(pokračuje Matulka)
Proto si dovoluji navrhnout nový bod, který by se jmenoval "Usnesení Poslanecké sněmovny ke zprávě o peticích přijatých za období od 1. 7. do 31. 12. 1998". Chci v rámci tohoto krátkého bodu, který by neměl trvat déle než pět minut, navrhnout usnesení, ve kterém by Poslanecká sněmovna požádala petiční výbor o doplnění zprávy o peticích za příslušné období právě o údaje o způsobu vyřízení petic.
Navrhuji, aby tento bod byl zařazen do soustavy bodů s nadpisem "Zprávy, návrhy a další body", a to za stávající bod číslo 51 schváleného pořadu, čili za harmonogram dalšího postupu privatizace.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Váš návrh je zcela v souladu se zákonem o jednacím řádu, který v § 54 odst. 5 umožňuje na návrh poslance navrhnout doplnění pořadu schůze.
Kolegyně a kolegové, předpokládám, že jste všichni rozuměli dobře návrhu pana poslance Matulky, o kterém nechávám v tuto chvíli hlasovat.
Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 26 a táži se, kdo je pro předložený návrh. Kdo je proti?
V hlasování s pořadovým číslem 26 se pro vyslovilo 94 poslankyň a poslanců, proti bylo 18. Návrh byl přijat.
Prosím, abyste si poznamenali, že schválený program schůze má nový bod, který zařazujeme za stávající bod 50, a který zní "Usnesení Poslanecké sněmovny ke zprávě atd." Všichni víme, o čem to bylo.
Vidím přihlášku paní předsedkyně ústavně právního výboru Kupčové.
Poslankyně Jitka Kupčová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, navrhuji, aby bod 19 dnešního programu byl přeřazen jako bodu druhý našeho odpoledního jednání, a to z toho důvodu, že pan místopředseda vlády, který bude tento návrh odůvodňovat, má zítra legislativní radu vlády a s největší pravděpodobností by tento bod připadl na zítřejší den.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, paní předsedkyně.
Já se opravím - bod, který navrhoval pan poslanec Matulka, jsme zařadili až za bod 51, nikoliv za bod 50.
Slyšeli jsme návrh předsedkyně ústavně právního výboru, o kterém rozhodneme v hlasování s pořadovým číslem 27.
Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro předložený návrh, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování s pořadovým číslem 27 z přítomných 180 bylo 118 pro, 25 pro. Návrh byl přijat.
Kolegyně a kolegové, teď je 11.54 hodin. V tuto chvíli zahájím projednávání bodu, který nese číslo 12 schváleného pořadu schůze, a po jeho projednání vyhlásím polední přestávku. Tímto bodem je
12.
Vládní návrh zákona o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu
a o změně některých souvisejících zákonů
/sněmovní tisk 91/ - prvé čtení
Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk číslo 91. Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr pro místní rozvoj Jaromír Císař. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.
Ministr pro místní rozvoj ČR Jaromír Císař: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně a vážení poslanci, předložený návrh zákona o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně některých souvisejících zákonů je jednou z právních norem, které věnuje značnou pozornost laická i odborná veřejnost, ale také orgány Evropské unie. S přípravnými pracemi na tomto zákoně se započalo již v roce 1995. Spolupředkladatelem je vedle Ministerstva pro místní rozvoj i Ministerstvo spravedlnosti.
Jsem přesvědčen, že nyní je vám, poslancům parlamentu, předložen návrh, který je při své realizaci schopen zajistit základní cíle, které tato norma sleduje. Co považujeme za tyto základní cíle? Především je to řešení věcného problému, tj. ochrana spotřebitele v oblasti výjezdového cestovního ruchu. Závažnost tohoto problému, resp. jeho neřešení jsme měli možnost posoudit v roce 1997, kdy v České republice došlo ke krachu několika velkých cestovních kanceláří. Důkazem toho je ostatně i reakce tehdejší Poslanecké sněmovny, která v červenci 1997 požádala vládu o urychlení prací na přípravě tohoto zákona a zabránila tak dalšímu opakování podobných situacích, a to i v souladu s příslušnou směrnicí Evropského společenství, upravující tuto oblast.
Všichni se jistě shodneme, že se jedná o specifickou oblast podnikání, která vyžaduje poněkud odlišnou úpravu oproti podnikání běžnému. Chci zdůraznit i skutečnost, že Evropská unie považovala za nutné upravit tuto problematiku vlastní směrnicí číslo 90/314, přijatou již v roce 1990. I ta deklaruje, že se jedná o specifický druh podnikání s výrazným dopadem jak na spotřebitele, tak na image dotčených států. Tato směrnice stanoví cíl, jehož má být dosaženo, a základní pravidla hry pro stát, podnikatelský subjekt i zákazníka, účastníka zájezdu.
Implementaci této směrnice do našeho právního řádu lze považovat za významný krok k začlenění České republiky do Evropské unie. Jak vyplývá ze stanoviska konsorcia pro harmonizaci práva, které vypracoval prof. Verdi, a toto stanovisko je součástí předkladu, je navrhovaná právní úprava v souladu s právem Evropské unie a toto konsorcium ji doporučuje přijmout.
Dalším cílem navrhované úpravy je skloubení ochrany spotřebitele s oprávněnými zájmy podnikatelských subjektů v současných ekonomických podmínkách České republiky, tak aby nedošlo k neodůvodněným zásahům do této sféry trhu, které by bránily jeho pozitivnímu rozvoji. Tento cíl bezprostředně souvisí s navrhovaným jištěním zákazníků, což byla jedna z nejvíce diskutovaných částí zákona. S ohledem na majetkové poměry českých občanů se ukázalo nutným vyloučit pojištění, která předpokládají dostatečnou solventnost občanů, umožňující například zajistit si okamžitou repatriaci vlastními prostředky, a teprve následně obdržet příslušnou finanční kompenzaci. Jedná se o typy jištění, jako je například kauce, bankovní záruka, akreditiv apod. Vyloučení těchto způsobů jištění bylo rovněž ovlivněno stávající platnou právní úpravou, podle které by tyto finanční prostředky nebylo možné v některých případech použít, neboť by se staly součástí konkursní podstaty. Asociace cestovních kanceláří rovněž kategoricky odmítla princip solidárnosti spojený s formou jištění prostřednictvím Fondu cestovních kanceláří. Za této situace byla zvolena jako jediná forma jištění povinné pojištění v rozsahu a formě navrhované zákonem.
Dalším cílem předkládané právní úpravy je stanovení podmínek pro podnikání v této oblasti cestovních ruchu. Základní princip navrhované úpravy spočívá v tom, že dosavadní volná živnost, kterou mohl provozovat v podstatě kdokoliv, aniž by mu byly stanoveny jakékoliv podmínky nebo požadována jakákoliv kvalifikace, se mění na živnosti dvě. A to na koncesovanou živnost provozování cestovní kanceláře, po jejímž získání je třeba splnit zákonem stanovené podmínky a s níž jsou spojeny povinnosti vyplývající z implementace směrnice Evropského společenství, a na živnost vázanou - provozování cestovní agentury -, s níž tyto povinnosti spojeny nejsou a pro jejich provozování postačí mít požadovanou minimální kvalifikaci.
***