(pokračuje Rychetský)
Sčítání budou podléhat všechny osoby, které se v tomto rozhodující okamžik budou nacházet na našem území. Podle předložené osnovy tvoří výjimku pouze osoby požívající diplomatických imunit a majetek jiných států, pokud slouží diplomatickým účelům. Obsah sčítání, který bude zapracován do formy dotazníků, vychází přitom z mezinárodních doporučení a také z obsahů minulých sčítání. Takto stanovený obsah sčítání umožní porovnávat výsledky připravovaného sčítání s výsledky sčítání minulých i s výsledky sčítání prováděných v jiných zemích.
Aby výsledky sčítání byly objektivní, je nezbytné, aby požadované údaje poskytly všechny osoby, které sčítání podléhají. Zákon proto stanoví všem těmto osobám povinnost poskytnout požadované údaje. Zároveň upravuje způsob provedení sčítání tak, aby všechny osoby měly reálnou možnost tuto zákonem založenou povinnost splnit. Vychází se přitom ze zkušeností z minulých sčítání a předpokládá se, že sběr údajů bude zajišťován podle sčítacích obvodů prostřednictvím sčítacích komisařů a sčítacích revizorů.
Vážená Poslanecká sněmovno, zákon upravuje také zajištění ochrany zjištěných individuálních údajů, stanoví mlčenlivost pro všechny osoby, které se provádění sčítání s těmito údaji seznámí, a stanoví též sankce za porušení těchto povinností.
Předmětem diskuse, patrně až ve druhém čtení, bude nepochybně několik momentů, které v tomto zákoně vyvolávají při jeho projednávání otazníky, a to již i v předchozím legislativním procesu.
Prvním z nich je § 5 odst. 1 a) položky 13 a 15 a druhým z nich je § 13 odst. 4. O jaké sporné body jde?
Za prvé: Předpokládá se, že v rámci sčítání budou uvádět respondenti svou národnost, víru, náboženství nebo přesvědčení s ohledem na to, že zde v žádném případě nelze vycházet z možnosti uložit jako právní sankcionovanou povinnost takovéto údaje. Vláda předkládá návrh takový, který stanoví, že tyto údaje vyplňuje každý podle své volné úvahy, podle vlastního přesvědčení. Je to tedy úprava, která je v plném souladu s platným zněním Listiny práv a svobod, která tímto způsobem zakotvuje jak právo svobodné volby národnosti každému, tak právo svobody víry, náboženství a přesvědčení.
Druhým poněkud problematickým bodem zákona je § 13 odst. 4 osnovy. Podle tohoto ustanovení návrh zákona předpokládá, že sčítací tiskopisy, tj. tiskopisy, které každý osobně jednotlivě vyplňuje, se po zpracování do souhrnné, patrně jakési počítačové podoby, skartují. Jde o krok, který považuje vláda za nezbytný z jednoho prostého důvodu. Není prostě ještě jistota, kdyby se zachovávaly, že by nemohly být zneužity v konkrétním případě proti konkrétní osobě. To jsou tedy dva polemické body v osnově zákona, o kterých si myslíme, že bude vhodné diskutovat v rámci druhého čtení.
Pro tuto chvíli vám proto doporučuji, abyste předloženou osnovu do druhého čtení svým rozhodnutím propustili. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji místopředsedovi vlády Pavlu Rychetskému. V tuto chvíli bych požádal zpravodaje pro první čtení pana poslance Radima Chytku, aby přistoupil k řečništi a ujal se slova. Prosím, pane poslanče, můžete hovořit.
Poslanec Radim Chytka: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Abych byl zcela upřímný, tak se s vámi musím podělit o něco, co mě napadlo při čtení tohoto návrhu zákona hned na počátku. Vládní návrh zákona o sčítání lidu mě totiž opětovně přesvědčuje o stereotypech některých úřadů a o tom, že úřední nařízení spolehlivě přežívají své autory.
Dovolte mi, abych uvedl jeden malý příklad. Podle mých informací sčítání lidu proběhlo např. již v roce 1 našeho letopočtu v říši římské. Toto sčítání lidu proběhlo i v provincií, kterou bychom dnes nazvali Izrael, a díky tomuto sčítání se světově proslavila malá vesnička Betlém. Dva tisíce let, opakuji dva tisíce let, po tomto sčítání Organizace spojených národů a u nás v Evropě Brusel, podle mého neuvěřitelně, i když symbolicky opět žádá, abychom provedli sčítání lidu, bytů a domů.
Abyste mi dobře rozuměli. Nejde mi o samotný akt sčítání lidu, domů a bytů, ale jde mi o to, že na prahu třetího tisíciletí provádíme toto sčítání způsobem, který bych nazval ručně a pěšky. Jediným příslovečným světýlkem na konci tunelu je pro mne Holandsko. Holanďané jsou pevně přesvědčeni, že všechny potřebné statistické údaje se jim povede získat pomocí techniky, a rozhodně nepůjdou touto cestou, která je nám navrhována, abychom se po ní vydali.
Leč vraťme se k věcnému záměru předloženého zákona. Je samozřejmě nepochybné, že získáme statistické údaje, které prozatím, podtrhuji slůvko prozatím, my neumíme jinak získat. Je nepochybné, že dojde ke kalibraci všech statistických údajů. Je taktéž nepochybné, že v jakkoli detailním sídelním útvaru získáme údaje o počtu obyvatel, ale zejména taktéž o charakteristice obyvatel, jako je věk, vzdělání, profese či již zmíněné dojížděcí teritorium, tedy údaje, které potřebují investoři při svém rozhodování. Je taktéž nepochybné, že zjistíme počet, kvalitu, polohu bytů a domů a toto může sloužit jako podklad pro bytovou politiku.
Na druhé straně je však taktéž zcela nepochybné, že toto sčítání lidu, bytů a domů, tak jak je navrhováno, nás v rozpětí let 1997 až 2003 bude stát 2 miliardy 400 milionů korun českých plus 600 milionů korun českých na výpočetní techniku Českého statistického úřadu.
Já osobně, pokud jsem diskutoval s některými lidmi na toto téma, tak bych řekl, že všichni berou toto sčítání lidu, bytů a domů jako jakési nutné zlo, jakousi povinnost, kterou musíme projít. I já se přiznávám, že nakonec jsem se přiklonil k tomuto pragmatickému přístupu, a že tedy budu navrhovat, aby tento zákon prošel do druhého čtení. I když na druhé straně upřímně trochu závidím těm Holanďanům.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji zpravodaji pro prvé čtení panu poslanci Radimu Chytkovi a otevírám v tuto chvíli obecnou rozpravu, do které mám jedinou písemnou přihlášku - pana poslance Stanislava Fischera. Pane poslanče, prosím, můžete hovořit.
Poslanec Stanislav Fischer: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, předložený návrh zákona vychází z ustanovení zákona o státní statistické službě, podle níž se jednou za deset let provádí sčítání lidu, domů, bytů na základě zvláštního zákona, který teď máme před sebou.
K věcnému obsahu návrhu zákona, stejně jako v důvodové zprávě, nemám podstatných připomínek a připojuji se k návrhům, které zde již zazněly, aby byl tento návrh zákona propuštěn do druhého čtení.
***