.".

42. V § 34 se doplňuje odstavec 3, který zní:

"(3) Česká národní banka je povinna odejmout povolení působit jako banka, jestliže zjistí, že poměr kapitálu k rizikově váženým aktivům banky je menší než jedna třetina poměru stanoveného Českou národní bankou^6a).".

43. Část sedmá včetně nadpisu zní:

(1) Zrušuje-li se banka s likvidací, Česká národní banka podává soudu návrh na:

a) zrušení banky,

b) vstup banky do likvidace,

c) jmenování a odvolání likvidátora.

Soud rozhodne o návrzích České národní banky do 24 hodin od podání návrhu.

(2) Likvidátorem může být fyzická nebo právnická osoba. Ustanovení § 71 odst. 1 poslední věty obchodního zákoníku se nepoužije. Likvidátorem nesmí být osoba, která má nebo měla zvláštní vztah k bance, která byla nebo je auditorem banky nebo se jakýmkoli způsobem na auditu v bance podílela.

(3) Fyzické osoby, které se při likvidaci banky seznámily s údaji, na které se vztahovalo bankovní tajemství, jsou povinny zachovávat mlčenlivost podle § 39 tohoto zákona obdobně.

(4) Likvidátor předkládá České národní bance bez zbytečného odkladu účetní výkazy a doklady zpracovávané v průběhu likvidace v souladu s obchodním zákoníkem.

(5) Likvidátor je povinen podat u soudu návrh na určení neplatnosti právních úkonů učiněných jménem banky v rozporu s ustanovením § 12 odst. 2 v období 12 měsíců přede dnem, ke kterému bylo odňato povolení působit jako banka. Plnění poskytnuté na základě smluv prohlášených soudem za neplatné musí být vráceno do likvidační podstaty.".

44. Za § 38 se vkládá nový § 38a, který zní:

(1) Banky se mohou vzájemně informovat o bankovním spojení, identifikačních údajích o majitelích účtů a o záležitostech, které vypovídají o bonitě a důvěryhodnosti jejich klientů, a to i prostřednictvím právnické osoby, která není bankou. Majetkový podíl na této právnické osobě mohou mít pouze banky, které jsou povinny zajistit, že tato právnická osoba bude zachovávat získané údaje v tajnosti a chránit je před zneužitím. Banka je povinna k získaným údajům o klientech jiné banky přistupovat tak, jako by šlo o údaje o jejích vlastních klientech.

(2) Klient má právo seznámit se s informacemi, které jsou o něm vedeny v příslušné databázi, pokud se týkají jeho osoby nebo právnické osoby, kterou zastupuje. Za úhradu věcných nákladů má právo na pořízení výpisu.

(3) Oznámení banky o podezření, že byl spáchán trestný čin nebo přestupek, učiněné státnímu zástupci, policejním nebo jiným příslušným orgánům, nemůže být posuzováno jako porušení ustanovení § 38.".

45. V § 40 odst. 2 se slova "v dohodě s Ministerstvem financí" nahrazují slovy ", která si vyžádá stanovisko Ministerstva financí.".

46. V § 40 se doplňuje odstavec 4, který zní:

"(4) V řízení o udělení povolení působit jako banka a v řízení o udělení souhlasu podle § 20 odst. 3 tohoto zákona si může Česká národní banka vyžádat potřebné informace o účastnících řízení od příslušných orgánů.".

47. V § 41 odst. 1 se věta druhá nahrazuje touto větou:

"O rozkladu proti rozhodnutí České národní banky učiněném po vyžádání stanoviska Ministerstva financí rozhoduje bankovní rada České národní banky, která si vyžádá stanovisko ministra financí.".

