(pokračuje Grebeníček)
Menšinová vláda ČSSD ve své činnosti však už také ukázala, že opatrnost Komunistické strany Čech a Moravy vůči ní je zcela namístě. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk v části sálu, kde sedí poslanci za KSČM.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slovo má předseda klubu KDU-ČSL Josef Lux. Připraví se přihlášený předseda klubu ODS pan poslanec Tlustý.
Poslanec Josef Lux: Vážená paní předsedající, vážený pane předsedo vlády, vážená vládo, dámy a pánové, dnes projednáváme otázku programového prohlášení a klademe si otázku, zda vyslovit, či nevyslovit této vládě sociálních demokratů důvěru.
Já bych předně chtěl říci, že není možné oddělit diskusi o tom, jestli vládu podpoříme, či nepodpoříme, od programového prohlášení. Sice je pravda, že ústava u nás nepředepisuje povinnost přednést programové prohlášení, ale bývá to u nás zvykem. Vláda totiž ve svém programovém prohlášení jasně říká, co chce dělat, jakým způsobem to chce dělat a naopak co činit nechce. A proto není možné oddělit tyto dvě věci. Tyto věci spolu prostě souvisejí. A jestliže v demokracii někdo zjistí, že je něco dobré, tak to podpoří. Zjistí-li, že je něco špatné, tak to nepodpoří. Ví-li ale někdo, že je něco špatné, a přesto to podpoří, pak je to lavírování, politikaření či politická schizofrenie. Demokracie prostě funguje trochu jinak.
Chtěl bych říci, že my jsme toto programové prohlášení, které tady ještě pan předseda či některý z mých předřečníků zanechal, vzali velmi vážně. Pečlivě jsme ho prostudovali. Také jsme požádali o názory mnoho extrémních odborníků. (Smích. Potlesk.) Externích odborníků, samozřejmě. (Reakce na ohlas v sále:) Děkuji za vaši velkorysost. Chceme k této věci přistupovat velmi odpovědně.
Chtěl bych uvítat vstřícnost vlády nejen v tom, že předložila včas toto programové prohlášení, ale také v tom, že vyslovila svoji připravenost komunikovat se všemi poslaneckými kluby, se všemi parlamentními stranami. Myslím, že je to velmi důležitá věc. K této komunikaci jsme připraveni.
Chtěl bych také ocenit to, že vláda se zavázala, že do konce prvního čtvrtletí příštího roku předloží koncepce jednotlivých resortů. Myslím si, že je to velmi důležité. My jsme usilovali o to, aby jednotlivé resorty měly své představy, své koncepce, a považuji to za velmi podstatnou věc.
Myslím, že také lze souhlasit s těmi pěti základními cíli, tak jak byly formulovány v tomto programovém prohlášení či tak jak je tady přednesl předseda vlády. To znamená boj proti hospodářské kriminalitě, otázka územní samosprávy, veřejné správy, otázka oživení ekonomického růstu, sladění naší legislativy s Evropskou unií či s NATO či Evropská sociální charta. Myslím si, že mnoho věcí v tomto je pozitivních a my jsme připraveni je podpořit. Ať už je to otázka zřízení finanční prokuratury, finanční policie, registračních pokladen, ať je to zákon o referendu či zákon o státní službě a celá řada dalších věcí.
Chci tady jasně říci, že křesťanští demokraté budou konstruktivní opozicí. To znamená, že dobré věci jsme připraveni podpořit, špatné nikoli.
Kde máme určité rozpaky, je onen závazek vlády do konce tohoto roku předložit inventuru stavu české společnosti s cílem zbavit ji ideologického balastu, opřít o tvrdá statistická fakta a stanovit míru vnitřního zadlužení, včetně vzdálenosti České republiky k Evropské unii.
