(pokračuje Zeman M.)
Je mou samozřejmou povinností svoji ústní odpověď tímto písemným sdělením doplnit.
Když dovolíte, rozdělím odpověď na dvě části. Na část poněkud obecnější a na část konkrétnější. Obecnější část - to jsou podklady, které jsem dostal zejména z Ministerstva práce a sociálních věcí - je v podstatě analýza vývoje nezaměstnanosti v okrese Chomutov a základních příčin včetně konkrétních podniků, rozdělení této mapy nezaměstnanosti podle jednotlivých mikroregionů, popis kvalifikační úrovně pracovníků apod. Nebudu vás zdržovat podrobným popisem, říkám to jenom jako doklad, že na základě vaší interpelace jsem si tyto podrobné statistické podklady pro tento okres vyžádal.
Chtěl bych jenom upozornit, že např. malé a střední podnikání je právě na chomutovském okrese ve velice špatné úrovni, protože počtem podnikatelů na tisíc obyvatel je chomutovský okres na pátém nejhorším místě mezi okresy České republiky. Ale přitom bych rád upozornil, že těmto podnikatelům se nedaří využívat ani nabízených příležitostí, které jsou obsaženy např. v tzv. programu Region a které se týkají právě podpory malého a středního podnikání.
Co tedy současná vláda v této problémové oblasti konkrétně činí.
Za prvé - chomutovský okres byl vládou zařazen mezi hospodářsky problémové oblasti s možností využít podpory pro podnikatelské subjekty, zejména v oblasti malého a středního podnikání. Upozorňuji - tato podpora je selektivní, nikoliv plošná. Týká se pouze vymezených okresů, vedle obecné podpory malého a středního podnikání. Pokud by vás, pane poslanče, zajímala konkrétní struktura programu tohoto typu pro rok 1999, konstatuji, že již byly vládou schváleny usnesením číslo 815 z roku 1998.
Za druhé - na chomutovském okrese byly aplikovány podpůrné programy v oblasti modernizace bytového fondu, výstavby nájemných bytů, opravy panelových bytových domů, výstavby domů s pečovatelskou službou, ale i aktivity v rámci programu obnovy venkova. Mám zde - kdyby vás to zajímalo - i podrobné rozpočty hrazené z části rozpočtové kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj, částečně z jiných rozpočtových kapitol.
Za třetí - byly zintenzivněny aktivity v oblasti přeshraniční spolupráce, ať už se jedná např. o euroregion Krušnohoří, a program česko-německé spolupráce PHARE-CBC.
Za další - na úseku regionální politiky jsme zahájili program rozvoje severozápadních Čech, a to především z hlediska vazeb na využití strukturálních fondů Evropské unie, které - jak víte - jsou poskytovány na regionální, nikoli pouze centrální úrovni. Jde o zpracování strategie regionálního rozvoje VÚSC ústecký kraj, zpracování návrhu již zmíněného regionálního rozvoje severozápadních Čech a zpracování pilotního projektu pro budoucí využívání předstrukturálních a následně strukturálních fondů Evropské unie z území NUTS 2, to jsou evropské statistické jednotky, pro budoucí ústecký a karlovarský kraj. Tady musím říci, že materiál rozvoje severozápadních Čech již byl vládou projednáván, byl sice v zásadě akceptován, ale po velmi podrobné diskusi byl s připomínkami vrácen k dopracování, to znamená meritorně nebyl zamítnut, naopak, ale bylo tam navrženo doplnění některých podstatných bodů.
Chtěl bych upozornit, že díky úspěšně schválenému státnímu rozpočtu máme i prostředky ve výši 250 milionů korun navíc na rozvoj severozápadních Čech, a já děkuji Poslanecké sněmovně, že tyto prostředky schválila. Samozřejmě že byl také rozšířen rozsah opatření aktivní politiky zaměstnanosti. Jestliže v roce 1998 tyto prostředky představovaly 38 milionů korun, pro rok 1999 se jen pro okres Chomutov tyto prostředky zvyšují na 48 milionů korun. Mimochodem - pasivní politika zaměstnanosti, to znamená dávky v nezaměstnanosti, představuje asi 82 milionů korun. Z těchto prostředků - nikoliv dávek, ale aktivní politiky - bylo v okrese Chomutov zřízeno 620 míst pro veřejně prospěšné práce. Dále bylo vytvořeno 213 nových pracovních míst. Úřad práce přispěl na 182 míst pro odbornou praxi absolventů škol, přímo zřídil 29 pracovních míst pro osoby zdravotně postižené a do rekvalifikačních programů zařadil více než 450 nezaměstnaných.
A teď k otázce pomoci Klášterci nad Ohří a Chomutovu při budování podnikatelských zón. Vláda již připravila projekt vzniku průmyslové zóny v Klášterci nad Ohří. Bohužel vás musím poněkud zklamat, pokud jde o analytickou průmyslovou zónu v Chomutově. Tam je totiž nezbytné, aby byl předložen konkrétní projekt, pane poslanče. Vláda tady není od toho, aby si tyto konkrétní projekty vymýšlela za jednotlivá města. Vláda může vyjít v těchto postižených oblastech vstříc podpoře již předložených konkrétních projektů. Už jsem uvedl i zdroje financování, takže to není žádný vágní slib.
Stejně tak byl schválen usnesením číslo 4 z 6. ledna tohoto roku systém podpory rozvoje průmyslových zón a Ministerstvo průmyslu a obchodu bylo pověřeno gescí ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj.
Nyní k Tušimicím I. Za prvé - není pravda, že by šlo o 250 míst, ale o 40 pracovních míst podle informace ministra průmyslu a obchodu, ale to není nejdůležitější. Hlavně není pravda, že by se předpokládalo to, co předpokládáte vy ve své interpelaci. Já jsem se dotázal na Ministerstvu průmyslu a obchodu, jak to vypadá s Tušimicemi. Nebyla přijata žádná opatření, která by omezovala elektrárnu Tušimice I. Je tam předmět analýzy, rozsah nákladů ve výši 5 - 5,5 miliardy korun. Jediné zkoumání v rámci nákladových analýz všech podniků Českých energetických závodů spočívá v tom, že se zjišťuje, zda uzavřené smlouvy a další typy kontraktů jsou efektivní. Krátce řečeno, zda tam nedochází - nechci říci zrovna k tunelování - k tomu, že si některé firmy účtují nepřiměřenou ziskovou marši a snaží se na tomto problému nepřiměřeně vydělávat.
Dovolte mi drobnou odbočku, která se netýká severozápadních Čech, ale severní Moravy. Tato vláda byla požádána o přehodnocení dotace na kontaminované území Karolina. Původní nárok byl 1 miliarda, pak vzrostl na 1,6 miliardy. V průběhu analýzy jsme zjistili, že firma, která chtěla tuto zakázku, ani nemá zařízení na termickou konverzi kontaminované zeminy.
***