48. V části deváté se v nadpisu slova "fyzických osob" vypouštějí.

49. V § 41a odst. 3 se slova "fyzických osob" vypouštějí.

50. V § 41a odst. 5 se slova ", kterými jsou jen fyzické osoby" vypouštějí.

51. V § 41 b se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

"(4) Pokud některý z členů správní rady ukončí členství ve správní radě před uplynutím svého funkčního období, je na jeho místo jmenován nový člen správní rady, jehož funkční období skončí ke stejnému dni, ke kterému by skončilo funkční období jeho předchůdce.".

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.

52. § 41c se na začátek vkládá nový odstavec 1, který zní:

"(1) Pojištěnými vklady jsou vklady včetně úroků

a) fyzických osob vedené v českých korunách na jméno, příjmení, adresu a datum narození nebo rodné číslo vkladatele, popřípadě identifikační číslo,

b) právnických osob vedené v českých korunách na obchodní jméno nebo název právnické osoby, její sídlo a u tuzemských právnických osob též identifikační číslo, s výjimkou vkladů bank, poboček zahraničních bank a finančních institucí.".

Dosavadní odstavce 1, 2 a 3 se označují jako odstavce 2, 3 a 4.

53. V § 41c odst. 2 se slova "vkladů fyzických osob vedených v českých korunách na jméno, příjmení, adresu a datum narození vkladatele (dále jen "pojištěné vklady")" nahrazují slovy "pojištěných vkladů".

54. V § 41c odstavec 3 zní:

"(3) Roční příspěvek stavební spořitelny do Fondu pojištění vkladů činí 0,1% z průměru objemu pojištěných vkladů za předchozí rok, včetně úroků, na které vznikl účastníkovi stavebního spoření nárok v předchozím roce. Průměrný objem pojištěných vkladů stavební spořitelna propočítává podle čtvrtletních stavů pojištěných vkladů v předchozím roce bez započítání zálohy na státní podporu.".

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

55. V § 41f odst. 1 se slova "se pro účely tohoto zákona považují za vklady fyzických osob" nahrazují slovy "jsou pojištěným vkladem se zvláštním režimem".

56. V § 41f odst. 2 se slovo "fyzických" nahrazuje slovem "více".

57. V § 41g se doplňují odstavce 3 až 6, které znějí:

"(3) Na poskytnutí náhrady za vklad z Fondu nemají nárok

a) osoby, které svou trestnou činností, za kterou byly soudem v trestním řízení pravomocně odsouzeny, částečně nebo úplně způsobily neschopnost dotčené banky dostát svým závazkům,

b) osoby, které mají k dotčené bance zvláštní vztah, s výjimkou osob uvedených v § 19 odst. 1 písm. e),

c) vlastníci vkladů vzniklých v souvislosti s legalizací výnosů z trestné činnosti, za kterou byly soudem v trestním řízení pravomocně odsouzeny.

(4) Fond pozastaví výplatu náhrady za vklad osobám uvedeným v odstavci 3 písm. a) po dobu trestního řízení vedeného proti těmto osobám v souvislosti s jejich trestnou činností, která může mít vztah k neschopnosti banky dostát svým závazkům. Fond dále pozastaví výplatu náhrad za ty vklady, o kterých je z průběhu trestního řízení zřejmé, že jde o vklady ve smyslu odstavce 3 písm. c).

(5) Povinnost odvádět příspěvek do Fondu z vkladů osob uvedených v odstavci 3 zůstává nedotčena.

(6) Pro účely výpočtu částky, která bude z Fondu vyplacena vkladateli, nebude přihlíženo k přírůstkům pojištěných vkladů, ke kterým dojde na základě vnitrobankovního převodu mezi jednotlivými účty vedenými u téže banky po dni, kdy banka z důvodu platební neschopnosti přestala uhrazovat své závazky.".

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona České národní rady č. 591/1992 Sb., zákona č. 286/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb. a zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb. a zákona č. 77/1997 Sb., se doplňuje takto:

V § 59 se doplňuje odstavec 7, který zní:

"(7) Vkladem do základního jmění společnosti může být, se souhlasem valné hromady, i v nominální hodnotě vložená pohledávka, kterou má vkladatel vůči této společnosti. Vklad je splacen ke dni účinnosti smlouvy o postoupení pohledávky; k témuž dni pohledávka a jí odpovídající dluh zanikají.

