(pokračuje Rujbrová)
Výraznou pomoc mladým manželstvím pak představuje nízká úroková sazba, která rozšiřuje možnosti čerpání výhod poskytovaných tímto zákonem i na příjmově slabší skupiny obyvatel. Desetiletá splatnost poskytovaných půjček včetně možnosti odkladu splátek při narození dítěte vychází z reálných možností finančního zatížení mladých rodin i z požadavku rozumné návratnosti půjčky.
Jako další z motivačních faktorů ke zvýšení porodnosti má sloužit finanční příspěvek státu na úhradu poskytnuté půjčky v souvislosti s narozením dítěte, přičemž je navrhován příspěvek u druhého a dalších dětí ve dvojnásobné výši. V případě přijetí navrhované zákonné úpravy ztrácí své opodstatnění dosud platné zákonné opatření č. 14/1973 Sb., a proto se navrhuje jeho zrušení.
V obecných ustanoveních návrhu je pak počítáno i se zapracováním do stávajícího systému práva tak, aby tento zákon, bude-li přijat, fungoval od samého počátku své účinnosti efektivně a bez kolize s ostatními normami.
Drobná změna zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, umožňuje poskytnout ze státního rozpočtu finanční vyrovnání peněžním ústavům za zvýšené náklady, které vzniknou v souvislosti s poskytováním půjček se státním příspěvkem mladým manželům. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji paní poslankyni Rujbrové. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro první čtení, paní poslankyně Miroslava Němcová. Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Miroslava Němcová: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych předložila své stanovisko ke sněmovnímu tisku č. 3, to je k návrhu poslanců Zuzky Rujbrové a dalších na vydání zákona o poskytování půjček se státním příspěvkem mladým manželům.
Za nejzávažnější nedostatek tohoto návrhu zákona považuji to, že koncipuje poskytování půjček jako nárokové, a to již s účinností k 1. březnu 1999, tedy bez ohledu na to, v jaké fázi přípravy je návrh zákona o státním rozpočtu na příští rok. Především za nedostatek považuji to, že ani v nejmenším nespecifikuje tento návrh předpokládaný hospodářský a finanční dosah této navrhované úpravy.
Vzhledem k tomu a také s ohledem na ' 86 odst. 3 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, který předkladateli ukládá v důvodové zprávě tento dosah vyjádřit, navrhuji zamítnutí předmětného návrhu v prvním čtení.
Rovněž vláda ve svém stanovisku vyjádřila nesouhlas s tímto návrhem zákona. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji paní poslankyni Němcové a otevírám obecnou rozpravu, do které je jako první písemně přihlášen pan poslanec Gongol.
Poslanec Jaroslav Gongol: Paní předsedající, dámy a pánové, já bych chtěl upozornit, že jsem byl přihlášen do podrobné rozpravy, ale to v podstatě na věci nic nemění.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Já se omlouvám, pane poslanče, udělala jsem chybu, na vaší přihlášce jsem si toho nevšimla.
Poslanec Jaroslav Gongol: Předložený návrh zákona o poskytování půjček se státním příspěvkem mladým manželům zcela otevřeně řečeno vychází z našeho volebního programu, na základě kterého nám občané dali tolik hlasů, že jsme se stali třetí největší parlamentní stranou. Občané to vědí, ale jak je vidět, naše sdělovací prostředky zvolily osvědčenou metodu mrtvého brouka a tváří se, že v parlamentu jsou pouze čtyři strany, i když dvě z nich mají menší počet hlasů. Přesto jsou z nich mediální hvězdy. Zajímavé však je, že jejich předvolební sliby včetně těch stran, které dnes tvoří tzv. malou dohodu, nepostrádaly slova o pomoci mladým manželstvím. Bohužel zůstalo jen u slibů. Občané tedy mohou po volbách srovnávat.
Jistě jste si všimli, že na této schůzi to není jediný poslanecký návrh poslanců za KSČM.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pane poslanče, já bych vás chtěla upozornit, že probíráme návrh zákona, pokud jste si toho nevšiml.
Poslanec Jaroslav Gongol: Ano, já o tom mluvím. (Smích v sále.) Jsem realista a vím, že je velmi nepravděpodobné, že některý z nich bude přijat, a to přestože jste to měli ve svých programech. Možná budou zamítnuty a pak některou stranou opět předloženy kvůli zviditelnění.
Vláda ve svém nesouhlasném stanovisku uvádí, že přijala řadu opatření, jako např. nařízení vlády č. 148/1997 Sb., o poskytování bezúročné půjčky na bytovou výstavbu, a nařízení vlády č. 149 z téhož roku, kterým stanoví podmínky pro poskytování další finanční podpory hypotečního úvěrování bytové výstavby.
Pokusím se o malý exkurs do situace mladých rodin. Zkuste z platu 6 tis. Kč měsíčně šetřit nejméně 1 500 Kč na stavební spoření, vybavit si alespoň to nejpotřebnější pro bydlení a pro dítě či dvě. Za pět let našetříte 90 tis. Kč. Ani s hypotečním úvěrem to samozřejmě na výstavbu bytu nemůže stačit. Mají tedy mladí lidé opravdu možnost pořídit si vlastní byt, který dnes stojí v činžovním domě kolem 1 mil. Kč a v rodinném domku nejméně 2 mil. Kč?
Nehledě na to, že zmíněné zákony nepřijala tato vláda, přestože její dnešní představitelé, když byli v opozici, to za nedostatečnou podporu považovali. Časy se však mění.
Nelze souhlasit ani s tím, že obdobná právní úprava přijatá v roce 1973 představovala a dosud představuje značnou a předem obtížně odhadnutelnou zátěž státního rozpočtu. Uvádí se, že vliv této úpravy na demografický vývoj nebyl prokázán. Stačí se podívat do statistiky, kdy byly nejsilnější ročníky a jaký je vývoj porodnosti od doby návratu ke kapitalismu, to je za posledních 9 let. Statistika je sice přesný součet nepřesných čísel, ale v tom se snad nemýlí.
Stačí se rovněž podívat, kolik se v těchto letech ročně stavělo bytů a kolik se staví dnes. Je pravdou, že tenkrát se stavělo převážně ze státních peněz, ale stát hospodařil tenkrát tak, že na to měl. Měl i na půjčky mladým manželstvím. Přitom je zcela nepochybné, že tato navrhovaná podpora bytové výstavby s sebou nese i další synergický efekt v tom, že mladá manželství budou muset pracovat, šetřit a splácet dluhy, získají vztah k regionu a jeho rozvoji a budou pod bdělejším dohledem okolí a veřejnosti, včetně chování jejich dětí.
***