(pokračuje Filip)
Kolega Payne na jeden problém narazil. Já si dovolím narazit na další. Copak má stejný přístup k takové soutěži občan, např. když budu dělat ta známá víčka, jakou má např. barman nebo zaměstnanec restaurace? Copak jsme nebyli svědky toho, jak v řadě restaurací se dostávaly otevřené Mattoniho kyselky? Je to rovnost těch, kteří soutěží? Já si myslím, že není. Jsem přesvědčen, že bych mohl postupovat krok za krokem a zjistit, že ani vládní návrh zákona se pravděpodobně jen kvůli rychlosti, kterým ho vláda předložila, nevypořádal se všemi těmi výhradami, které můžeme mít k takovému zákonu.
Dovolím si v tuto chvíli dát na zváženou ještě jednou návrhy, které tu předložil kolega Recman, abychom minimálně vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 202/1990, vrátili vládě k přepracování. A nedávám návrh na odročení vzhledem k tomu, že i vláda v případě, že takovéto vrácení k přepracování dostane, že by pro ni bylo jistě velmi důležité, aby vyčkala na rozhodnutí Ústavního soudu. Myslím si, že toto řešení by bylo pro nás v tuto chvíli řešením asi ideálním. Nerad bych dělal unáhlené kroky, které povedou pouze k tomu, že bude vytvořen určitý penězovod, kterým potečou peníze z České republiky někam jinam, bez účelného využití v České republice. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. O slovo se přihlásil místopředseda vlády pan Rychetský, který má tímto slovo.
Místopředseda vlády Pavel Rychetský: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, před chvílí jsme projednávali poslanecký návrh novely občanského soudního řádu a při té příležitosti jste přijali usnesení, kterým jste vyzvali vládu, aby přijala ucelený návrh novely občanského soudního řádu.
Já to připomínám proto, že chci říci, že skutečně předložený vládní návrh nepředstavuje žádnou ucelenou novelizaci zákona o loteriích. Neklade si žádné vysoké aspirace. Vláda, sotva byla jmenována, byla vystavena velmi intenzivnímu diplomatickému tlaku v podobě písemných i verbálních nót jak ze strany Evropské unie, tak ze strany zejména Spojených států amerických. V písemné nótě podepsané panem van den Broekem byl dokonce použit obrat, že pokud vláda nezjedná nápravu, budou použita odvetná opatření ze strany Evropské unie vůči České republice. Vláda se tedy rozhodla udělat naopak krok minimální, tzn. předložit takový návrh zákonné úpravy, kterým se ty dva neuralgické body v té osnově, které se staly příčinou velmi svízelného mezinárodněprávního postavení České republiky, pouze tyto dva body odstraní.
Zdůrazňuji, že schůzi vlády bylo předloženo i stanovisko předsedy Legislativní rady, které navrhovalo rozsáhlejší novelu, neboť platná právní úprava této osnovy není kompatibilní ani s našimi mezinárodněprávními závazky, ba ani s komunitárním právem. Jdeme skutečně cestou minimální. Jde nám o to, abychom neporušili závazek, který je obsažen v asociační dohodě k Evropské unii, tj. závazek nezhoršovat postavení podnikatelským subjektům z členských států Evropské unie proti vztahům při podpisu asociační dohody, abychom tomuto závazku dostáli.
Já bych chtěl zdůraznit, že skutečnost, že skupina senátorů předložila návrh na zrušení části tohoto zákona Ústavnímu soudu, by podle mého soudu neměla mít naprosto žádný vliv na jednání Poslanecké sněmovny, a to proto, že Ústavní soud má velice jasně vymezenou kompetenci, tj. pouze posuzování toho, zda právní normy či jejich části jsou v souladu s ústavou anebo s těmi mezinárodními závazky České republiky, které jsou pojmenovány v čl. 10 ústavy. V daném případě nejde o tento případ a upřímně řečeno, já bych se velice divil, kdyby Ústavní soud aplikoval čl. 10 ústavy právě na tento zákon.
Dovolte mi, abych na závěr zdůraznil jednu skutečnost a ilustroval ji na jednom příkladu. Základním principem mezinárodního práva je skutečně nezhoršování situace. Zákaz diskriminace. Vzpomeňte si, prosím, do jaké situace se před rokem a pěti měsíci dostala slovenská vláda a její pan premiér Mečiar, když děti na Žitném ostrově dostaly jednojazyčné vysvědčení. Slovenská republika byla předmětem velmi ostrých diplomatických nót v podstatě ze všech vyspělých zemí, dokonce i ze všech nadnárodních společenství. A slovenská vláda se cítila zcela upřímně a opravdově poškozena a argumentovala: "Jakým právem nám vytýkáte, že naše děti maďarské národnosti mají vysvědčení jen ve slovenštině? Mají vaše děti v Baskicku dvojjazyčně vysvědčení? Mají vaše děti v Bretani dvojjazyčné vysvědčení? Ve Walesu, ve Skotsku - nikde nemají. Jakým právem nás, Slovensko, poškozujete?" Odpověď z Evropské unie byla jednoznačná: "Ale vaše děti měly dvojjazyčné vysvědčení už 40 let. Vy už ten krok zpět udělat nemůžete." A to prosím mějme na paměti i při projednávání této osnovy.
Vláda dala tak stručný zákon jen proto, že současně si je vědoma, že musí respektovat politickou vůli Poslanecké sněmovny vyjádřenou v nedávné době právě přijetím této novely. Proto neudělala větší krok. Zdůrazňuje tedy, že my prostě nemůžeme udělat ani půlkrok zpět. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji místopředsedovi vlády. Vidím přihlášku předsedy rozpočtového výboru Vlastimila Tlustého. Má pochopitelně slovo. Teď hovoří předseda klubu a předseda klubu, takže si, pánové, vyjasněte, kdo hovoří jako co. Potom podle přednostního práva vám udělím slovo. Pokud budete oba dva jako předsedové klubů, tak podle abecedy.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Já využiji tohoto okamžiku k jedné věci. Myslím, že to je důležité pro kolegu Tlustého jako pro zpravodaje.
Já jsem pozorně poslouchal to, co říkal pan místopředseda vlády Rychetský. Docela ho chápu, a aby necítil takový, jak to nazval, silný tlak Poslanecké sněmovny, že nemůže udělat ani půlkrok vzad, tak navrhnu to, co jsem formálně navrhl ve svém vystoupení, tj. navrhnu odročení projednávání tohoto tisku. Já osobně navrhuji, aby bylo odročeno do doby, než rozhodne Ústavní soud.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Teď tedy předseda rozpočtového výboru a předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý.
***