Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

(1) Doba platnosti osvědčení je

a) pro stupeň utajení "Vyhrazené" nejdéle šest let,

b) pro stupeň utajení "Důvěrné" čtyři roky,

c) pro stupeň utajení "Tajné" čtyři roky,

d) pro stupeň utajení "Přísně tajné" čtyři roky.

(2) Platnost osvědčení zaniká

a) uplynutím doby platnosti podle odstavce 1, nebo

b) oznámením podle § 36 odst. 6, že osoba přestala splňovat některou z podmínek uvedených v § 18.

(3) Zanikla-li platnost osvědčení podle odstavce 2 písm. b), je osoba, které bylo osvědčení vydáno Úřadem, povinna jej odevzdat do pěti pracovních dnů ode dne oznámení o tomto zániku Úřadu.

(1) Určení navrhované osoby provádí statutární orgán. O určení provede statutární orgán písemný záznam (dále jen "záznam o určení"), který podepíše statutární orgán a určená osoba.

(2) Součástí záznamu o určení je písemné prohlášení určené osoby, že byla poučena o právech a povinnostech vyplývajících z určení, seznámena s předpisy vztahujícími se k ochraně utajovaných skutečností a s následky jejich porušení (dále jen "poučení"). Poučení provede nebo provedení zajistí statutární orgán.

(3) Určení statutárního orgánu organizace, které mají být poskytnuty utajované skutečnosti, provede statutární orgán, který utajované skutečnosti bude poskytovat. Jde-li o utajované skutečnosti poskytované cizí mocí, provede určení statutárního orgánu Úřad.

(4) Určení statutárního orgánu organizace, ve které utajované skutečnosti vznikají, provede ministr nebo vedoucí ústředního úřadu, do jehož působnosti utajované skutečnosti náleží; není-li jej, Úřad.

(5) Nové určení se provede při změně zaměstnavatele nebo změně oblasti vymezené činnosti, přičemž bezpečnostní prověrka se neprovádí, trvá-li platnost osvědčení.

(6) Určení navrhované osoby statutární orgán písemně oznámí Úřadu do 30 dnů ode dne určení.

(1) Určení zaniká

a) zánikem platnosti osvědčení,

b) skončením výkonu povolání nebo funkce,

c) jeho ukončením, provedeným statutárním orgánem,

d) pominutím důvodu určení, nebo

e) úmrtím, nebo prohlášením za mrtvého.

(2) Statutární orgán provede o zániku určení písemný záznam a učiní taková opatření, aby se osoba, u které určení zaniklo podle odstavce 1 písm. a) až d), již nemohla dále seznamovat s utajovanými skutečnostmi.

(3) Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po zániku určení, nejdéle však do doby, do kdy je skutečnost, na kterou se mlčenlivost váže, utajovanou skutečností.

(4) Statutární orgán je povinen do 30 dnů ode dne zániku určení o této skutečnosti písemně vyrozumět Úřad.

(1) Ve výjimečných případech, na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dva měsíce, může statutární orgán provést určení pro stupně utajení "Důvěrné", "Tajné" nebo "Přísně tajné", bez předchozího provedení bezpečnostní prověrky. Podmínkou je souhlas navrhované osoby s tímto způsobem určení a s následným provedením bezpečnostní prověrky.

(2) Před určením podle odstavce 1 je statutární orgán povinen předložit Úřadu podkladové materiály k navrhované osobě a požádat o souhlas s takovým způsobem určení.

(3) Úřad provede k navrhované osobě šetření v evidencích Ministerstva vnitra, zajistí provedení šetření v evidencích Policie České republiky a zpravodajských služeb a bez zbytečného odkladu vyhodnotí získané předložené materiály.

(4) Na základě souhlasu Úřadu může statutární orgán navrhovanou osobu určit pro požadovaný stupeň utajení a vymezenou oblast činnosti. Při určení a poučení osoby se postupuje podle § 38 odst. 1 a 2.

