(pokračuje Kavan).
Bělehrad ji odmítl. Je to tedy prezident Miloševič, kdo nyní nese tíhu odpovědnosti za neúspěch mírových jednání zprostředkovaných kontaktní skupinou. Bohužel jediným prostředkem, který nyní mezinárodnímu společenství zbývá, pokud chce donutit Bělehrad k přijetí dohody, je použití síly. Poté co Bělehrad včera odmítl poslední šanci nabídnutou velvyslancem Holbrookem, je prostor pro diplomatické manévry značně omezen, pokud vůbec nějaký zbývá.
Prezident Miloševič zná důsledky svých rozhodnutí. Odmítl zastavit ofenzivu armády i policejních sil v Kosovu, která je flagrantním porušením dohod z října i rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Odmítl přijmout prozatímní mírovou dohodu a odmítl i přítomnost mezinárodních sil pod vedením aliance, které by zajistily plnění vojenských aspektů této mírové dohody.
V době, kdy se v Paříži a Rambouillet jednalo, Bělehrad připravil a provedl rozsáhlou ofenzivu federální armády a policejních sil, v jejímž důsledku je dnes v Kosovu opět na čtvrt milionu osob bez přístřeší, desetitisíce uprchlíků opět směřují do sousedních zemí, opět umírají kosovští civilisté, opět hoří kosovské vesnice.
Za této situace - a jde o situaci v Evropě na konci 20. století - chápeme, že generální tajemník aliance Javier Solana nemohl jednat jinak, a že mu tedy nezbylo nic jiného, než včera večer nařídit generálu Clarkovi zahájit leteckou operaci proti cílům jugoslávské armády na území Svazové republiky Jugoslávie, k čemuž měl zmocnění členských zemí od 30. ledna letošního roku. Jde o těžké a odpovědné rozhodnutí, které musíme respektovat. (Hlasy z lavic poslanců za KSČM: Nemusíme.)
Prezident Clinton vysvětlil, že nedělat nic by vážně ohrozilo důvěryhodnost aliance a rovněž by znamenalo de facto tiše souhlasit s tím, že Miloševičova armáda může pokračovat v násilí nejen proti UCK, ale i kosovskému obyvatelstvu.
Všichni stále doufáme - a to podtrhuji - že Bělehrad zastaví ozbrojené represálie v Kosovu, přijme bez obstrukcí prozatímní mírovou dohodu a bude souhlasit s mezinárodní vojenskou přítomností, která umožní naplnit mírovou dohodu.
Vážené paní poslankyně, páni poslanci, operace Joint Guardian i za těchto dramatických okolností zůstává na programu mezinárodního společenství. Aliance musí být připravena ji provést, jakmile to umožní změna přístupu Svazové republiky Jugoslávie.
Připravena proto musí být i Česká republika, která chce potvrdit svou spoluodpovědnost za řešení kosovské krize i svou odpovědnost člena aliance. Operace pod vedením NATO v dohledu nad dodržováním a k vynucení plnění mírové dohody předpokládá bezvýhradný souhlas obou stran konfliktu. To znamená, nebude-li souhlas, nebude operace. Joint Guardian je pozemní operací, která má zajistit plnění vojenských aspektů mírové dohody. Není tedy leteckou kampaní, kterou včera večer autorizoval generální tajemník Solana. Ta má donutit Bělehrad k zastavení represálií a k přijetí mírové dohody. Naproti tomu cílem operace Joint Guardian je zajistit plnění mírové dohody, tedy zejména zajistit oddělení bojujících stran, zabránit obnovení násilí, zajistit snížení stavu a odsun ozbrojených sil Srbska a Svazové republiky Jugoslávie z Kosova, odzbrojení ostatních, tedy zejména albánských sil.
Konkrétní parametry operace Joint Guardian jsou odvozeny z tzv. vojenské přílohy k prozatímní dohodě o míru a samosprávě v Kosovu. Tato obsahuje zejména harmonogram stažení srbskojugoslávských sil z provincie, kontrolu vnitřních i vnějších hranic i další vojenské aspekty, jako např. seznam míst, do nichž budou staženy srbskojugoslávské síly, i návrh dohody o statutu sil pod vedením NATO na území Svazové republiky Jugoslávie.
