Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

V rámci kontrolní činnosti právní odbor Úřadu při zjištění nedostatků v zápisech v obchodních rejstřících dává podněty příslušným, dnes krajským soudům k napravení zjištěných nedostatků.

Jedná se zejména o neoprávněné zápisy předmětu činnosti - provozování rozhlasového či televizního vysílání, kdy jsou rozhlasová a televizní vysílání zapisována subjektům, které neobdržely licenci k provozování vysílání ať rozhlasového či televizního.

Převážná většina podnětů zaslaných příslušným soudům byla vyřízena bezproblémově a rychle, některé podněty soudy k dnešnímu dni nevyřídily, ač jim byla z naší strany poskytnuta potřebná součinnost. U společnosti Cet 21. a ČNTS. byl soudem návrh na uvedení vadného zápisu do souladu se skutečným právním stavem po využití všech právních postupů, které nám právní předpisy umožňují, zamítnut, změna byla provedena až na vlastní návrh těchto společností.

Uvedené chybné zápisy dle našeho názoru vyplývají zejména z toho, že subjekty, které obdržely licenci k provozování rozhlasového či televizního vysílání mají založeny ještě další společnosti, nerozlišují přesně, které z těchto společností byla licence udělena, podají vadný návrh na zápis předmětu činnosti a obchodní rejstříky tyto vadné návrhy na zápis provedou.

V roce 1994

Obvodní soud pro Prahu 1 - Obchodní rejstřík, upozornění na neoprávněný zápis lokálního rozhlasového vysílání u společnosti Kos - Euro K s. r. o., která není držitelem licence. Usnesením z 27.2.1995 byl neoprávněně zapsaný předmět podnikání vymazán.

V roce 1995

Okresní soud v Hradci Králové - Obchodní rejstřík, upozornění na neoprávněný zápis lokálního rozhlasového vysílání u společnosti Radio Panag 91,6 FM s. r. o.

Obvodní soud pro Prahu 1 Radě 30.10. 1995 sdělil (aniž uvedl důvod, proč tuto věc vyřizuje za OS Hradec Králové), že výzva Okresního soudu v Hradci Králové uvedené společnosti byla nedoručitelná, a proto je třeba rozhodnout o zrušení společnosti a její likvidaci.

Okresní soud v Hradci Králové - Obchodní rejstřík, upozornění na neoprávněný zápis provozování rozhlasového vysílání u společnosti Radio Černá Hora s. r. o., které nebyla udělena licence. Usnesením Krajského soudu z února 1996 bylo rozhodnuto o zrušení společnosti a nařízena její likvidace vzhledem k tomu, že společnost nemá licenci k provozování rozhlasovému vysílání, kterou jako jedinou má uvedenou v předmětu podnikání.

Obvodní soud pro Prahu 1 - Obchodní rejstřík, upozornění na neoprávněný zápis rozhlasového vysílání společnosti Cet 21, které nebyla licence k rozhlasovému vysílání udělena, zároveň upozornění na neoprávněný zápis provozování televizního vysílání u společnosti ČNTS, které nebyla udělena licence.

Přes několikeré urgence a nakonec i stížnost předsedovi Krajského soudu v Praze, Rada nedocílila zrušení neoprávněného zápisu ani u jedné uvedené společnosti. Ke stížnosti předsedovi Krajského obchodního soudu nám bylo v říjnu 1996 sděleno, že o zápisu předmětu činnosti bylo pravomocně rozhodnuto, a je proto rozhodnutím konečným.

Společnosti pak na nátlak Rady provedly změny vadných zápisů v roce 1997 samy.

Okresní soud České Budějovice - Obchodní rejstřík, upozornění na neoprávněný zápis rozhlasového vysílání u společnosti Simmons, k.s., která neobdržela licenci k tomuto vysílání.

Okresní soud v Českých Budějovicích zahájil řízení o dosažení shody zápisu se skutečností a Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 15.1. 1996 neoprávněně zapsaný předmět podnikání vymazal.

V roce 1997

Krajský obchodní soud v Praze - Obchodní rejstřík, upozornění na neprovedení zápisu předmětu podnikání společností Cobra s. r. o., která obdržela licenci k provozování rozhlasového vysílání. Dle sdělení soudu z 16.6. 1997 nelze příslušnou změnu v rejstříku provést, vzhledem k tomu, že společnost je v konkursu a proto jsou všechna řízení ze zákona přerušena.

Krajský obchodní soud v Českých Budějovicích - Obchodní rejstřík, upozornění na zápis obce Studená do obchodního rejstříku v rozporu se zákonem. Dle sdělení z 16.4. 1997 soud výmaz zápisu této společnosti vyřídí buď na základě návrhu obce, či na základě řízení zahájeného z úřední povinnosti.

Krajský obchodní soud v Ústí nad Labem - Obchodní rejstřík, upozornění na neoprávněný zápis provozování rozhlasového vysílání u společnosti Radioclub FM 88.0 s. r. o., která licenci k provozování rozhlasového vysílání neobdržela. Usnesením z 9. 6. 1997 soud neoprávněný zápis vymazal.

Podle způsobu financování a zadání jeho úkolů lze rozhlasové a televizní vysílání členit na veřejnoprávní a soukromé. Zvláštní případ představuje vysílání neziskové (non profitní): tato kategorie je však v ČR zastoupena velmi okrajově (dvě rozhlasové stanice) a neprobíhá zřejmě ani formou univerzitního vysílání.

Bez ohledu na tato hlediska lze vysílání jako celek členit na problematiku

a) programovou

b) vlastnickou

c) provozně-organizační,

přičemž body b) a c) se prolínají. Částečně se prolíná i činnost příslušných regulačních institucí, tj. této Rady, Rady ČT a Rady ČRo, a to v bodě a) při vysílání veřejnoprávních institucí.

Obecně platí, že při podezření na porušení mediálních předpisů, resp. zákona o vysílání zahajuje Rada příslušné správní řízení vydáním upozornění se lhůtou k nápravě, přičemž dotčený subjekt má samozřejmě právo se k věci vyjádřit. Řízení přitom Rada zahajuje z vlastní iniciativy či na základě vnějšího podnětu (stížnosti). Týká-li se záležitost programu ČT či ČRo, snaží se Rada většinou získat stanovisko rad těchto institucí, ať již písemné nebo na společném jednání. Takto lze postupovat především tehdy, nehrozí-li nebezpečí z prodlení.

U soukromého vysílání postupuje Rada stejně: zde však vedle zákona samého dohlíží i na dodržování tzv. licenčních podmínek. Dle terminologie novely č. 301/95 Sb. jde o údaje, týkající se programové skladby, uvedené žadatelem v žádosti o licenci, které Rada učinila závaznými v rozhodnutí o udělení licence. Pro větší přehlednost budeme však v dalším textu užívat nadále původního pojmu: ten ostatně zůstal vinou nedočištění při novelizaci na některých místech zákona ve své původní podobě. Navíc některé licenční podmínky nadále platí u těch provozovatelů, kterým byla licence udělena před uvedenou novelou a kteří nepožádali o jejich zrušení, resp. požádali o zrušení pouze některých z nich.

Výše uvedený postup se nevztahuje na nyní aktuální problematiku zákonné povinnosti poskytovat objektivní a vyvážené informace. Toto ustanovení není totiž zahrnuto ve výčtu možných pokut, a proto na něj lze vztáhnout jen a přímo § 15 tj. fakultativní odnětí licence pro porušování povinností ze zákona o vysílání, a to závažným způsobem (platí ovšem i pro povinnosti jiných právních předpisů, což je velmi široké vymezení). Prokázat by se tedy musela zmíněná závažnost, přičemž zároveň záleží na Radě, zda tuto nejkrajnější sankci aplikuje (srv. dikci "může odejmout"). Při stížnostech dotčených subjektů Rada odkazuje na občanskoprávní řízení a současně žádá o zaslání výsledných judikátů. Zřejmě totiž až po větším počtu sporů prohraných provozovatelem by bylo možné ze strany Rady prejudikovat závažné porušování (ne tedy jednorázové porušení) zákona a zahájit na tomto podkladě řízení o odnětí licence. Uvedená problematika se týká zejména zpravodajství a publicistiky, může však zahrnovat i jiné typy pořadů.

Řada problémů vyplývá z nejasnosti či absence definic a pojmů a nedostatečné vazby na jiné právní předpisy (obchodní zákoník, správní řád, zákon o ochraně hospodářské soutěže, zákon o regulaci reklamy aj.). Do tohoto okruhu patří právě zmiňované licenční podmínky, některé povinné údaje o provozovateli a dále režim změn licence. Novelizovaná ustanovení jsou přitom často pramenem výkladových sporů, což působí problémy při aplikační praxi, a to zejména u licencí vydaných před novelou.

