Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

K bodu 23:

Za účelem zvýšení transparentnosti podnikání banky (pobočky zahraniční banky) se v zákoně navrhuje zakotvit požadavek na oddělené evidování obchodů na účet klienta a obchodů na vlastní účet banky, a to z hlediska organizačního, personálního a účetního. Doklady o uskutečněných obchodech jsou banky a pobočky zahraničních bank povinny uschovávat po dobu nejméně 10 let, aby bylo možné doložit v případě potřeby průběh jednotlivých operací v souladu s dalšími ustanoveními zákona o bankách (např. § 26).

K bodu 24:

Signalizace skutečností, které mohou negativně ovlivnit hospodaření banky, auditorem banky orgánům bankovního dohledu, je významným předpokladem pro stanovení odpovídajícího postupu a přijetí včasných účinných nápravných opatření vůči bance. Poskytování informací auditory s pouhým vědomím banky upravuje Směrnice č. 95/26/ES. Vzhledem ke skutečnosti, že zákon o auditorech v § 16 ukládá auditorům povinnost nechat se zprostit mlčenlivosti statutárním orgánem účetní jednotky nebo Komorou auditorů, a to při poskytování informací, které se auditor dozvěděl při výkonu své činnosti, je nezbytné, v souvislosti s navrhovaným zněním § 22 odst. 5, změnit i znění § 16 zákona o auditorech (viz Čl. V návrhu).

Povinnost auditora informovat ve stanovených případech Českou národní banku, která je pověřena výkonem bankovního dohledu, tudíž vychází z běžné zahraniční praxe a je plně v souladu se směrnicí 95/26/ES.

K bodu 25:

Valná hromada má povinnost rozhodnout o úhradě ztráty z vlastních zdrojů banky při schvalování účetní závěrky za rok, ve kterém ztráta vznikla. Důvodem tohoto ustanovení je zreálnění pohledu na výsledek hospodaření banky v běžném roce.

K bodu 26:

V souvislosti se zakotvením povinnosti archivovat doklady o uskutečněných obchodech po dobu nejméně 10 let se vypouští dosavadní ustanovení týkající se povinnosti archivovat tyto doklady po dobu 5 let.

K bodu 27:

Doplnění výčtu dalších požadavků na banku v případě nedostatků, a to "vyměnit členy dozorčí rady nebo použít zisk po zdanění přednostně.... " by mělo rozšířit pravomoci bankovního dohledu České národní banky k postihu konkrétních osob (např. v případě neplnění povinností členů dozorčí rady, nebo je-li člen dozorčí rady zástupcem akcionáře, kterému byla odňata hlasovací práva podle § 20a) a dále zabránit rozdělení zisku za situace, kdy banka potřebuje posílit vlastní kapitál.

K bodu 28:

Vložení nového písmene c), umožňujícího nařídit mimořádný audit na náklady banky nebo pobočky zahraniční banky, by mělo umožnit bankovnímu dohledu urychleně získat stanovisko " nezávislé osoby " zejména na kvalitu aktiv, provádění určitých operací a zvýšit možnost včasné reakce bankovního dohledu na problémy banky (nezbytné např. před zavedením nucené správy).

K bodu 29:

Jedná se o úpravu legislativně technického charakteru.

K bodu 30:

Česká národní banka nebude nadále pokutovat osoby ilegálně přijímající vklady od veřejnosti. Pokuta bývá placena z peněz vkladatelů, což se zcela míjí účinkem. Zaplacení pokuty může být navíc podvodníky prezentováno jako důvod nesplnění závazků vůči vkladatelům. Důraz by měl být tudíž kladen na trestně právní postih.

K bodu 31:

Jedná se o úpravu legislativně technického charakteru.

K bodu 32:

Ustanovení o tom, že Česká národní banka musí učinit určité kroky, pokud kapitálová přiměřenost klesne pod dvě třetiny stanoveného poměru, by mělo bankám jasně vymezit postup České národní banky v daném případě. Ukazatel kapitálové přiměřenosti je základním signálem skutečné síly banky, její pokles znamená ohrožení stability a při dalším poklesu pak snižuje šance věřitelů banky na získání vložených finančních prostředků.

Uvedený výčet opatření umožňuje vybrat taková, která by měla napomoci bance v individuálním případě řešit vzniklou situaci a omezit takové aktivity, které by mohly dále prohlubovat nepříznivý stav v bance.

Ustanovení tohoto paragrafu úzce váže na nově zařazovaný odstavci 3 v § 34, ve kterém je České národní bance stanovena povinnost odejmout povolení působit jako banka vždy, když kapitálová přiměřenost klesne pod jednu třetinu poměru stanoveného Českou národní bankou. Znamená to, že pokud se banka nedokáže v době, kdy se hodnota kapitálové přiměřenosti pohybuje v intervalu od dvou do jedné třetiny poměru stanoveného Českou národní bankou vyrovnat se vzniklou situací, bude její činnost ukončena.

K bodům 33 až 38:

K podstatnějším změnám dochází v pojetí nucené správy. Jejím cílem již nadále nebude obnovení likvidity a stability banky, nýbrž snaha o zachování stability bankovního systému jako takového. Praktické zkušenosti ukázaly, že záchrana banky resp. obnovení její likvidity je za trvání nucené správy velice obtížné, neboť důvěra veřejnosti v banku je otřesena a dochází k odlivu vkladatelů i ostatních klientů.

Proto bude mít nucený správce na rozdíl od současné právní úpravy možnost banku i zrušit (nejlépe fúzí se zdravou bankou), kromě návrhu na konkurs bude moci podat bez souhlasu valné hromady i návrh na vyrovnání. Nově je též definována situace, za které může dojít k zavedení nucené správy. Z ustanovení § 30 je zřejmé, že jde o opatření mimořádné, kterému mohou akcionáři banky včas předejít odstraněním nedostatků.

