Předseda PSP Václav Klaus: Dobře, děkuji pěkně, myslím, že i o tom můžeme hned hlasovat. Ještě doplňuji, že náhradní kartu č. 3 má pan poslanec Rozehnal.
Dávám hlasovat v hlasování pořadové číslo 78 o návrhu paní poslankyně Šojdrové.
Kdo je pro, aby bod pořadové číslo 53 byl vyřazen z pořadu naší schůze nechť stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 78 z přítomných 181 poslanců 168 hlasovalo pro, 4 hlasovali proti. Návrh paní poslankyně byl přijat.
Znovu říkám, že jsme se při schvalování pořadu rozhodli, že prvním bodem dnešního jednání bude bod
49.
Informace ministra financí o dopadu revidované prognózy
vývoje české ekonomiky na státní rozpočet
Prosím, aby se pan ministr ujal slova a přednesl nám příslušnou informaci.
Ministr financí ČR Ivo Svoboda: Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, přednesu vám informaci o dopadu změny makropredikce na změny odhadů příjmů a výdajů státního rozpočtu na rok 1999. Samozřejmě tuto predikci nechápu jako makropredikci odhadu vývoje ekonomiky, ale zmíním se o některých faktorech, které bezesporu měly a budou mít negativní dopad na saldo soustavy veřejných rozpočtů pro letošní rok. Jedná se o vlivy, které do této rozpočtové soustavy zanesla sněmovna některými svými usneseními, konkrétně při novelizaci zákona o dani z příjmů.
Nejdříve bych chtěl zmínit některé časové souvislosti a celkovou spolehlivost makroekonomických indikátorů.
První verze návrhu státního rozpočtu na rok 1999, kterou vláda předložila v souladu se zákonem Poslanecké sněmovně ČR koncem září 1998, byla parlamentem zamítnuta. Tato první verze vycházela z makroekonomické predikce, která reflektovala v té době dostupné údaje o základních parametrech ekonomického vývoje ČR. Poslední aktuální data, která měli autoři predikcí k dispozici, se vztahovala k 30. 6. 1998. Odhady agregátních ekonomických veličin posloužily jako makroekonomický rámec státního rozpočtu pro odhady daňových příjmů a výdajů státního rozpočtu na běžný rok i pro práce na výhledech fiskální politiky.
Při interpretaci číselných výsledků predikce dospěli pracovníci příslušného analytického útvaru Ministerstva financí k závěru, že období zpomalení ekonomické dynamiky bude trvat delší období, než se původně předpokládalo, nicméně že stabilizační politika vlády a ČNB vytváří základnu pro dlouhodobě udržitelný ekonomický růst. Odhady HDP ve stálých cenách předpokládaly dosažení meziročního přírůstku o jeden procentní bod v roce 1998 a 2,2 % v roce 1999.
Druhá verze návrhu státního rozpočtu na rok 1999, kterou parlament schválil do prvního čtení dne 14. 11. 1998, vycházela ze zpřesnění predikce makroekonomických indikátorů. Částečná korekce původních odhadů byla provedena na základě nejnovějších údajů o vývoji hospodářství ve třetím čtvrtletí 1998. Střed intervalových odhadů přírůstků HDP ve stálých cenách činil minus 0,5 % pro rok 1998 a 1,5 % pro rok 1999. Předpoklad o postupném obnovování ekonomického růstu byl založen na očekávání, že budou pokračovat pozitivní tendence v oblasti exportu,včetně prohloubení procesu restrukturalizace nabídkové stránky ekonomiky.
Chtěl bych zde zdůraznit, že tento názor sdílela celá ekonomická obec ČR a tyto odhady byly téměř v přesném souladu s jakýmsi průměrem toho, co uváděly nejen renomované firmy, které se zabývají predikcemi, ale odpovídalo to i odhadům například Českého statistického úřadu. Čili vycházeli jsme z jakési standardizované obvyklé predikce k tomuto období za první pololetí roku, zpřesněné o údaje za třetí kvartál, čili z maximálně dosažitelných dat, tak jak byla k dispozici v době, kdy byla sestavována druhá verze.
Veličiny daňových příjmů rozpočtované pro rok 1999 byly v této druhé verzi návrhu státního rozpočtu na horní hranici odhadu, přičemž možná chyba tohoto odhadu přesahovala částku jednoho, možná až dvou procent.
***