Jak jsme již výše uvedli, licenční podmínky v původním pojetí, kdy je Rada vybírala z projektu žadatele či je stanovila i nad jeho rámec, byly již zrušeny. U nových žádostí může Rada do rozhodnutí o licenci vtělit pouze veškeré či některé údaje obsažené v žádosti. Znamená to, že de facto rozhoduje o svých budoucích programových závazcích provozovatel sám. Provozovatelé s licencí dle původního zákona měli možnost (nárok) požádat Radu o zrušení licenčních podmínek. Rada byla povinna této žádosti vyhovět, pokud tak učinili ve stanovené lhůtě. Zpočátku sporné bylo to, zda přitom Rada může při takovém rozhodnutí nově formulovat závazné údaje, byť převzaté z žádosti, či zda může pouze "proškrtávat" již dříve existující licenční podmínky. Na základě postoje navrhovatele novely (skupina poslanců Stálé komise) byla akceptována druhá varianta, příznivější pro provozovatele. Nepolepšili si ovšem ti, v jejichž programových podmínkách byl zakotven odkaz na celý projekt.

I bez ohledu na tuto novelu byly však licenční podmínky mnoha stanic liberalizovány na základě standardní žádosti.

Programové podmínky soukromých celoplošných televizí (Novy a Primy TV)

Aktuální dikci obou ovlivnila řada faktorů a vnějších či vnitřních okolností. Kromě zmíněné novelizace zákona o vysílání to byla rovněž nezkušenost Rady v době udělování licence, nedostatečná (a také zřejmě nemožná) extrapolace budoucího vývoje, rozpad federace, souběh s řešením privátního lokálního a regionálního televizního vysílání, společensky nadhodnocené fungování volného trhu, dominantní postavení TV Nova, lobbistické skupiny aj. To ovšem platí i pro problematiku obsaženou sub 2. Při současném stupni poznání a jiném společenskopolitickém klimatu hodnotíme dnes zpětně řadu věcí již jinak, bohužel však nadále často tendenčně.

Je jistě možné přezkoumávat nyní někdejší projekty a to co z nich je vlastně realizováno: musíme však přitom vycházet z aktuálních licenčních podmínek. Je rovněž nutné brát zřetel na to, že mnohá rozhodnutí Rady, která navíc prošla opakovaně personální obměnou, jsou dnes možná kritizovatelná, leč zřejmě legální a není ani v možnostech Rady jednostranně měnit existující právní vztahy, chybí-li k tomu zákonný podklad. Platí-li totiž pro soukromé subjekty zásada "co není zakázáno, je dovoleno", pak Rada jako státní orgán smí zasahovat jen dle zákona. Ústavní Listina základních práv a svobod totiž říká: "Každý může činit, co není zákonem zakázáno a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví."

Konečně, učinila-li věcnou či formální chybu Rada či došlo-li k pochybení na obou stranách (Rada i provozovatel), je zřejmě na místě napravit věc posunem do právně akceptovatelného stavu v součinnosti s provozovatelem, nikoliv tak extrémními prostředky jako je buď odvolání Rady parlamentem či postih provozovatele pokutou či odnětím licence. První řešení by totiž instalovalo novou Radu do starého právního prostředí, navíc s nedostatečnými kompetencemi, druhé řešení by bylo zřejmě nespravedlivé a za současné legislativy i právně sporné.

Uvedená východiska se týkají i aktuálních otázek majetkových vztahů (křížení a koncentrace vlastnictví, možnosti propojování televizí) a provozování vysílání.

Zkušenosti, získané Radou v rámci správního řízení o udělení pokuty za vysílání bez potřebného oprávnění, nás vedou k závěru, že legislativní úprava této otázky není zcela dostatečná. Řízení vůči jednomu subjektu bylo sice většinovým rozhodnutím zastaveno, s dalšími však pokračuje a objevují se další možné zorné úhly pohledu. Rozšiřuje se tak okruh momentů, které by při řešení analogických problémů v budoucnu mohla či měla Rada zkoumat. Je však nutné si uvědomit, že lze sice po určitou dobu v řízeních pokračovat či zahájit nová, v zájmu právní jistoty by se však neměla táhnout řadu let či neustále znovu otevírat. V duchu Listiny základních práv a svobod pak musí být jejich řešení principiálně shodné pro všechny typově stejné případy. Při stávajících nejasnostech se navíc objevují i opačně znějící expertizy. Vhodnější by proto bylo definovat související základní pojmy lépe v nové legislativě: v diskusích nad novým zákonem lze pak lépe uplatnit existující rozdílné názory a upravit režim jednotně pro všechny subjekty.

Objevují se námitky, že Rada nemá připouštět existenci tzv. servisních organizací, že má v souvisejících řízeních uložit pokutu a nechat věc na přezkoumání soudem. K tomu lze uvést, že hranice legálního a nelegálního servisu pro provozovatele vysílání je dosud nejasná a navíc Rada svými někdejšími rozhodnutími existenci takových modelů umožnila (podvázanou ovšem tehdy existujícími licenčními podmínkami). Za takových okolností by bylo zřejmě i soudní projednávání velmi komplikované a zdlouhavé. I proto se Rada většinově přiklání k názoru, že u licencí již udělených je vhodnější upravit existující vztahy do akceptovatelnější polohy, dále posunutelné na základě tzv. přechodných ustanovení připravovaného mediálního zákona. U licencí, které uděleny teprve budou, a to i před přijetím nové právní úpravy, pak Rada může již mnohem lépe zkoumat způsob tzv. organizačního zajištění vysílání (§ 11 stávajícího zákona o vysílání).

V rámci stávajících řízení Rada zkoumala a zkoumá především společenské smlouvy či zakladatelské listiny dotčených servisních organizací (včetně vkladu provozovatele coby společníka), jejich vztah k provozovateli (obchodní smlouva, otázka exkluzivity dodávek programu), vliv provozovatele na obsah programu včetně personálního zabezpečení (zejména u zpravodajství a publicistiky), obchodní rejstříky a způsob uzavření smluv s organizacemi spojů a ochrannými organizacemi autorskými. Rada se přitom vyrovnává především s obtížnou otázkou, jaké jednání by bylo již zakázaným převodem licence, co vlastně znamená pojem "provozování vysílání", které činnosti musí provozovatel činit sám, a které si může zajišťovat externě, co vše může činit jiný subjekt jeho jménem atd. Je přitom těžké vymezit pevný okruh relevantních skutečností. Navíc ani to nezaručuje skutečný soulad právního stavu se stavem faktickým, pro jehož zjištění nemá Rada dostatek kompetencí ani expertní odbornost. Sem mohou patřit například některé otázky finanční resp. daňové, které by pomohly ozřejmit např. otázku, nakolik je dotyčný provozovatel, podnikatelem dle existující definice obchodního zákoníku. V řízení vůči ČNTS navíc figurovalo více účastníků s diametrálně odlišnými stanovisky, k dispozici byly odporující si analýzy. V minulosti problematická byla rovněž součinnost rejstříkového soudu.

a) provozovatelé ze zákona

počty okruhů

b) provozovatelé s licencí

typ vysílání - počty provozovatelů

c) provozovatelé s registrací

typ vysílání - počty provozovatelů

*/ RTV Gemma, s. r. o. má oprávnění k šíření vysílání prostřednictvím satelitu i televizních kabelových rozvodů a je započítána v rámci provozovatelů satelitního vysílání.

Terestrické rozhlasové vysílání v ČR realizuje veřejnoprávní ČRo - tzv. provozovatel ze zákona - svými celoplošnými a regionálními okruhy (stanicemi) a soukromé stanice celoplošného, regionálního a lokálního charakteru - tzv. provozovatelé s licencí. ČRo je tedy současně provozovatelem jak celoplošného, tak regionálního vysílání na rozdíl od soukromých stanic, kde je územní rozsah vysílání jednotlivých provozovatelů diferencován.

Celoplošnými okruhy ČRo jsou Radiožurnál, Praha a Vltava. Vedle nich působí 7 regionálních studií ČRo (Praha, Hradec Králové, Ústí nad Labem, Plzeň, České Budějovice, Brno, Ostrava, Olomouc).

ČRo se rovněž s několika dalšími stanicemi podílí na atypickém celoplošném projektu ČRo6/RFE (dalšími participanty jsou Radio Svobodná Evropa, BBC, VOA a Deutsche Welle). Toto vysílání si získalo stálou, byť minoritní skupinu posluchačů (share 0,75%) a tím i své místo v nabídce zpravodajsko - publicistických pořadů.

Kromě toho vysílá ČRo rovněž do zahraničí, a to v pásmu krátkých vln (Radio Praha). K tomu je oprávněn dle zákona č.36/93 Sb., par. 9a) na základě objednávky, přičemž náklady s tím spojené hradí objednatel.

