(pokračuje Kužvart)
Já jsem se tam podíval, co polotovárna v jeho pojetí znamenala. Tam nejsou ani střechy, ani podlahy, čili ani není, kam technologická zařízení na drcení ledniček a odsávání freonu instalovat. Podle mého soudu tento objekt není ani polotovárna, bohužel bych ho odhadl jako čtvrttovárnu. To je ten největší problém. Něco bylo před čtyřmi lety nastartováno a dnes v polích vedle této z mého pohledu čtvrttovárny máme obrovský sklad cca 18 000 ledniček a projekt se de facto rok a půl nerealizuje.
Bylo by užitečné informovat jak pana poslance Ambrozka, tak ostatní, že průměrný obsah látek ve výrobku tohoto druhu - Ecotron se měl bohužel zabývat jen částí freonového programu - je 120 až 150 gramů v chladicím agregátu a 150 až 200 gramů freonu je v izolační pěnové výplni stěn chladniček. Za předpokladu likvidace zhruba 175 000 kusů výrobků ročně lze odhadnout množství sebraných látek z domácího zařízení, domácích ledniček, na zhruba 60 tun. Tyto freony musejí být odsáty, chladničky potom rozdrceny a oddělen freon obsažený v tepelné izolaci stěn tak, aby neunikl do ovzduší. Veškeré získané materiály potom musejí být roztříděny a využity jako druhotné suroviny. V tomto bodě projektu mých předchůdců se s nimi velice shoduji, do určité míry se tím získává finanční zdroj na samofinancování tohoto programu.
Freon poté musí specializovaná firma buď přečistit pro další užití, pro opravy starších chladicích zařízení, nebo zneškodnit spálením. Zde byl ten problém, že ta koncovka - my tomu pracovně říkáme likvidace bandasek s freonem - také nebyla integrální součástí tohoto projektu.
Vraťme se do Kácova na Benešovsku do naší čtvrttovárny. Celý tento systém měl začít pracovat v dubnu letošního roku. Kapacita střediska měla sloužit ke zpracování zhruba 175 000 kusů chladniček ročně, výhledově až 350 000 kusů. Vycházelo se při stanovení těchto čísel z údajů ČSÚ, tzn. kolik je prodej nebo dovoz chladicích zařízení tohoto typu, to znamená malých chladniček, a kolik se jich tou obměnou dostávalo zatím na skládky, tam, kam podle stávající legislativy nikdy nepatří.
Chyby, ke kterým došlo, se dají popsat velmi stručně. Jak formulace projektu, který rozdělil likvidaci těchto zařízení do několika samostatných částí, tak i samotné stanovení parametrů, za jakých vítězná firma získala dotaci, konkrétně dotaci ve výši zhruba 45 mil. Kč, neodpovídaly ani tehdejším předpisům. Bohužel stalo se, smlouva byla uzavřena. Já jsem tuto otázku konzultoval s právní kanceláří, která pro nás tyto specializované činnosti vykonává. Je jasné, že kdybychom např. nyní naprosto odstoupili od celé realizace freonového programu, tedy od smlouvy s firmou Ecotron, s.r.o, Vlašim, rozhodně bychom tím nepomohli ani navrácení nějaké výraznější částky do Státního fondu životního prostředí, protože tento objekt zdaleka nemá takovou cenu podle odhadu, která by byla dostatečně veliká, aby ztráta zatím 45 mil. Kč formou dotace ze Státního fondu životního prostředí se zhruba v této úrovni mohla vrátit.
Problém byl především v tom, že Státní fond životního prostředí v letech 1995-96 vůbec neprováděl průběžnou kontrolu využívání prostředků. Tam nebylo ani ručení majetkem, který by ve druhé fázi při dalších 45 mil. Kč, tentokrát formou úvěru, půjčky ze Státního fondu životního prostředí, mohl posloužit jako záruka. Protože toto bylo předmětem jak jednání mého předchůdce dr. Bursíka, tak po mém nástupu 22. července do funkce, i já jsem se tím začal zabývat, tak ani můj předchůdce, ani já jsme neuvolnili půjčku ze Státního fondu životního prostředí právě proto, že by to bylo v rozporu s pravidly Státního fondu životního prostředí.
