(pokračuje Kladívko)
Podle principu oboustranné výhodnosti navrhuje, aby obce mohly zřizovat věznice pro místní výkony trestů. Věcné změny návrhu zákona lze rozdělit do tří základních okruhů.
První okruh spočívá v takových opatřeních nemajících vliv na postavení odsouzených. Navrhuje se opět obnovit institut poradních sborů ředitele věznice, který byl předcházejícími novelami vypuštěn ze zákonné úpravy. Zřizovat věznice v nestátních objektech, členit věznice do základních typů podle střežení - dohled, dozor, zvýšená ostraha -, vytvořit ve věznicích pro mladistvé oddělení na principech tzv. vnitřní diferenciace.
Jako nový bod se prosazuje účinnější spolupráce s orgány státní správy, samosprávy a sociálními pracovníky věznice v průběhu trestu a po jeho skončení. Jako nová premisa se navrhuje pověřit dozorem nad výkonem trestu státní zástupce. Opět se nám vrací do tohoto zákona umožnit výkon uloženého ochranného ambulantního léčení během výkonu trestu.
Druhý okruh řeší změny předpokládající zlepšení postavení odsouzených. Navrhuje se např. použít telefon ke styku s blízkými osobami, prodloužit dobu návštěv, rozšířit výčet kázeňských odměn, mj. na delší osobní volno, opuštění věznice a podobné věci. Dále se navrhuje prodloužit odsouzené ženě přerušení trestu k návštěvě dětí až o 10 dnů v roce. Jako novým ustanovením se v zákoně umožňuje odsouzené ženě vykonávat péči o dítě do tří let při výkonu trestu. Tato úprava zatím v našich zákonech nebyla obvyklá, ale je obvyklá v zákonech Rakouska, Německa, Polska a jiných evropských zemí.
Třetí okruh zákona sleduje zpřísnění podmínek pro výkon trestu. Navrhuje se omezit volné nakládání s finančními prostředky, zavádí se povinnost hradit náklady výkonu trestu, což je také velice důležitá věc, mj. se zavádí i povinnost hradit léčebné náklady při sebepoškozování odsouzených a podobné věci. V rámci podobných evropských předpisů se snižuje počet balíčků pro vězně na dva ročně. Vychází se z toho, že v každé věznici je v současné době možnost v prodejnách nakoupit veškerý sortiment zboží, který je pro odsouzené povolen. Navrhuje se zpřísnění výkonu kázeňských trestů a navrhuje se i úprava odsouzených k doživotnímu trestu a podle podmínek jednotlivých věznic se navrhuje ubytovávat je na jednolůžkových celách.
Navrhovaný zákon je velice potřebný jak pro pracovníky vězeňské služby, tak i pro odsouzené ve výkonu trestu. Návrh je v souladu s právními úpravami výkonu trestu zemí Evropské unie. Přijetím tohoto zákona se promítne také úprava do zákona o státních zastupitelstvích, vězeňské službě a justiční stráži České republiky a také se promítne do zákona o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení.
Dámy a pánové, závěrem mi dovolte doporučit Poslanecké sněmovně, aby návrh vládního zákona propustila do druhého čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které zatím registruji tři písemné přihlášky. První v pořadí je paní poslankyně Ivana Hanačíková, druhý poslanec Josef Houzák, třetí pan poslanec Vojtěch Filip. Prosím paní poslankyni, aby se ujala slova.
Poslankyně Ivana Hanačíková: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, předložený vládní návrh zákona upravuje podmínky výkonu trestu odnětí svobody v souladu s evropskými vězeňskými pravidly a úmluvou proti mučení a jinému krutému nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. Přínosem zákona je posílení důrazu na resocializaci odsouzeného, protože ta je právě nutná k začlenění odsouzeného po výkonu trestu odnětí svobody do společnosti.
Za nesporné klady zákona lze tedy považovat možnost telefonování odsouzených. Úhradu si samozřejmě hradí odsouzený sám. Možnost častějších návštěv odsouzených, prodloužení trvání návštěvy, zákonné upravení spolupráce s církvemi, možnost výkonu trestu odnětí svobody u žen s dítětem do tří let, kdy žena nepřeruší vztahy se svými dětmi, ale také se mnohdy naučí o ně starat.