Toto vysílání jako státní zakázku zadává Ministerstvo zahraničních věcí ČR formou každoročního výběrového řízení. V praxi se ho zúčastňuje ČRo a rovněž i soukromé subjekty. Zvolený postup se však ukazuje jako komplikovaný a nevhodný. Zúčastněné subjekty jsou dnes již ve shodě, jak by měl být celý problém do budoucna lépe řešen. S ohledem na všechny souvislosti se jako nejvhodnější cesta jeví propracovaná legislativní úprava, která by trvale přidělila toto oprávnění do působnosti ČRo spolu s vymezením jeho práv a povinností při zajišťování tohoto vysílání. Současně by vyřešila nejzásadnější problém, tj. otázku financování. Je přitom třeba vycházet ze skutečnosti, že se jedná o státní zakázku. ČRo tedy jako veřejnoprávní instituce nemůže pokrývat náklady na její realizaci z výnosu z koncesionářských poplatků. Nejde přitom jen o vlastní program, ale i o potřebné technické prostředky (např. studia, přenosové trasy). Uvažovaná speciální nová legislativa pro zahraniční vysílání by odstranila i další existující problém: pokud by totiž měl vysílání do zahraničí realizovat soukromý subjekt, je k tomu třeba získat licenci, a to v licenčním řízení před Radou, nikoliv ve výběrovém řízení od Ministerstva zahraničních věcí. (Co se ČRo týče, ten licenci od Rady již z povahy věci dostat nemůže.) Další diskuse lze vést o tom, nakolik je tento druh státní propagace efektivní, zda plní své poslání a jaká je jeho poslechovost. Z odpovědí na tyto otázky by pak mělo být zřejmější, kolik finančních prostředků by na tuto činnost měl stát vlastně uvolnit. Touto problematikou se průběžně zabývá i Rada ČRo a Stálá komise (viz příloha č. 5, str. 141 - 144), sleduje ji zřejmě i zahraniční výbor PSP.

ČRo dále vysílá rovněž v pásmu dlouhých vln, které mu trvale přidělila novela č. 301/95 Sb., a to program Radiožurnál. Před přijetím této novely užíval ČRo tento okruh prakticky na základě "zvykového práva". Svou roli přitom hrál i fakt, že pro soukromé vysílání je tento technický prostředek nevhodný. Tento vysílací okruh (dosahující až na východní Slovensko) vhodně doplňuje nedostatečnou slyšitelnost v pásmu VKV, která se na některých místech republiky ještě, byť v minimální míře, vyskytuje.

Nejposlouchanější stanicí (nejen ČRo), ale v rámci všech stanic na rozhlasovém trhu) je Radiožurnál. K poslechovosti rozhlasových stanic v ČR a jejich podílu na trhu dle Mediaprojektu za 3. a 4. kvartál r. 1997 viz. příloha č. 19, str. 187 - 196, bližší komentář viz níže.

Českého rozhlasu se významně dotkla novela č. 135/1995 Sb., která mj. novelizovala sazbu tzv. koncesionářského poplatku (rozhlasový poplatek) z 25,- Kč na 37,- Kč a zúžila rozsah času pro vysílání reklam. ČRo smí nyní na každém celoplošném okruhu vysílat 3 minuty reklamy z denního vysílacího času, na každém regionálním okruhu pak 5 minut bez možnosti načítání nespotřebovaného času. Tato nová ustanovení jsou v účinnosti od 1. 1. 1998. Jejich základem se stala dohoda mezi ČRo a APSV, dosažená ještě před přijetím této novely. Tím byly ukončeny stížnosti soukromých rádií, že ČRo, financovaný primárně z koncesionářských poplatků, ubírá navíc příliš mnoho peněz z reklamního trhu. Citovaným zákonem nedotčen zůstal rozsah sponzoringu, který by za určitých okolností mohl klasickou reklamu ve vysílání ČRo nahradit a cíl nové úpravy tak poněkud zpochybnit. Uvedená dohoda proto upravuje i tuto otázku. ČRo se zavazuje využít sponzoring zejména na podporu neziskových projektů. APSV se za to zavázala, že její členské rozhlasové stanice odvysílají kampaň v rozsahu 30 až 50 spotů, směřujících k podpoře řádného placení koncesionářských poplatků. Rada tuto skutečnosti oceňuje s vědomím, že vstřícnost a kooperativnost obou sektorů vysílání je ku prospěchu nejen samotným provozovatelům, ale i posluchačské veřejnosti.

Mnohem podrobnější informace o vysílání ČRo budou obsaženy ve výroční zprávě Rady ČRo. Rada se s ní pravidelně schází (dle časových možností obou stran většinou kvartálně) k diskusím o styčných problémech (způsob vzájemné komunikace a spolupráce rad, kmitočtová politika, plnění úkolů veřejnoprávní služby a její programové standardy, vysílání do zahraničí, skrytá reklama ve vysílání ČRo aj.).

Předmětem několikaleté diskuse jsou tzv. úkoly veřejné služby, čili plnění poslání veřejnoprávního vysílání. Na rozdíl od programových závazků komerčních provozovatelů je definiční soubor znaků veřejnoprávního vysílání poměrně vágní (povinnost vzdělávat, bavit a informovat). Vzhledem k tomu že ČRo je příjemcem tzv. koncesionářských poplatků, nabízí se otázka, zda by s ohledem na legitimitu jejich výběru neměly být povinnosti ČRo (a ČT) přesněji zakotveny.

V soukromém rozhlasovém vysílání dochází k částečnému propojování rozhlasových stanic, a to ve sféře programové (Evropa 2), know-how (Kiss 98 FM), obchodní, tj. při prodeji národní reklamy (MMS, RRM, Radio Net) a vlastnické. Síťování rozhlasových stanic vnímá Rada jako logický důsledek vývoje české mediální krajiny. Co se týče sítí programových, k přebírání programu jiné stanice je třeba souhlasu Rady. Totéž platí o propojování vlastnickém, nikoliv však již obchodním.

Propojení programové - síť Evropy 2

Programové propojení spočívá v přebírání většinové části panelového programu stanice Evropa 2, "zesíťovanými" lokálními a regionálními rádii podle shodného schématu. Přebíraný program je doplňován vlastním programem dané stanice. Vlastní program tvoří většinou několikaminutové zpravodajské a reklamní vstupy mezi 6.00 - 23.00 hod. denně a dále souvislé hodinové bloky v poledním a večerním čase

Uvedený model se týká Radia České Budějovice - Evropa 2, Radia Lion, Evropy 2 - Radioclub, Radia Evropa 2 - Hradec Králové, Radia Diana, Radia West Plzeň a Radia Duha Vrchlabí. Evropa 2 (Praha) kromě toho získala v loňském roce dokrývací kmitočty v Liberci, Znojmě a Zlíně.

Mediálním zastupitelstvím pro národní reklamu těchto stanic (a zároveň stanic Frekvence 1, Country Radio, Radio 1 a Radio Limonádový Joe) je Regie Radio Music (RRM).

Propojení v oblasti know-how

O určité programové propojení se snažil i Kiss 98 FM (Praha). Programové sjednocení pražského radia se stanicemi v jiných městech je však poměrně citlivou a obtížnou záležitostí a ne každý mimopražský posluchač je ochoten akceptovat pražský program. Pražský Kiss 98 FM nakonec dosáhl oficiální spolupráce s Radiem KISS Hády (Brno), Radiem KISS ProTon (Plzeň) a Radiem KISS Morava (Frýdek-Místek). Ta probíhá ve formě sjednocené propagace a know-how. Po obchodní stránce má tato síť název Kiss radio a je součástí širší sítě Radio Net (viz příloha č. 19, str. 187 - 196). Došlo i k masívnímu vlastnickému propojení, které se promítlo i do názvu participujících stanic (Radio Kiss Hády, Radio Kiss Morava, Radio Kiss Proton).

Propojení obchodní

K zastoupení stanic na národním trhu reklamy viz příloha č. 19, str. 187 - 196. Paradoxem národního trhu reklamy je fakt, že na existujících 2 celoplošných stanicích se realizuje pouze jedna třetina národních investic, zatímco v lokálních a regionálních seskupeních a sítích dvě třetiny. Soukromé celoplošné rozhlasové stanice se tak potýkají s nedostatkem financí a pravděpodobně pracují s dlouhodobou ztrátou.

První soukromé rozhlasové stanice začaly vysílat již v r. 1991, ještě před přijetím zákona o vysílání na základě tzv. experimentálních licencí. První obchodní síťování se objevilo v letech 1992-93, kdy mediální zastupitelství RRM začalo zastupovat více stanic. Těsně poté zahájilo činnosti mediální zastupitelství IP Praha (později Multimédia), v r. 1996 vzniklo MMS.

Po stránce obchodní je nejsilnějším sdružením Media Marketing Services (MMS), zahrnující celoplošné Rádio Alfa a skupinu lokálních a regionálních stanic pod názvem Hit radio network.

Ve snaze docílit konkurenceschopnosti vůči podílu MMS na národním trhu reklamy vznikl tzv. Gold Net jako speciální společný produkt dvou jinak konkurenčních mediálních zastupitelství RRM (total) a Radio Net (total). Podle posledních výsledků Mediaprojektu 97 se však náskok MMS ani takto nepodařilo vyrovnat.