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 131/1982 Sb., zákona č. 94/1988 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 87/1990 Sb., zákona č. 105/1990 Sb., zákona č. 116/1990 Sb., zákona č. 87/1991 Sb., zákona č. 509/1991 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 267/1994 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 89/1996 Sb., zákona č. 94/1996 Sb. a zákona č. 227/1997 Sb., se mění takto:

1. V § 151f odst. 1 se slova "se zástavní věřitel domáhat uspokojení ze" nahrazují slovy "zástavní věřitel u soudu navrhnout prodej".

2. V § 151f odst. 2 se slova "zástavní věřitel je oprávněn domáhat se uspokojení celé pohledávky anebo její části z" nahrazují slovy "může zástavní věřitel k uspokojení své celé pohledávky anebo její části navrhnout u soudu prodej".

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 269/1996 Sb. a zákona č. 227/1997 Sb., se mění a doplňuje takto:

V § 372 se slova "požádat soud o provedení prodeje zástavy, použije" nahrazují slovy "u soudu navrhnout prodej zástavy, použijí" a za slovo "věcí" se vkládají slova "nebo prodejem nemovitostí".

Zákon ČNR č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky, ve znění zákona č. 63/1996 Sb., se mění a doplňuje takto:

V § 16 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a připojuje se odstavec 2, který zní:

"(2) Sdělení údajů České národní bance za podmínek stanovených zvláštním zákonem není porušením ustanovení odstavce 1.".

1. Banka, která nemá vydány své akcie, se kterými je spojeno hlasovací právo, výhradně v zaknihované podobě, je povinna uvést podobu svých akcií do souladu s požadavkem § 20 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění tohoto zákona, a to do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Ten, kdo má ke dni účinnosti tohoto zákona kvalifikovanou účast na bance, je povinen oznámit tuto skutečnost České národní bance, a to do jednoho měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Státní peněžní ústavy vzniklé před dnem účinnosti tohoto zákona se až do přijetí zvláštního zákona, nejdéle však do dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, řídí dosavadními předpisy.

4. Členové dozorčí rady banky, kteří byli do funkce zvoleni zaměstnanci banky, mohou svou funkci vykonávat pouze do konání nejbližší valné hromady banky konané po dni účinnosti tohoto zákona.

5. Složení statutárního orgánu banky musí být uvedeno do souladu s požadavkem podle § 8 odst. 2 zákona č.21/1992 Sb., o bankách, ve znění tohoto zákona, a to do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, jak vyplývá ze zákonů jej měnících a doplňujících.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem...........

I. Obecná část

Předložená novela zákona o bankách, tzv. velká novela, navazuje na změny, zakotvené v zákoně o bankách cestou dříve připravené malé novely. Zatímco malá novela reagovala na aktuální potřeby vzniklé v souvislosti s korekcí hospodářské politiky státu, provedené v dubnu 1997, tato novela by měla zásadním způsobem přispět k obnovení důvěry v bankovní systém a k vyřešení některých problémů bankovního sektoru, a to způsobem respektujícím legislativu Evropských společenství (ES).

Uplynulé období, poznamenané nejprve sérií kolapsů menších bank, následně turbulencemi na finančních trzích a problémy investičních fondů, odhalilo určité mezery v legislativě, zejména absenci či malou účinnost represivních postupů vůči subjektům působícím proti zájmům bezporuchového fungování bankovního a finančního sektoru.

V novele půjde o zpřesnění a na mnoha místech též o zpřísnění ustanovení upravujících bezpečný provoz bank a pravomoci regulátora, a to v zájmu bezpečného fungování bankovního sektoru a především v zájmu zajištění co možná nejvyššího stupně bezpečnosti úspor vkladatelů.