(5) Statutární orgán je povinen, bez zbytečného odkladu, o určení písemně informovat Úřad, který zajistí dodatečné provedení příslušné bezpečnostní prověrky. Po ukončení této prověrky lze osobě uvedené v odstavci 1 vydat osvědčení.

(6) Souhlas s provedením bezpečnostní prověrky podle odstavce 1 nelze odvolat.

(1) Statutární orgán je oprávněn požádat Úřad o vydání osvědčení pro svou osobu. V případě, že statutární orgán je kolektivní, může požádat o vydání osvědčení pro kteréhokoli svého člena.

(2) Každý, u kterého nelze požádat o vydání osvědčení prostřednictvím statutárního orgánu a u něhož je předpoklad, že se bude seznamovat s utajovanými skutečnostmi, je v odůvodněných případech oprávněn požádat Úřad o vydání osvědčení pro svou osobu.

(3) O vydání osvědčení mohou požádat i osoby uvedené v § 42 odst. 1 a § 43 odst. 1. Ustanovení § 42 odst. 2 a § 43 odst. 2 nejsou nevydáním osvědčení dotčena.

(4) V případě žádosti podle odstavců 1 a 2 plní úkoly statutárního orgánu Úřad, vyjma poučení a určení.

(5) Poučení a určení osob uvedených v odstavcích 1 a 2 provede ten, kdo takovou osobu s utajovanou skutečností seznámí, přičemž kopii záznamu o určení zašle Úřadu.

(1) U poslancu a senátoru s výjimkou clenu kontrolních orgánu podle zvláštních zákonu [11) § 18 zákona c. 154/1994 Sb. § 23a zákona c. 67/1992 Sb.] se bezpečnostní prověrka neprovádí.

(2) Pokud se některá z osob uvedených v odstavci 1 bude při výkonu své funkce seznamovat s utajovanou skutečností, je ten, kdo bude tuto osobu s utajovanou skutečností seznamovat, povinen předem provést její poučení a pořídit o tom písemný záznam. Podpisem záznamu se taková osoba stává osobou určenou v rozsahu potřeby seznámení se s utajovanou skutečností podle předchozí věty.

(3) Pro jednání Poslanecké sněmovny, Senátu nebo jejich orgánů, jehož předmětem jsou utajované skutečnosti, je povinen ten, kdo bude poslance nebo senátory s utajovanými skutečnostmi seznamovat, předem provést jejich poučení. Za písemný záznam o tomto poučení se považuje zápis o schůzi příslušné komory nebo jejího orgánu.

(4) Ten, kdo osobu uvedenou v odstavci 1 s utajovanou skutečností seznámí, je povinen písemně vyrozumět Úřad do 30 dnů o poučení podle odstavce 2.

(1) Určenými osobami ze zákona jsou

a) prezident republiky,

b) předseda Poslanecké sněmovny,

c) předseda Senátu,

d) členové vlády,

e) prezident Nejvyššího kontrolního úřadu.

(2) Osoby podle odstavce 1 se stávají osobami určenými pro všechny stupně utajení dnem zvolení nebo jmenováním do funkce. Určenými osobami podle předchozí věty jsou pouze po dobu výkonu funkce a pro účely jejího výkonu.

(1) Bezpečnostní spis k navrhované osobě obsahuje podkladové materiály, výsledky šetření Úřadu, zpravodajských služeb a Policie České republiky, údaje o bezpečnostním pohovoru, závěry celkového vyhodnocení bezpečnostní prověrky, případně další údaje vztahující se k podkladovým materiálům a provádění bezpečnostní prověrky.

(2) Bezpečnostní spis k navrhované osobě zakládá Úřad při zahájení bezpečnostní prověrky II., III. nebo IV. stupně. Úřad uvedený spis rovněž vede, doplňuje, eviduje a vyřazuje. U bezpečnostních spisů příslušníků zpravodajských služeb v případech podle § 9 odst. 1 písm. a) plní tyto povinnosti příslušná zpravodajská služba.

