(pokračuje Pilip)
Protože pouze některé z příjmů významně korelují s růstem hrubého domácího produktu. Nicméně mezi těmito příjmy, které bezesporu korelují s vývojem hrubého domácího produktu, je daň z přidané hodnoty nesporně, která je nejvyšší položkou na příjmové stránce státního rozpočtu a je odhadována ve výši 131,7 miliardy korun.
O něco nižší korelaci bych očekával u příjmů právnických osob, kde samozřejmě je situace ovlivněna zejména situací v tomto roce nebo hospodařením podniků v tomto roce, do jisté míry se může promítnout ve spotřební dani, a u daně z příjmů fyzických osob je nutné očekávat, že se promítne především jiný korigovaný ukazatel, a to je zvýšená nezaměstnanost.
Tady bych chtěl upozornit, že vláda předkládala odhad daně z příjmů fyzických osob ve výši 40,9 miliardy korun na příští rok při predikci v intervalu 7,7 až 8,6 vývoje nezaměstnanosti, přičemž již v této chvíli, na začátku roku, kdy tendence je zjevně stále stoupající, jsme na polovině tohoto intervalu, a je tedy velmi pravděpodobné, že celkový vývoj bude vyšší.
Je tedy nutné počítat, že další krácení příjmů vyplyne z titulu vyšší nezaměstnanosti, tím pádem celkového nižšího součtu příjmu fyzických osob, a také je tady nutné upozornit na jednu velmi významnou věc, že tato položka se významně promítne do ukazatele nebo do celkových příjmů veřejných rozpočtu jako celku, protože významná část těchto příjmů směřuje do obecních rozpočtů.
Jakkoli je obtížné kvantifikovat tyto dopady, domnívám se, že v součtu výpadků příjmů rozhodně i na samotném státním rozpočtu nebudou menší, než je deset miliard korun.
Na druhou stranu je nutné souhlasit s panem ministrem, že jsou některé položky, které budou korigovat výdajovou stránku a výdajové zatížení státního rozpočtu.
Bezesporu je to zde zmiňovaný odklad valorizace důchodů, byť je otázkou, jestli se inflace znovu nedostane do vyšších úrovní v případě pokračujícího oslabování koruny, kde zpoždění reakce inflačních ukazatelů je tak okolo dvou měsíců, nicméně pak by se znovu zřejmě zvedala nominální úroveň HDP, takže i kdybychom abstrahovali od této změny, je nutné počítat s tím, že posun valorizace o jeden měsíc je zhruba jedna miliarda úspor, a počítám-li maximálně možný odklad oproti předběžným odhadům zhruba tři měsíce, skutečně maximální, tak jsou to pouhé a ještě velmi málo pravděpodobné tři miliardy úspor.
Pokud jde o otázku ušetřených úroků, pak se domnívám, že tento odhad možných úspor je spíše nadsazený, tuším 3,4 miliardy říkal pan ministr, že část těchto úspor už byla vyčerpána při pozměňovacích návrzích ke státnímu rozpočtu, kde byly některé doplňkové výdaje pokryty právě na konto této položky, a zároveň musím říci, že bych považoval také za velmi překvapující, pokud by takto výrazná odchylka 3,4 miliardy korun v položce, která jako celek představuje asi 24 miliard korun, což je velmi vysoké procento, kdyby o něm sněmovna nebyla při posledním čtení informována.
Pokud tedy shrnu tyto úvahu, je nutné předpokládat, že celkový zvýšený deficit samotného státního rozpočtu se bude pohybovat někde mezi 5 a 10 miliardami korun s tím, že já osobně bych se v těch odhadech klonil spíše k horní výši tohoto odhadu, protože možné úspory, tak jak tu byly prezentovány, považuji spíše za nadsazené.