Novela by měla také výrazně přispět k posílení transparentnosti, ale i právní jistoty v bankovním podnikání. Vývoj v bankovním sektoru v uplynulém období ukázal, jak nebezpečné může být ovládnutí banky akcionáři, jejichž jednání není motivováno úsilím o zabezpečení prosperity banky, nýbrž pouze úsilím o rychlý finanční zisk realizovaný jak na úkor vkladatelů, tak i ostatních věřitelů banky.

Těžiště novely spočívá v zakotvení účinných postupů proti držitelům bankovních akcií, kteří porušují nebo obcházejí zákon a nezaručují zdravé fungování bank. K eliminaci vlivu akcionářů na banku není využit institut vyvlastnění, jde tedy o postupy plně v souladu s Listinou základních práv a svobod a v souladu s právní úpravou vyspělých evropských zemí. Nejde o oddělení akcionářů od jejich majetku, nýbrž pouze od jejich vlivu na banku, ukáže-li se, že tento vliv je nebo může být pro banku zhoubný.

Změny v pojetí nucené správy vycházejí z toho, že její výkon podle dosavadní právní úpravy byl málo efektivní a nevedl k výsledku, který předpokládal zákonodárce, tedy k ozdravení předmětné banky.

Zakotvení regulace mezibankovního platebního styku do zákona má upevnit bezpečnost bezhotovostního platebního styku, zajistit krytí uskutečňovaných plateb a jejich rychlost - atributy nezbytné pro dobré fungování finančních trhů.

Významná změna se dotýká pojištění vkladů v souvislosti se zahrnutím vkladů právnických osob do systému pojištění. Po zvýšení maximálního limitu pro výplatu z Fondu pojištění vkladů provedeného malou novelou dochází tedy k dalšímu podstatnému přiblížení pojetí pojištění vkladů legislativě ES.

V souvislosti s rekodifikací občanského a obchodního práva by měl být přibližně na přelomu tisíciletí přijat nový moderní zákon o bankovnictví, plně kompatibilní se směrnicemi ES.

II. Zvláštní část

K článku I:

Novela zákona o bankách

K bodu 1:

Zákon nadále nepočítá s existencí bank ve formě státních peněžních ústavů. K další existenci banky v této právní formě není žádný důvod, neboť i stát v roli zakladatele banky může využít formu akciové společnosti. Jediný dosavadní státní peněžní ústav - Konsolidační banka - by měl být vyčleněn z bankovního sektoru a jeho postavení by mělo být upraveno zvláštním zákonem.

K bodu 2:

Navrhovaná úprava zohledňuje dosavadní poznatky povolovacího procesu a stanoví oprávnění České národní banky v povolení působit jako banka vymezit konkrétní rozsah povolované činnosti a současně stanovit podmínky, které musí banka splnit před zahájením povolených činností a které musí dodržovat při výkonu povolené činnosti. Možnost upravit povolení působit jako banka bance přímo "na míru" umožní zohlednit postavení banky na trhu, její možnosti a specifika, což je výhodné nejen pro banky samotné, ale i pro jejich klienty.

K bodu 3:

Vypouští se text, který počítá s existencí státních peněžních ústavů.

K bodům 4, 7, 40, 45, 47:

Formulační úprava odstraňuje určitý nedostatek formulace "v dohodě s Ministerstvem financí". Tato formulace je v určitém rozporu se správním řádem, který nepřipouští společné rozhodování dvou správních orgánů.

K bodu 5:

Před vydáním rozhodnutí o žádosti o povolení působit jako banka, jakož i před vydáním souhlasu pro vstup akcionáře do banky, který má podíl na hlasovacích právech 5% a více je nutno posoudit, zda akcionář je dostatečně finančně silný, aby v případě potřeby mohl navýšit základní jmění v bance nebo jiným způsobem posílit finanční pozici banky.