(3) Bezpečnostní spis k navrhované osobě je nutno chránit před neoprávněným nakládáním. Údaje uvedené v bezpečnostním spisu k navrhované osobě lze využívat pouze pro plnění úkolů podle tohoto zákona.

(4) Bezpečnostní spis k navrhované osobě se předepsaným způsobem zničí v roce následujícím po uplynutí 80 let od jeho založení.

(5) Bezpečnostní spis k navrhované osobě se vede i po vydání osvědčení.

(1) Do spisu k navrhované osobě se zakládají

a) podkladové materiály při určování pro stupeň utajení "Vyhrazené"; kopie podkladových materiálů, s výjimkou části doplňující bezpečnostního dotazníku, pří určování pro ostatní stupně utajení,

b) žádost o vydání osvědčení,

c) osvědčení nebo jeho ověřená kopie, [12) Zákon CNR c. 41/1993 Sb., o overování shody opisu nebo kopie s listinou, ve znení pozdejších predpisu.]

d) záznam o určení,

e) záznam o zániku určení,

f) další skutečnosti oznámené na základě tohoto zákona.

(2) Spis k navrhované osobě zakládá statutární orgán při zahájení bezpečnostní prověrky. Statutární orgán tento spis rovněž vede, doplňuje, eviduje a vyřazuje. Spis k navrhované osobě není součástí personálního spisu, do kterého se zakládá pouze kopie záznamu o určení osoby.

(3) Spis k navrhované osobě se nezakládá u osob určených podle § 43.

(4) Spis k navrhované osobě je nutno chránit před neoprávněným nakládáním.

(5) Při zániku určení podle § 39 odst. 1 písm. a) až d) je statutární orgán povinen osobě, ke které byl spis k navrhované osobě založen, vydat podkladové materiály.

(6) V případě, že k určení navrhované osoby po dobu platnosti osvědčení nedošlo, postupuje statutární orgán podle odstavce 5.

(1) V řízení před orgánem státu může na jeho žádost osobu zprostit povinnosti zachovávat mlčenlivost (dále jen "zproštění mlčenlivosti") ministr nebo vedoucí ústředního úřadu, do jehož působnosti utajovaná skutečnost náleží, pokud zákon nestanoví jinak.

(2) V případě, že ústřední úřad zanikl a nemá právního nástupce, může zproštění mlčenlivosti provést ředitel Úřadu.

(3) Týká-li se povinnost zachovávat mlčenlivost věci, kterou projednává orgán Parlamentu České republiky, může zprostit mlčenlivosti Poslanecká sněmovna nebo Senát svým usnesením. V těchto případech je třeba požádat o vyjádření příslušného ministra nebo vedoucího ústředního úřadu.

(4) V případě zakázky, která obsahuje utajované skutečnosti, zprošťuje mlčenlivosti objednatel, nemůže-li tak učinit, ředitel Úřadu.

(5) Zproštění mlčenlivosti provádí

a) prezident republiky u předsedy vlády, prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a vedoucího Kanceláře prezidenta republiky,

b) Poslanecká sněmovna u poslanců,

c) Senát u senátorů,

d) předseda Poslanecké sněmovny u vedoucího Kanceláře Poslanecké sněmovny,

e) předseda Senátu u vedoucího Kanceláře Senátu,

f) předseda vlády u ministrů a vedoucích ostatních ústředních úřadů.

(6) Před zproštěním mlčenlivosti podle odstavce 5 je třeba požádat o vyjádření ministra nebo vedoucího ústředního úřadu, do jehož působnosti utajovaná skutečnost náleží.

(7) Zproštění mlčenlivosti se nevyžaduje u prezidenta republiky.

(8) Zproštění mlčenlivosti se vztahuje pouze na příslušnou utajovanou skutečnost, a to v nezbytně nutném rozsahu a na dobu nezbytně nutnou. O tomto zproštění se pořizuje písemný záznam. Zproštěním mlčenlivosti není dotčen stupeň utajení.

(9) Zproštění mlčenlivosti lze odepřít v případech, kdy by tím mohlo dojít k mimořádně vážné nebo vážné újmě zájmům České republiky. Ani v těchto případech však nesmí být v trestním řízení dotčeno právo osoby na obhajobu.