Dámy a pánové, poslední věc, o které bych se v této souvislosti zmínil, je otázka celkového salda dopadu veřejných rozpočtů. Vláda v materiálu, který nám předkládala souběžně s předkládaným materiálem o státním rozpočtu na str. 17 a následujících tabulkách, hovoří o tom, že se předpokládá celkový deficit veřejných rozpočtů v roce 1999 na úrovni cca 48,7 miliardy korun. Nicméně tento odhad počítá s deficitem státního rozpočtu 31 miliard korun a s deficitem Fondu národního majetku jméně 5,8 miliardy korun. Je nutné říci, že na to, aby tento propočet platil, by musela přestat dále růst nezaměstnanost, protože ta povede podle mého názoru k několikamiliardovému většímu deficitu veřejných rozpočtů, a také je nutné, aby příjmy Fondu národního majetku byly zásobovány nějakými příjmy.
Znovu se omlouvám vládě, jestli mám mylné informace, ale podle informací ne až tak zastaralých - a hovořili jsme o tom, tuším, v jednom pořadu se zde nepřítomným panem místopředsedou vlády Mertlíkem, vláda dosud, a říkám-li dosud, myslím tím zhruba 20. leden, nerad bych se mýlil - neučinila ani jedno privatizační rozhodnutí. Dámy a pánové, ani jedno privatizační rozhodnutí, které by se týkalo třeba malé polikliniky ve střediskové obci.
Příjmy Fondu národního majetku a jeho celkový výsledek hospodaření samozřejmě velmi závisí na tom, zda budou některá další rozhodnutí činěna. Je pozitivní, že pokračuje kupředu jednání o Československé obchodní bance, nicméně zdaleka to není jediný zdroj příjmů, a bylo by proto dobré, aby také vláda zvážila, zda je skutečně reálné, že tento deficit se udrží na takto nízké úrovni, pokud bude považovat dosavadní, řekněme eufemisticky, nízká aktivita vlády v činění privatizačních rozhodnutí.
Pokud vezmeme v úvahu tyto možné vlivy, je tedy pravděpodobné, že celkový deficit veřejných rozpočtů - a právě představitelé dnešní vlády v době, kdy ještě byli opozicí, rádi a správně hovořili o tom, že není možné posuzovat pouze výsledek státního rozpočtu, ale celkové sumy veřejných rozpočtů - tedy kdyby vzali i toto v úvahu a tím pádem také fakt, že je velmi pravděpodobné, že s těmito dopady, o kterých tady dnes diskutujeme, se deficit veřejných rozpočtů dostane nad 60 miliard korun, tak jak jsme tu varovali při schvalování státního rozpočtu, a že tedy přesáhne ona, nikoli závazná, ale přesto v mnohém orientační tři procenta hrubého domácího produktu v této zemi.
Vážené kolegyně a kolegové, závěrem bych rád ocenil, že pan ministr přes některé, řekněme, polemiky, které jsem měl ke způsobu výpočtu, tady předložil určitý pokus o korekci - alespoň v tom projevu - dopadů. Domnívám se, že je velmi užitečné, abychom tady možný dopad dále diskutovali, protože jde o věc nesmírně závažnou. Vzpomínáte si jistě, že nejen v tomto roce, ale i ti, kteří jste tu byli v minulých obdobích, že velmi často se vedly dlouhé diskuse o stovkách milionů, ne-li někdy desítkách, a tady máme rozdíly v miliardách, že tady dojde k další diskusi, ale protože to, co tu pan ministr přednesl, je pouze jakási ústní zpráva, a i z ní vyplývá, že příjmy budou, nižší než vláda ve státním rozpočtu předpokládala, pak bych navrhoval, aby sněmovna přijala následující usnesení:
"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu České republiky, aby do jednoho měsíce předložila parlamentu návrh krácení výdajů státního rozpočtu na rok 1999, tak aby se celkové saldo příjmů a výdajů udrželo na úrovni schválené státním rozpočtem."
Děkuji za pozornost.
***