(pokračuje I. Svoboda)
Jinak řečeno určitá míra nejistoty panovala u inkasa daňových příjmů ve výši cca 4 mld. Kč. Ministerstvo financí nezakrývalo kolizní body v návrhu rozpočtu ani před vládou, ani před parlamentem, především pak upozorňovalo na rizika takových legislativních úprav, které by vedly ke snížení výnosů daní, konkrétně výnosů daní z příjmů, pokud by se současně nerealizovaly úpravy zvyšující daňové výnosy, v daném případě u daní spotřebních. Jednalo se o odhadnutelné dopady novel daňových zákonů, jejichž návrhy vláda předložila parlamentu současně s návrhem státního rozpočtu na rok 1999. Tyto návrhy předpokládaly, že kladné i záporné dopady na státní rozpočet se v zásadě vzájemně kompenzují a že se zvýší daňové zatížení poplatníků v roce 1999 o necelou 1 mld. Kč.
Schválením rozpočtu v prvém čtení byly fixovány základní veličiny - objem příjmů, výdajů a eventuální saldo. Podle zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny už v dalších krocích schvalování rozpočtu není možné tyto souhrnné ukazatele měnit. Nicméně v průběhu druhého čtení návrhu rozpočtu byla dne 17. prosince 1998 schválena novela zákona o daních z příjmů s účinností k 1. 1. 1999, která především v důsledku dalšího zvýšení hranice vstupní ceny odepisovatelného investičního majetku, zvýšení daňově uznatelné hranice pro nehmotný investiční majetek a valorizace položek odečitatelných od základu daně z příjmů fyzických osob efektivně sníží příjmy státního rozpočtu o více než 5 mld. Kč.
Je třeba konstatovat, že tyto kroky nad rámec původně navržené novely ve směru k prohloubení odpisů nebo zkrácení odpisů byly ve významném sporu s vládní koncepcí návrhu zákona o státním rozpočtu a samozřejmě se promítly do zpřesněné predikce dopadu makroukazatelů na možný vývoj rozpočtové soustavy v letošním roce. Čili byl to parlament, který ze své suverenity takto rozhodl o zhoršení salda o částku zhruba 5 mld. Kč.
Tímto přístupem došlo při přepočtu do poměrných hodnot ke zkreslení rozpočtované sumy daňových příjmů o zhruba 1,5 %, přičemž v daném případě se nejedná o případnou chybu odhadu, ale o reálné riziko výpadku daňových příjmů. Nicméně vláda po prvním čtení už neměla možnost návrh rozpočtu stáhnout z projednávání v parlamentu, aby provedla korekce a opravila rozpočtové veličiny jak s ohledem na přijatou novelu, tak s ohledem na případné zpřesnění makroindikátorů. Podotýkám, že žádné zpřesnění - ani případné, ani jiné - v té době nemohlo být k dispozici, protože byl začátek ledna. Opakuji časové údaje úmyslně, aby se všem naslouchajícím i nenaslouchajícím vryly do paměti, až budou tuto zprávu posuzovat v eventuální diskusi.
Státní rozpočet byl schválen Poslaneckou sněmovnou i se zabudovaným výše vyčísleným rizikem na straně daňových příjmů. Přibližně 14 dní po schválení rozpočtu publikovalo Ministerstvo financí nové, zpřesněné výsledky projekce hlavních makroindikátorů, které se znatelně liší od číselných predikcí, které byly použity při zpracování druhé verze návrhu státního rozpočtu. Rozdíly v obou predikcích vykázané už z ukazatelů vývoje dynamiky HDP, nezaměstnanosti a inflace, vzbudily v určitých kruzích pochybnosti o reálnosti a validitě rozpočtových čísel. Nicméně během několika málo dnů se ukázalo, že tyto pochyby byly smazány stanoviskem nebo zprávou Českého statistického úřadu, která se s přesností na desetiny procenta kryje s predikcí Ministerstva financí. Ministerstvo financí mělo prostě tu smůlu v očích některých přítomných, že publikovalo pravdu v době, kdy pravdu znalo, a nečekalo s pravdou, až se mu to bude hodit, třeba den potom, kdy publikuje svá data Český statistický úřad.
V těchto dnech Ministerstvo financí provedlo další analýzy, které měly specifikovat vliv změny makroprognózy na změnu odhadu příjmů státního rozpočtu pro rok 1999.