(10) Jedná-li se o utajovanou skutečnost cizí moci, k jejíž ochraně se Česká republika zavázala,je třeba požádat o vyjádření k zproštění mlčenlivosti Úřad. Úřad je povinen vyžádat si závazné stanovisko cizí moci.

(1) Personální bezpečnost tvoří systém opatření, jehož cílem je, aby se s utajovanými skutečnostmi seznamovala pouze fyzická osoba uvedená v § 17 odst. 1. Součástí personální bezpečnosti jsou rovněž opatření zajišťující ochranu této osoby.

(2) Úřad stanoví právním předpisem výběr navrhovaných osob, výchovu určených osob, vzory tiskopisů v oblasti personální bezpečnosti a způsob jejich vyplňování.

(1) Administrativní bezpečnost tvoří systém opatření, jehož cílem je ochrana utajovaných skutečností při jejich tvorbě, příjmu, evidenci, zpracovávání, přepravě, ukládání, vyřazování, skartaci a archivaci, případně i jiné manipulaci.

(2) Úřad stanoví právním předpisem postupy při tvorbě, evidenci, přenášení, přepravě, zapůjčování, ukládání, jiné manipulaci a skartaci utajovaných písemností.

(1) Objektovou bezpečnost tvoří systém opatření, jehož cílem je zabránit nepovolané osobě v přístupu do objektů nebo prostor, kde se vyskytují utajované skutečnosti nebo zabránit poškození, znehodnocení, zničení či jinému ohrožení utajované skutečnosti.

(2) Úřad stanoví právním předpisem způsoby zabezpečení ochrany objektů, použití technických prostředků, podmínky nasazení fyzické ochrany a stanovení režimových opatření.

(1) Technickou bezpečnost tvoří systém opatření k zabezpečení ochrany utajovaných skutečností technickými prostředky.

(2) K ochraně utajovaných skutečností musí být používány technické prostředky certifikované Úřadem, nebo jím pověřenou organizací. Ostatní technické prostředky lze použít pouze doplňkově a za podmínky, že jejich užitím nedojde ke snížení úrovně ochrany požadované pro daný stupeň utajení.

(3) Seznam certifikovaných technických prostředků je uveden ve věstníku Úřadu.

(4) Úřad stanoví právním předpisem systém opatření, technické prostředky a způsob jejich použití při ochraně utajovaných skutečností.

(1) Bezpečnost informačních systémů tvoří systém opatření k zabezpečení ochrany utajovaných skutečností v informačních systémech.

(2) Informační systémy používané k nakládání s utajovanými skutečnostmi jsou povinně certifikovány Úřadem, nebo jím pověřenou organizací.

(3) Úřad stanoví právním předpisem požadavky na bezpečnost informačních systémů nakládajících s utajovanými skutečnostmi a minimální požadavky v oblasti počítačové bezpečnosti.

(1) Kryptografickou ochranu utajovaných skutečností tvoří systém opatření na ochranu těchto skutečností pomocí kryptografických metod při zpracování, přenosu, ukládání a archivaci utajovaných skutečností v přenosových, výpočetních a informačních systémech.

(2) Kryptografická ochrana utajovaných skutečností je zajišťována odborně způsobilými pracovníky a kryptografickými prostředky.

(3) Odbornou způsobilost pracovníků kryptografické ochrany utajovaných skutečností ověřuje Úřad nebo jím pověřená organizace.

(4) K ochraně utajovaných skutečností musí být používány kryptografické prostředky certifikované Úřadem.

(5) Úřad stanoví právním předpisem způsoby použití, nasazování a evidence kryptografických prostředků a rovněž používání klíčových materiálů a zjišťování odborné způsobilosti pracovníků kryptografické ochrany utajovaných skutečností.

(1) Certifikací se rozumí proces ověřování a schvalování způsobilosti technických prostředků, informačních systémů a kryptografických prostředků používaných při ochraně utajovaných skutečností. Certifikací se zjišťuje shoda technických prostředků, informačních systémů a kryptografických prostředků s bezpečnostními standardy.