K bodu 39:

Účinnost nucené správy závisí do značné míry na rychlosti úkonů prováděných v jejím rámci. V této souvislosti hraje podstatnou roli rychlost soudů při provádění zápisů do obchodního rejstříku. Zákon proto ukládá soudům rozhodovat o zápisech významných skutečností navrhovaných správcem do 3 dnů.

K bodu 41:

Podle dosavadní úpravy mohla Česká národní banka odejmout povolení působit jako banka pobočce zahraniční banky v případě, kdy zahraniční banka pozbyla licenci ve státě svého sídla. Nyní za této situace povolení působit jako banka zaniká přímo ze zákona, což je legislativně čistší řešení. Ze zákona se vypouští pro nadbytečnost důvod pro možné odnětí povolení v případě výrazného snížení základního jmění (tato situace plně spadá pod dikci odstavce 1). Namísto možného odnětí povolení v případě, kdy banka více než 18 měsíců nepřijímá vklady od veřejnosti se zavádí možnost odejmout jej v případě, kdy banka nezahájila činnost do 12 měsíců ode dne udělení povolení působit jako banka nebo po dobu 6 měsíců nepřijímá vklady od veřejnosti.

K bodu 42:

Zavádí se povinnost České národní banky odejmout povolení působit jako banka v případě výrazné podkapitalizace banky. Ustanovení by mělo mít výrazný preventivní a výstražný dopad.

K bodu 43:

V procesu likvidace banky je třeba usilovat o rychlost a úspornost a co možná nejvyšší uspokojení oprávněných subjektů, především vkladatelů. Proti těmto zájmům by mohl působit likvidátor jmenovaný valnou hromadou banky. Proto se zakotvuje výhradní kompetence České národní banky při podávání návrhu na jmenování likvidátora. Při likvidaci banky je taktéž nadále nutno chránit údaje o jejích klientech.

Proto zákon stanoví všem fyzickým osobám povinnost zabránit zneužití těchto údajů. Vzhledem k obtížnosti likvidace banky může být jejím likvidátorem i právnická osoba. Z důvodu možné podjatosti či konfliktu zájmů nesmí být likvidátorem osoba se zvláštním vztahem k bance nebo auditor. Dokumenty o likvidaci je likvidátor povinen předkládat České národní bance. Ta tím získává přehled o procesu likvidace.

K bodu 44:

Zákon umožní bankám zřídit si informační systém týkající se jejich klientů. Vzájemné informování může účinně předcházet škodám, má tudíž především preventivní význam (databáze notorických neplatičů úvěrů a jiných nespolehlivých klientů). Banky budou povinny s údaji získanými z této databáze zacházet tak, jako by šlo o údaje o jejich vlastních klientech.

Aby nemohlo dojít ke zneužití systému, má klient právo seznámit se s informacemi, které jsou o něm vedeny v příslušné databázi, a to jak o jeho fyzické osobě, tak o právnické osobě, kterou zastupuje. V případě, že považuje údaje za nepravdivé, může se u soudu domáhat nápravy, a to včetně náhrady škody, která mu eventuálně vznikla odmítavým postojem bank k jeho úvěrování, popřípadě k provádění dalších obchodů, ke kterému došlo v souvislosti s využitím nepravdivých údajů.

K bodu 46:

Při prověřování fyzických osob ze strany orgánů bankovního dohledu (např. při licencování nebo při majetkovém vstupu do banky) se klade důraz na občanskou bezúhonnost těchto osob. Při prověřování tohoto druhu je žádoucí především součinnost orgánů činných v trestním řízení.

K bodům 48, 49, 50, 52, 53, 54, 55 a 56:

Ustanovení těchto bodů souvisí s rozšířením pojištění vkladů i na právnické osoby. Jde o nezbytné formulační úpravy, které je nutno v této souvislosti zakomponovat do zákona. Zahrnutí právnických osob do systému pojištění vkladů je v souladu se směrnicí 94/19/ES.

K bodu 51:

Funkční období členů správní rady Fondu pojištění vkladů je koncipováno tak, aby každý rok skončilo funkční období jednoho člena. Tím je zajištěna kontinuita ve vedení Fondu a zabezpečeno předání zkušeností novému členu správní rady od členů, jejichž funkční období probíhá. Je však třeba řešit případy předčasného ukončení členství takovým způsobem, aby systém postupného obměňování členů správní rady Fondu byl zachován. Zabezpečuje to nový odstavec 4 § 41b.

K bodu 57:

Z možnosti čerpat náhradu z Fondu se vylučují osoby, které svou trestnou činností částečně nebo úplně způsobily neschopnost banky dostát svým závazkům a některé osoby, které mají k bance zvláštní vztah. Stejně tak nebudou uspokojeni vlastníci vkladů, které mají vztah k legalizaci výnosů pocházejících z trestné činnosti. Jelikož skutečnosti zabraňující výplatě z Fondu zpravidla vyjdou najevo až v okamžiku výplaty nebo dokonce až po jejím provedení, není dotčena povinnost odvádět příspěvek do Fondu z vkladů těchto osob. Pokud je těmto osobám z Fondu plněno, jde o plnění, které jakožto nezákonné musí být vráceno.

V praxi bankovního dohledu byly odhaleny případy, kdy systém pojištění vkladů je zneužíván tím způsobem, že dochází po dni, kdy banka přestane uhrazovat své závazky, k vnitrobankovním převodům z účtů nepojištěných vkladů na účty pojištěných vkladů. K přírůstkům pojištěných vkladů cestou vnitrobankovního převodu po tomto dni nebude napříště přihlíženo. Rozhodný den bude stanoven podle objektivních zjištění orgánů bankovního dohledu.

