(pokračuje Gongol)
Pan Nečas je prý zděšen tím, že by podle našeho návrhu mohlo dojít ke snížení rozpočtu na obranu a k přesunu prostředků na zcela konkrétní účely. Pak zcela logicky je jen jedno vysvětlení, totiž že on již dnes plánuje, že tyto prostředky budou použity na zcela jiné záměry, např. pro uváděné NATO, zvláště když je zde již stínová vláda, která by se zcela jistě chtěla uchopit vesla v tomto ministerstvu. To bychom se opět mohli dočkat toho, že prostředky na obranu by mohly jít jinam než na zajištění zlepšeného výcviku např. letců, k zajištění vyššího počtu letových hodin.
To jsme právě podpořili ve zvýšeném rozpočtu již v roce 1997 a právě zásluhou ODS nebyl schválen, a vůbec jim nešlo o to, že naše letectvo je ve velmi špatném stavu. Peníze by totiž mohly opět skončit v kapsách vybraných firem, často ani neexistujících, které by dodaly armádě např. padáky zcela neupotřebitelné. Navíc by jim ministerstvo mohlo dát 10 mil. Kč jako odškodné.
Smyslem našich pozměňovacích návrhů je posílit zaměstnanost a zvýšit průhlednost toku financí. Navrhovaný deficitní rozpočet je pro nás logickým závěrem vycházejícím z krizové situace v naší zemi po devítiletém vládnutí předchozích vlád. Avšak obava z toho, aby opět nebyl prohospodařen, nás nutí k tomu, abychom posílili jeho prorůstovost pro další léta. Proto si dovolím znovu předložit některé pozměňovací návrhy týkající se zajištění nových pracovních míst v regionech s největší nezaměstnaností:
1. V kapitole 322, Ministerstvo průmyslu a obchodu, zvýšení výdajů, zavést nový specifický dílčí ukazatel s názvem "tvorba nových pracovních příležitostí v utlumované části OKD" v částce 350 mil. Kč, v kapitole 398 VPS snížení položky dluhová služba, úroky, o částku 350 mil. Kč.
2. V kapitole 322, Ministerstvo průmyslu a obchodu, zvýšení výdajů, zavést nový specifický dílčí ukazatel s názvem "regionální program rozvoje severozápadních Čech" v částce 250 mil. Kč a v kapitole 398 Všeobecná pokladní správa snížení položky dluhová služba, úroky, o částku 250 mil. Kč.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Ladislav Šustr, připraví se pan poslanec Tomáš Kvapil.
Poslanec Ladislav Šustr: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, rozdílnost daňové výtěžnosti jednotlivých okresů státní rozpočet kompenzuje přidělením územně vyrovnávací dotace. Rozdíl ve výtěžnosti a také výpočet územně vyrovnávací dotace vychází z daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti. Tato je rozdělována poměrem 40 % státní rozpočet, 30 % okresní úřad a 20 % + 10 %, tedy také 30 % obce, tudíž i územně vyrovnávací dotace by měla být rozdělována stejným způsobem, tedy mezi okresní úřady a obce stejným dílem. Někteří přednostové však na tento poměr nereflektují a ve svých návrzích okresních rozpočtů znevýhodňují obce. Slouží jim k tomu zákon 425/90 Sb., § 18 B: "Okresní shromáždění a) schvaluje na návrh přednosty rozdělení dotací do rozpočtu obcí, přitom nemůže mít výši náhrady nákladů"… atd. Obce mají jedinou možnost obrany - neschválení rozpočtu okresním shromážděním. Pak ale nastupuje institut rozpočtového provizoria, což okresnímu úřadu v podstatě nevadí, případně mu to může i vyhovovat.
Pro informaci, okres Brno - venkov za loňský rok měl 6 okresních shromáždění, rozpočet nebyl nikdy schválen, celý rok tento největší okres v České republice pracoval podle rozpočtového provizoria, což ideálně vyhovovalo panu přednostovi.
V sešitu G státního rozpočtu na straně 10 je definována územně vyrovnávací dotace. Je definována správně, bohužel i s poslední větou "o rozdělení územně vyrovnávací dotace v příslušném okrese rozhodne na základě předloženého návrhu přednosty okresního úřadu okresní shromáždění".
Z uvedených důvodů dávám pozměňovací návrh k zákonu o státním rozpočtu České republiky na rok 1999, sněmovní tisk 40/3. Předem upozorňuji, že neklade požadavky na státní rozpočet. Pozměňovací návrh zní: "V § 2 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: Rozdělení územní vyrovnávací dotace jako součásti finančních vztahů k rozpočtům okresních úřadů, § 1 odst. 7, schvaluje na návrh přednosty okresní shromáždění tak, že se každá obec podílí na 50 % výše této dotace, příslušející okresu podle přílohy č. 6, procentem stanoveným přednostou okresního úřadu, a to ve výši odpovídající poměru počtu jejího obyvatelstva k celkovému počtu obyvatelstva okresu." Ostatní odstavce se přečíslují, ostatní poznámky pod čarou se přečíslují. Nová poznámka pod čarou zní: "§ 18 zákona 425/90 Sb. ve znění zákona 321/92 Sb."
Pokud podpoříte tento můj návrh, bude výrazně zmírněna výhoda státní správy ve vztahu k voleným orgánům.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Dalším přihlášeným je pan poslanec Tomáš Kvapil, připraví se pan poslanec Pavel Šafařík.
Poslanec Tomáš Kvapil: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, program poskytování státních půjček na opravy, modernizaci a rozšíření bytového fondu byl testován ve Vsetíně a v Kutné Hoře v roce 1993 a následně byl vyhlášen v roce 1994. Na základě tohoto programu si obce zřizují tzv. fondy rozvoje bydlení, ze kterých poskytují za výhodných podmínek půjčky majitelům nemovitostí na svém území. Tyto podmínky stanoví zastupitelstvo ve své obecně závazné vyhlášce. Půjčky jsou poskytovány na opravy a rekonstrukce vnějšího pláště, na zřízení ekologického otopného systému, sociálního zařízení, ale i na vybudování nových bytů na půdách a střechách domů. Poskytují se na dobu 3 - 8 let a jsou úročeny 3 - 7 %.
Obec se musí při obdržení státní půjčky zavázat, že do svého fondu rozvoje bydlení bude sama přispívat, a to 50 % částky získané z prodeje obecního bytového fondu. Z uvedeného je zřejmý multiplikační efekt programu.
Od roku 1994 bylo pro tento program ze státního rozpočtu vyčleněno celkem 1,615 mld. Kč. Půjčky byly dosud poskytnuty 556 obcím. V minulosti půjčku obdržela spíše velká města, od loňského roku jsou to i menší obce.
***