(2) Certifikaci provádí Úřad nebo jím pověřená organizace.

(3) Úřad stanoví právním předpisem postupy a způsoby certifikačního procesu a náležitosti certifikátů.

(1) Průmyslovou bezpečnost tvoří systém opatření na ochranu utajovaných skutečností uplatňovaný u organizací.

(2) Průmyslovou bezpečnost jsou povinny dodržovat organizace, kterým jsou utajované skutečnosti poskytnuty nebo u kterých utajované skutečnosti vznikají.

(3) Utajované skutečnosti mohou být poskytovány pouze organizaci, které bylo Úřadem vydáno potvrzení.

(4) Lze-li důvodně předpokládat, že v organizaci budou utajované skutečnosti vznikat nebo se s nimi organizace bude seznamovat, je tato organizace povinna požádat Úřad o vydání potvrzení.

(5) Úřad stanoví právním předpisem způsob a postup ověřování bezpečnostní spolehlivosti organizace, vzor bezpečnostního dotazníku organizace a způsob jeho vyplňování, vzory dalších tiskopisů a potvrzení.

Potvrzení lze vydat organizaci, která

a) je způsobilá zabezpečit ochranu utajovaných skutečností,

b) je ekonomicky stabilní,

c) je bezpečnostně spolehlivá.

Za organizaci nezpůsobilou zabezpečit ochranu utajovaných skutečností je považována organizace, která není schopna dodržovat ochranu utajovaných skutečností v souladu s právními předpisy.

Ekonomicky stabilní není organizace, o níž byl prohlášen konkurs nebo povoleno vyrovnání.

(1) Za bezpečnostně spolehlivou není považována organizace, u které bylo zjištěno bezpečnostní riziko.

(2) Za bezpečnostní riziko lze označit

a) činnost proti zájmům České republiky nebo zájmům, k jejichž ochraně se Česká republika zavázala,

b) závažné neplnění finanční povinnosti vůči státu, fyzickým nebo právnickým osobám,

c) zahranicní vazby, které by mohly zpusobit újmu Ceské republice nebo zájmum, k jejichz ochrane se Ceská republika zavázala,

d) finanční nestabilitu,

e) personální nestabilitu, nebo

f) likvidaci organizace.

(1) Bezpečnostní prověrkou organizace se ověřuje, zda organizace splňuje podmínky podle § 55.

(2) Bezpečnostní prověrku organizace zajišťuje Úřad na základě žádosti statutárního orgánu o vydání potvrzení.

(3) Žádost o vydání potvrzení obsahuje

a) písemné zdůvodnění žádosti,

b) bezpečnostní projekt organizace,

c) vyplněný bezpečnostní dotazník organizace,

d) doklady nebo jejich ověřené kopie12) dosvědčující správnost údajů uvedených v bezpečnostním dotazníku.

(4) Bezpečnostní prověrku organizace tvoří tato opatření

a) posouzení bezpečnostního projektu Úřadem,

b) posouzení bezpečnostní politiky Úřadem,

c) prověření hodnověrnosti údajů uvedených v bezpečnostním dotazníku organizace a bezpečnostním projektu organizace provedené Policií České republiky, Bezpečnostní informační službou nebo Vojenským zpravodajstvím a dalšími orgány státu na žádost Úřadu,

d) ověření schopnosti organizace dodržovat ochranu utajovaných skutečností Úřadem. Na žádost Úřadu může toto ověření provést Bezpečnostní informační služba nebo Vojenské zpravodajství,

e) vyhodnocení předložených materiálů, získaných podkladů a stanovisek Úřadem.

(5) Organizace je povinna k zajištění opatření podle odstavce 4 písm. b), c) a d) umožnit příslušným orgánům vstup do objektů, zařízení, provozů nebo jiných prostor a na pozemky, předložit potřebné doklady a poskytnout pravdivé a úplné informace o zjišťovaných skutečnostech.