Dále se zkoumá, do jaké skupiny majetkově a personálně propojených osob akcionář patří, čím se tato skupina zabývá, zda je transparentní, jak tato skupina jako celek hospodaří, jaká je její zadluženost a pod.

Významní akcionáři musí být důvěryhodní, což neznamená jen, že fyzické osoby nebo členové vedení právnické osoby musí být občansky bezúhonní (s čistým trestním rejstříkem), ale také, že musí řádně plnit své daňové a další povinnosti vůči státu, nesmí být předmětem zájmu policie v souvislosti s vyšetřováním trestného činu nebo předmětem zájmu jiného orgánu, který se zabývá monitorováním podezřelých transakcí (např. analytický útvar Ministerstva financí), jejich reputace na trhu by měla být dobrá (nejen, že musí ctít zákony, ale také profesní etiku), v minulosti by neměli působit ve finančních institucích a bankách, které zkrachovaly nebo se dostaly do vážných finančních problémů apod.

K bodu 6:

Opis rejstříku trestů na rozdíl od výpisu z rejstříku trestů obsahuje i zahlazené tresty, což umožní lépe posuzovat bezúhonnost fyzické osoby.

K bodu 8:

Dosavadní právní úprava zakotvuje pouze odnětí povolení působit jako banka jako určitou sankci za nedostatky v činnosti banky. Je však třeba zohlednit i případy, kdy banka resp. její valná hromada rozhodne sama o tom, že povolení působit jako banka nehodlá dále využívat. Dalším specifickým případem je situace, kdy je odňata licence zahraniční bance v zemi jejího sídla. To všechno jsou případy, při kterých nepřichází v úvahu odnětí licence jakožto sankční opatření. Proto zákon zakotví případy tzv. zániku povolení působit jako banka, kdy sankční odnětí licence je pouze jedním z těchto případů.

K bodu 9:

Požadavek na složení představenstva minimálně ze dvou třetin z vedoucích zaměstnanců banky je odůvodněn potřebou zjednodušit a zprůhlednit proces řízení banky. Aby představenstvo mohlo plnit své funkce vyplývající z obchodního zákoníku, zákona o bankách a z dalších právních předpisů a opatření České národní banky, zejména řídit banku a rozhodovat o jejích záležitostech (kromě rozhodnutí příslušejících valné hromadě), musí jeho členové mít přímý kontakt s problémy banky, podílet se na jejich řešení, předcházet jejich vzniku a se znalostí věci pozitivně ovlivňovat fungování banky, její strategii a politiku.

Navrhované složení představenstva umožní rovněž efektivnější výkon bankovního dohledu, který mimo jiné posuzuje způsobilost osob ve vedení banky, a rovněž vytváří partnera, vázaného zákonnou odpovědností za hospodaření řízené organizace.

K bodu 10:

Dozorčí rada může být volena pouze valnou hromadou, nikoli zaměstnanci banky. Důvodem tohoto ustanovení je zkvalitnění práce dozorčí rady banky, která se významným způsobem podílí na kontrole činnosti banky z hlediska jejího stabilního a obezřetného vývoje. Nový odstavec 6 řeší situaci, kdy zaniká pracovní poměr zaměstnance banky, který je současně členem představenstva. K témuž dni, kdy zanikl pracovní poměr, zaniká i členství v představenstvu.

K bodu 11:

Odlišně od obchodního zákoníku se konstruuje odpovědnost členů statutárního orgánu za škodu způsobenou věřitelům banky. Jedná se o přímou odpovědnost na rozdíl od obecné úpravy, která upravuje pouze ručení členů představenstva, za předpokladu, že nelze dosáhnout uspokojení z majetku společnosti a společnost vůči nim neuplatnila nárok na náhradu škody.

K bodu 12:

Zákon prohloubí informační povinnost bank vůči veřejnosti. Jedním z nových prvků je povinnost čtvrtletně zveřejňovat údaje o složení akcionářů, o činnosti banky a finančních ukazatelích. Podrobnosti stanoví právní předpis České národní banky.