Mezi soukromými rádii v ČR se objevuje jediný případ, kdy je jedna rozhlasová stanice zastupována dvěma obchodními zastoupeními (Radio Contact Liberec v síti Radio Net a MMS).

Kromě takto zastupovaných stanic existuje skupina stanic, které nejsou členy žádných z uvedených obchodních zastoupení.

Propojení vlastnické

O vlastnickém propojení většinou diskutujeme, často s neklidem a bez přímých důkazů, v rovině soukromých televizí. Vychází se přitom z názoru (ovšem bez hlubšího a kvalifikovaného rozboru), že takový jev je převážně negativní a mělo by se mu zabránit: hledá se přitom orgán, který by měl k takovému zákroku příslušné kompetence.

Poněkud stranou těchto diskusí stojí rádia. Podle údajů, které má Rada k dispozici, existují v této oblasti následující propojení:

- Radio Krumlov Marketing,s. r. o. má 52% podíl ve společnosti V + P, s. r. o. (Radio Pracheň) a 100 % podíl v Radiu Vox, s. r. o. (Radio Vox);

- MII Praha,s. r. o. má 80 % podíl ve společnosti Agentura TRS,s. r. o. (Radio 1) a 85% podíl ve společnosti Country Radio, s. r. o. (Country Radio);

- Radio Investments, s. r. o. má 100 % podíl v Radiu Bohemia,s. r. o. (Kiss 98 FM) a v Radiu ProTon,s. r. o. (Radio Kiss ProTon), 90 % podíl v Radiu Morava,s. r. o. (Radio Kiss Morava) a 75 % podíl v Radiu Station Brno (Radio Kiss Hády);

- Evropa 2,s. r. o. (Evropa 2) má 25% podíl v R.G.Evropa 1,a. s. (Frekvence 1) a 35% podíl v Lion Praha,s. r. o. (Radio Lion); Europe Développement má 59% podíl v R.G.Evropa 1,a. s. (Frekvence 1) a 95% podíl v Evropě 2,s. r. o. (Evropa 2);

- Infinitiv,s. r. o. má 5% podíl v R.G.Evropa 1,.a. s. (Frekvence 1) a 5% podíl v Evropě 2,s. r. o. (Evropa 2);

- Barrandov FM,a. s. (Radio Limonádový Joe) má 10% podíl v R.G.Evropa 1,.a. s. (Frekvence 1);

- Dr.Jiří Chlíbec má 1,66% podíl v Barrandov FM,a. s. (Radio Limonádový Joe) a 1,25% podíl v R.G.Evropa 1,.a. s. (Frekvence 1).

Sektor elektronických médií se velmi dynamicky rozvíjí. Ani rádia nejsou výjimkou. Mění se nejen používané programové formáty, ale i řada dalších dat u jednotlivých provozovatelů tohoto vysílání.

Změny

Obecné pojednání o problematice změn licence je obsaženo v kapitole II. 6., str. 33nn. V dalším textu proto uvádíme již jen přehled správních řízení o konkrétních změnách u provozovatelů rozhlasového vysílání, které Rada projednávala v období této Zprávy. Jedná se přitom jak o změny, které dle zákona oznámil provozovatel, tak i o změny, které zjistila Rada sama při výkonu své kontrolní činnosti a provozovatel reagoval až na její podnět. V rámci svých zákonných možností Rada pak samozřejmě vyvodila z tohoto faktu příslušné důsledky. Zákon však řeší především situaci, kdy změny licencí nejsou oznámeny vůbec: nedostatečně však upravuje situaci, kdy jsou sice nahlášeny, ale až po jejich provedení (přitom mnohdy se značným časovým odstupem).

Přehled změn u provozovatelů rozhlasového vysílání projednané Radou:

- složení společnosti a vklady jednotlivých společníků: Rádio Vox, s. r. o., V plus P, s. r. o., Radio Crystal Česká Lípa, s. r. o., Hallo World, s. r. o., Contact Opava, s. r. o., Reklamní Agentura Club, s. r. o., Radio Bonton, a. s., Lion Praha, s. r. o., Radio Bohemia, s. r. o., Kaskol, s. r. o., M+M,. s. r. o., Radio Sprint, s. r. o., Country Radio, s. r. o., Cobra, s. r. o., Radio ProTon, s. r. o., Radio Morava, s. r. o., Media Party,s. r. o.;

- výše základního jmění: Lion Praha, s. r. o., Country Radio, s. r. o., Radio Bonton, a. s., Radio Morava, s. r. o.;

- složení statutárního orgánu: Triangl, s. r. o., Hallo World, s. r. o., Radio Crystal Česká Lípa, s. r. o., Agentura TRS, s. r. o., Contact Opava, s. r. o., Reklamní Agentura Club, s. r. o., Lion Praha, s. r. o., V plus P, s. r. o., M+M, s. r. o., Radio ProTon, s. r. o., Radio Bonton, a. s., Radio Morava, s. r. o., Radio Vox, s. r. o., Agentura TRS, s. r. o.;

- sídlo společnosti: Radio Vox, s. r. o., Valc, a. s.Brno, Hallo World, s. r. o., Contact Opava, s. r. o., Jaramo, s. r. o., En-Daxi, s. r. o., Lion Praha, s. r. o., Radio Zlín, s. r. o., Agentura TRS, s.r.o, V plus P, s. r. o.;

- programová skladba: Antre, s. r. o., Cobra, s. r. o., P. Macharovský, Kaskol, s. r. o., Radio Station Brno, s. r. o., Radio ProTon, s. r. o., Radio Morava, s. r. o., Radio Bohemia, s. r. o., Definitely, s. r. o., BBC, Radio Bonton, s. r. o., Radio Zlín, s. r. o., Ing.J.Doubek, M. Habrda, Ateliéry Zlín, s. r. o.;

- časový rozsah vysílání: RFE/RL, Inc.;

- název stanice: Antre, s. r. o., P. Macharovský, Definitely, s. r. o.;

- společné vysílání: V plus P, s. r. o. a B. Pingitzer, Radio Station Brno, s. r. o. a Radio Jih, s. r. o.;

- rozšíření o vysílání v síti rozhlasu po drátě: JUDr. L. Faktor;

- územní rozšíření oblasti pokrytí (dokrývací kmitočty): BBC, Kaskol, s. r. o., R.G.Evropa 1, a. s., M. Černý, P. Macharovský, B. Pingitzer, Radio Life, s. r. o., Radio Sprint, s. r. o., P. Suchý, K. Svoboda, P. Šmíd, Ambo, s. r. o., Definitely, s. r. o., Ing. J. Doubek, En-Daxi, s. r. o., Evropa 2, s. r. o., JUDr. L. Faktor, RNDr. P. Foretník, J. Hejl, Hellax, s. r. o., Inwest Leasing, a. s., Karyon, s. r. o., Lion Praha, s. r. o., Medes, s. r. o., Media Party, s. r. o., Nonstop, s. r. o., North Music, s. r. o., Orion, s. r. o., Radio Euro K, s. r. o., Radio Bonton, a. s., Radio Crystal Česká Lípa, s. r. o., Radio Dragon K.V., s. r. o., Radio FM Plus Plzeň, s. r. o., Radio Jih, s. r. o., Radio Metuje, s. r. o., Radio Most, s. r. o., Radio Profil, s. r. o., Radio Proglas, s. r. o., Radio ProTon, s. r. o., Radio Relax, s. r. o., Radio Publikum, s. r. o., Radio Station Brno, s. r. o., Radio Vox, s. r. o., Reklamní Agentura Club, s. r. o., RKR, s. r. o., RTV Cheb, k. s., Valc, a. s.Brno.

- zrušení licenčních podmínek provozovatele podle čl. VI. odst 2 novely č. 301/95 Sb.: Radio Venkow, s. r. o. (dokončeno správní řízení přerušené z důvodu zahájení řízení o odnětí licence);. dále JUDr. L. Faktor, Radio FM Plus Plzeň,s. r. o., Antre, s. r. o. a Ambo, s. r. o. (tyto žádosti o zrušení licenčních podmínek byly podány po uplynutí lhůty stanovené v článku VI. odst. 2 novely č. 301/95 Sb. Rada, přestože k tomu již nebyla povinna, žádosti projednala a zčásti vyhověla).

Monitoring vysílání rozhlasových stanic

Na základě usnesení Stálé komise č. 3/1996 provedl Úřad monitoring plnění licenčních programových podmínek ve vysílání soukromých rozhlasových stanic ve dvou dnech v říjnu r.1996. Ačkoliv se toto zadání vztahovalo ke zprávě o činnosti Rady za rok 1996, pokládá Rada za vhodné tuto analýzu zmínit i zde, neboť kontrola vysílání má svou kontinuitu. Navíc výsledky monitoringu byly vzhledem k jeho plošnému rozsahu a nutnosti získat i vyjádření provozovatelů ke zjištěným nedostatkům zpracovávány během období, které pokrývá tato zpráva.

