Poslanec Václav Exner: Pane předsedo, členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi, abych jako jeden z předkladatelů zákona vystoupil na jeho podporu.
Chtěl bych se především vyjádřit k námitkám, které ve svém stanovisku sdělila vláda. O první námitce týkající se nerovných podmínek zde již mí předřečníci hovořili. Avšak nerovné podmínky v tom smyslu, jak to předkládá předložený návrh zákona, se nemohou uplatnit vzhledem k tomu, že návrh se týká celé skupiny osob, bez výjimky spadajících do této kategorie.
Navržená výhoda je analogická k mnohým jiným výhodám. Namátkově budu jmenovat jen to, že například jen zemědělci nebo malí a střední podnikatelé mají nárok na určité typy podpor ze státního rozpočtu. Budu jmenovat například skupinu restituentů, kteří jako jediní mají nárok na určité úlevy v rámci některých daní. Budu jmenovat zdravotně postižené, kteří také mají určité výhody, jak v daňové oblasti, tak i v oblasti zdravotní a sociální péče. A nakonec navržená výhoda je analogická podobné výhodě, jako jsou dětské přídavky, na kterou také mají nárok právě jen děti přesně definované. Domnívám se, že nerovné podmínky by bylo možné namítat jen v tom případě, kdyby jen určité skupině dětí bylo navrženo, aby zdravotní péče ze zdravotního pojištění byla hrazena zvláštním způsobem.
Analogicky je potřeba se vyjádřit k druhé námitce vlády, která hovoří o tom, že ne všechno, o čem hovoří tato úprava zákona, je v současné době hrazeno ze zdravotního pojištění. To je možná pravda, ale je potřeba upozornit na to, že všechny věci, které v současné době jsou navrhovány v novém návrhu zákona, jsou již obsaženy v § 13 původního zákona, je zde jen zpřesněno, jak by mělo probíhat jejich hrazení ze zdravotního pojištění.
Preventivní péče je uvedena v odst. 2c) bez jakékoli výjimky, a to i bez očkování. Jestliže v současné době část očkování probíhá prostřednictvím hygienické služby a nevadí to současnému zákonu, potom ani po nové úpravě by neměla nastat nějaká zvláštní situace. Analogicky péče léčebná je v odst. 2a) zahrnuta v pozici ambulantní i ústavní bez jakýchkoli výjimek a v rámci tam uvedené závorky je plně postižena i péče rehabilitační.
Také lázeňská péče má v písm. e) odst. 2 samostatně stanovený nárok na hrazení této péče. Jde tedy jen o rozšíření hrazení o ty věci, které se dosud týkaly toho, že pacient se částečně na úhradě podílí.
Dále je potřeba konstatovat, že je pravda, že problematika Nikolky a její operace byla nakonec v konečném stadiu dovedena do situace, že operaci v zahraničí uhradila zdravotní pojišťovna. Ale je potřeba konstatovat, že to bylo až poté, co se případ stal všeobecně známým, a po mnoha jednáních, která se této problematiky týkala, také mimochodem po zvláštním přijetí matky s dítětem manželkou prezidenta republiky. Jistě není úmysl, aby v takovýchto případech vždy bylo nutné burcovat veřejné mínění a dělat tak široké akce na podporu věci, která podle částečného názoru vlády a podle vystoupení předřečnice by měla být automaticky hrazena podle § 16 platného zákona.
Je zde proto namístě, aby celá záležitost byla zcela jednoznačně definována přímo v zákoně. Také souhlasíme s tím, aby v rámci druhého čtení bylo možné tuto povinnost specifikovat, například tak, že jde o nákladné léčení v cizině, pokud toto léčení nelze bez ohrožení života pojištěnce nebo trvalého poškození jeho zdraví zajistit na území České republiky, a to poté, co takový návrh vydá příslušné tuzemské zdravotnické zařízení a bude to ověřeno revizním lékařem příslušné zdravotní pojišťovny.
Nakonec mi ještě dovolte, abych se vyjádřil i k problematice týkající se odhadu nákladů. Je možné, že jsme náklady, které budou se změnou zákona vynaloženy, podhodnotili. Je mi v tomto smyslu líto, že sama vláda neposkytla zpřesnění tohoto odhadu. Udělala to až dnes kolegyně paní poslankyně Fischerová. Já jí za to zpřesnění děkuji.
Jestliže sama řekla, že částka 402 milionů, kterou uvedla, je především v oblasti týkající se léčiv nadhodnocena, pak si prosím uvědomme, že v souvislosti s tím, jaké jsou v současné době výdaje zdravotních pojišťoven celkově, představuje tato částka méně než čtyři desetiny procenta všech nákladů vynakládaných na zdravotní péči zdravotními pojišťovnami v naší zemi. Tato částka, domnívám se, je přiměřená a oprávněná k tomu, abychom přijali péči, která by našim dětem do 18 let zajistila zdravotní péči bez ohledu na to, jestli jejich rodiče mohou či nemohou uhradit příplatky, které jsou. Není totiž pravda, že uvedené peníze hradí naši občané do 18 let. Až na výjimky z výjimek to hradí rodiče těchto dětí a vzhledem k určité sociální situaci, jak se u nás vyvíjí, setkáváme se už s problémy z této oblasti.
Na základě všech těchto skutečností si vás dovolím požádat o to, abyste souhlasili s postoupením návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o veřejném zdravotním pojištění, do druhého čtení, kde případné nedostatky by bylo možné odstranit, resp. provést zlepšení legislativně navržené formy znění. Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Exnerovi. Táži se, kdo se ještě dále hlásí do rozpravy. Pan poslanec Janeček.
Poslanec Josef Janeček: Vážené dámy a pánové, já jsem si tu vyslechl diskusi jak navrhovatelů, tak oponentů a mám dojem, že o onom základním se zde nehovořilo. Totiž co se skrývá za pojmy? Problém našeho zdravotnictví je v tom, že není řečeno, na co vlastně je nárok. Nejsou zde standardy, nejsou zde postupy. Dikce, že veškerá další preventivní léčebná, rehabilitační a lázeňská péče včetně léků a prostředků potřebné zdravotnické techniky je něco, a vím, že to autoři neměli v úmyslu, ale čemu zatleská celý farmaceutický průmysl. Čemu zatleskají výrobci zdravotnické techniky. Protože není řečeno, co je nezbytné k léčení té které nemoci.
Stejně tak dikce, že v cizině se poskytuje léčení, pokud ho nelze bez ohrožení života pojištěnce zajistit u nás, je dikce, se kterou každý, kdo nepracuje ve zdravotnictví, souhlasí. De facto prakticky žádnou péči nemůžete poskytnout bez ohrožení života, a to dokonce ani vyjmutí slepého střeva. I to má určité procento smrtelných komplikací.
***