Za negativum současného návrhu je možné označit neupravení pravomoci, rozmisťování odsouzených vězeňskou službou, které je typické pro většinu demokratických států, kde v zákonu je stále ponecháno toto právo soudům. Domnívám se, že rozmisťování odsouzených by lépe reflektovalo podmínky ve výkonu trestu odnětí svobody s účelem výkonu trestu odnětí svobody odsouzeného.
V současné době ve věznici existují tzv. nástupní oddělení, kde dochází nejen k zdravotnickým prohlídkám odsouzeného, ale také k psychologickému vyšetření. Vzhledem k této skutečnosti považuji za vhodné, aby vězeňská služba rozmisťovala odsouzené právě tak, aby výkon trestu byl splněn a pobyt ve věznici měl co nejúčinnější resocializační efekt.
Přes uvedené skutečnosti navrhuji předložený návrh zákona propustit do druhého čtení.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, paní poslankyně. Slovo uděluji panu poslanci Josefu Houzákovi, připraví se pan kolega Vojtěch Filip.
Poslanec Josef Houzák: Pane místopředsedo, členové vlády, kolegové a kolegyně, předložený vládní návrh zákona o výkonu trestu odnětí svobody si mj. klade za cíl nahradit již více než 30 let platný zákon z roku 1965 a jeho další novelizaci. Shrnutí dosavadní praxe a poznatků z tak dlouhého působení zákona a s přihlédnutím k mezinárodním úmluvám, ke kterým se Česká republika zavázala, by případné schválení podpořilo vytváření podmínek pro rekodifikaci trestního práva.
Předpokládané cíle nové úpravy výrazně konkretizují řadu zkušeností z vězeňské praxe, ale i připomínek od odsouzených, včetně názorů občanské veřejnosti. Od změn očekávají efektivní působení trestu i odborníci z oblasti psychiatrie, psychologie, ale i všichni ti, kteří předpokládají, že trest přinese změnu v chování odsouzeného v žádoucím směru a že nedojde ke zhoršení jeho adaptace při propuštění do běžného života.
K tomu by měly přispět výrazně spolupůsobení a pozitivní motivace odsouzených. Právě jasné vymezení povinností, ale i práv odsouzených tvoří základní podmínky pro takovou orientaci a současně i jasnou motivaci. Jasné povinnosti a jejich plnění umožňuje vymezení práv, resp. kázeňských odměn. Právě změny režimu výkonu trestu v podobě motivačních prvků mohou výrazně přispět k osobnímu spolupůsobení na průběh výkonu trestu.
Jestliže se předpokládá rozšířit výčet kázeňských odměn, jako např. delší osobní volno, povolení k opuštění věznice v souvislosti s návštěvou, lze předpokládat, že tato motivace je pro většinu odsouzených skutečně reálným cílem. Vedle toho návrhy na prodloužení doby návštěv, úprava výhod pro odsouzené ženy pečující o nezletilé děti a vytváření podmínek pro péči o děti do tří let jsou vyjádřením snahy utvářet a udržovat sociální vazby k rodině a nejbližším příbuzným a známým. Návrh předpokládá změny režimu výkonu trestu, které jsou směřovány ke zvýšení osobní odpovědnosti odsouzených, ale při porušení povinností i ke zpřísnění podmínek trestu.
Jako výrazný posun v předloženém návrhu zákona považuji povinnost hradit náklady výkonu trestu všech odsouzených bez ohledu na to, zda ve výkonu trestu pracují. Dosavadní právní úprava nevytváří jasně tuto povinnost a veřejnost je některými případy značně rozhořčena.
Rovněž návrh na omezení dispozice s finančními prostředky. Pokud odsouzený nebude mít uhrazeny všechny pohledávky vzniklé v souvislosti se spáchaným trestným činem, je opatřením, které je nejen omezením, ale i změnou v reálném postavení poškozeného. Další navrhovaná omezení a opatření, jako snížení počtu balíčku s potravinami, zpřísnění trestu samovazby, jsou návrhy odůvodnitelné a jejich předpokládaná účinnost se očekává, ale nejsou v rozporu s uzavřenými úmluvami.
***