Podrobná informace o výsledcích této rozsáhlé kontroly byla předána Stálé komisi 3. 6. 1997. Souhrnně se dá říci, že nedostatky různého stupně závažnosti byly shledány u většiny existujících stanic. Čestnou výjimku z kontrolovaného počtu 60 stanic tvořilo zhruba 8 rádií. Porušení se týkala buď nedodržení zákona (ustanovení o povinné archivaci záznamu; ustanovení o rozeznatelnosti a zvukovém oddělení reklamy; skrytá reklama) nebo licenčních podmínek. Vedle programových závad zjistila Rada touto cestou současně i další prohřešky jiného typu (vesměs neohlášené změny u osoby provozovatele, v základním jmění ap.). S dotčenými subjekty Rada zahájila správní řízení a uložila jim lhůtu k nápravě, příp. pokutu. V některých případech uložila Úřadu provést další kontrolní monitoring.

Častou reakcí na vydaná upozornění byly kromě vyjádření i žádosti postižených o změkčení licenčních podmínek. Většinou je žádáno o povolení posunu k méně náročnějšímu programu (snížení povinného limitu mluveného slova, snížení procenta zpravodajství a publicistiky, vypuštění speciálních pořadů, vypuštění či snížení limitu pro domácí hudební produkci atp.). Při řešení takových případů stojí Rada před otázkou, nakolik jim vyhovět s ohledem na kapacitu relevantního trhu při současném zohlednění charakteru původní licence. Rada se většinou přiklání ke kompromisnímu řešení.

Pro naplnění této povinnosti Rada požádala o zvýšení rozpočtu, protože za dosavadních personálních a zejména finančních podmínek by nebylo možné analýzy v požadovaném a odpovídajícím rozsahu a hloubce provádět a při zdlouhavém plnění úkolu by výsledky ztrácely smysl. Rada se přitom neobejde bez externí spolupráce pro přípravu a zpracování prvotní analýzy. Rada rovněž pokládá za vhodné rozšířit počet sledovaných vysílacích dní, neboť monitoring pouze dvou dnů má ve struktuře komerčního vysílání minimální vypovídací hodnotu. Na základě doporučení Stálé komise byl rozpočet Rady při projednávání státního rozpočtu pak skutečně navýšen, mj. i na tento účel.

Standardní celoplošné soukromé rozhlasové vysílání provozují dva provozovatelé: R. G. Evropa 1, a. s. (Radio Frekvence 1) a Kaskol, s. r. o. (Rádio Alfa). Oběma provozovatelům dne 24.2.1999 končí platnost licencí. Rada proto rozhodla o vyhlášení licenčního řízení na celoplošné rozhlasové vysílání s uzávěrkou pro příjem žádostí 31.3.1998.

Během sledovaného období řešila Rada opakovaně žádosti o změnu programového schematu Rádia Alfa, zahájila a zastavila řízení o odnětí licence jeho provozovateli a pokračovala v řízení o udělení pokuty za vysílání bez potřebného oprávnění, vedeného s Rádiem Alfa, a. s. Rekapitulaci těchto problémů najdete v kapitole IV. 1. a), str. 64nn.

Poněkud nestandardním provozovatelem celoplošného vysílání je společnost Radio Free Europe, Inc. (Radio Svobodná Evropa). I tomuto provozovateli končí dne 7.7.1998 doba platnosti licence. Rada rozhodla o vyhlášení licenčního řízení na udělení licence k provozování rozhlasového vysílání v pásmu středních vln v kmitočtové síti 1287 kHz, 1233 kHz a 1071 kHz v časovém rozsahu 4 hod. denně ve všední dny a 3.10 hod. v sobotu, v neděli a ve svátek. (V ostatních časech vysílá na uvedených kmitočtech v rámci zákonem přiděleného druhého vysílacího okruhu ČRo program ČRo6.)

Do licenčního řízení na udělení licence k provozování rozhlasového vysílání v pásmu středních vln s uzávěrkou pro příjem žádostí 19.12.1997 se přihlásil jen stávající provozovatel. Předběžné a veřejné slyšení proběhlo 3. a 4.2.1998.

V období od 1. 2. 1997 do 31. 1. 1998 se uskutečnilo licenční řízení v Praze a v Plzni s uzávěrkou pro příjem žádostí 1. 9. 1997. Kmitočet pro rozhlasové vysílání v Praze byl uvolněn společností Hallo World,s. r. o. (Radio City), která požádala o odnětí licence. Kmitočet pro rozhlasové vysílání v Plzni nebyl předtím využíván.

a) licenční řízení Praha

Hallo World, s. r. o. a CLT Multi Media - Radio City

V průběhu roku 1995 se rozhodla společnost CLT Multi Media (dále CLT/MM), zahraniční společník a investor spol. Hallo World,s. r. o. (dále HW), ukončit své působení v oblasti rozhlasového vysílání v ČR. Za tímto účelem zahájila jednání jak uvnitř společnosti, tak mezi tuzemskými a zahraničními subjekty s cílem odprodat svůj menšinový podíl (49%) a získat zpět vložené investice, odhadnuté ve výši zhruba 37 mil. Kč. V zájmu urychlení transakce navrhla CLT/MM jednomu z českých společníků, aby odprodal svůj podíl společně, takže by vznikla nabídka k odprodeji majority a tím i možnost snáze získat zájemce a nového investora. Návrh přijat nebyl.

CLT/MM o svých záměrech informovala Radu, kterou zároveň požádala o stanovisko k celé věci. Rada podala kladné vyjádření s tím, že by ve spol. HW uvítala českého investora. V průběhu roku 1996 proběhlo před Radou několik jednání za účasti obou stran, avšak bez dohody. Jednání se zastavila. HW navrhla CLT/MM částku (cca 22 mil. Kč) jako vyrovnávající pohledávku, ta však byla odmítnuta jako nedostatečná.

Celou situaci zkomplikoval problém "neexistujícího společníka" CLT/MM, neboť na valné hromadě společnosti HW 9.1.97 zástupci CLT/MM uvedli, že jejich společnost nemá právní subjektivitu, a že název CLT/MM je pouze obchodní značkou. Zahraniční společník bez vědomí jednatele i společníků HW provedl návrh na tzv. opravu chybného zápisu v obchodním rejstříku tak, aby se společníkem namísto CLT/MM stala společnost CLT S.A. s tím, že CLT/MM neexistuje. Dle oficiálního zdroje (ročenka CLT) se tato neexistence neprokázala, naopak byl potvrzen vstup CLT /MM do HW (společenská smlouva z 12.12.1991 a opětovný podpis z 5.3.93) a její právní existence se sídlem v Kolíně nad Rýnem. Tento postup přivedl společníky HW k přesvědčení, že důsledky jsou jednoznačné a dříve nebo později by vedly k zániku HW anebo k odebrání licence. Také CLT deklarovalo ústně na Radě, že další spolupráce s českými společníky není možná.

Protože smír byl za dané situace již nereálný, rozhodli se většinoví čeští společníci pro vlastní řešení, které spočívalo v žádosti o odejmutí licence a v účasti v následujícím licenčním řízení (již ovšem samostatně, v novém složení). Jednatel společnosti proto podal příslušnou žádost.

Rada je povinna dle §15 zákona o vysílání licenci odejmout, jestliže provozovatel s licencí o to požádá, což se stalo 1.7.1997. Licence byla odňata správním rozhodnutím ze dne 5.8.97 (v právní moci od 11.8.1998).

Společnost CLT UFA podala proti rozhodnutí opravný prostředek spolu s návrhem na odložení vykonatelnosti tohoto rozhodnutí. Opravný prostředek byl Městským soudem v Praze usnesením z 29. ledna 1998 odmítnut vzhledem k tomu, že uvedená společnost (CLT) nebyla účastníkem řízení o odnětí licence, neboť řízení o odnětí licence bylo vedeno se společností HW. Tímto rozhodnutím nebyla přímo dotčena práva a právem chráněné zájmy nebo povinnosti společnosti CLT.

