(pokračuje Kužvart)
Zároveň bych chtěl zdůraznit, že neživá složka ekosystému - v tomto případě horninové prostředí - a obecně geomorfologie území - tvoří jeden z hlavních motivů pro vyhlášení národního parku. To je právě uvedeno v odstavci 1 § 1 předkládaného návrhu zákona. Na celém území navrhovaného národního parku jsou právě geomorfologické tvary ukázkově vyvinuty a zachovány. To je důvod, proč vyhlašovat národní park.
Další často v příspěvcích uváděný moment se týká zpochybňované rozlohy hospodářských lesů. Chtěl bych konstatovat, že pokud jde o zpochybňovanou rozlohu hospodářských lesů v navrhovaném národním parku - pouze 11,2 % - je třeba konstatovat, že se jedná o údaje převzaté ze současně platných lesních hospodářských plánů pro lesní hospodářský celek Děčín platného od 1. ledna 1995 a pro lesní hospodářský celek Rumburk platného od 1. ledna 1996. Při celkové rozloze lesů v navrhovaném národním parku České Švýcarsko 9 357 ha je pouze 1 049 ha zařazeno v kategorii lesů hospodářských.
Chtěl bych konstatovat, že tento výpočet byl založen na excerpci právě podkladů lesních hospodářských správ. Čili nejsou to podklady, které bychom nějakým způsobem generovali svévolně.
K dalšímu okruhu, který se týká zkreslených údajů v oblasti majetkoprávních vztahů, restitucí apod., bych chtěl zdůraznit, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, že Ministerstvo životního prostředí samozřejmě žádné zkreslené údaje nepředložilo. Pojem restituce je něco jiného než vlastnictví, a to jak u obecního majetku, tak i u majetku soukromých osob. Ministerstvo životního prostředí správně konstatuje, že restituční nároky činily pouze 8,32 ha lesa.
Z hlediska péče o národní park je zásadní znát vlastnictví lesních porostů. U lesní půdy tomu tak není, protože tam platí zcela jiný režim a omezení a analogická záležitost v lesích národního parku tedy neexistuje. Zákon ani logika věci nestanoví povinnost jednat s vlastníky pozemků, neboť s výše uvedenou výjimkou u lesních porostů nejsou jejich práva - a to třikrát podtrhuji - zřízením národního parku dotčena.
Pokud jde o nedostatečné informování obcí, zejména v poslední době probíhá intenzivní kontakt představitelů resortu i parlamentu se zástupci samospráv v dotčeném území. Skutečnost, že starostové neobdrželi předem vládní návrh zákona o zřízení národního parku, je pochopitelná, neboť v průběhu projednávání vládou nelze neschválené návrhy zveřejňovat. Zde bych chtěl připomenout svoji úvodní řeč, kde jsem zdůraznil, že toto řádně ve znění, jak vám bylo nyní předloženo, bylo projednáno.
Další moment se týká uvedeného vybudování národního parku místo jeho vyhlášení. Chtěl bych konstatovat, že ustanovení § 17 zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, stanoví, že pro každý národní park navrhuje a schvaluje orgán ochrany přírody plán péče. Z dikce tohoto ustanovení vyplývá, že nejprve musí být vyhlášen park, aby pro něj byl orgán ochrany přírody oprávněn navrhovat plán péče. Výklad oponentů bohužel vyplývá z jejich nepochopení zákona a z legislativní neznalosti.
Pro plán péče o národní park je dále podle § 18 odst. 1 zákona 114/1992 Sb. východiskem členění území národního parku do jednotlivých zón. Vzhledem k tomu, že zónování národního parku není předmětem zákona - zdůrazňuji: není předmětem zákona - ale bude provedeno teprve po vyhlášení národního parku vyhláškou Ministerstva životního prostředí, není ani proto možné zpracovat plán péče pro národní park.
Ustanovení o vymezení zón ochrany přírody vyhláškou Ministerstvo životního prostředí je předmětem § 6 části druhé návrhu zákona o vyhlášení národního parku České Švýcarsko. Pokud není zákon schválen Parlamentem České republiky, není možno logicky ani vydat příslušnou vyhlášku Ministerstva životního prostředí v této věci. Starý postup vymezování zón opatřením Ministerstva životního již nadále legislativní radou vlády České republiky není pokládán za legislativně správný. Chci zdůraznit, že oponenty kritizované vyhlašování zonace vyhláškou, a nikoliv dosud platným postupem bylo požadováno legislativní radou vlády České republiky a je logicky pro nás závazné.
