(pokračuje Ransdorf)
Uvedu i některé drobnější připomínky k jednotlivým oblastem, které ilustrují celek. Nepochybně je žádoucí, aby se zvýšily výdaje na školství a vůbec na celou oblast získávání a rozvoje kvalifikace. Vláda deklaruje, že chce dosáhnout 6% podílu na HDP u této oblasti. Proč ale například u vědy, která je stejně důležitá, není podobná kvantifikace provedena? Současný stav, kdy se na vědu a výzkum dává 0,44 % HDP, je naprosto neuspokojivý a podle odborníků by byla úroveň 2% žádoucí pro zemi, jako je naše, když vezmeme v úvahu, že evropská špička dává až 2,8 % na tuto oblast.
Podobně jsou zde i další oblasti. Pan předseda Lux hovořil o otázkách rodiny. Jestliže je v tomto prohlášení kladen takový velký důraz na sociální oblast a řadu záměrů, které pan ministr Špidla veřejnosti představil, plně podporujeme, naskýtá se otázka, proč právě otázka rodin není v tomto dokumentu zmiňována. Vždyť přece rodiny nesou tu největší tíži současné situace. 85 % rodinných rozpočtů spotřebují základní potřeby - bydlení, ošacení a stravování. A u rodin s malými dětmi je situace nejhorší. Příklad pro ilustraci: spotřeba masa klesla na více než polovinu výchozího stavu. Nepochybně tedy krize rodinných rozpočtů a tlak na rodinné rozpočty je faktorem, který je třeba brát vážně. A mimo jiné i to, že jestliže vláda právem hovoří o tom, že je třeba směrovat ke společnosti participace - ta předpokládá větší objem disponibilního času. A to je možné si těžko představit za situace, kdy rodina získává stále více charakter uzavřené jednotky a kdy primární funkcí u rodiny se stává ekonomická funkce.
Podobně například, jestliže vláda chce mobilizovat finanční zdroje pro svůj nepochybně náročný program, kladu si otázku, proč je méně zmíněná zde oblast služeb. Například turistický ruch je zmíněn třemi větami, přestože jde o přínos pro státní kasu ve výši 110 mld. korun, což je více, než by představovala plná realizace zemědělského programu, který je v tomto dokumentu představen velice náročně - plná realizace by mohla dostoupit až jedné pětiny celkového státního rozpočtu.
Myslím si, že je také rozpor mezi deklarovaným úmyslem navýšit příjem rozpočtu a záměrem snížit daňovou zátěž. Jsou i některé záměry, které jdou proti snahám o oživení ekonomiky. Zmíním podporu integračního úsilí směrem k NATO, protože to znamená břemeno navíc v této tíživé situaci pro tak zranitelnou ekonomiku a na druhé straně, pokud jde o Evropskou unii, my vítáme integrační procesy, podporujeme je, ale domníváme se, že dnešní situace vyžaduje znovu projednat zásady Maastrichtské smlouvy, renegociovat je z toho důvodu, že určité části Maastrichtské smlouvy nejsou realistické, především část ekonomická. Jsme pro změnu konvergenčních kritérií, víme, jak působila plná integrace a přijetí maastrichtských kritérií - příkladem může být Portugalsko nebo Španělsko - jejichž příklad, po mém soudu, je třeba analyzovat, kde po plné akceptaci těchto kritérií byl dosažen stav, kdy bylo až 24 % lidí bez práce a nejtěžší situace byla právě u mladých ročníků, zejména u vysokoškolsky vzdělané mládeže.
Vyčítáme tedy této části vládního prohlášení nekritický přístup vůči Evropské unii. Když zmiňuji jednotlivé body, tak se také musím zmínit o oblasti kultury, která pro mne byla zklamáním, dokonce bych řekl na adresu této kapitoly co řekl král, ve známém dílku Alenka v říši divů - když v tom žádný smysl není, ušetří nám to fůru práce, protože ho v tom nemusíme hledat.
Velice mě zarmoutilo, že vláda ze svých prvních kroků realizovala to, že zamítla šest návrhů našeho poslaneckého klubu, přestože jsou v souladu s vládním prohlášením a deklarovanými úmysly sociální demokracie ve volbách. Možná že pan místopředseda Rychetský se řídí názorem z jiného literárního díla, které napsala paní Pamela Traversová ve známé knize pro děti Mary Poppinsová, kde jedna z hrdinek, paní Corryová, říká: "Na všechno myšlení, které je tu třeba, stačím sama."
Chtěl bych se tedy zeptat závěrem svého vystoupení, co si od tohoto textu slibují jeho sami autoři, jaké mají záměry s tímto textem, co jím sledují.
Kafka ve svém Procesu má postavu duchovního, který v jedné vypjaté chvíli říká:"Ne, není třeba, abychom pokládali všechno za pravdivé. Je jen třeba, abychom to pokládali za nutné."
Některé kroky, které jsou předkládány v tomto vládním prohlášení, nepochybně nutné jsou, potřebujeme je a budeme je podporovat. Některé záměry, které jsou pouze naskicovány v tomto vládním prohlášení v tom, že se tam vrší holé body, vzbuzují otázku, zda není na místě si připomenout glosu Aristotela "je zvláštností člověka, že je schopen gramatiky".
Chtěl bych říci, že oceňujeme na tomto vládním prohlášení i na přístupu sociálně demokratické vlády jedno: že je tu nepochybně dobrá vůle zlepšit úroveň komunikace s parlamentem a zlepšit úroveň komunikace s veřejností. Mimo jiné předchozí administrativy prováděly politiku nekomunikace, a jestliže sociolog Paul Watzlawick říkal, že skutečnosti jsou také výsledkem komunikace, tak nepochybně existují i společenské skutečnosti, které jsou výsledkem nekomunikace.
Chtěli bychom pomoci sociálně demokratické vládě v jednom - aby se vyhnula chybám nekvalitní, chybné, defektní komunikace. Pokud jde ale o samotné vládní prohlášení, troufám si tvrdit, že většina dobře míněných záměrů nepochybně v tom krátkém období, které stojí před vládou, nemůže dojít k realizaci. Možná že tu daleko spíš existuje mezi vládní stranou a nejsilnější vládní stranou jakási hra o černého Petra. A v tom případě by bylo vládní prohlášení něčím na způsob rituálních tanců.
V tom, co vláda předložila Poslanecké sněmovně, je obrovské množství úkolů. Vláda by musela být pilná jako včely, aby splnila v legislativní činnosti to, co sama Poslanecké sněmovně v tomto dokumentu slibuje. A jestliže je řeč o včelách, známý etolog Karl von Frisch hovoří o tom, jak se chovají včely.
***