Tato dohoda by měla být uzavřena mezi představiteli Svazové republiky Jugoslávie a Srbska na jedné straně a aliance na straně druhé. Obdobná dohoda už platí ve vztahu k Makedonii, která bude hostitelskou zemí naší polní nemocnice. Operační plán předpokládá možnost použití síly k vynucení dodržování dohody obdobně, jako tomu bylo v případě SFOR v Bosně a Hercegovině.
Vzhledem k charakteru krize se nepředpokládá rychlé ukončení operace, která by měla trvat po celé tříleté období, po něž bude platit prozatímní dohoda o míru a samosprávě v Kosovu. Jednotky vyslané k účasti v operaci Joint Guardian budou podřízeny jednotnému velení, které je v rukou vrchního velitele spojeneckých sil v Evropě (SACUER) pana generála Clarka. Operace bude podléhat politické kontrole Severoatlantické rady. Jednotky účastnící se operace budou svěřeny pod operační řízení a velení velitele operace. Národní orgány si zachovají celkové velení nad svými kontingenty.
Vážení poslanci, vážené poslankyně, schválení návrhu na vyslání české polní nemocnice bude potvrzením připravenosti České republiky podpořit mezinárodně přijaté řešení krize v Kosovu. Připomínám, že působení 6.polní nemocnice bude mít jistý vojenský význam jako nezbytná součást mezinárodních sil pod vedením aliance. Nemocnice však může plnit i důležité humanitární úkoly pro obyvatelstvo v tak těžce zkoušeném regionu.
Součástí vládního návrhu je i umožnění tranzitu vojsk členských států NATO a dalších zemí účastnících se operace Joint Guardian přes území České republiky. Tento krok je minimálním možným příspěvkem operaci pod vedením organizace, do které již nyní plně patříme, ale i projevem solidarity s ostatními spojenci a partnery, kteří se spolu s námi budou operace účastnit.
Věřím, že při hlasování o vládním návrhu se rozhodnete správně a budete přitom vážit odpovědnost, kterou dnes sdílejí všechny evropské demokracie, jimž pochopitelně záleží na mírové dohodě a bude-li přece jen podepsána, na jejím účinném dodržování v rámci operace Joint Guardian. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji ministru zahraničí Janu Kavanovi. Na návrh organizačního výboru projednal vládní návrh výbor pro obranu a bezpečnost a zahraniční výbor. Usnesení obou výborů byla rozdána před krátkou chvílí. Prosím, aby se v tuto chvíli slova ujal zpravodaj výboru pro obranu a bezpečnost pan poslanec Petr Nečas a informoval nás o průběhu a výsledcích jednání. Prosím.
Poslanec Petr Nečas: Pane předsedající, pane předsedo vlády, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil se stanoviskem i s několika pohledy vlastními, které se týkají operace Joint Guardian. Výbor pro obranu a bezpečnost včera přijal návrh usnesení, které vám bylo rozdáno na stoly, který se od vládního návrhu liší v části tři, kde je vsunuta jedna věta nebo několik slov, která se týkají možných fázových leteckých úderů NATO proti srbským cílům. To je změna proti vládnímu návrhu.
Nicméně považuji za svou povinnost upozornit na to, že jak tato změna, která byla schválena ve výboru pro obranu a bezpečnost, která se týká usnesení k operaci Joint Guardian, tak později zde prezentovaná změna, kterou udělal zahraniční výbor v části tisku 153, která se týká operace Eagle Eye, je odchylka od vládního návrhu usnesení, která je odlišná od usnesení, které…
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Pane zpravodaji, omlouvám se, je mi líto, ale ty dva body jsou od sebe odděleny, takže v tuto chvíli projednáváme pouze…
Poslanec Petr Nečas: Já jsem si toho vědom upozorňuji pouze na to, že i u toho druhého bodu bude úplně stejný problém, proto o něm hovořím.v tuto chvíli v tomto bodu.
***