Pokud jde o daňové příjmy rozpočtu na rok 1999 a způsob jejich odhadování, je revize odhadu vyvolána třemi zásadními faktory. Za prvé změnou faktického výnosu daní v roce 1998 proti očekávaným hodnotám, na nichž byl založen schválený rozpočet, neboť návrh byl předkládán daleko předtím, než bylo známo konečné saldo rozpočtu za rok 1998. A víme všichni, že i toto saldo bylo výrazně horší než nejpesimističtější odhady zhruba z poloviny nebo třetího kvartálu loňského roku.
Dále dodatečnou úpravou daňových zákonů, jejichž fiskální dopady nebyly ve schváleném rozpočtu zahrnuty, a změnou predikce makroekonomických ukazatelů v souladu se všemi oficiálními hodnotami oproti indikátorům, z nichž vycházel a vycházet musel návrh rozpočtu schváleného parlamentem, protože prostě takové je pravidlo, že se vychází z indikátorů známých v době, kdy se návrh rozpočtu předkládá parlamentu.
Výsledkem provedených analýz jsou intervalové hodnoty poklesu daňových příjmů oproti schválenému rozpočtu na rok 1999. Dolní hranice odhadu vyplynula z kvantifikace, při které byla použita metoda globálního odhadu daňových příjmů s tím, že chyba v odhadu na diferenci by neměla přesáhnout 10 %. Záporný rozdíl 5,4 mld. Kč na odhadu daňových příjmů odpovídá chybě necelá dvě procenta a představuje dopady změn výchozí příjmové základny roku 1998 a dopady změn v makroindikátorech. Stručně shrnuto - tyto úvahy vedou k odhadovanému dopadu do příjmové stránky státního rozpočtu na rok 1999 v této kvantifikaci: Dopad nižší než původně očekávané základny a již několikrát revidované směrem dolů za rok 1998 o 4 až 5 mld., dopad novel daňových zákonů 5 mld. a dopad změn makroindikátorů dalších 5 mld., součtem 14 - 15 mld. Kč. Lze tedy celkově uvažovat orientačně o revizi odhadu daňových příjmů státního rozpočtu v řádu 14 mld. Kč. Přesnější revize, samozřejmě po dalším zpřesnění makroindikátorů, bude provedena v dohledné době.
Jak se tato rizika a některé jiné faktory promítnou do výdajové stránky? Předpokládané snížení rozpočtových příjmů by mělo být z určité části kompenzováno úsporami na straně výdajů, přičemž uvažované změny některých výdajových položek státního rozpočtu bezprostředně souvisejí se změnou očekávaného ekonomického vývoje, a navazují tedy na revizi makroekonomických indikátorů z ledna tohoto roku, konkrétně pak na revidovaný odhad míry inflace. Za předpokladu, že naše predikce prokáže svou hodnověrnost a platnost a skutečný ekonomický vývoj bude sledovat očekávané trendy, můžeme reálně uvažovat s úsporou u položky transfery obyvatelstvu, jmenovitě u výdajů rezervovaných na valorizaci důchodů.
Pro stanovení termínu valorizace je v souladu se zákonem určující veličinou kumulativní bazický index spotřebitelských cen, odvozený z vývoje inflace měřené indexem cen spotřebitelských. Zpřesněná prognóza ekonomických agregátů z ledna t. r. naznačuje, že zákonné úpravy důchodů bude možné realizovat, ovšem v závislosti na vývoji inflace k 1. červnu 1999, tím by bylo možno snížit výdaje zhruba o 3 mld. Kč. Nižší než původně uvažovaná míra inflace by měla pozitivně působit i na snížení nákladových úroků, které musí stát hradit v rámci tzv. dluhové služby za dlouhodobé a střednědobé dluhy státu. Podle zpřesněných údajů z ledna tohoto roku by náklady dluhové služby měly poklesnout z 24,5 mld. Kč rezervovaných ve schváleném rozpočtu na zhruba 20,8 mld., to je asi o 3,7 mld. Kč. Výše uvedené zdroje možných úspor rozpočtových prostředků dávají celkový dopad do výsledného salda v řádu 6 - 7 mld. Kč.
Samozřejmě existují i další řešení. Znovu se vrátím k dopadu novely zákona o daních z příjmů, která snížila příjmy reálně, nikoliv pouze odhadované, ale zároveň zamítnutý vládní návrh novely zákona o daních spotřebních, které ve svém důsledku do značné míry téměř úplně přispějí k očekávanému propadu daňových příjmů oproti schválenému rozpočtu na letošní rok.
***