(pokračuje Kořistka)
Všechny tyto důvody mě vedou k tomu, že tato vláda není přínosem pro naši zemi, proto využiji práva opozičního poslance, tedy práva být proti této vládě. Uplatním ho, protože nesouhlasím programově ani personálně s touto vládou, protože nestačí jen plamenně kritizovat, pociťovat fyzické utrpení při čtení či strašit voliče socialismem a komunismem.
Místopředseda ODS Ivan Langer v rozhovoru pro časopis mladých konzervativců Pravý úhel po volbách vyslovil pochybnost nad Unií svobody, zda neskončí ve vládě ČSSD, a případnou podporu ODS menšinové vládě sociálních demokratů omezil v mantinelech: "Těžko na tuto otázku odpovědět, protože to bude záviset na personálním složení této vlády a na jejím programovém prohlášení."
Ještě zopakuji: personálním složení této vlády a programovém prohlášení. Pravděpodobně jak pro místopředsedu ODS, tak i další poslance za ODS je personální složení vlády příznivé a programové prohlášení docela dobré. Proto ona tolerance. Prostě nestačí se pouze pasovat do pravé opozice a pak odejít ze sálu. Není čas na další experimenty tohoto kabinetu. Přece nemůžeme chtít po daňových poplatnících, aby se někdo znemožňoval za jejich peníze. Pokud jsem v opozici, musím se jako opozice chovat. Tedy s čím programově nesouhlasím, nepodpořím.
Poradce předsedy Poslanecké sněmovny Václava Klause pan Jakl ať nevyzývá občany k mobilizaci za ochranu svobody. Stačí, když se, kolegové z ODS, zmobilizujete sami a tuto svobodu ochráníte.
Dámy a pánové, Zemanova vláda žádá o důvěru. Ti, kterým je sympatická, jí dají svůj hlas. Ti, kteří s programovým prohlášením nesouhlasí, by se měli řídit svým vlastním názorem a svědomím a být proti. Chce to úplně normální lidskou vlastnost - odvahu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Kořistkovi, slova se ujme pan poslanec Miloslav Kučera, ročník 1956, připraví se pan poslanec Karel Vymětal.
Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miloslav Kučera ml.: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, při svém hodnocení předloženého programového prohlášení vlády se bohužel nemohu vyhnout tomu, že budu opakovat některé myšlenky, které zde již byly vyřčeny.
Programové prohlášení vlády ČSSD, tak jak nám bylo předloženo, nemohu považovat za program vlády, ale spíše za nesourodý soubor myšlenek, nápadů a populistických slibů k různým problematikám tohoto státu.
Jednotlivé nápady jsou často jen nesourodé, ale většinou i protichůdné. V naprosté většině jsou nabídnutá řešení zcela bez souvztažností k již fungujícím mechanismům a hlavně k finančním zdrojům tohoto státu. Až na výjimky předkladatelé nekvantifikovali své nápady finančně ani časově.
Jsem samostatně hospodařící rolník, proto mi dovolte, abych se věnoval především té části programového prohlášení, která se zabývá právě tímto prostředím.
Základním cílem vlády ČSSD v oblasti zemědělství je "ukončit zmenšování rozměru zemědělství, podporování zvýšení úrovně a rozsahu zemědělské produkce, zajištění přijatelných cen pro výrobce i spotřebitele a zajistit realizaci vyrobené produkce proniknutím na nové trhy".
