(pokračuje Kužvart)
Oponentům je nutno přiznat, že zde v tom vládním návrhu došlo k mylnému uvedení počátku platnosti lesohospodářských plánů, o rok dříve. Ale chtěl bych zdůraznit, že k veškerým údajům, které jsou uvedeny v ekonomické části rozvahy předkládaného návrhu zákona o vyhlášení Národního parku České Švýcarsko, byly využity informace ze stávajících datových bází Lesů České republiky.
Možná by bylo užitečné ještě zmínit některé záležitosti týkající se mapové části. Chtěl bych konstatovat, že v příslušné příloze je i slovní popis, kudy přesně hranice navrhovaného Národního parku České Švýcarsko vede, jakého území se to týká.
Možná by bylo užitečné ještě zmínit, že např. obava o ochranu proti případné kůrovcové kalamitě, pokud by vznikla v navrhovaném Národním parku České Švýcarsko, je neopodstatněná. Oponenti vycházejí z ustanovení § 5 odst. 2 navrhovaného zákona o národním parku, který říká, že se v první zóně národního parku nepoužijí ustanovení zvláštního předpisu o lhůtách k zalesnění lesních holin a o zajištění lesních porostů na nich, ani ustanovení o přednostním zpracování nahodilé těžby. Nepoužití těchto ustanovení však vůbec nevylučuje provedení zásahů proti kůrovci, pouze znamená, že vlastník není v první zóně národního parku povinen přednostně provádět těžbu nahodilou. Toto je velmi důležité, týká se to záležitostí, které tu byly často uváděny, Národního parku Šumava, jakým způsobem se tam hospodařilo. Bohužel tam v uplynulých osmi letech tato pravidla nebyla tak jednoznačně stanovena. Zde jsme poučeni a v případě kůrovcové kalamity na to již dokážeme se znalostí problematiky právě v území takto přísně chráněném reagovat.
Smyslem úpravy, jak jsem ji citoval, je předejít nutnosti provádět nahodilé těžby v první zóně i v případech, kdy je to ekologicky neopodstatněné s ohledem na potřebu ochrany dalších složek ekosystému. Ve druhé a třetí zóně národního parku zůstává platnost § 31 odst. 6 a § 33 odst. 1 zákona č. 289/95 Sb., o lesích, v platnosti. V první zóně navrhovaného národního parku je vždy možné zasáhnout na základě výjimky, pokud je to v zájmu ochrany ekosystému. O této skutečnosti svědčí i navržený rozpočet správy národního parku, ve kterém je uvedena částka 400 000 Kč na ochranu lesa proti kůrovci.
Ještě bych chtěl zmínit to, co tady bylo několikrát opakováno, tzn. jsme v prostředí, které již je chráněno, je tam režim chráněné krajinné oblasti, a proč tedy vyhlašovat národní park. Chtěl bych konstatovat, že právě to, proč nestačí chráněná krajinná oblast, je to, že prvořadým úkolem národního parku je ochrana biologické rozmanitosti. V mém úvodním slovu - a velmi děkuji těm paním poslankyním a těm pánům poslancům, kteří to ve svých příspěvcích také zdůraznili - jsem řekl, že právě v tomto území je důležitá ochrana biologické rozmanitosti, kdežto v chráněné krajinné oblasti jde o ochranu kulturní krajiny s řízeným rozvojem obcí. Chtěl bych konstatovat, že v rámci stávajících chráněných krajinných oblastí není možné v dostatečné míře regulovat nežádoucí dopad určitých typů turistiky a naopak vhodným způsobem stimulovat využívání území pro rekreaci a ekologickou osvětu.
Tím bych chtěl své vystoupení zakončit. Uvědomme si, že takto vyhlášený národní park s řízenou turistikou je záležitost, která napomůže rozvoji onoho regionu i z pohledu jeho hospodářské prosperity. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji vám za vaši pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji také vám, pane ministře, za obsáhlé závěrečné slovo a nyní prosím zpravodaje, aby vystoupil se svým závěrečným slovem, případně nám sdělil, jakým hlasováním budeme muset projít.
