(pokračuje Gongol)

Ostatní důvody zde uvedla kolegyně Rujbrová.

Ještě několik slov ke stanovisku vlády. Co mě ve vládním stanovisku nejvíce potěšilo, je věta, že vláda připravuje i další kroky, které by měly zlepšovat bytovou situaci mladých manželství. Zprvu jsem to nechápal, protože se zdálo, že je již vše pro pomoc mladým rodinám předchozí vládou uděláno. Pak jsem to ale pochopil. Váš návrh musí být zamítnut a my se přihlásíme se svým návrhem, který předloží tato vláda, aby mohla říci, že plní svůj volební program. A pak že se nemá politikařit, neboť tím trpí občan. O občana bude boj až zase před volbami.

Protože některé výtky vlády se dají napravit pozměňovacími návrhy v dalších čteních, doporučuji k prospěchu mladých rodin, ale i k rozhýbání ekonomického růstu tohoto státu a stavebního průmyslu schválit tento návrh do druhého čtení a přikázat k projednání rozpočtovému výboru. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Gongolovi. Ptám se, kdo se dále hlásí do rozpravy. S faktickou poznámkou pan poslanec Teplík.

 

Poslanec Tomáš Teplík: Jen velmi krátce. Pan předřečník zmínil, že tehdy na to stát měl. Stát na to měl, protože všem, nebo téměř všem všechno vzal. (Potlesk.)

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Teplíkovi. Hlásí se pan poslanec Filip jako předseda klubu.

 

Poslanec Vojtěch Filip: Chtěl bych upozornit kolegu Teplíka na jednu základní věc. Jistěže prostřednictvím předsedající. Myslím si, že to je otázka, kterou bychom si měli říci obecně, protože takových vystoupení a výkřiků bychom se mohli minimálně vystříhat a bavit se o věcném problému, který je této sněmovně předložen.

Pro ty, kteří raději vykřikují, bych chtěl připomenout, že v roce 1948 bývalá Československá republika měla hodnotu všech svých výrobních prostředků a majetku ve výši 3/4 bilionu korun. V roce 1989 hodnota výrobních prostředků, hodnota majetku státu byla více než 2,5 bilionu, čili 3,5krát tolik. Rád bych se zeptal, kde po provedené privatizaci se ztratila částka vyšší, než je 450 nebo 500 miliard korun, protože ta se ztratila v jakési černé díře. Já si však myslím, že by bylo vhodnější vrátit se k tématu. (Potlesk.)

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: O slovo se přihlásil pan poslanec Snítilý.

Současně bych ráda upozornila všechny diskutující pány poslance, že probíráme návrh poslanců Zuzky Rujbrové a dalších, a nikoliv způsob hodnocení komunistické strany.

 

Poslanec Evžen Snítilý: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, nechtěl jsem zasahovat do diskuse a už vůbec ne do důsledné politické diskuse. Chci k tomu říci pouze jednu věc. Obviňování současné vlády z toho, že nechce pro bytovou situaci nic udělat, je obviňování liché. Musíme si uvědomit jednu věc. Situace v bytové politice v tomto státě je v takovém stavu, že žádná politická strana tuto situaci nevyřeší. Dokud si tento ctěný parlament neuvědomí, že řešení bytové situace je celospolečenský problém, na kterém musí být zainteresováno úsilí všech poslanců tohoto parlamentu, budeme se neustále zde překřikovat v tomto duchu.

K návrhu paní kolegyně: Je to velice líbivé, možná to fungovalo, ale aplikace tohoto zákona v této době ničemu nepomůže. Základem řešení bytové politiky tohoto státu je jednoznačně ze všech možných koutů světa dovezená zkušenost, že zde chybí jedna právní norma, a to jsou nezisková bytová společenstva. Až tato norma bude, potom na ni můžeme navazovat jakékoli další zákony. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Snítilému. Vzhledem k tomu, že se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu končím.

Prosím paní předkladatelku, zda si přeje přednést závěrečné slovo.

 

Poslankyně Zuzka Rujbrová: Dámy a pánové, dovolte, abych jen velmi stručně reagovala na připomínky, které zde - kromě té politické diskuse - zazněly především z úst paní zpravodajky a z vyjádření vlády, se kterým se ztotožnila.

Pokud poukazuje na skutečnost, že v návrhu zákona není odpovídajícím způsobem vyčíslen jeho dopad na státní rozpočet, tuto skutečnost připouštím, ale právě i to bylo důvodem, proč tento návrh byl předložen pod tiskem 3, tedy na samém počátku tohoto volebního období, aby při zpracování návrhu státního rozpočtu mohlo být s těmito dopady počítáno. Předkladatelé pochopitelně nemohli ovlivnit dřívější zařazení tohoto tisku na program našeho jednání.

Pokud jde o další připomínky: Ve stanovisku paní zpravodajky i ve stanovisku vlády se mj. konstatuje, že návrh, který v podstatě odpovídá právní úpravě z roku 1973 - což konečně ani nepopírám - nemá prokázaný vliv na demografický vývoj naší společnosti. Připouštím, že nevím, jakým způsobem se prokazuje vliv jednoho konkrétního zákona na zvýšení porodnosti. Je ovšem nepopiratelnou skutečností, že zhruba od poloviny 70. let porodnost výrazným způsobem vzrostla. Mám zde k dispozici statistické tabulky, ale nebojte se, nebudu je zde předčítat. Pouze poukáži na to, že porodnost v letech 1973 - 1975 byla nejvyšší od let bezprostředně po druhé světové válce a počet uzavřených sňatků nejvyšší od počátku 30. let.

Je také faktem, že krátce před zvýšením porodnosti byly přijaty zákony, které směřovaly k prodloužení mateřské dovolené, ke zvýšení přídavků na dítě a k zavedení novomanželských půjček. Nemohu samozřejmě zákon restaurující novomanželské půjčky vyjmout z komplexu těchto podobných opatření a samostatně hodnotit jeho vliv na zvýšení natality, ale tvrdím, že výrazný podíl měl.

Pokusili jsme se proto s dalšími předkladateli vám předložit nejen tento návrh, ale dva další návrhy zákonů, z nichž jeden už jste zamítli, které by mohly mít právě podobný dopad. Velmi bychom uvítali, kdyby i vláda ve svých přijímaných opatřeních šla podobnou cestou. Natalita je u nás skutečně nejnižší za posledních 210 let.

Jestli dovolíte, ráda bych se vás zeptala. Je mezi vámi, tedy těmi, kteří v době účinnosti zákona o novomanželských půjčkách splňovali podmínky pro čerpání těchto půjček, někdo, kdo jich nevyužil?

Poslední připomínka k námitce, která se týká nemožnosti vlivu státu na soukromoprávní prostředí bank, které by měly půjčky poskytovat. Kromě toho, že návrh samozřejmě počítá s prováděcími předpisy, dovedete si představit soukromý bankovní subjekt, který by se neucházel o státní zakázku, u níž má jistotu vyrovnání úvěrové sazby i příspěvku při narození dítěte ze státního rozpočtu? Děkuji vám. (Potlesk.)

***




Přihlásit/registrovat se do ISP