Opravdu to zní velice krásně, téměř jako v pohádce. Ale my se nacházíme v době, kdy většina vyspělých zemí se potýká s financováním likvidace až 30procentní nadprodukce v jednotlivých komoditách. Nacházíme se v době, kdy svět si láme hlavu, jak šetrně snížit zemědělskou produkci do přibližně rovnovážného stavu s poptávkou, ale naše nová vláda avizuje podporu zvyšování této nadprodukce. My se nacházíme v době, kdy dumpingový vývoz zemědělských přebytků za hranice vyspělých zemí je sice pro tyto země nejlevnějším mechanismem, jak svou nadprodukci zlikvidovat, ale zároveň všichni víme, že se jim to nedaří, protože takovéto trhy dnes již prakticky neexistují. A v této době naše nová vláda slíbí, že zemědělské výrobky umístí na nové trhy. A k tomu všemu ještě slíbí, že zemědělcům zaplatí dobrou cenu. Buďto tedy máme v zemědělství naprosto výjimečně geniální a schopnou vládu, nebo jde pouze o laciný slib, který sice v prvopočátku nadchne zemědělskou veřejnost, ale ve svých hrozných finančních a existenčních dopadech pouze potvrdí, že geniální je pouze přezdívka, kterou si vláda sama dala do vínku. Buďto jsme bohatší než celá vyspělá část světa, protože dokážeme podporovat zemědělce ve zvyšování nadvýroby, abychom pak ještě odfinancovali likvidaci této nadvýroby, nebo jde pouze o matení veřejnosti, kdy si autoři nedokázali uvědomit rozdíl mezi programovým prohlášením vlády a populistickými sliby, které se dají umístit do volebního programu.
To jsem se dotkl pouze základního cíle vlády pro zemědělství. Je zde ještě mnoho dalších nebezpečných pasáží. "Vláda hodlá zavést kvotace výroby, garantované ceny a současně s tím podporovat vznik odbytových organizací producentů." Ale tohle všechno přece nejde dohromady.
Pokud vláda hodlá skutečně vytvořit novou armádu úředníků, která bude plánovat jednotlivým výrobcům množství té které produkce a odkoupí tuto produkci, je zbytečné organizovat prvovýrobce do odbytových organizací, a z druhé strany - pokud vláda v souladu s podmínkami Evropské unie podpoří vznik odbytových organizací, využije jejich přirozené schopnosti samokontroly a samoregulace, mohla by uspořené astronomické částky za kvotační a cenovou regulaci zemědělcům skutečně rozdělit takovým způsobem, aby jim tyto finance byly něco platné.
V programovém prohlášení vláda "hodlá eliminovat spekulativní prodej a nákup na trhu s půdou". A v dalším odstavci se píše: "Vláda považuje lesy za významné celospolečenské vlastnictví."
Těmito větami nám dává najevo, že nehodlá respektovat základní práva vlastníků.
Mezi vůbec nejzákladnější práva přece patří právo věc koupit, užívat, hospodařit a prodat. Na mnohých místech v prohlášení se vláda odvolává na evropské standardy a na základní listinu práv a svobod. Ale jak vidíte v jiných větách, prokazuje svůj socializující, protireformní charakter, proti kterému budeme muset po dobu trvání této vlády tvrdě bojovat.
Jsem zemědělcem, a proto podpořím a udělám vše pro to, aby naše zemědělství se dožilo vstupu a své ekonomické stabilizace v podmínkách hospodaření Evropské unie.
Ze všeho nejdříve bychom měli pro takovýto záměr podpořit ustavení a oživení odbytových organizací prvovýrobců. Bez nich si v současných tržních podmínkách našeho státu nedokáží zemědělci ani prosadit zaplacení za dodané suroviny, ani užít prostředky získané za své výrobky nebo prostředky získané z různých podpor poskytovaných státem. Většina těchto prostředků totiž končí u odbytových řetězců a v rukou spekulantů. O co méně peněz je ve státní pokladně, o to pečlivěji bychom měli zvažovat, jak tyto prostředky poskytovat, aby zůstaly tam, kam původně směřovaly.
Je mi líto, že za současné situace nenacházím levnější a kratší cestu, jak přesvědčit zemědělskou veřejnost, že ze slibů a nereálných nápadů se ještě nikdo neuživil, nezbohatl ani nenajedl. Je mi líto, že jsem nenašel levnější a kratší cestu, než je nutnost ponechat vládu v rukou ČSSD, aby voliči, kteří rozhodli o jejím vítězství, pochopili, že tudy cesta do vyspělé Evropy nevede.
***