Chtěl bych informovat nejenom členy vlády, ale také poslance o tom, že vláda Josefa Tošovského přijala hospodářskou strategii vstupu do Evropské unie, východiska a směry řešení. V tomto materiálu - myslím velmi odideologizovaném - jsou jasně stanoveny naše parametry, naše východiska a také naše vzdálenost k Evropské unii. V tomto materiálu se jasně říká, že výkonnost české ekonomiky ve vztahu k Evropské unii je někde na 50 % a že je to obrovská výzva pro všechny obyvatele naší země. A jestliže v tomto vládním programovém prohlášení čteme, že se chce tato vláda opírat o tvrdá statistická data, snad jenom připomínám, že v naší zemi stejně jako všude v demokracii existuje nezávislý statistický úřad, který každý rok tato statistická data dává k dispozici. Jsem přesvědčen, že jak onu hospodářskou strategii vstupu do Evropské unie, tak tato statistická oficiální data si členové vlády velmi pečlivě prostudují.
A moje první otázka na vládu je: Jak chce vláda získat jiná statistická data než ta, která jsou oficiálně vydávána? Či jak je chce zbavit ideologického nánosu?
Vážení přátelé, kromě těchto pozitiv máme samozřejmě také mnoho otazníků. V té otázce hospodářské kriminality či boji proti hospodářské kriminalitě myslíme, že není možné zavést povinný bezhotovostní platební styk dříve, než se vyřeší otázka platební nekázně. Pokud by se totiž zavedla povinnost povinného bezhotovostního platebního styku v situaci platební nekázně, tak je to faktická likvidace středních a především drobných podnikatelů zcela jednoznačně. A proto moje další otázka na vládu je, jak chce vláda řešit otázku především platební nekázně.
Trochu nás překvapilo velmi zúžené pojetí občanské společnosti, tak jak jsme ho četli v programovém prohlášení vlády. Zde tato vláda sociálních demokratů zužuje pohled občanské společnosti pouze na otázku veřejné správy a na otázku vztahu zaměstnanců a zaměstnavatelů. Křesťanští demokraté vidí občanskou společnost daleko šířeji, jako mnohovrstevnatou společnost, kde se střetávají různé zájmy a kde různá přirozená společenství od zájmových sdružení přes stavovské instituce, církve atd. mají možnost se uplatnit. A já bych si velmi přál, abychom našli způsob, jak uvolnit tuto obrovskou energii, která v těchto přirozených společenstvích existuje.
Moje další otázka na vládu je: Jak chce vláda podpořit další rozvoj celého neziskového sektoru?
Ještě jednu poznámku k tomuto bodu. Nejzákladnější přirozené společenství je rodina. A k mému překvapení a úžasu - a jistě k úžasu všech našich spoluobčanů, kteří četli toto programové prohlášení - jsem zjistil, že v tomto programovém prohlášení této vlády sociálních demokratů se slovo rodina nevyskytuje. Je to pro mne velké zklamání. Myslím, že je to chyba.
Za nejzákladnější problém považujeme otázku ekonomického bloku, otázku ekonomických očekávání. Myslím, že je třeba jasně říci, že ty sliby, ta očekávání, která čteme v jednotlivých resortních pohledech, budou znamenat obrovské nároky na výdaje státního rozpočtu. Vezmeme-li v úvahu minulé zátěže, ať už zátěže oprávněné, zátěže transformační či ještě z dob před 89. rokem, tak je třeba si položit otázku, jak bude vláda tyto výdaje, tyto sliby financovat. Kdo to zaplatí. Bude to půjčkou či zvýšením celkové daňové zátěže obyvatel. A na tuto otázku je třeba také znát odpověď.
Trochu překvapivě se vláda vyhnula názoru na inflační očekávání. Samozřejmě stanovení inflačních cílů náleží především České národní bance. Ale myslím, že je nutné chtít po vládě názor na očekávanou inflaci. Jestliže totiž zde jsou obrovské nároky na výdajovou část rozpočtu, které nutně budou spojeny s nárůstem daňové zátěže obyvatel, bude to znamenat ve svém důsledku obrovský inflační tlak, který může ve svém důsledku znamenat ohrožení úspor obyvatelstva.
***