Praxe ukazuje, že jedním ze způsobů, jak posílit tržní disciplínu účastníků finančního trhu, to znamená i bank, je zveřejňování informací o sobě. Čím více informací je zveřejněno, tím je tržní disciplína efektivnější. Kromě požadavku na zveřejňování základních údajů z účetních výkazů (rozvaha a výsledovka) budou banky povinny zveřejňovat údaje o struktuře akcionářů, t.j. jména akcionářů, kteří vlastní 10% a více z celkových hlasovacích práv na bance, jejich podíl na hlasovacích právech, obor podnikání, hospodářské výsledky akcionářů-právnických osob, případně informace o ostatních podnicích, propojených majetkově nebo personálně s akcionářem a o finanční situaci takového konglomerátu. Dále půjde o zveřejňování údajů o kapitálovém vybavení, koncentraci rizik a systému jejich řízení, případně o nápravných opatřeních, uložených bance bankovním dohledem a pod. Předpis je v současné době připravován.

Předkládání materiálů v cizojazyčné podobě by mohlo oddálit eventuální uložení opatření k nápravě v důsledku časové prodlevy způsobené překladem. Proto je ukládána bance i pobočce zahraniční banky povinnost mít k dispozici příslušnou dokumentaci v českém jazyce.

K bodu 13:

Hlavním důvodem regulace bank je snaha zabezpečit zájmy jejich vkladatelů. Proto zákon přímo přikazuje bankám postupovat v jejich činnosti obezřetně a nepoškozovat zájmy vkladatelů. Reakcí na tzv. tunelování bank je zákonný zákaz uzavírat nevýhodné smlouvy pro banku. Za takové budou považovány zejména smlouvy, které banku zavazují k hospodářsky neodůvodněnému plnění nebo k plnění zjevně neodpovídajícímu poskytované protihodnotě. Smlouvy uzavřené v rozporu s tímto ustanovením budou absolutně neplatné.

K bodu 14:

V souladu se zásadou volného pohybu kapitálu a nediskriminací investorů, která je jednou ze stěžejních zásad ES, nebude nadále vyžadován zvláštní předchozí souhlas České národní banky ke vzniku majetkového podílu zahraničních osob na bance již zřízené. Limity, při jejichž překročení je nutno si vyžádat předchozí souhlas České národní banky, jsou platné jak pro tuzemské, tak pro zahraniční investory. Nově se zakotvuje nutnost vyžádat si tento předchozí souhlas k platnosti smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části. Stejný souhlas bude požadován i v případech, kdy jde o usnesení valné hromady, že akciová společnost nadále nebude vykonávat činnost, ke které je třeba povolení působit jako banka.

Pro výkon bankovního dohledu je potřebná včasná informovanost o některých záležitostech podstatných pro fungování banky. Proto zákon zakotvuje pro banky povinnost předem informovat Českou národní banku o změně stanov, jde-li o změnu ve skutečnosti, která musí být ve stanovách uvedena na základě požadavku obchodního zákoníku nebo tohoto zákona a o personálních změnách ve statutárních orgánech banky a na místech vedoucích zaměstnanců banky. Další případy se týkají aktivit banky ve vztahu k zahraničí. Půjde o záměr otevřít pobočku v zahraničí či o záměr založit v zahraničí právnickou osobu nebo se na ní majetkově podílet.

K bodu 15:

Vypuštění ustanovení § 16 odst. 3 souvisí se zahrnutím této problematiky do ustanovení § 20 odst. 5, kam věcně patří.

K bodu 16:

Pro účely sledování majetkových účastí je nutno mít přehled o majetkových účastech bank na jiných právnických osobách. Proto zákon zakotvuje povinnost oznámit bez zbytečného odkladu nabytí kvalifikované účasti na právnické osobě České národní bance.