K článku II:

Novela obchodního zákoníku

Tzv. kapitalizace pohledávek, která dosud není v právním řádu upravena, může být obecně cestou k řešení celé řady problémů spojených s druhotnou platební neschopností podniků. Umožní věřitelům alespoň částečné uspokojení jejich jinak nedobytné pohledávky cestou získání akcií dlužníka. Druhá směrnice ES neupravila výslovně vklad pohledávky do základního jmění akciové společnosti, avšak tento způsob navýšení základního jmění nevylučuje. Jde o řešení praktické, známé v řadě zemí Evropské unie a o řešení, proti kterému nejsou ani teoretické výhrady.

K článku III:

Novela občanského zákoníku

Podle současné právní úpravy obsažené v občanském soudním řádu (OSŘ) výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti může být soudem nařízen, jen když oprávněný (věřitel) přesně označí nemovitost, jejíž prodej navrhuje, a je-li prokázáno, že nemovitost je ve vlastnictví povinného (dlužníka).

Zřízením zástavního práva přímý závazek spočívající v povinnosti plnit za obligačního dlužníka zástavci nevzniká. Zástavce nemůže být žalován na peněžité plnění vedle obligačního dlužníka, je pouze příp. povinen strpět uspokojení věřitele ze zástavy a tomu odpovídá právo zástavního věřitele podle § 151f občanského zákoníku domáhat se u soudu uspokojení ze zastavené věci, jestliže zajištěná pohledávka není řádně a včas uhrazena. Pro soudní výkon zástavního práva si musí věřitel opatřit tzv. exekuční titul. V případě, že zástavcem je osoba odlišná od obligačního dlužníka, vyvstává problém spočívající v tom, že soudní výkon rozhodnutí prodejem věci je ve smyslu § 258 odst. 1 OSŘ je možný pouze na základě exekučního titulu ukládajícího plnění peněžité povinnosti.

Uvedené problémy se řeší modifikací ustanovení § 151f občanského zákoníku.

K článku IV:

Novela občanského soudního řádu

Navrhovaná novelizace občanského zákoníku (č. III) vyžaduje odpovídající úpravu v procesním předpisu, kterým je OSŘ.

K článku V:

Novela zákona o auditorech a Komoře auditorů České republiky

Vzhledem ke skutečnosti, že zákon o auditorech v § 16 ukládá auditorům povinnost nechat se zprostit mlčenlivosti statutárním orgánem účetní jednotky nebo Komorou auditorů, a to při poskytování informací, které se auditor dozvěděl při výkonu své činnosti, je nezbytná tato úprava.

K článku VI:

Přechodná ustanovení k zákonu o bankách

K bodu 1:

Stanoví se lhůta pro přeměnu akcií bank na akcie zaknihované a lhůty pro přizpůsobení se nově uloženým povinnostem.

K bodu 2:

V zájmu transparentnosti podnikání v bankovnictví je třeba, aby bankovní dohled měl přehled o akcionářské struktuře bank.

K bodu 3:

Na přechodnou dobu se upravuje postavení státních peněžních ústavů; tato forma banky nebude nadále v zákoně zakotvena. Konsolidační banka by měla být vyvedena z bankovního sektoru. Do doby, než bude přijat zvláštní zákon upravující tuto instituci, nejdéle však do tří let od data účinnosti navrhované novely, se činnost Konsolidační banky bude nadále řídit dosavadními předpisy platnými pro banky.

K bodu 4:

Členové dozorčích rad bank, kteří byli do svých funkcí zvoleni zaměstnanci banky, mohou zůstat ve funkcích do konání nejbližší valné hromady. Tím není dotčena možnost, aby byli na této valné hromadě znovu zvoleni, avšak již pouze valnou hromadou.

K bodu 5:

Do jednoho roku od data účinnosti navrhované novely je třeba uvést do souladu se zákonem i strukturu statutárního orgánu banky.

K článku VII:

Z důvodu značného rozsahu navrhovaných změn je návrh vybaven republikační doložkou, zmocňující předsedu Poslanecké sněmovny vyhlásit ve Sbírce zákonů úplné znění zákona o bankách.

K článku VIII:

Účinnost zákona není navrhována, neboť je záležitostí rozhodnutí Parlamentu, nicméně s ohledem na zralost řady problémů, které jsou především novelou zákona o bankách řešeny, by byl vhodným datem účinnosti 1. duben 1998.

zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č.... (malá novela)/1998 Sb. a zákona č.... (velká novela)/1998 Sb.

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:

(1) Bankami se pro účely tohoto zákona rozumějí právnické osoby se sídlem v České republice založené jako akciová společnost 1) nebo státní peněžní ústav podle tohoto zákona (§ 36), které

a) přijímají vklady od veřejnosti a

b) poskytují úvěry

a které k výkonu činností podle písmen a) a b) mají povolení působit jako banka (§ 4).

(2) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) vkladem svěřené peněžní prostředky, které představují závazek vůči vkladateli na jejich výplatu;

b) úvěrem v jakékoliv formě dočasně poskytnuté peněžní prostředky.