Po seznámení s celou situací jsem přímo firmě Ecotron nabídl možnost, aby do ní v rámci garance pro možnost poskytnutí úvěru vstoupil kapitálově silný partner. Bohužel, firma Ecotron měla lhůtu do 15. září. Já poté, co jsem byl informován aparátem, že celá ta věc je velmi neprůhledná ze strany této firmy, ale přitom mám za to, že prioritou pro nás je splnit naše mezinárodní závazky týkající se ochrany ozonové vrstvy, za druhé že do areálu v Kácově již byly investováno veřejné prostředky z mimorozpočtového zdroje, rozhodl jsem se dát ještě jednu šanci této firmě tak, aby měla možnost, aby tam vstoupil kapitálově silný partner, konkrétně dead-line byl stanoven na dnešek, na 15. říjen. Je zajímavé, jak se sešla tato interpelace a tato lhůta.
Mám tady podklad od firmy Ecotron, že tam vstupuje silný partner, každopádně už jsme nyní velmi, velmi opatrní. Tam musí být předložena taková záruka, záruka takového charakteru, jakou by jakýkoli jiný podnikatel - a Ecotron je s.r.o - musel předkládat jakémukoli jinému bankovnímu domu, protože Státní fond životního prostředí se zde v rámci své úvěrové politiky chová jako bankovní dům a není možné ohrozit zmarnění dalších prostředků ze státního rozpočtu.
Přesto se ale vrátím k podstatě interpelace pana poslance Ambrozka, to znamená, jestli např se chystá další výběrové řízení. Na začátku září, kdy jsem již měl signály, že celá věc nebude jednoznačně spět k nějakému rychlému závěru, jsem uložil příslušným úsekům ministerstva, aby byly zahájeny práce na vyhlášení obchodní veřejné soutěže na projekt likvidace freonů v České republice. Je to paralelní proces, kdy na jedné straně dáváme šanci firmě Ecotron - ano, vstoupí k vám kapitálově silný partner, dostavíte tuto svoji čtvrttovárnu, rozjedete likvidaci ledniček, ale zároveň tato veřejná obchodní soutěž bude využita rovněž v případě, že se Ecotron prokáže kapitálově silným partnerem, anebo i když se neprokáže, neboť toto výběrové řízení nyní zpracovávané na Ministerstvu životního prostředí nyní již logicky zahrnuje celou problematiku do jednoho provázaného celku, tzn. nejen ledničky, ale i velká průmyslová zařízení, hasicí přístroje plus likvidace freonů jako takových.
Je jasné, že vstup státu do této činnosti bude nutný, jakýkoli mechanismus do budoucna, to znamená v budoucnu někdo zakoupí chladírenská zařízení, bude pochopitelně platit poplatek, ze kterého se pak bude platit likvidace rizikové náplně, freonu. Toto nyní není možné, tam se likvidují ledničky s rokem výroby velmi starým, takže je nutný vstup státu. Zatím to, co jsme probírali, bylo zhruba něco méně než 200 mil. Kč na realizaci freonového programu jako celku.
Je jasné, že jsme se poučili. Chci zdůraznit, že ti příslušní pracovníci, kteří byli na úrovni řídicí a mám za to, že v této věci nereagovali v posledním zhruba roce dostatečně aktivně, v těch funkcích již nejsou, protože v takovémto případě, kdy je ohroženo dodržení mezinárodních závazků České republiky k ochraně životního prostředí, je toto prioritou resortu, na to se musejí soustředit síly a zároveň využít zkušeností z minulosti.
Na závěr. Řešení problematiky v tom připravovaném novém výběrovém řízení bude v celku, nikoli po jednotlivých tématech. Bude to jeden funkční a ekonomicky provázaný celek.
***