(pokračuje Zeman M.)
Za druhé je dobře vědět, že nominální mzda není totožná s reálnou mzdou. Reálná mzda rovná se nominální mzda korigovaná koeficientem inflace.
Nyní předkládám argumenty proti názoru pana poslance Matějů, argumenty, které říkají, že reálná mzda v tomto veřejném sektoru se za poslední dva roky snížila o téměř 15 %. Očekáváme-li inflaci v příštím roce zhruba na úrovni 8 - 9 %, pak při 12% zvýšení nominálních mezd můžeme očekávat růst těchto reálných mezd o 3 - 4 %. Z toho naprosto logicky vyplývá, že z onoho téměř 15% snížení reálné mzdy za poslední dva roky tito lidé, tzn. právě učitelé a od r. 1973 i pan poslanec Matějů byl učitelem nebo výzkumným pracovníkem, dostávají kompenzaci 15% poklesu pouze ve výši 3 nebo 4 %, což zajisté, jak uznáte, není příliš mnoho.
Zvýšení platových tarifů povede samozřejmě k tomu, že učitelé, a to zejména kvalifikovaní učitelé, nebudou houfně opouštět tuto svoji profesi a nebudou přecházet do soukromého sektoru. To samozřejmě dlouhodobě přispěje i ke zvýšení kvality výuky. Prospěje tomu, že např. silničáři nejenže nebudou stávkovat, ale budou vůbec fyzicky k dispozici. Totéž pracovníci státních nemocnic, totéž státní úředníci. Například v oblasti finanční správy potřebujeme lidi dobře zaplacené, abychom mohli stíhat ekonomickou kriminalitu.
Roční dopad navrhovaného zvýšení platových tarifů do rozpočtu prostředků na platy zahrnutého do státního rozpočtu činí 9,032 miliardy korun. Protože stupnice platových tarifů platná pro orgány státní správy tvoří základnu pro úpravu platů ústavních činitelů, soudců a státních zástupců, projeví se navrhované zvýšení platových tarifů ve státním rozpočtu dalšími 290 miliony korun, a i to je zahrnuto ve včera předloženém návrhu státního rozpočtu, proti němuž pan poslanec Matějů hlasoval. Chci vás pouze ujistit, že ono 17% zvýšení tarifů rozhodně nebylo provedeno za účelem zvýšení platů ústavních činitelů. Jsme plně ochotni diskutovat o tom, že půjde o určitý násobek průměrné mzdy v národním hospodářství, a nikoli jako dosud o mzdy nejvyšších státních úředníků.
Tím, že platové tarify se navrhuje zvýšit jednotně o 17 %, nedochází k nivelizaci. Předseda nejsilnější opoziční strany před časem prohlásil, že každý dostane přidáno stejně. Je to naprostý nesmysl. Chtěl bych vás ujistit, že toto přidání je v rozpětí od 530 do 1860 Kč právě proto, že tarify jsou různé.
Růst reálného platu - mám zde přesná čísla - je 4,4 % při velmi optimistickém 8% předpokladu inflace. Přiznávám se, že to je stále v toleranci, a prosím, aby to nebylo chápáno jako rozpory ve vládě, že sám jsem poněkud pesimističtější a že předpokládám na příští rok nikoliv osmi-, ale devítiprocentní inflaci.
Chtěl bych dále konstatovat, že navržené zvýšení platových tarifů se vztahuje i na zaměstnance obcí a na zaměstnance státních a obecních zdravotnických zařízení, že je výsledkem jednání s příslušnými odborovými centrálami a zajišťuje sociální smír.
Konečně poslední reakce na námitku, která zazněla ze strany pana poslance Matějů. Představa, že by se zvýšení tarifů realizovalo na úkor tzv. mimotarifních složek, tzn. osobního ohodnocení, je naprosto mylná. Mám zde z podkladů Ministerstva práce a sociálních věcí podrobnou argumentaci této teze, ale protože čas už mně bohužel nedovoluje tuto argumentaci uvést, nabízím panu poslanci Matějů její předání písemnou formou.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu předsedovi vlády, a ještě než udělím slovo panu poslanci Matějů k doplňující otázce, chtěla bych poprosit veškeré přítomné poslance o strpení v jedné věci.
Dostali jsme se do jisté pasti našeho jednacího řádu, totiž do situace, která zde ještě nikdy nenastala, že interpelace, která byla položena před 16.50 hodin a na kterou v tuto chvíli má pan poslanec právo položit doplňující otázku a předseda vlády má právo odpovědět, aniž by jeho časový limit byl jakkoliv určován, nicméně podle stejného zákona v 17.00 hodin začínají interpelace na jednotlivé členy vlády. Vzhledem k tomu, že jednací řád tuto situaci neřeší, chtěla bych poprosit o toleranci na obou stranách.
Pane poslanče, máte slovo k doplňující otázce.
Poslanec Petr Matějů:Děkuji za toleranci. Vážený pane předsedo, nezpochybňoval jsem nic z toho, co jste řekl, a nemám to v úmyslu. Chtěl jsem jenom zdůraznit, že nevezmete-li v úvahu prostý fakt - a lze ho dokázat statistickými daty, a vy je rád používáte - že právě ve veřejném sektoru vzdělání a výkon působí na průměrnou mzdu nejméně ze všech sektorů. Dovolte mi dvě čísla. Ve veřejném sektoru se každý rok vzdělání nad základní vzdělání na průměrné mzdě prosazuje 600 Kč, ve výrobním sektoru 800 Kč, ve službách 1000 Kč.
Poslední údaj. Ve veřejném sektoru statistika říká, že lidé mají pouze v 10 % pocit, že jsou zaplaceni podle toho, jaký odvedli výkon, ve výrobním sektoru skoro v 50 %. Tento problém je způsoben právě mzdovými tarify, které stále ještě odpovídají minulosti. Proto říkám: Je třeba nejprve změnit tyto tarify, a pak do tohoto systému dávat peníze. Jinak budou právě mladí lékaři odcházet.
Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Budu rovněž velmi tolerantní, abych nenarušil čas určený pro jednotlivé ministry.
Pane poslanče, podobně jako vy jste souhlasil se mnou, já souhlasím s vámi. Oba dva máme zájem na tom, aby nejenom v soukromém, ale i ve veřejném sektoru závisel plat nejenom na vzdělání, což je nepochybně důležitá komponenta, ale také na konkrétních výsledcích a na řadě dalších faktorů. Myslím si, že jedním z konkrétních nástrojů, který by k tomu přispěl, je např. zákon o státní službě, a jak víte, tento zákon má tato vláda nejenom ve svém programovém prohlášení, ale i ve svém legislativním plánu. Na rozdíl od vlád, které ho slibovaly již v uplynulých šest let, také hodláme tomuto závazku dostát.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji předsedovi vlády a v tuto chvíli mohu vyhlásit přestávku na necelé 2 minuty, tj. přesně do 17.00 hodin, kdy začneme blok interpelací na jednotlivé ministry.
(Schůze přerušena v 16.58 hodin.)
***