(3) Kromě činností uvedených v § 1 odst. 1 písm. a) a b) může banka, pokud z povolení působit jako banka nevyplývá něco jiného, vykonávat tyto další činnosti

a) investování do cenných papírů na vlastní účet;

b) finanční pronájem (finanční leasing);

c) platební styk a zúčtování;

d) vydávání platebních prostředků, např. platebních karet, cestovních šeků;

e) poskytování záruk;

f) otvírání akreditivů;

g) obstarávání inkasa;

h) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta

1. s devizovými hodnotami,

2. v oblasti termínovaných obchodů (futures) a opcí (options) včetně kursových a úrokových obchodů,

3. s převoditelnými cennými papíry;

i) účast na vydávání akcií a poskytování souvisejících služeb;

j) finanční makléřství;

k) poskytování porad ve věcech podnikání;

l) obhospodařování cenných papírů klienta na jeho účet včetně poradenství (portfolio management);

m) uložení a správa cenných papírů nebo jiných hodnot;

n) výkon funkce depozitáře ;

o) směnárenskou činnost (nákup devizových prostředků);

p) poskytování bankovních informací;

r) pronájem bezpečnostních schránek.

(4) Vydávat hypotéční zástavní listy podle zvláštního zákona1a) může jen banka, v jejímž povolení působit jako banka je oprávnění k této činnosti výslovně uvedeno.

(5) Výkon některých činností uvedených v odstavci 3 a 4 může být zvláštním zákonem vázán na udělení povolení.

(6) Bankovní činnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) a v odstavci 3 mohou vykonávat prostřednictvím svých poboček také zahraniční banky, které k tomu mají povolení podle § 5.

(7) Povolení působit jako banka může obsahovat vymezení rozsahu povolené činnosti a stanovení podmínek, které musí banka splnit před zahájením kterékoliv povolené činnosti, popřípadě je dodržovat při výkonu kterékoliv povolené činnosti.

(8) Právní postavení České národní banky upravuje zvláštní zákon.2)

Bez povolení působit jako banka nesmí nikdo přijímat vklady od veřejnosti, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

(1) Slovo "banka" nebo "spořitelna", jeho překlady nebo slova, v jejichž základě se tato slova vyskytují, smí užívat v obchodním jménu pouze právnická osoba, které bylo uděleno povolení působit jako banka, pokud není zřejmé ze souvislosti, v níž se slovo "banka" nebo "spořitelna" používá, že tato osoba se nezabývá činností uvedenou v § 1 odst. 1.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na právnické osoby, jejichž obchodní jméno nebo název je zaveden nebo uznáván zákonem nebo mezinárodní smlouvou.

(1) Žádost o povolení působit jako banka se předkládá České národní bance. Se žádostí o povolení se předkládá návrh stanov. Náležitosti žádosti, jakož i minimální výši základního jmění, u akciových společností upsaného základního jmění (dále jen "základní jmění"), která je podmínkou pro udělení povolení, stanoví Česká národní banka opatřením, 3) které vyhlásí ve Sbírce zákonů.

(2) O udělení povolení působit jako banka rozhoduje Česká národní banka v dohodě s Ministerstvem financí., která si před rozhodnutím vyžádá stanovisko Ministerstva financí. Rozhodnutí o udělení povolení působit jako banka podepisuje guvernér České národní banky.

(3) O udělení povolení se rozhoduje po posouzení

a) původu, dostatečnosti a složení základního jmění a dalších finančních zdrojů banky;

b) odborné způsobilosti a občanské bezúhonnosti osob navrhovaných pro řízení banky;

c) technických a organizačních předpokladů pro výkon navrhovaných činností banky;

d) reálnosti ekonomických kalkulací o budoucí likviditě a rentabilitě banky;

e) zrušeno způsobilosti zakladatele s podílem 10% a více na hlasovacích právech banky k výkonu práv akcionáře při podnikání banky.

(4) Česká národní banka je oprávněna vyžádat si opis z evidence Rejstříku trestů týkající se fyzických osob, které jsou zakladateli banky nebo jsou navrhovány na vedoucí zaměstnance banky, jejichž pravomoc a odpovědnost je vymezena ve stanovách (dále jen "vedoucí zaměstnanci banky").

(1) Zahraniční banka, která hodlá zřídit pobočku na území České republiky, předkládá žádost o povolení působit jako banka České národní bance.

(2) O udělení povolení podle odstavce 1 rozhoduje Česká národní banka v dohodě s Ministerstvem financí, která si před rozhodnutím vyžádá stanovisko Ministerstva financí.

(3) O udělení povolení se rozhoduje po posouzení

a) výše kapitálu a ostatních finančních zdrojů poskytnutých zahraniční bankou její pobočce;

b) technických a organizačních předpokladů pro výkon navrhovaných činností;

c) odborné způsobilosti a občanské bezúhonnosti osob navrhovaných pro řízení pobočky;

d) reálnosti ekonomických kalkulací;

e) zrušeno.

(4) Náležitosti žádosti, jakož i minimální výši poskytnutého kapitálu stanoví Česká národní banka opatřením, 3) které vyhlásí ve Sbírce zákonů.

(1) Povolení působit jako banka se uděluje na dobu neurčitou a není převoditelné na jinou osobu.

(2) V povolení působit jako banka může být výkon některých činností uvedených v § 1 odst. 3 vyloučen nebo omezen.

Úplný seznam bank a poboček zahraničních bank působících na území České republiky vede Česká národní banka. Seznam je k nahlédnutí v ústředí a pobočkách České národní banky.

(1) Povolení působit jako banka zaniká dnem,

a) kterým nabývá právní moci rozhodnutí o odnětí povolení působit jako banka,

b) ke kterému se banka zrušuje, jde-li o zrušení s likvidací,

c) od kterého podle rozhodnutí valné hromady dosavadní banka nadále nebude vykonávat činnost, ke které je třeba povolení působit jako banka,

d) výmazu banky z obchodního rejstříku.

(2) Povolení působit jako banka udělené zahraniční bance pro její pobočku zaniká rovněž dnem, ke kterému zahraniční banka ukončí činnost své pobočky na území České republiky a dále dnem, ke kterému zahraniční banka pozbyla ve státě svého sídla oprávnění působit jako banka.