Tímto krokem skončila z hlediska Rady první etapa. Druhá začala licenčním řízením, které Rada vyhlásila na 22.- 24.9.97. S ohledem na to, že šlo o pražský kmitočet, byl zájem poměrně značný a výsledné rozhodnutí Rady bylo poté v mediálních kuloárech hojně komentováno. Do licenčního řízení v Praze se přihlásilo 11 žadatelů (1 žadatel vzal žádost zpět), z toho 2 stávající provozovatelé, kteří takto žádali o územní rozšíření svého vysílání, 1 stávající provozovatel, který zamýšlel šířit odlišný program a 7 nových žadatelů. Rada udělila licenci k provozování rozhlasové stanice s názvem City 93,7 FM společnosti City Multimedia, s. r. o. Podle názoru Rady tento provozovatel předložil nejlepší realizovatelný projekt a osoby na něm zúčastněné prokázaly již dříve potřebné znalosti a schopnosti. Rada rovněž nechtěla favorizovat některé z již existujících pražských rádií udělením další licence. Řešením nebyl ani zcela nový provozovatel, neboť v přeplněném pražském prostředí by měl jen málo šancí na přežití. Pokud by se zapojil do některé ze sítí, opět by vychýlil křehkou rovnováhu a již tak vypjatou soutěž na místním trhu.

b) licenční řízení Plzeň

Do licenčního řízení v Plzni se přihlásilo 11 žadatelů - z toho 3 stávající provozovatelé, kteří takto žádali o územní rozšíření svého vysílání, 1 nový žadatel s projektem stávající rozhlasové stanice a 7 nových žadatelů. Rada udělila licenci k provozování rozhlasové stanice s názvem Radio West Plzeň společnosti Radio West Plzeň, s. r. o.

c) další licenční řízení

Dále Rada vyhlásila dvě licenční řízení na kmitočty užívané stávajícími provozovateli, kterým v průběhu roku 1998 končí doba platnosti licence.

Do licenčního řízení bylo možno podat přihlášku na jednotlivé kmitočty i na kombinaci kmitočtů. Jedná se o kmitočty 101,1 MHz/ 1 kW Praha, 89,8 MHz/ 1 kW České Budějovice, 98,6 MHz/ 1 kW Plzeň, 105,8 MHz/ 1 kW Ústí nad Labem, 99,1 MHz/ 1 kW Hradec Králové, 101,3 MHz/ 0,15 kW Brno (na těchto kmitočtech do 7.7.1998 vysílá BBC). Uzávěrka pro příjem žádostí byla stanovena na 30. 12. 1997. Do licenčního řízení se přihlásilo 10 žadatelů, z toho 2 vzali žádost zpět, 3 (z toho 1 stávající provozovatel) žádali o kombinaci všech kmitočtů, 3 stávající provozovatelé, kteří žádali o některé kmitočty k územnímu rozšíření vysílání, a 2 noví žadatelé na jednotlivé kmitočty. Slyšení proběhla 3. 2. 1998 a 4. 2. 1998.

Také v tomto licenčním řízení, kde bylo možné podat přihlášku na jednotlivé kmitočty i na kombinaci kmitočtů, se na kmitočty 105,3 MHz/3 kW Trutnov, 87,8 MHz/1 kW Králíky, 96,2 MHz/ 0,1 kW Hradec Králové (na těchto kmitočtech do 22.10.1998 vysílá Radio Černá Hora) 92,8 MHz/ 1 kW Ostrava, 98,3 MHz/ 1 kW Třinec (na těchto kmitočtech do 27.10.1998 vysílá Rádio Sprint) 97,1 MHz/1 kW Liberec (na tomto kmitočtu do 8.10.1998 vysílá Radio Euro K) 91,6 MHz/0,5 kW Pardubice (na tomto kmitočtu do 10.12.1998 vysílá Radio Life) přihlásilo 21 žadatelů, z toho 2 vzali žádost zpět, 4 stávající provozovatelé žádají o licenci znovu, 4 stávající provozovatelé, kteří takto žádají o územní rozšíření vysílání, 1 stávající provozovatel, který zamýšlí šířit odlišný program a 10 nových žadatelů. Uzávěrka pro příjem žádostí byla 15.10.1997, slyšení se uskuteční 3. a 4. března 1998.

Poslechovost

V současné době tvoří veřejnoprávní vysílání 33% poslechu rozhlasu v ČR. Přes obvyklý výkyv v letních měsících ve prospěch soukromých rádií se situace proti začátku roku 1997 nezměnila. Pozitivní trend se ke konci roku objevil zejména u ČRo2/Praha, kde se podařilo poprvé zastavit dlouholetý pokles sledovanosti. Ke konci roku byl rovněž registrován mírný vzestup regionálních studií ČRo (o cca 0,9%). Pozoruhodný je také pokles ČRo6/RFE, vysvětlitelný mj. přechodem stále většího množství posluchačů ze středních na velmi krátké vlny.

Situace v soukromých celoplošných rádiích je velmi vážná. U Radia Frekvence 1 klesl podíl na trhu z 11,28% na konci prvního pololetí na 9,02% v druhém pololetí, tedy o 2,26%. Podíl Alfy klesl v téže době z 9,16% na 8,33%, tj. o 0,83%. Kromě přirozeného evropského trendu, jímž je rostoucí zájem veřejnosti o lokální a regionální rozhlasové vysílání, jsou příčinou tohoto poklesu zřejmě především marketingové chyby obou stanic. V cílových skupinách si obě soukromé celoplošné stanice nekonkurují - Rádio Alfa oslovuje především mladší věkové vrstvy (20 - 40 let), Radio Frekvence 1 starší (nad 40 let).

Soukromé lokální stanice dominují především u nižších věkových skupin, které dávají přednost hudbě před jakýmkoli druhem mluveného slova. Výrazný zlom přichází průměrně kolem čtyřicátého roku věku - starší posluchači dávají přednost celoplošným stanicím s různorodou nabídkou a rozhlas chápou nikoli jako hudební, ale především jako informační médium.

V Praze je stále nejúspěšnější Country rádio, ale jeho trend je sestupný, podobně jako u Radia Zlatá Praha 97 a City 93,7 FM. V hlavním městě si v uplynulém roce nejvíce polepšil Radiožurnál, který tu v první polovině devadesátých let průběžně ztrácel.

Situace v regionech je zhruba stejná - o největší sledovanost soupeří obvykle nejúspěšnější regionální stanice s Radiožurnálem nebo veřejnoprávním regionálním studiem. Sledovanost se v průběhu loňského roku ve většině případů nezměnila, ale v posledním období začaly mírně ztrácet některé velké soukromé regionální stanice (Radio Černá hora, Radio Faktor, Radio FM Plus, Radio Helax) a to buď ve prospěch Radiožurnálu nebo ostatních menších místních stanic. Jedinou stanicí s výrazným vzestupem byl v loňském roce Radio Kiss ProTon, jehož poslechovost druhém pololetí stoupla z 31 000 posluchačů na 78 000 posluchačů denně.

21 největších celoplošných, regionálních a lokálních (veřejnoprávních i soukromých stanic), t. j. 30% vysílajících subjektů, má nad 100 000 posluchačů denně. Těchto 30% vysílajících stanic oslovuje 70% publika. Nevyplývá z toho ale automaticky, že oněch 70% stanic je tu zbytečně nebo produkuje špatný program. V některých případech jde o omezené pokrytí (např. území s malou hustotou obyvatel), v řadě jiných je příčinou malé sledovanosti okrajový žánr (např. Radio 1 nebo Classic FM).

Investice do rozhlasové reklamy se v roce 1997 zvýšily v hrubém objemu z 845,8 mil. Kč na 908,9 mil. Kč, tj. o 63 miliónů Kč, a to především díky růstu lokální reklamy. Celkový podíl rozhlasu na veškeré mediální reklamě však přesto mírně klesl - z 8,50% na 8,34%. Odpovídá však evropskému standardu.

Stížnosti na cenovou politiku a zneužívání monopolního postavení ČRa zaznívají ze strany soukromých provozovatelů od samého počátku duálního systému vysílání v ČR.

Meziroční nárůst cen služeb ČRa je, dle tvrzení provozovatelů s licencí, takového rázu, že brzdí prosperitu i stanicím na předních místech poslechovosti, snižuje jejich zisky a ovlivňuje existenci a úroveň soukromého vysílání.

Konkurenční prostředí v šíření rozhlasového a televizního signálu je minimální. Pouze několika provozovatelům s licencí se podařilo vybudovat na vlastní náklady vysílací zařízení s moderní technologií. Je rovněž otázkou, zda existuje dostatek vhodných volných kót.

V této souvislosti je rovněž často poukazováno na zastaralé technologie ČRa, vyžadující náročnou údržbu a obsluhu, stejně tak i příliš velké objekty a energetická náročnost spotřebují značné prostředky.

Jako příklad lze uvést celoplošnou stanici Frekvenci 1. Tato nejposlouchanější celoplošná soukromá stanice vkládá cca 23, 4 %. svých finančních prostředků do nákladů na dopravu a šíření signálu, čímž jsou další investice do programu zásadně sníženy.

Dalším limitujícím faktorem je např. jedno z kritérií pro tvorbu tarifů. Podle ČRa "pro obdobné subjekty musí být cena obdobná" to znamená, že neexistuje rozlišení jak mezi ČRo a celoplošnými stanicemi, tak i mezi subjekty v privátním sektoru samotném.

APSV stále upozorňuje na negativní důsledky monopolu ČRa. Zde je však nutné uvést, že jde o monopol především historického původu, vybudovaný v minulých desetiletích, jehož omezení je těžko proveditelné z důvodů, dotýkajících se bezprostředně stavu celého kmitočtového spektra. Změnu tohoto stavu lze zřejmě očekávat po nástupu nových technologií.