Další moment často opakovaný ve vystoupeních paní poslankyň a pánů poslanců se týká jejich obavy z krácení příjmů obcí na území národního parku a chráněné krajinné oblasti obecně. Tuto problematiku nelze řešit v rámci zákona o vyhlášení Národního parku České Švýcarsko, neboť je předmětem zákona o majetku obcí a dalších právních norem. Ministerstvo životního prostředí bude iniciovat a podporovat novely těchto norem s cílem dořešit v nich odpovídajícím způsobem problematiku majetku obcí. Vlastní přijetí těchto právních norem je pak věcí Parlamentu České republiky.
Zde bych si dovolil určitou odbočku. Jde o věc, která si zaslouží velmi systémové řešení. Jde o to, že při mých návštěvách chráněných oblastí - ať už národních parků, nebo chráněných krajinných oblastí jako takových - se zcela legitimně setkávám se starosti obcí. Ti často uvádějí své návrhy na zmenšení výměry toho kterého národního parku nebo CHKO s odůvodněním - my bychom pak měli více peněz, neboť bychom mohli lépe hospodařit a především příjmy obcí by byly větší. Zde je jeden problém obecně - v daňových zákonech. Totiž podle sídla majitele - např. majitele penzionu nebo hotelu - se pak odvádějí daně. Je logické, že spousta finančních prostředků - konkrétně třeba ze šumavského národního parku - plyne třeba do sídla majitele penzionu a hotelu do Prahy, Plzně apod. Logicky obcím samotným zůstávají jen starosti o odpadové hospodářství, o řešení splaškových vod, ale nikoli finance, které by jim pomohly alespoň přežívat. Toto je problém systémový v oblasti daňové.
Pokud jde o lesy na území připravovaného národního parku, které jsou v majetku obcí nebo fyzických osob, předpokládá Ministerstvo životního prostředí jejich postupné vykupování z prostředků Státního fondu životního prostředí. Toto se již v jiných národních parcích děje. Mimorozpočtový zdroj - Státní fond životního prostředí - na to prostředky má.
Vzhledem k tomu, že výhrad byl velký okruh týkající se ekonomického dopadu na státní rozpočet, tomuto problému bych se chtěl věnovat trochu obšírněji.
Tato část důvodové zprávy byla pochopitelně zpracovávána podle požadavků Ministerstva financí způsobem, který vysoce překračuje požadavky na analogické součásti důvodových zpráv jiných zákonů. Je velice podrobná, a to paradoxně vede k jejímu zvýšenému napadání ze strany oponentů. To znamená, že v podrobné struktuře je spíše možnost kritizovat tu či onu položku. Jejich argumenty jsou však velmi obtížně pochopitelné.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, cílem této části vládního návrhu není řešit otázku vnitřního vybavení loveckých chat. To bych příslušného vedoucího přetrhnul, kdyby si z těchto peněz vybavoval lovecké chaty. To je totální nepochopení. Jde o naplnění příslušného § 22 zákona o ochraně přírody a krajiny, podle něhož se do jednoho roku od zřízení národního parku převádí právo hospodaření k lesům a lesnímu majetku na správu tohoto národního parku. Dále ekonomická rozvaha předkládá hrubou rozvahu výnosů a výdajů při hospodaření s právy.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Promiňte, pane ministře, chtěl bych v tuto chvíli upozornit především vaše stranické kolegy, aby vám věnovali zvýšenou pozornost, neboť ruší nejen vás, ale i zapisovatelky. Jistě uznáte, že je velmi důležité, aby vaše slova zůstala na vědy věků zachována ve stenozáznamu z této schůze. Kolegové, prosím, zkuste se ztišit a umožnit ministru životního prostředí přednést závěrečné slovo. Děkuji vám i za něj.
Ministr životního prostředí ČR Miloš Kužvart: Zde byly uváděny celkem obecně úvahy či obavy o navyšování částek potřebných na zřízení a funkci Národního parku České Švýcarsko. Chtěl bych jen namátkou uvést, že uvažovaný rozsah oprav a budování např. lesních svážnic pravděpodobně v národním parku bude podstatně odlišný než v současnosti. Na území národního parku se nepočítá s těžbou dřeva jako v hospodářském lese a i způsoby přibližování dříví při rekonstrukcích a obnovách porostů by tedy měly být prováděny šetrnými způsoby, které nebudou vyžadovat budování a údržbu klasické odvozní sítě.
K výpočtům tržeb z těžeb v lesích lze jen konstatovat, že zatímco u vládního návrhu je metodika výpočtu naprosto jasná, z lesní hospodářské evidence byly, jak jsem již zmínil, vytaženy porosty na území navrhovaného národního parku a pro ně byla z této evidence vypočtena průměrná roční výše těžeb z údajů pro dané decénium, pro posledních deset let - je to tedy průměr - mám za to, že oponenti tohoto návrhu nepředkládají žádné údaje o použité metodice pro jejich úvahy o tom, že budou těžby mnohem jiné.
***