(pokračuje Filip)
Důvodem k častějšímu ukládání tohoto druhu trestu se nemůže stát pouhá skutečnost, že dochází k růstu kriminality. Tento požadavek se musí plně projevit nejen v chystaném trestním zákonu, ale zejména v oficiální trestní politice demokratického právního státu.
Jsem rád, že byla v návrhu zákona uznána v podstatě nepřípustnost privatizace vězeňství. Výkon trestu odnětí svobody musí být zachován jako jedno z výhradních oprávnění státní moci. Z tohoto hlediska považujeme za přidržení se principu neprivatizace i zřizování věznic v objektech patřících jiným subjektům. Je to otázka podle mého soudu, která je někdy vykládána jakoby privatizace, ale já jsem přesvědčen, že tak jak je koncepce v zákoně zpracována a předložena, je správná, a že tento krajní moment je v podstatě dán tím, jaké prostředky je možné do vězeňství za současné ekonomické situace vložit, a že tedy je možné, abychom privátním subjektům dovolili, aby vybudovaly nejen novou věznici, ale aby zejména při budování takového objektu se podílely na zaměstnávání vězňů, které je v současné době jedním z kamenů úrazu našeho stavu ve věznicích.
Účinná ochrana společnosti a zabránění nepřizpůsobivým jedincům v dalším páchání trestné činnosti je podle mého názoru, ale i podle názoru mnohých - a je to i podle mého soudu názor, který vyslovuje vláda v předloženém návrhu - hlavní účel výkonu trestu odnětí svobody. K těmto cílům by podle mého soudu mělo ještě být směrováno i převýchovné působení na odsouzené. Výchova odsouzených, výchovné působení, zůstává ale základním problémem účinnosti výkonu trestu odnětí svobody. Trochu mě mrzí, že v české společnosti stále přetrvává názor, který má, žel, asi oporu ve zkušenostech občanů, že platí: odsouzení se ve věznicích naučí všemu negativnímu, co dosud neuměli. Byl bych rád, aby s novým zákonem se nám podařilo alespoň prolomit ten obecný názor a zabránit jeho šíření. Jsem přesvědčen, že tak, jak to myslím přesně uvedl kolega Kladívko, je možné dosáhnout určité změny.
Jako nejúčinnější předpoklad převýchovného působení na vězně se ukazuje důsledné vyžadování plnění povinností při respektování jejich zákonem zaručených práv. Ona jednota práv a povinností, která nebývá vždycky součástí námi přijímaných zákonů, se tady projevila v docela účinné formě a já jsem přesvědčen, že tento postup je shledáván obecně všemi za správný. Úspěch výchovného působení přitom závisí na správném zařazení a důsledném provádění komplexního programu zacházení s každým jednotlivým odsouzeným. Byl bych rád, aby se nám při realizaci tohoto zákona toto podařilo.
Přitom jako jedna ze základních zásad tohoto zákona - a myslím, že je tam velmi trefně provedena v jednotlivých ustanoveních - je všestranné zvýšení úrovně práce vězeňské služby. Je to totiž nezbytná podmínka účinnosti výkonu trestu odnětí svobody a vlastně dosažení účelu stanoveného zákonem.
Jsem přesvědčen, že ve druhém čtení řada z vás uplatní své připomínky. Chtěl bych vás požádat, pokud máte s tím určité zkušenosti, zabývali jste se tím, ať už z pohledu starostů obcí v těch určitých zkouškách, které tady byly prováděny po roce 1990, nebo ať už s tím máte zkušenosti, protože jste byli zaměstnáni v některém takovém odvětví, ať už přímo ve vězeňské službě, nebo jste pracovali v orgánech činných v trestním řízení, nebo se zkušeností advokátů, abyste tyto názory se snažili dát co nejdříve, abychom je mohli kvalifikovaně zpracovat v podvýboru pro vězeňství. Já jako jeho člen vám slibuji, že tyto názory budeme velmi důsledně posuzovat, aby nakonec některou nepovedenou připomínkou, která projde hlasováním ve sněmovně, nebyl zmařen dlouholetý pracovní a legislativní proces tohoto zákona.
Doporučuji, aby sněmovna propustila návrh zákona do druhého čtení, a zároveň navrhuji, aby kromě výboru pro obranu a bezpečnost jej projednal výbor petiční, jak navrhl kolega Cyril Svoboda.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Kolegyně a kolegové, nevidím žádnou další přihlášku do rozpravy, písemnou nemám též. Proto v tuto chvíli končím obecnou rozpravu. Prosím zástupce navrhovatele, či zpravodaje, zda mají v úmyslu vystoupit? Není tomu tak. Pane ministře, hodláte vystoupit? Ano, prosím.
Ministr spravedlnosti ČR Otakar Motejl: Pane předsedající, vážená sněmovno, chtěl bych vyslovit slova díků těm, kteří se v diskusi vyslovili na podporu a ve prospěch tohoto návrhu. Chci vás ubezpečit, že při projednávání ve druhém čtení se nám jistě podaří vyjasnit, eventuálně upřesnit některé nedostatky nebo náměty, které zde byly předneseny. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Zpravodaj vystoupit nehodlá. Pokud mě paměť neklame, během rozpravy nezazněl ani návrh na vrácení, ani návrh na zamítnutí. Budeme se proto zabývat návrhem na přikázání.
Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro obranu a bezpečnost. V rozpravě zazněl návrh přikázat k projednání tento návrh zákona také výboru petičnímu, pro lidská práva a národnosti. Táži se, zda má ještě někdo jiný návrh. Pokud ne, přistoupíme k hlasování.
V prvním hlasování, a to s pořadovým číslem 24, rozhodneme o usnesení, které zní: "Poslanecká sněmovna přikazuje návrh k projednání výboru pro obranu a bezpečnost." Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo souhlasí. Kdo je proti?
V hlasování s pořadovým číslem 24 z přítomných 179 bylo 140 pro, proti 1. Návrh byl přijat.
V hlasování s pořadovým číslem 25 rozhodneme o přikázání návrhu zákona k projednání výboru petičnímu, pro lidská práva a národnosti.
Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro. Kdo je proti?
V hlasování s pořadovým číslem 25 z přítomných 180 bylo pro 130, proti 15. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro obranu a bezpečnost a výboru petičnímu, pro lidská práva a národnosti. Děkuji vám, pane ministře i pane zpravodaji.
Kolegyně a kolegové, dříve než přistoupíme k projednávání dalšího bodu schváleného pořadu schůze, uděluji slovo panu poslanci Daliboru Matulkovi, předpokládám, že s procedurálním návrhem.
Poslanec Dalibor Matulka: Děkuji za slovo, skutečně s procedurálním návrhem. Dámy a pánové, obdrželi jsme v poště sněmovní tisk číslo 118, což je zpráva o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou, jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 7. do 31. 12. 1998. Jednací řád praví, že taková zpráva se předkládá Poslanecké sněmovně a že musí obsahovat určité náležitosti, mezi kterými je i způsob vyřízení petic. Tato zpráva, která je předložena ve sněmovním tisku 118, nemá ani zmínku o způsobu vyřízení petic, čili je v rozporu se zákonem o jednacím řádu.
Projednávání této zprávy není zařazeno na program této schůze, je docela možné, že bude zařazeno na program příští schůze, nicméně se domnívám, že by sněmovna měla zareagovat na skutečnost, že zpráva nemá náležitosti dle jednacího řádu.
***