Rada nemá žádné možnosti regulace vůči ČRa. Ke změnám může přistupovat pouze z hlediska kmitočtové politiky formou přesunů kmitočtů na základě požadavků provozovatelů, a to pouze v omezeném rozsahu a tam, kde by takové úpravy kmitočtové spektrum neznehodnotily.

V tomto typu vysílání k žádným změnám nedošlo. Stále trvá rozhodnutí Rady žádné nové licence na tento typ vysílání neudělovat, protože sítě rozhlasu po drátě jsou již zastaralé a neskýtají možnost dalšího rozvoje. Příležitostně se sice objevují dotazy na tento typ vysílání, kdy zájemce uvažuje o tom, že by se stal současně provozovatelem i majitelem sítě, ale žádná konkrétní žádost podána nebyla.

V celoplošném televizním vysílání nedošlo v období této Zprávy k zásadním změnám provozovatelů tohoto vysílání. Provozovateli ze zákona - České televizi - zůstávají nadále dva celoplošné vysílací okruhy ČT 1 a ČT 2. Rada v období 1. 2. 1997 - 31. 1. 1998 přidělila ČT celkem 47 dokrývacích kmitočtů.

ČT se dotkla novela č. 135/97 Sb., která upravila sazbu tzv. koncesionářského poplatku (televizní poplatek z 50,- Kč na 75,-Kč). Na rozdíl od ČRo novela nezúžila u televizního vysílání rozsah času pro vysílání reklam, nicméně posílila veřejnoprávní charakter ČT o novou povinnost opatřit alespoň 25% vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky pro sluchově postižené. Připravenost opatřit určité % vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky pro sluchově postižené byla zařazena i do kritérií pro posuzování žádostí o udělení licence soukromým provozovatelům Radou.

Podrobné informace o vysílání ČT budou obsaženy ve výroční zprávě Rady ČT. S Radou ČT se Rada pravidelně schází k projednávání problematiky televizního vysílání, zvláště otázek veřejnoprávního charakteru vysílání. I pro televizní vysílání veřejnoprávní platí to, o čem jsme se již zmínili u vysílání rozhlasového, že požadavky pro naplnění veřejnoprávního poslání jsou zákonem stanoveny velmi obecně, a proto je třeba se zamyslet nad tím, zda by tyto povinnosti neměly být upraveny přesněji. Diskuse o úkolech veřejné služby, jak ukazují celosvětové zkušenosti, nebude však nikdy ukončena.

Celoplošnými provozovateli soukromého televizního vysílání jsou nadále CET 21, s. r. o. (stanice Nova) a FTV Premiéra, s. r. o. (stanice změnila název z Premiéra TV na Prima TV).

Přehled podaných žádostí, uskutečněných jednání a vydaných správních rozhodnutí, vztahující se ke společnostem celoplošných provozovatelů televizního vysílání s licencí, je obsažen v časové řadě (viz přílohy č.15 a 16, str. 175nn).

Některým problémům vysílání stanice Nova je věnována zvláštní kapitola IV. 1. b), str. 67nn a vysílání stanice Prima TV zvláštní kapitola IV. 1. c), str. 71nn

Územní pokrytí stanice Prima TV se v období Zprávy zvýšilo o 20 vydaných kmitočtových přídělů, takže v současné době Prima TV pokrývá 57,1% území.

Novým faktorem v celoplošném televizním vysílání bylo zavedení systému peoplemeterového měření sledovanosti, na němž se podílejí všechny celoplošné televizní stanice, jak veřejnoprávní, tak soukromé. Peoplemeterové měření nahradilo od 1. 6. 1997 ne zcela přesnou tzv. deníčkovou metodu.

Z výsledků výzkumu sledovanosti od 1. 6. 1997 vyplývá, že nejsledovanější televizní stanicí je Nova s téměř 52% podílem na trhu. Dále se z hlediska podílu na trhu televizní stanice řadí: ČT 1 na 28%, Prima TV přes 9% a ČT 2 přes 7%. Podíl na trhu vlastních programů TKR a zahraničních satelitních programů nedosahuje ani 4%. Největší sledovanost mají Televizní noviny na Nově (téměř 35%), zatímco Události na ČT 1 dosahovaly v tomto období téměř 20%. Sledovanost celoplošných televizních stanic obsahuje příloha č. 20, str. 197 - 201 s vybranými výsledky peoplemeterového měření sledovanosti.

Místní terestrické televizní vysílání se v ČR realizuje dvojím způsobem - jednak jako lokální (obecní) vysílání (8 W vyzářeného výkonu), jednak jako skutečné regionální vysílání pokrývající území řádově několika okresů (vyšší vyzářené výkony).

K 31. 1. 1998 bylo uděleno celkem osm licencí k provozování regionálního televizního vysílání, charakter regionální licence dále získaly tři licence k lokálnímu televiznímu vysílání tím, že v regionálním licenčním řízení v říjnu 1997 obdržely další kmitočet, resp. kmitočty jako územní rozšíření stávající lokální licence. V tomto řízení o udělení regionálních televizních licencí, které bylo vyhlášeno na jednotlivé kanály s vyššími výkony již přidělené společnosti FTV Premiéra, s. r. o. v Mariánských Lázních, Táboře, Děčíně, Ústí nad Labem, Svitavách, Jihlavě, Brně, Hodoníně, Valašských Kloboukách, Olomouci a Ostravě, byly dále uděleny tři licence novým provozovatelům a třem stávajícím provozovatelům bylo rozšířeno územní pokrytí (viz Seznam provozovatelů vysílání v příloze č. 1, str. 103 - 123).

K 31. 1. 1998 bylo dále uděleno celkem 51 licencí k provozování lokálního televizního vysílání (z toho tři, jak uvedeno výše, mají nyní regionální charakter - viz Seznam provozovatelů vysílání v příloze). V období této Zprávy byly v rámci licenčního řízení na lokální televizní vysílání, jehož veřejná slyšení se uskutečnila 28. - 31. 3. a 5. 4. 1994 a zúčastnilo se jej 41 subjektů se 76, resp. po územní specifikaci 77 žádostmi, po koordinaci kmitočtů uděleny další dvě licence na tento typ vysílání. Shrnutí licenčního řízení z roku 1994 k 31. 1. 1998 je následující: uděleno celkem 51 licencí, 12 žádostí zamítnuto, 7 licencí odejmuto (z toho 4 nejsou v právní moci), 2 žadatelé odstoupili a 5 žádostí pro neukončené koordinace není dosud rozhodnuto (Jan Markes / Pečky, Zdenko Dvořáček / Tábor, Triangl, s. r. o. / Jablonec n. Nisou, Studio ReVi, s. r. o. / Jablonec n. Nisou, Kabel plus Severní Morava / Ostrava-Poruba).

Časový proces mezinárodní koordinace kanálů, která probíhá v součinnosti s ČTÚ, nemohou Rada ani jiné orgány ČR ovlivnit.

V současné době je evidováno 46 nových žádostí o licence k provozování lokálního televizního vysílání s různým časovým rozsahem, z nichž u některých je již kanál mezinárodně zkoordinován, a 25 žádostí o licence k regionálnímu televiznímu vysílání podaných v časovém rozpětí od června 1991 do října 1997.

V naprosté většině pak regionální i lokální televize sdílejí společné kmitočty se společností FTV Premiéra, s. r. o. (Prima TV) - provozovatelem centrálního programu - a jsou jim vyhrazena tzv. časová okna (většinou jedna hodina denně v intervalu 6.30 - 8.30 hod. a dvě hodiny denně v intervalu 15.00 - 18.00 hod.), ve kterých vysílají na vlastní licenci. V některých lokalitách, kde je vysílán program Prima TV, ale licence k regionálnímu nebo lokálnímu televiznímu vysílání zde dosud udělena není, dodávají pořady místního charakteru pro Primu TV produkční televizní společnosti na základě smlouvy s FTV Premiéra, s. r. o. V tomto případě jsou však příslušné subjekty /TV studia/ v postavení výrobce pořadu, dodávaného pro FTV Premiéru. Nejde pak tedy o jejich vlastní licencované vysílání a zákonnou odpovědnost za obsah pořadů včetně identifikace nese FTV Premiéra, s. r. o.

Výjimkou z výše uvedené zásady "oken" je regionální licence FTV Premiéra, s. r. o. v Praze a lokální licence Martina Kindernaye (stanice Galaxie) v Hradci Králové. Kindernay zkušebně vysílá na svém kmitočtu bez časového omezení, neboť v této lokalitě je k dispozici volný kmitočet, který není třeba pro žádnou z celoplošných televizí (ČT1, ČT2, Nova, Prima TV).

