(pokračuje Payne)
Také nevím, jestli je to dobrá taktika, protože celý svět od nás očekává, že budeme pokračovat v privatizaci. Toto je signál, že Česká republika není dobrým investičním prostředím. A já znovu říkám: v našem národním zájmu je, abychom byli investičním prostorem. A máme tvrdou konkurenci, přiznejme si to. Jakkoliv vláda říká, že chceme dobré vztahy s Polskem a Maďarskem, přiznejme si, že Polsko a Maďarsko jsou naši největší konkurenti v této oblasti. A když investor bude zvažovat, zda investovat do spálené země, nebo do Polska a do Maďarska, kde zrovna shodou okolností jsou vlády, které jsou mnohem liberálnější, tak asi dá přednost jiným zemím.
Nevím, jestli touto cestou dospějeme k očekávanému ekonomickému růstu.
Co je ale nejpodstatnější na našem vládním prohlášení, které máme před sebou, to je politická filozofie, ze které vychází.
Charakteristickým rysem, charakteristickým posunem této vlády je, že se vracíme k jinému filozofickému hodnocení světa, k jinému filozoficko-politickému názoru. Tento dokument se hemží slovem "společnost", je tam 47krát, v nejrůznějších kontextech a souvislostech. A v tom je zajímavý posun oproti tomu, co jsme od roku 1989 přece chtěli. Namísto svobodného občana se mluví pouze o svobodné společnosti, namísto vzdělaného občana se hovoří pouze o vzdělané společnosti, namísto moderního člověka se hovoří o moderní společnosti 21. století, namísto odpovědného člověka se hovoří o globalizované společnosti, namísto znalého člověka se hovoří o znalostní společnosti, namísto milujícího a soucitného člověka se hovoří o společnosti pouhé solidarity a spoluúčasti, namísto svobodného člověka jde vládě o svobodnou společnost, zatímco minulý režim ji charakterizoval jako nesvobodná společnost, společnost bez zpětné vazby, společnost pro průměrné a podprůměrné. Kdyby komunistický režim byl pouze toto, asi by se to dalo vydržet. Chce snad vláda říci, že svou politikou se obrací nyní k těm nadprůměrným?
Lidská bytost podle filozofických představ této vlády je bytost odcizená a vláda se bude pokoušet ji z této odcizenosti vysvobodit, tak aby se dobrovolně, a když ne dobrovolně, tak bude donucena, dala k dispozici vládě jako lidský potenciál.
Přiznám se, že slova "lidská bytost" mně nijak nevadí, ale pokud někdo ze mne chce dělat lidský potenciál, tak děkuji, mně se to příčí. Nechci být využíván jako lidský potenciál a věřím, že rozhodující většina našich občanů také nechce být pouze lidským potenciálem v rukou vlády.
Vláda se cítí být odpovědná na další vývoj společnosti. Jenomže ono je to obráceně. Slovo ministr je z latinského ministrare a to znamená sloužit, vláda má společnosti a především lidem sloužit, ne je někam vést. Vláda by měla vládnout podle toho, jak si volič přeje, a nikoliv že občan se bude chovat podle toho, jak chce vláda a vláda bude řídit společnost. Ve svobodné společnosti vláda neřídí společnost.
Žádná vláda na světě nemá právo společnost vychovávat a už vůbec bych nechtěl, aby - a to zejména někteří - ministři měli jakýkoliv výchovný vliv na mé děti. (Oživení v sále.)
Zároveň vláda říká - a cituji - že "vláda si je vědoma omezení vládní politiky vyplývajících ze svobodné individuální činnosti těchto občanů". Znamená to tedy, že svoboda občana je vládě na překážku. Pozoruhodné! Začíná období převýchovy společnosti.
Zároveň se říká, že zdraví už není mou osobní soukromou záležitostí, ale zdraví občanů chápe vláda jako veřejný zájem. Já to zase odmítám, protože já se o své zdraví starám, protože já chci být zdravý a protože chci být zdravý kvůli svým blízkým, ale ne kvůli vládě. (Oživení v sále.)
Vláda říká, že občan a jedinec musí být vysvobozen z podmínek odcizené a v podstatě pasivní společnosti, aby se zvýšila produktivita jeho práce. Omlouvám se, ale já jsem možná neproduktivní, když jsem se svými dětmi, ale nechci být z toho vysvobozován.