(1) Banka musí mít statutární orgán¹⁾ a dozorčí radu.

(2) Statutární orgán musí být nejméně tříčlenný a musí být alespoň ze dvou třetin složen z vedoucích zaměstnanců banky. Dozorčí rada musí mít alespoň tři členy; člen dozorčí rady banky nesmí být zaměstnancem téže banky.

(3) Člen statutárního orgánu, člen dozorčí rady banky nebo zaměstnanec banky nesmějí být současně členem statutárního orgánu nebo dozorčí rady jiné právnické osoby, která je podnikatelem. To neplatí v případech, kdy touto právnickou osobou je osoba, nad kterou má banka kontrolu, a to včetně zahraničních právnických osob a dále v případech, kdy touto právnickou osobou je podnik pomocných bankovních služeb (§ 17a), nebo Burza cenných papírů. Pro členy statutárního orgánu nebo dozorčí rady banky to neplatí ani v případech, kdy jinou právnickou osobou je osoba, která má nad touto bankou kontrolu, a to včetně zahraničních právnických osob.

(4) Pravomoc statutárního orgánu a dozorčí rady musí být uvedeny ve stanovách.

(5) Dozorčí rada banky může být volena pouze valnou hromadou; ustanovení § 200 odst. 1 věty druhé a třetí obchodního zákoníku se nepoužije.

(6) Ke dni skončení pracovního poměru osoby, která je členem statutárního orgánu banky, zaniká i její členství v tomto orgánu.

Členové statutárního orgánu banky, kteří porušili své povinnosti z titulu člena statutárního orgánu banky vyplývající pro ně z právních předpisů nebo stanov, odpovídají společně a nerozdílně za škodu, která vznikne věřitelům banky tím, že v důsledku porušení povinnosti těmito členy statutárního orgánu banka není schopna plnit své splatné závazky.

(1) Banka je povinna ve stanovách upravit také

a) strukturu a organizaci banky;

b) pravomoc a odpovědnost vedoucích pracovníků;

c) pravomoc a odpovědnost dalších pracovníků ústředí a poboček, popřípadě jiných organizačních jednotek banky, oprávněných k provádění bankovních obchodů;

d) systém vnitřní kontroly.

(2) Ověřené kopie stanov a jejich změn musí být uloženy u České národní banky.

Banky a pobočky zahraničních bank se zapisují do obchodního rejstříku a jsou povinny uložit u České národní banky výpis z obchodního rejstříku.

(1) Banky a pobočky zahraničních bank jsou povinny informovat ve svých provozních prostorách písemnou formou v českém jazyce o podmínkách pro přijímání vkladů, poskytování úvěrů a dalších bankovních obchodů a služeb. Ustanovení § 273 odst. 1 obchodního zákoníku tím není dotčeno.

(2) V informaci o službách, které spočívají v převzetí peněžních prostředků od klienta, musí být výslovně uveden vztah této služby k pojištění vkladů.

(3) Banka je povinna čtvrtletně uveřejňovat údaje o složení akcionářů, o své činnosti a finanční ukazatele v rozsahu a způsobem stanoveným opatřením České národní banky.

(4) Banka a pobočka zahraniční banky je povinna vést agendu každé smlouvy uzavírané s klientem takovým způsobem, aby na žádost České národní banky byla bez zbytečného odkladu schopna předložit příslušné doklady v ověřeném překladu do českého jazyka.

(1) Banka, která je oprávněna vydávat hypotéční zástavní listy, je povinna vydat obchodní podmínky pro poskytování hypotéčních úvěrů podle zvláštního zákona^1a) v nichž stanoví zejména postup při prodlení dlužníka se splácením úvěrů nebo úroků a případy změn na straně dlužníka, za kterých je banka oprávněna požadovat předčasné splacení úvěru.

(2) Banka si nesmí vymínit předčasné splacení úvěru podle odstavce 1 v případě svého zrušení, následuje-li po něm likvidace banky.

(1) Banka je povinna při výkonu své činnosti postupovat obezřetně, zejména provádět obchody způsobem, který nepoškozuje zájmy jejích vkladatelů z hlediska návratnosti jejich vkladů a neohrožuje bezpečnost a stabilitu banky.

(2) Banka nesmí uzavírat smlouvy za nápadně nevýhodných podmínek pro banku, zejména takové, které zavazují banku k hospodářsky neodůvodněnému plnění nebo plnění zjevně neodpovídajícímu poskytované protihodnotě. Smlouvy uzavřené v rozporu s tímto ustanovením jsou neplatné.

(3) Banky jsou povinny zachovávat stanovený poměr kapitálu a rezerv k aktivům, popřípadě závazkům banky (§ 15).

Banky jsou povinny zabezpečovat, aby

a) částka úvěrů poskytnutých jednomu dlužníkovi, popřípadě ekonomicky spjaté skupině dlužníků, nepřekročila stanovené procento z kapitálu a rezerv (§ 15);

b) celková částka úvěrů poskytnutých deseti největším dlužníkům, popřípadě ekonomicky spjatým skupinám dlužníků, nepřekročila stanovené procento z celkového objemu kapitálu a rezerv banky.

Banky jsou povinny udržovat trvale svou platební schopnost v české měně i cizích měnách. Za tím účelem jsou povinny dodržovat stanovená pravidla likvidity a bezpečného provozu (§ 15); tato pravidla mohou upravovat zejména

a) minimální výši likvidních prostředků, popřípadě skupiny těchto prostředků, ve vztahu k aktivům nebo ve vztahu k pasívům, popřípadě ke skupině aktiv nebo pasív; této povinnosti lze vyhovět i udržováním stanovené části zdrojů u České národní banky;

b) omezení a podmínky pro některé druhy úvěrů nebo investic, vkladů, záruk a závazků;

c) omezení a podmínky směřující ke sladění splatnosti aktiv a pasív banky;

d) omezení a podmínky pro nezajištěné devizové pozice.

