(pokračuje Vetchý)
Ministerstvo obrany na základě dosavadních informací o operaci Joint Guardian a kontaktu s příslušnými orgány NATO navrhuje vyslat do mnohonárodních sil NATO polní nemocnici s vlastním logistickým zabezpečením a národním podpůrným týmem v celkovém počtu do 100 vojáků. Proto je nezbytné zajistit dlouhodobou soběstačnost vyslaných jednotek a prostředků, včetně zajištění rotace osob v odpovídajícím čase podle národních kritérií.
Nezbytné náklady na vyslání polní nemocnice v roce 1999 představují částku 271 648 600 Kč. Tato částka, která zahrnuje investiční náklady ve výši 45 mil. Kč a výdaje na rotaci po šesti měsících, není plánována v rozpočtu Ministerstva obrany a není ji možné čerpat ani ze státního rozpočtu z kapitoly Všeobecná pokladní zpráva. Východiskem k vyslání polní nemocnice je souhlas Parlamentu ČR s navýšením deficitu státního rozpočtu. Předpokládané náklady spojené s činností polní nemocnice na rok 2000 představují předběžnou částku 303 349 500 Kč. Tato částka zahrnuje rovněž dvouměsíční náklady na ukončení její činnosti v operaci.
Je třeba si uvědomit, že navýšení nezbytných nákladů na účast polní nemocnice souvisí s jejím plným logistickým zabezpečením a předpokládanými klimatickými podmínkami v místě nasazení v rámci operace Joint Guardian, které jsou značně odlišné od místa předchozího zamýšleného nasazení, tedy Perského zálivu. Znamená to, že služby, zásobování, potřeby materiálu včetně PHM a nezávadné vody hradí vysílající země. Tudíž se nemůže počítat s tím, že toto zabezpečení bude hrazeno spojenci, jak se původně předpokládalo při vyslání polní nemocnice do oblasti Perského zálivu.
Polní nemocnice za těchto podmínek musí být pravidelně zásobována minimálně jednou za 14 dní…
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Pane ministře, já vás opět přeruším. Je mi líto, že tak musím učinit.
Kolegyně a kolegové, je mi opravdu líto, že takováto atmosféra - a není to poprvé - tady vládne. Byl bych skutečně nerad, kdybychom se dostali do situace, že řídící schůze bude muset vyvolávat jednotlivé poslance, kteří nejsou schopni si uvědomit, že svým jednáním ruší jak řečníka, tak ty, kteří chtějí poslouchat.
Prosil bych všechny, kterých se to týká, aby tak činili mimo prostory této zasedací síně, pokud již potřebují si něco nutně vyřizovat, a upozorňuji všechny i na to, že platí usnesení o zákazu používání mobilních telefonů v této jednací síni.
Prosím, pane ministře, můžete pokračovat.
Ministr obrany ČR Vladimír Vetchý: Polní nemocnice za těchto podmínek musí být pravidelně zásobována minimálně jednou za 14 dní dodávkami zdravotnického materiálu včetně krevních derivátů apod. Je nutno doplnit materiál a techniku pro činnost v zimních podmínkách a v hornatém terénu. Dále je nutné obnovit příslušné kontraktační dohody o poskytování služeb. Rovněž je nutná modifikace zamýšlených tabulek počtů tak, aby odpovídaly předpokládanému operačnímu použití nemocnice, tzn. zřízení národního podpůrného prvku, který je nutný pro rozvinutí a logistické zabezpečení polní nemocnice v místě operace.
Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR se proto navrhuje vyjádřit souhlas s vysláním polní nemocnice Armády ČR do operace Joint Guardian po dobu 18 měsíců od okamžiku předání pod operační řízení NATO s možností dalšího prodloužení pod řízením polní nemocnice velitelským orgánům NATO a tranzitem vojsk NATO a dalších států, které se účastní operace Joint Guardian a možných fázových leteckých úderů NATO proti srbským cílům přes území ČR po dobu trvání letecké a pozemní operace. S očekávaným možným zahájením leteckých úderů doporučuji rozšířit usnesení v bodu 3 o souhlas s tranzitem leteckých a pozemních sil členských zemí NATO přes území ČR, které se těchto leteckých úderů účastní.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu ministru obrany Vetchému.
V tuto chvíli bych požádal pana ministra zahraničí, zda by jako druhý člen vlády, pověřený vládou přednést tento návrh, se ujal slova a poté budou mít proslov zpravodajové jednotlivých výborů.
Prosím, pane ministře, můžete hovořit.
Ministr zahraničních věcí ČR Jan Kavan: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, nejdříve bych se chtěl omluvit za poněkud opožděný příchod. Zdržel jsem se telefonátem s panem velvyslancem Bušniakem z Bělehradu, odkud během příští hodiny budeme evakuovat další naše diplomaty a personál, takže než skončí projednávání tohoto bodu, zůstane na naší misi jeden diplomat a jeden radista. Ty tam zatím míníme nechat vzhledem k nutnosti zabezpečit také bezpečnost budovy. V tuto chvíli vím, že devět z patnácti členských zemí Severoatlantické aliance během dneška bude evakuovat buď veškerý, nebo téměř veškerý svůj personál, ostatní zatím vyčkávají vývoje situace.
Nebudu opakovat některé věci, které řekl pan ministr obrany - pokud někdy řeknu podobnou větu, tak mě omluvte, zkusím to zkrátit tak, abych se zmínil především o některých aspektech, které by daly určité informační pozadí pro vaše rozhodování.
Dovolte mi tedy úvodem několik poznámek k současnému vývoji kosovské krize.
Postup mezinárodního společenství, jak je ve vztahu k balkánské krizi ztělesňuje kontaktní skupina, je zaměřen na mírové urovnání konfliktu v Kosovu a na prevenci jeho rozšíření do sousedních zemí, na obnovení respektu k základním lidským právům v Kosovu, na zabránění humanitární katastrofě i na zachování územní celistvosti Svazové republiky Jugoslávie. Součástí této strategie je i účinný tlak na strany konfliktu, aby přijaly prozatímní dohodu o míru a samosprávě v Kosovu, o níž se jednalo v Rambouillet a v Paříži. Prozatímní dohoda je výsledkem konsenzu mocností zastoupených v kontaktní skupině, a domníváme se, že je vyváženým balíkem, který umožní stabilizovat Kosovo na dohlednou dobu tří let, jakkoli samozřejmě není konečným řešením. Jejím účelem je však zabránit nejhoršímu, ať již pokračujícímu utrpení obyvatel Kosova, pošlapávání lidských práv v provincii, represi srbských sil, provokacím a teroru kosovskoalbánských povstalců či rozpadu Svazové republiky Jugoslávie. Z těchto všech důvodů se domníváme, že mírová dohoda je žádoucím, hlavně však v této chvíli jediným dostupným mírovým řešením.
Výsledky dosavadního diplomatického úsilí známe. Kosovskoalbánská reprezentace mírovou dohodu 18. března letošního roku přijala.
***