Poslanec Libor Ambrozek: Děkuji. Pane předsedající, páni ministři, pane premiére, kolegyně a kolegové, už budu stručný, protože vzhledem k tomu, že z materiálů, které jsme dostali poštou, už jsem věděl, jaké argumenty zazní, tak jsem reagoval většinou předem.
Chtěl bych říci kolegům, že materiály máme stejné, ale někteří nad nimi přemýšlíme a bylo by dobré, abychom jen nepředčítali materiály, které nám došly poštou a které jsou dílem jednoho člověka, ale abychom si případně připravili něco svého, jako to udělal pan předseda Beneš.
Nemá asi smysl reagovat už příliš podrobně, možná jen k vystoupení kolegy Drdy, že je samozřejmě rozdíl mezi porostem původním a přirozeným, že o původnosti můžeme velmi obtíže diskutovat ve středoevropském prostoru, ale snažíme se dosáhnout toho, aby skladba porostů byla pokud možno přirozená. To znamená aby odpovídala stanovišti. Souhlasím s tím, že vracet všechno stoprocentně do polohy konce doby ledové by asi bylo zbytečné a drahé.
O Šumavě byla už řeč tak dlouhá, že je vůbec s podivem, že může řada lidí tento argument ještě dosud používat. K vystoupení pana předsedy Beneše: námitka nebyla zodpovězena. Mě samotného upoutala ta problematika hospodářských zvířat k tahu, a když jsem se na to ptal tvůrců zákona, řekli mi, že hlavním cílem samozřejmě nebylo, aby ten, kdo poveze z lesa kládu nebo poveze z pole sklizeň, nemohl k tomu použít volka či koně táhnoucího povoz, ale že cílem bylo především to, aby nebylo vyjížděno do porostu koňmi, protože pískovcová krajina je velmi náchylná k erozi a jízda na koních a s bryčkami může působit určité nevratné škody v krajině. Takže tvůrci zákona tvrdí, že to tam dali z dobrého důvodu.
Co se týče Krásné Lípy, hranici rozvodí jsme si už na mapě ukázali, k tomu se nebudu vracet.
Vystoupilo několik poslanců v rozpravě. Těší mě zájem, který Poslanecká sněmovna tomuto problému věnuje, zřejmě podle Parkinsonových zákonů, že čím je zákon kratší, tím delší je k němu rozprava. Zaznělo zde několik návrhů. Zazněl zde návrh vrátit návrh zákona k přepracování, návrh na zamítnutí, který odráží obecné ekologické cítění ODS. (Pobavení a potlesk v sále.) Dále zde zazněl návrh, aby kromě výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí byl tento návrh zákona přikázán i výboru zemědělskému. Dalším návrhem byl návrh prodloužit termín projednávání zákona o 20 dní a potom ještě kolega Fischer navrhoval, aby sněmovna doporučila našemu výboru na příslušná místa vyjet. Jestli samozřejmě kolega Fischer chce, můžeme o tom hlasovat, ale výbor s tím počítá, možná se k tomu rozhodne i výbor zemědělský. Otázka je, zda to řešit usnesením sněmovny, nebo zda stačí domluvou ve výboru. Jestli kolega Fischer stáhne ten zbytek, tak samozřejmě budeme hlasovat o těch jeho dvou prvních návrzích.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane zpravodaji. Nejsem si sice jist, zda následující hlasování bude hlasováním o ekologickém cítění té či oné politické strany, faktem zůstává, že první hlasování by mělo být hlasování, kterým rozhodneme o návrhu, který zazněl v rozpravě, to je o návrhu vrátit předložený návrh navrhovateli k dopracování. Na žádost některých z vás vás odhlašuji, kolegyně a kolegové, a prosím, abyste se zaregistrovali svými hlasovacími kartami. Hned jak se počet přihlášených ustálí, nechám hlasovat o tomto návrhu.
V hlasování číslo 44 tedy rozhodneme o tom, zda sněmovna vrací předložený… (Námitky zpravodaje.) Děkuji, pane zpravodaji. Zeptám se ještě na stanoviska navrhovatele a zpravodaje, jakmile řeknu návrh, o kterém budeme hlasovat.
***