Vláda také slibuje, že provede investice do lidského kapitálu či do rozvoje lidského potenciálu. Já nechci být kapitalizován touto vládou, příliš si vážím své svobody.
Také čteme, že vláda nám určí, jakou solidaritu máme vykonávat. Chudák člověk bude převychován, aby se dostal ze svého odcizení, aby byl solidární. Já dávám přednost tomu, že se o své blízké a o své přátele budu starat sám a sám si rozhodnu, kde chci být solidární, sám si rozhodnu, kde chci dělat dobré skutky.
Vypadá to, že občan bude odcizení zbaven tím způsobem, že zaplatí více peněz na daních a vláda za něj z těchto peněz obstará solidaritu, aby se nemusel trápit svým vztahem ke své babičce, mamince nebo dětem. Vláda bude lépe vědět než kdokoliv z nás zde, jakou solidaritu moje babička potřebuje. (Oživení v sále.) Rád zůstanu ve své odcizenosti a budu se o své blízké starat sám, bez pomoci vlády. Dobré skutky dokážu také dělat sám a připadá mi nemorální dělat dobré skutky na účet státního rozpočtu a na vrub daňových poplatníků. (Oživení v sále.)
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Dámy a pánové, poprosil bych vás o klid. Prosím, pane kolego, pokračujte.
Poslanec Jiří Payne: Chudák občan si zakládal na tom, že se dokáže postarat sám o sebe, a teď bude muset pochopit, že to je nesprávné, protože vláda mu určí, o koho se má starat. Odmítám takovou vynucenou solidaritu. Nedobrovolná solidarita je negativní hodnotou.
Dalším typickým rysem dokumentu, který máme před sebou, je často se vyskytující zaklínadlo Evropské unie. Dokonce by se dalo říci Evropská unie - náš vzor, nebo s Evropskou unií na věčné časy.
Pro informaci: V naší vládě je po češtině nejrozšířenějším jazykem ruština. Když si to přeložíme do ruštiny, potom náš vzor se rusky řekne Jevropejskij sojuz.
Nenamítám nic proti Evropské unii, ale namítám proti tomuto nekompetentnímu zaklínání se Evropskou unií i tam, kde evropská integrace zatím neproběhla, Evropská unie v těchto oblastech vůbec nepůsobí, a dokonce obráceně, v těchto oblastech jednotlivé členské státy zuby nehty brání své národní zájmy. Vláda na jedné straně deklaruje, že chce hájit naše národní zájmy, na druhé straně na desítkách míst v tomto dokumentu národní zájmy zrazuje, protože tam, kde členské státy Evropské unie hájí národní zájmy, tak naše vláda je předem vzdala.
Ono to všechno hraje dohromady, protože vláda zároveň říká, že pro ni patriotismus je redukován na odůvodnění sportu.
Ve vládním prohlášení se dočteme i mnoho půvabných přeřeknutí a bonmotů, možná pověstných. V demokratickém právním státě například demokracie zastává až čtvrté místo v pořadí. Dále - a to je myšlenka, která mě velmi zaujala, a teď cituji doslova: "vláda přehodnotí působnost ústředních orgánů státní správy, v územním plánování, atd., dosáhne uvážlivého využití, a tak zajistí trvale udržitelný život jednotlivce".
Já jsem vždycky viděl, že levicové vlády slibují mnoho nesplnitelného, ale že budou slibovat nesmrtelnost, to jsem ještě neslyšel.
Podobně čteme půvabná přeřeknutí: Vláda bude v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky respektovat kontrolní funkci parlamentu. A to ji jinde respektovat nebude?
Myslím si ale, že jsou tam i vážná témata. Hovoří se o tom, že bychom měli zkvalitnit náš právní řád. Je to pravda, ale o této věci ani náznakem není jasné, v jakém směru. Naopak tam najdeme zásadní nesrovnalosti. Vláda, když píše o lidských právech, říká, že bude sledovat dodržování lidských práv. Přátelé, to je ale hluboké nepochopení. Lidská práva jsou práva, která si občané vyvzdorovali proti vládě a proti státu. To jsou práva, která mají občané, aby vláda jim nemohla ubližovat. A naše vláda v programovém prohlášení na mnoha místech si tuto funkci plete.
***