Pravidla podle § 12 až 14, jakož i co se rozumí kapitálem, rezervami, aktivy a nezajištěnými devizovými pozicemi a rozsah, v jakém těmto pravidlům podléhají pobočky zahraničních bank, stanoví Česká národní banka a vyhlašuje je jako svá opatření³⁾ ve Sbírce zákonů.

(1) Předchozí souhlas České národní banky je třeba

a) ke vzniku majetkového podílu zahraničních osob na bance již zřízené,

b) k rozhodnutí valné hromady o zrušení banky,

c) ke sloučení banky se zrušovanou bankou,

d) ke snížení základního jmění banky, nejedná-li se o snížení základního jmění banky ke krytí ztráty,

e) k nabytí nebo převodu podílové účasti v rozsahu větším než 15% základního jmění banky na základě jedné nebo několika operací jednou osobou nebo více osobami jednajícími ve shodě 3a), nejde-li o dědění. Předchozí souhlas České národní banky podle písmen b) a c) se uděluje po dohodě s Ministerstvem financí. Právní úkony učiněné bez požadovaného předchozího souhlasu jsou neplatné.

(2) Likvidátora banky může jmenovat pouze soud na návrh České národní banky. O návrhu na jmenování likvidátora rozhodne soud do 24 hodin od podání návrhu.

(3) Banka je povinna vyžádat si předchozí souhlas České národní banky

a) k uzavření smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části,

b) k rozhodnutí valné hromady o zrušení banky,

c) ke sloučení banky se zrušovanou bankou,

d) ke snížení základního jmění banky, nejedná-li se o snížení základního jmění banky k úhradě ztráty,

e) k usnesení valné hromady podle § 7a odst. 1 písm. c).

K rozhodnutí o udělení předchozího souhlasu podle písmen b) a c) si Česká národní banka před rozhodnutím vyžádá stanovisko Ministerstva financí. Právní úkony a usnesení valné hromady učiněné bez požadovaného předchozího souhlasu jsou neplatné.

(4) Banka je povinna informovat Českou národní banku

a) o zamýšlené změně stanov týkající se skutečností, které musí být ve stanovách uvedeny na základě požadavku obchodního zákoníku nebo tohoto zákona,

b) o návrzích personálních změn ve statutárním orgánu banky a na místech vedoucích zaměstnanců banky,

c) o záměru otevřít pobočku nebo reprezentaci v zahraničí,

d) o záměru založit právnickou osobu v zahraničí nebo se na ní majetkově podílet.

(5) Osoba, která nabyla podílovou účast děděním v rozsahu větším než 15% základního jmění banky, je povinna o této skutečnosti neprodleně informovat Českou národní banku.

(6) Ustanovením odstavce 1 písm. b) nejsou dotčena ustanovení zvláštního předpisu⁴⁾

(1) Banka nesmí vykonávat kontrolu nad jinou právnickou osobou, která není bankou podle tohoto zákona, finanční institucí nebo podnikem pomocných bankovních služeb.

(2) Kvalifikovaná účast banky v právnické osobě, která není bankou podle tohoto zákona, finanční institucí nebo podnikem pomocných bankovních služeb nesmí překročit

a) v jedné právnické osobě 15% kapitálu banky,

b) v souhrnu vůči všem právnickým osobám 60% kapitálu banky.

(3) Omezení podle odstavce 2 neplatí u

a) kvalifikované účasti banky v právnické osobě vzniklé z titulu pohledávky banky za touto právnickou osobou, pokud banka drží kvalifikovanou účast nejdéle jeden rok od jejího nabytí,

b) kvalifikované účasti banky z titulu účasti na vydávání cenných papírů a poskytování souvisejících služeb, pokud banka drží kvalifikovanou účast nejdéle šest měsíců od jejího nabytí.

(4) Banka je povinna oznámit České národní bance bez zbytečného odkladu nabytí kvalifikované účasti na právnické osobě.

(1) Kontrolou se rozumí přímý nebo nepřímý podíl vyšší než 50% na základním jmění právnické osoby nebo na hlasovacích právech v právnické osobě, nebo právo jmenovat nebo odvolávat většinu členů statutárního orgánu, dozorčí rady, ředitelů právnické osoby, nebo možnost vykonávat rozhodující vliv na řízení právnické osoby, ve které je osoba společníkem, akcionářem nebo členem, na základě smlouvy s právnickou osobou, ustanovení ve stanovách právnické osoby, dohody osoby s ostatními společníky, akcionáři nebo členy právnické osoby, nebo možnost vykonávat rozhodující vliv jiným způsobem.

(2) Nepřímým podílem se rozumí podíl držený zprostředkovaně, a to prostřednictvím právnické osoby, nad kterou je vykonávána kontrola.

(3) Finanční institucí se rozumí jiná právnická osoba než banka podle tohoto zákona, která provádí některou z činností, uvedených v § 1 odst. 1 a 3 tohoto zákona, a dále investiční společnost, investiční fond, penzijní fond a pojišťovna, které vykonávají činnosti podle zvláštních zákonů^4a).

(4) Kvalifikovanou účastí se rozumí přímý nebo nepřímý podíl vyšší než 10% na základním jmění právnické osoby nebo na hlasovacích právech v právnické osobě nebo uplatňování významného vlivu na řízení této právnické osoby.

