(pokračuje Špidla)
Naprosto chybně informoval o některých základních parametrech. Dovolte mi, abych vás v průběhu asi dvou minut seznámil se základní problematikou, která je s touto věcí spojena, už vzhledem k tomu, že parlament je nepochybně zodpovědný sbor a zodpovědné sbory se rozhodují na základě informací.
Pracovníků v rozpočtových a příspěvkových organizacích, kteří jsou placeni tímto způsobem, je přibližně 800 tisíc. Jsou to lidé, kteří pracují ve školství - těch je nejvíce -, pak lidé, kteří pracují ve státních nemocnicích, jsou to lidé pracující v armádě, hasiči, správa silnic apod., lidé pracující ve veřejné správě. To jen aby bylo jasné, o koho se jedná. Zvýšení tarifů o 17 % není zvýšení mezd o 17 %, jak o tom hovořili pan Václav Klaus a pan Ivan Pilip. Nominálně se jedná o zvýšení mezd maximálně o 12 %. Při odhadu inflace 8 % se jedná o nárůst reálné mzdy přibližně o 3 %. V průběhu minulých dvou let došlo k poklesu reálných mezd v rozpočtové sféře o přibližně 13 % a porovnání platů veřejných služeb, které jsou takto financovány, s hospodářstvím ukazuje, že ve veřejných službách je přibližně 85% plat ve vztahu k podnikatelské sféře. Znamená to, že tato sféra veřejných služeb přestala být mzdově konkurenceschopná, a ačkoliv vykazuje poměrně vysoké vzdělání, myslím si, že i podle klasifikace Unie svobody většina těchto lidí patří do toho, čemu se myticky říká střední vrstva, tak přesto všechno přestala být konkurenceschopná s podnikatelskou sférou.
Dovolte mi, abych se ještě dotkl jedné neobyčejně pitoreskní myšlenky, kterou pan poslanec Pilip vyjádřil. On řekl: "Zvýšení reálné mzdy v rozpočtové sféře bude působit tak, že odolá silný management, který se orientuje podle ekonomických souvislostí svého podniku, a slabý management neodolá a bude vyplácet vyšší mzdy než takové, které odpovídají reálné situaci podniků." Za prvé si myslím, že v situaci rostoucí nezaměstnanosti tlak na mzdy v podnikatelské sféře zdaleka nebude tak silný, a za druhé mi připadá opravdu zvláštní, abychom chránili slabý management, který nezajímá ekonomická situace podniku a řídí se nějakými jinými - pro mne neznámými - aspekty. To je vše.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Dalším písemně přihlášeným do rozpravy je předseda rozpočtového výboru pan Vlastimil Tlustý. Uděluji mu slovo.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Já bych poprosil o úklid řečniště.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Já bych také poprosil někoho v předsálí, kdo mě slyší z tohoto místa, zda by nemohl přijít a uklidit řečniště, které po sobě takto zanechal pan poslanec Ivan Pilip, nicméně nepředpokládám, že by ho tak zanechal vědomě.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi, abych změnil ve svém vystoupení obvyklé pořadí a napřed přednesl návrhy týkající se usnesení. Budou to návrhy, které jsou předkládány jako návrhy doplňující k usnesení rozpočtového výboru, které jsem tu uváděl jako zpravodaj na začátku této rozpravy, to znamená návrhy doplňující k tisku 40/1.
Jak jsem již uvedl ve zpravodajské zprávě, rozpočtový výbor nepřijal doporučení vládě, které má být součástí usnesení sněmovny v případě, že sněmovna neschválí základní údaje vládního návrhu zákona, a proto navrhuji, aby do usnesení rozpočtového výboru byl za bod I., který obsahuje konstatování, že Poslanecká sněmovna neschvaluje základní údaje vládního návrhu zákona, vřazen bod II., který zní: "II. doporučuje vládě následující změny: 1. rozpočet sestavit na základě skutečně očekávaných příjmů, to je do příjmové části rozpočtu nezahrnovat příjmy ze zákonů dosud neschválených Poslaneckou sněmovnou; 2. snížit schodek rozpočtu."
Ostatní body usnesení rozpočtového výboru, to je II. a III., by se přečíslovaly na III. a IV.
Dále mi dovolte předložit pozměňovací návrh k současnému bodu II. usnesení rozpočtového výboru. I tento návrh jsem avizoval ve zpravodajské zprávě. Jedná se o problém navrhované lhůty. Navrhuji, aby současný bod II. - po případném přečíslování III. - zněl: "III. stanoví, že nejpozdější termín předložení nového návrhu zákona o státním rozpočtu je 21. den doručení usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu předsedovi vlády."
To jsou moje návrhy k usnesení Poslanecké sněmovny, a nyní zdůvodnění těchto návrhů.
Za prvé bych se chtěl vyjádřit k návrhu na zvýšení výše sociálního pojištění ze 34 %. Základní argumentace již byla uvedena a já ji jen zopakuji. V kapitole 313, ze které jsou financovány důchody, nemocenská a politika zaměstnanosti, je nejen v současném roce přebytek mezi příjmy a výdaji, ale tento přebytek bude zachován i v příštím roce i v situaci, kdy nebude schválen návrh na zvýšení sazby sociálního pojištění. Snaha pana ministra rozšiřovat působnost příjmů plynoucích ze sociálního pojištění na další sféry sociálních výdajů nemá oporu v zákonech, a není proto ze strany pana ministra korektní. Vláda ví, že přebytek z této kapitoly svým návrhem jenom dále zvyšuje, a je tedy zřejmé, že neusiluje o nic jiného než o to, aby příjmy ze sociálního pojištění vybrané od zaměstnanců a zaměstnavatelů vynaložila na jiný druh výdajů svého rozpočtu.
Dále bych chtěl komentovat návrh na zvýšení spotřebních daní. Bylo tady také již uvedeno, že není vůbec pravdou tvrzení, že určité zvýšení sazby spotřebních daní nutně povede k příslušnému zvýšení příjmů státního rozpočtu, a vláda si je toho dobře vědoma, protože ve zprávě k návrhu státního rozpočtu na rok 1999 sama uvádí: "Očekávané zvýšení výnosu v důsledku úpravy sazeb daně se nenaplnilo, neboť ceny zdaňovaných komodit vzhledem k vývoji příjmů spotřebitelů dosáhly hodnot, kdy se začala projevovat pružnost poptávky, což znamená, že fakticky poklesla spotřeba v tuzemsku zdaňovaných komodit ze strany českých spotřebitelů, vzrostla substituce těchto komodit cenově výhodnějším zbožím nakoupeným v sousedních zemích, na druhé straně poklesla atraktivita nákupu některých komodit, zejména cigaret, v České republice ze strany zahraničních turistů." Mohl bych pokračovat. Pokud vláda píše toto tvrzení, nemůže myslet vážně návrh, ve kterém z navrhovaného zvýšení sazeb spotřebních daní odvozuje očekávané zvýšení příjmů státního rozpočtu.
Dovolte mi, abych se nyní vyjádřil k vlastnímu návrhu státního rozpočtu. Považuji tento návrh za škodlivý pro Českou republiku a za návrh škodlivý pro občany této republiky, přestože v důvodové zprávě se na mnoha místech uvádí, že základním odůvodněním schodku je snaha obnovit hospodářský růst.
***