K bodu 17:

K určitému zpřísnění dochází v posuzování obchodů s osobami, které mají k bance ve smyslu § 19 zákona zvlášní vztah. Doposud podléhalo regulaci pouze poskytování úvěrů těmto osobám, nyní se tato regulace rozšiřuje i na případy, kdy banka zajišťuje závazky těchto osob. I z těchto obchodních případů totiž může bance vzniknout ztráta. Proto i o těchto obchodech bude rozhodovat statutární orgán banky na základě rozboru příslušného obchodu a finanční situace žadatele.

K bodu 18:

Zákon vyloučí ustanovení obchodního zákoníku upravující poskytování úvěrů, půjček a záruk akciovou společností z aplikace na banky. Jinak by o každém takovém obchodě musela rozhodovat valná hromada.

K bodu 19:

Rozšíření okruhu osob, které mají k bance zvláštní vztah, o právnické osoby pod kontrolou bank je logické, neboť v těchto případech dochází k faktickému "podřízení" aktivit těchto právnických osob a k propojení jejich činností se zájmy bank, které nad nimi mají kontrolu.

K bodu 20:

Zákon nově definuje tzv. hlavního akcionáře jakožto osobu, která má sama nebo ve shodě s jinou osobou kvalifikovanou účast na bance.

K bodům 21 a 22:

Současná právní úprava nemá žádné nástroje proti akcionářům, kteří se chovají proti zájmům stability banky a bankovního sektoru. Jedním z hlavních cílů novely je tuto situaci změnit, což návrh činí v § 20 a 20a. K tomu je třeba několik kroků:

Především je důležité zabezpečit, aby orgány bankovního dohledu měly v každém okamžiku možnost získat přehled o akcionářské struktuře banky. Proto dá zákon bankám možnost vydávat pouze zaknihované akcie (zákon takto omezuje pouze podobu akcií s hlasovacím právem, pro akcie prioritní není podoba stanovena a zákon nebude regulovat ani jejich držitele). U prioritních akcií však bude eliminována možnost spojení těchto akcií s hlasovacím právem.

Dále zákon zavádí povinnost vyžádat si u České národní banky předchozí souhlas při nabytí určitého majetkového podílu na bance reprezentovaného určitým procentem (10%, 20%, 33%, 50%) akcií s hlasovacím právem z jejich celkového objemu. Regulátor má tudíž možnost ovlivnit složení akcionářů a zabránit nežádoucí osobě ve vstupu do bankovního sektoru v roli majitele či spolumajitele banky.

Žadatelé o získání předchozího souhlasu budou ze strany České národní banky posuzováni stejným způsobem jako zakladatelé banky v řízení o povolení působit jako banka. Pokud bude nabyt majetkový podíl v rozporu se zákonem, právní úkon není neplatný, ale Česká národní banka má možnost odejmout příslušnému akcionáři jeho akcionářská práva, čímž reálně eliminuje jeho vliv na banku. Koncepce neplatnosti právního úkonu se pro tyto případy nehodí, neboť může dojít k dalším prodejům a zneplatnění celého řetězce právních úkonů by bylo téměř nemožné, zejména tehdy, kdy dochází k obchodování prostřednictvím automatizovaných obchodních systémů.

Regulátor musí mít možnost před konáním valné hromady banky zkontrolovat seznam akcionářů banky a posoudit, zda jejich majetkové podíly jsou získány v souladu se zákonem. Proto se zakládá povinnost banky předložit České národní bance výpis z registru emitenta zaknihovaných akcií, pořízený ke dni, který o 7 dní předchází dni konání valné hromady. Česká národní banka v tomto seznamu označí akcionáře, kterým byla již dříve odňata akcionářská práva a u kterých nově shledala důvod pro jejich odnětí. Tímto důvodem není jen nabytí akcií v rozporu se zákonem, ale i případ, kdy vliv majitele akcií je nebo může být na újmu řádnému a obezřetnému vedení banky. Proces odnímání akcionářských práv probíhá ve správním řízení, zákon umožňuje České národní bance uplatnit institut tzv. předběžného opatření, podání opravného prostředku proti rozhodnutí o odnětí akcionářských práv nemá odkladný účinek.