(5) Podnikem pomocných bankovních služeb se rozumí právnická osoba, která poskytuje služby sloužící k podpoře podnikání bank.

(1) Banka nesmí provádět s osobami, které k ní mají zvláštní vztah (§ 19), obchody, které vzhledem ke své povaze, účelu nebo riziku by nebyly provedeny s ostatními klienty.

(2) Banka poskytuje osobám podle odstavce 1 úvěry nebo zajištění závazků, jen rozhodne-li o tom statutární orgán na základě rozboru příslušného bankovního obchodu a finanční situace žadatele.

(3) Ustanovení obchodního zákoníku upravující poskytování úvěrů, půjček a záruk akciovou společností^4b) se pro banky nepoužije.

(1) Za osoby, které mají k bance zvláštní vztah, se pro účely tohoto zákona považují

a) členové statutárního orgánu a ředitelé banky;

b) členové dozorčí rady banky;

c) právnické osoby mající kontrolu nad bankou, jejich hlavní akcionáři a členové vedení těchto společností;

d) osoby blízké⁵⁾ členům statutárního orgánu, dozorčí rady, ředitelům banky a osobám majícím kontrolu nad bankou;

e) právnické osoby, ve kterých některá z osob uvedených pod písmeny a), b) a c) má podíl na základním jmění přesahující 10%;

f) hlavní akcionáři banky a jakákoliv právnická osoba pod jejich kontrolou;

g) členové bankovní rady České národní banky,

h) právnické osoby, nad kterými má banka kontrolu.

(2) Hlavním akcionářem se rozumí vlastník více než 10% akcií nebo jiných podílových účastí.

(3) Hlavními akcionáři jsou osoby, které mají samy nebo ve shodě^5b) s jinou osobou kvalifikovanou účast na bance.

(1) Obchody s cennými papíry a obchody s právy spojenými s cennými papíry nebo odvozenými od cenných papírů podle zvláštního zákona^5a) na vlastní účet nebo ze svého majetku může banka provádět pouze za nejvýhodnějších podmínek pro banku, zejména za nejvýhodnější cenu, které je možno při vynaložení odborné péče dosáhnout.

(2) Vynaložení odborné péče prokazuje banka zejména tím, že

a) u jednotlivých prodejů, nákupů a ostatních obchodů porovnává nabídky cen, případně doloží nevhodnost či nemožnost posouzení více nabídek,

b) dokumentuje způsob provedení obchodu, kontroluje objektivnost evidovaných údajů a předchází riziku vlastních finančních ztrát,

c) provádí analýzu ekonomické výhodnosti obchodů z veřejně dostupných informací.

d) vypracuje investiční a obchodní strategii, které jsou podkladem pro provádění jednotlivých operací.

(3) Vynaložení odborné péče bankou představuje zejména provádění obchodů v rámci automatizovaných obchodních systémů, popřípadě jiným způsobem, při kterém však musí být banka schopna doložit zejména důvody výhodnosti tohoto postupu pro banku a její klienty.

(1) Banka je povinna zabránit

a) při provádění investičních obchodů využívání informací získaných v souvislosti s jejími úvěrovými obchody a naopak,

b) při provádění investičních obchodů na vlastní účet využívání informací získaných v souvislosti s jejími investičními obchody na účet klienta a naopak, nejde-li o informace veřejně přístupné.

(2) Ke splnění povinností uvedených v odstavci 1 je banka povinna zejména učinit ve svém organizačním, řídícím a kontrolním systému opatření zajišťující oddělení úvěrových a investičních obchodů.

(3) Úvěrovými obchody se rozumí činnosti týkající se poskytování úvěrů a záruk.

(4) Investičními obchody se rozumí činnosti týkající se

a) investování do cenných papírů,

b) obchodování s cennými papíry,

c) obchodování s právy spojenými s cennými papíry nebo odvozenými od cenných papírů,

d) účastí na vydávání cenných papírů a poskytování souvisejících služeb,

e) obhospodařování cenných papírů včetně poradenské činnosti,

(5) Investiční obchody na účet klienta může banka provádět pouze za nejvýhodnějších podmínek pro klienta, zejména za nejvýhodnější cenu pro klienta, které je možno při vynaložení odborné péče dosáhnout.

(6) Banka vede samostatnou evidenci o investičních obchodech prováděných na účet klienta.

Částka hypotékou nezajištěného úvěru, poskytnutého bankou kterémukoliv jejímu zaměstnanci, nesmí překročit jeho celkový hrubý příjem za dva roky. Celková částka úvěrů poskytnutých bankou jejím zaměstnancům nesmí překročit 5% základního jmění banky.

(1) Banka může vydávat akcie, s nimiž je spojeno hlasovací právo, pouze jako akcie zaknihované.

(2) Kromě akcií, s nimiž je spojeno hlasovací právo, mohou být bankou vydávány prioritní akcie. S těmito akciemi však není spojeno hlasovací právo, a to ani v případech, kdy obchodní zákoník stanoví jinak.

(3) Právnická nebo fyzická osoba, která má v úmyslu nabýt přímý nebo nepřímý podíl na bance, který představuje nejméně 10%, 20%, 33% nebo 50% hlasovacích práv, nebo zvýšit svůj přímý nebo nepřímý podíl tak, že dosáhne nebo překročí tyto limity, je povinna požádat o předchozí souhlas Českou národní banku. Stejnou povinnost mají i osoby jednající ve shodě^5b). Náležitosti žádosti stanoví Česká národní banka vyhláškou.

(4) Osoba, která snížila svůj podíl na bance, který představoval více než 50%, 33%, 20% nebo 10% hlasovacích práv, pod tyto limity, je povinna tuto skutečnost neprodleně oznámit České národní bance. Stejnou oznamovací povinnost má i skupina osob jednajících ve shodě^5b). Náležitosti oznámení stanoví Česká národní banka vyhláškou.