Možnost vysílat až tři hodiny denně dosud plně nevyužívá žádná z regionálních ani lokálních televizí. Sama praxe tedy v dlouhodobém kontextu potvrzuje, že původní koncepce Rady byla správná a představy některých žadatelů o 24 hodinovém regionálním vysílání naopak zcela nereálné. Jediný tlak související s časovou specifikací, který provozovatelé regionálního a lokálního televizního vysílání dnes vyvíjejí - a lze říci, že oprávněně, neboť odpolední čas je zvláště v letních měsících skutečně nevyhovující -, je tlak na posunutí vysílacích "oken" k 19. hodině. Zatím bylo v tomto ohledu dodatečně zavedeno 5minutové okénko právě před 19. hodinou. Vydané regionální a lokální televizní licence takové změny vysílacích časů "oken" nevylučují - nutnou podmínkou je však logicky dohoda s FTV Premiérou, tj. provozovatelem centrálního programu.

V lednu 1998 se na půdě Rady uskutečnilo třístranné jednání (Rada, FTV Premiéra, s. r. o., APRTV) o časovém umístění regionálních "oken". Jedním z problémů je různorodá úroveň vysílání v jednotlivých regionech a jejich schopnost naplnit svěřený čas. Celou situaci navíc komplikuje skutečnost, že kromě desítky regionálních televizí na principu časových "oken" koexistuje s televizí Prima TV na padesát provozovatelů lokálních, ve skutečnosti přesněji obecních televizních stanic.

Realitou pak je také fakt, že na základě smlouvy mezi FTV Premiéra, s. r. o. a jednotlivými regionálními provozovateli vysílá Prima TV i v intervalech věnovaných regionům a regiony naopak v časech patřícím Primě TV zase přinášejí několikaminutové regionální zpravodajství. Paradoxně tak za vysílání regionů nese právní odpovědnost FTV Premiéra, s. r. o. a naopak. Stížnosti FTV Premiéry, s. r. o., že někdy ne zcela profesionálně zpracovaná "okna" některých regionálních či lokálních provozovatelů odrazují diváka, který přepne na jiný kanál a na Primu TV se již nevrátí, jsou zřejmě oprávněné. Právě tak oprávněné jsou však i stížnosti regionální a lokálních provozovatelů, že FTV Premiéra, s. r. o. s nimi často jedná jako jejich nadřízený a ne jako rovnoprávný partner. Právě v této souvislosti je ale nutné zmínit skutečnost, že jedním z důvodů proč v tehdejším licenčním řízení uspěla právě Premiéra TV, dnes Prima TV, byla její idea a příslib regionálních "oken". Jakkoliv ji tento režim může oproti Nově handicapovat.

Za této situace Rada všem zainteresovaným navrhla variantu přesného a jednotného - nikoli v intervalu variabilního - vymezení regionálních "oken" mezi 18. a 19. hodinou a reprízu mezi 22. a 23. hodinou, případně ráno. Dohodě by se však museli přizpůsobit i lokální provozovatelé. Rada sama nemůže časovou specifikaci licencí svévolně měnit. O tuto změnu musejí požádat sami provozovatelé, což celou dohodu značně komplikuje, neboť zájmy zainteresovaných jsou velice rozmanité a často protichůdné. Další jednání na toto téma se uskuteční v březnu 1998.

V některých případech lokálního televizního vysílání však nejde jen o úpravu časového rozsahu vysílání: řada lokálních televizních stanic usiluje současně o propojení a o změnu centrálního programu, a to v souvislosti se snahou realizovat projekt Galaxie jako další celoplošný program, šířený kombinací různých technických prostředků (terestriální kmitočty, satelit, resp. světlovody a TKR). V rámci tohoto kombinovaného systému by zúčastněné lokální stanice vysílaly vedle vlastního, tj. původního programu jako dominující složku převzatý program Galaxie, z něhož by se flexibilně odpojovaly na dobu svých lokálních vstupů.

Problém, který přetrvává, je souběh lokálního a regionálního vysílání v některých lokalitách se stejným pilotním programem (Prima TV) ve zbývajících hodinách. Jednání, která o tomto problému Rada vedla s FTV Premiéra, s. r. o., dosud nepřinesla výsledek a FTV Premiéra, s. r. o. lokální kmitočty, které v zásadě nepotřebuje, nevrací. V této souvislosti je však nutné zmínit, že Rada nemá právní nástroje, jak tyto kmitočty - jednou již přidělené - odejmout. Totéž se týká i kmitočtů dalších celoplošných televizních stanic. Jednání, které Rada k otázce uvolnění nadbytečných televizních kanálů svolala v návaznosti na harrachovské zasedání Stálé komise, nepřineslo žádný výsledek. Neochota stávajících provozovatelů je zřejmě mj. motivována snahou neposkytovat prostor potenciální konkurenci. Jediným dosaženým pozitivem bylo kmitočtové řešení celoplošného TV vysílání v oblasti Svitavy (výměna kmitočtů mezi Nova a TV Prima).

Rada nadále zastává názor, že vysílání na takových kmitočtech, stejně jako na dalších kmitočtech nepotřebných pro sítě našich čtyř celoplošných televizí, které se v budoucnu objeví, nehodlá podvazovat spoluprací s FTV Premiéra, s. r. o.. Pokládá však za nutné upozornit, že představy některých potenciálních místních provozovatelů o samostatném vysílání jsou někdy velmi nereálné. Otázkou tedy je, čím by byl vysílací čas zaplněn.

Na podzim roku 1997 se v souvislosti s regionálními televizemi a jejich financováním objevily informace o záměru vytvořit v jednotlivých regionech akciové společnosti s majetkovou účastí Besedy Holding. Tyto společné podniky, které by sdružovaly regionální provozovatele s licencí, Besedu Holding a místní investory, by pravděpodobně fungovaly jako tzv. obstaravatelské firmy pro regionální televize, obdobně jako v případě Novy (ČNTS, s. r. o.) a Primy TV (Premiéra TV, a. s. respektive Prima Plus, s. r. o.). Obdobné spekulace se vynořily i ohledně firmy Chemapol a jejího záměru spolupracovat s regionálními televizemi. Nový zákon o vysílání bude muset jednoznačně stanovit vztah mezi provozovateli s licencí a obstaravatelskými společnostmi tak, aby podobné konstrukce, které zákon výslovně nezakazuje, byly dostatečně transparentní. S ohledem na obtížnost financování regionálního a lokálního televizního vysílání jsou totiž pokusy o propojování těchto stanic celkem pochopitelné.

S odkazem na obecné pojednání o změnách v kapitole II., 6., str. 33nn zde uvádíme pouze přehled správních řízení o změnách u provozovatelů regionálního a lokálního televizního vysílání za období od 1. 2. 1997 do 31. 1. 1998, který obsahuje jako změny oznámené provozovatelem, tak změny zjištěné Radou:

- složení společnosti a vklady jednotlivých společníků: LOCAL TV PLUS, s. r. o., RTT media, s. r. o., Kabelová televize DAKR, s. r. o., ZAK TV, s. r. o.;

- výše základního jmění: LOCAL TV PLUS, s. r. o., ZAK TV, s. r. o. Kabel Plus CB, a. s.;

- složení statutárního orgánu: Kabelová televize DAKR, s. r. o., ZAK TV, s. r. o. Kabel Plus CB, a. s.;

- sídlo společnosti: LOCAL TV PLUS, s. r. o., Kamil Spáčil-EMURFILM;

- programová skladba: Martin Kindernay, Jaroslav Novák, Elektronika TVS, s. r. o. Příbram, Kabelová televize DAKR, s. r. o.;

- časový rozsah vysílání: viz text výše;

- název stanice: FTV Premiéra, s. r. o., Martin Kindernay, Kabelová televize DAKR, s. r. o.;

- zrušení licenčních podmínek podle čl. VI, odst. 2, zákona č. 301/95 Sb.: LOCAL TV PLUS, s. r. o. (provozovatel vzal žádost o zrušení podmínek zpět, neboť dodatečně usoudil, že pro něj nemá zrušení licenčních podmínek žádný význam a stávající licenční podmínky "mu nikterak nevadí"), Služby města Konice, s. r. o., SEMAR, s. r. o.; čtyři řízení o zrušení licenčních podmínek nebyla dosud ukončena, neboť provozovatel od podání žádosti v roce 1996 nepředložil Radě v souladu s § 11, odst. 1) zákona č. 468/91 Sb. programovou skladbu a návrh vysílacího schématu na přidělený časový rozsah vysílání;

- územní rozšíření: GIMI, s. r. o. (4 x), Kamil Spáčil-EMURFILM, Kabelová televize DAKR, s. r. o., Kabel Plus Střední Morava, a. s., ZAK TV. s. r. o.;

- technické parametry (změna stanoviště, zvýšení výkonu): LOCAL TV PLUS, s. r. o., Martin Kindernay, GIMI, s. r. o., Kabelová televize DAKR, s. r. o.

- změna charakteru licence: GIMI, s. r. o., Kabel Plus Střední Morava, a. s., Kabelová televize DAKR, s. r. o., Ing. Jiří Svoboda,