Valná hromada banky se nesmí konat bez písemného vyjádření České národní banky k výpisu z registru emitenta a banka nesmí připustit účast osob označených ve výpisu. Pokud by přesto došlo k porušení zákazu konání valné hromady nebo k připuštění označených osob k účasti a hlasování, má Česká národní banka možnost navrhnout, aby soud vyslovil neplatnost usnesení valné hromady. Tuto možnost bude mít vždy, koná-li se valná hromada v rozporu s právními předpisy nebo stanovami.

Ustanovení § 20 vychází z II. bankovní směrnice (89/646/EHS), ve které je v článku 11 v bodu 5 uvedeno: "V případech, kdy vliv akcionářů může mít negativní dopad na hospodárné a řádné řízení instituce, členské státy budou vyžadovat, aby příslušné orgány podnikly přiměřená opatření k ukončení tohoto stavu. Taková opatření mohou spočívat například v soudních příkazech, sankcích proti členům správních rad a ředitelům nebo zastavení výkonu hlasovacího práva spojeného s akciemi vlastněnými příslušnými akcionáři."

Problematikou bankovního platebního styku se zabývá § 20b. Od roku 1992 provozuje Česká národní banka ve svém zúčtovacím centru jednotný systém mezibankovního platebního styku v české měně, dosud pouze na základě vyhlášky (č. 51/1992 Sb.). Zákonná úprava má přispět ke zvýšení ochrany bank a vkladatelů při provádění bezhotovostního platebního styku. Systém je postaven na zásadách snížení systémových rizik, které jsou prosazovány v zemích EU - krytí jednotlivých plateb, neodvolatelnost zúčtování. Výhodou jeho umístění v centrální bance je možnost využívat data k analytickým účelům a obezřetnému dohledu. Česká národní banka získává přehled o platební kázni bank, o povinných minimálních rezervách.

Ve prospěch koncepce jediného zúčtovacího centra hovoří počet obyvatel České republiky, počet bank, účtů a zúčtovaných položek, které jsou relativně nízké. V případě odnětí povolení působit jako banka je možno účet platebního styku zablokovat proti debetům - to může být praktické i při řízené likvidaci banky. Také zákonná odpovědnost za plynulost a hospodárnost platebního styku vede Českou národní banku k návrhu uzákonit pro Českou republiku efektivní systém, který navíc nezatěžuje banky a tudíž ani jejich klienty neúměrnými cenami.

Zákaz soudního omezení dispozic s peněžními prostředky na účtu platebního styku vychází z praktických zkušeností České národní banky; na tomto účtu jsou zúčtovány peněžní prostředky klientů a opatření soudu by vedlo k ochromení platebního styku banky i dalších partnerských bank v řetězci mezibankovního platebního styku. Banky si v České republice mohou vzájemně zřizovat účty v české měně pouze v souladu s vyhláškou České národní banky. Zřizování těchto účtů v cizí měně nebude omezováno.

Opravné zúčtování je v platebním styku nástroj potřebný, ale v současné době je jeho právní úprava nedostatečná. Při opravném zúčtování jde o jednostranný zásah banky do účtu klienta, který banka provádí k nápravě chyby způsobené v platebním styku touto nebo jinou bankou (ve většině případů jde o převod prostředků mezi klienty různých bank). Zákon proto stanoví povinnosti chybující banky ve vztahu ke klientovi a přesně vymezuje její právo vyslat storno bance, která vede účet neoprávněného příjemce. Dále stanoví povinnosti této banky ve vztahu k bance chybující a právo provést zásah do účtu neoprávněného příjemce. Zákon zakazuje storno na účtech správců daní; příslušná právní úprava postupu správce je předmětem zákona o správě daní a poplatků.