(5) V případech, kdy jsou překročeny limity uvedené v odstavci 3 v důsledku přechodu práva, je osoba, o jejíž podíl se jedná, povinna tuto skutečnost neprodleně oznámit České národní bance.

(6) V řízení o povolení podle odstavce 3 je žadatel posuzován obdobně jako zakladatel banky v řízení o povolení působit jako banka.

(7) Souhlas ve smyslu odstavce 3 lze v případech zvláštního zřetele hodných udělit i následně.

(8) Nabytí podílu v rozporu s ustanovením odstavce 3 nemá za následek neplatnost právního úkonu.

(1) V případech, kdy podíl na bance byl nabyt bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 20 odst. 3 a nebyl udělen souhlas podle § 20 odst. 7, a dále v případech, kdy působení majitele akcií s hlasovacím právem je na újmu řádnému a obezřetnému podnikání banky, popřípadě lze takové působení akcionáře důvodně očekávat, může Česká národní banka ve správním řízení odejmout majiteli akcií výkon těchto akcionářských práv:

a) účastnit se a hlasovat na valné hromadě,

b) požádat o svolání mimořádné valné hromady,

c) podat soudu návrh na určení neplatnosti usnesení valné hromady.

Odejmout lze pouze výkon všech uvedených práv. Podání opravného prostředku proti rozhodnutí o odnětí akcionářských práv nemá odkladný účinek.

(2) Banka je povinna předložit České národní bance výpis z registru emitenta zaknihovaných akcií, pořízený ke dni, který o 7 dní předchází dni konání valné hromady. Výpis z registru emitenta musí být bankou doručen České národní bance tentýž den, kdy byl pořízen. Česká národní banka schválí seznam akcionářů uvedených ve výpisu z registru emitenta nebo označí bez zbytečného odkladu ty akcionáře, kterým byla již dříve odňata jejich akcionářská práva nebo u kterých nově shledala důvod pro odnětí akcionářských práv, a výpis vrátí bance nejpozději v den předcházející dni konání valné hromady.

(3) Banka nesmí na valné hromadě připustit účast osoby označené Českou národní bankou ve výpisu z registru emitenta podle odstavce 2, jakož i účast osoby neuvedené ve výpisu z registru emitenta nebo osob těmito osobami zmocněných. Jestliže Česká národní banka označí osoby, u kterých nově shledala důvod pro odnětí akcionářských práv, je tím zahájeno správní řízení podle odstavce 1 a označení těchto osob má účinky předběžného opatření 11).

(4) Bez písemného vyjádření České národní banky k výpisu z registru emitenta se valná hromada banky nesmí konat.

(5) Česká národní banka může navrhnout, aby soud vyslovil neplatnost usnesení valné hromady banky, pokud je v rozporu s právními předpisy nebo stanovami.

(6) Akcie, jejichž majiteli byla odňata akcionářská práva, se po dobu, po kterou je nadále drží tento majitel, nepovažují za akcie s hlasovacím právem. Na takto vzniklé zvýšení podílu ostatních akcionářů na hlasovacích právech se nevztahuje povinnost vyžádat si předchozí souhlas České národní banky podle § 20 odst. 3 tohoto zákona.

(7) Na vyžádání České národní banky je Středisko cenných papírů povinno, stejně jako ostatní osoby, oprávněné vykonávat činnosti svěřené zvláštním zákonem^4c) Středisku cenných papírů, kdykoli poskytnout České národní bance výpis z registru emitenta, kterým je banka.

(1) Banky si na území České republiky převádějí navzájem peněžní prostředky v české měně podle jednotlivých položek vytvořených na základě příkazů svých klientů výlučně prostřednictvím technického systému pro mezibankovní platební styk, který provozuje Česká národní banka. K tomu účelu vede Česká národní banka každé bance účet mezibankovního platebního styku v českých korunách. Účet mezibankovního platebního styku nemůže být předmětem výkonu rozhodnutí nebo předběžného opatření. Banky si v České republice mohou vzájemně zřizovat účty v české měně v souladu s vyhláškou České národní banky.

(2) Jestliže banka nezúčtovala částku nebo nepoužila bankovní spojení v souladu s příkazem klienta a způsobila tím chybu v zúčtování, je povinna ji opravit opravným zúčtováním. Tato banka je povinna bez odkladu převést na účet oprávněného příjemce peněžní prostředky ve správné výši a úrok vyplývající ze smlouvy za období, kdy s nimi nemohl nakládat. Vede-li účet neoprávněného příjemce chybně zúčtované platby jiná banka, je banka, která chybu způsobila, oprávněna dát této bance podnět k odepsání částky z jeho účtu, a to do tří měsíců od vzniku chyby v zúčtování.

(3) Banka, která vede účet neoprávněného příjemce chybně zúčtované platby, je při dodržení zásad stanovených v odstavci 2 oprávněna odepsat z jeho účtu částku ve výši opravného zúčtování a přepočítat úroky z peněžních prostředků tak, aby byl na účtu zachycen stav, jako by chybně zúčtovanou platbu neobdržel; pokud byla chyba v zúčtování způsobena jinou bankou, je povinna odepsat peněžní prostředky z jeho účtu na podnět této banky a vydat je této bance.

(4) Opravné zúčtování k tíži účtů správců daní se nepřipouští; banka, která chybu v zúčtovánízpůsobila, požádá o vrácení částky příslušného správce daně.

(5) Technické postupy bank při opravném zúčtování stanoví Česká národní banka vyhláškou.

(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se vztahují obdobně i na pobočky zahraničních bank.